Jak řešit hádky u batolat

24.9.19 13:14

Jak řešit hádky u batolat

Ahoj ženský, jdu si k vám pro radu.

Mám dceru, ještě ji nebyl rok a půl, je to hodné dítě, není konfliktní. Můj problém a důvod, proč zakládám diskuzi je takový, že moc nevím jak řešit šarvátky mezi dětmi tak, abych nevyvolala konflikt mezi námi matkami, ale na druhou stranu chci, aby se dcera mohla na mě spolehnout a věděla, že tu jsem pro ni, ale naopak ji i naučit, ať si bojuje o hračky sama.

Jde o to, že si dcera vždycky najde například v dětském koutku, centru nebo i u babičky, kde jsou i ostatní malé děti, nějakou hračku, se kterou si zrovna NIKDO nehraje, nikdo si hračky celou dobu nevšímá. Ale jakmile si s ní začne hrát ona, ostatní děti ji tu hračku násilím berou. Ona nikomu hračky, se kterými si někdo hraje nebere. Většinou si hraje na „svým písečku“. Ovšem když si za ní přijde nějaké dítko v poklidu hrát, nevadí ji to, umí si hrát s ostatními dětmi docela pěkně. Ale jsou tací, (většinou jsou starší děti kolem 2-3let) kteří jsou dceru schopni fakt hnusně odstrčit nebo ji dokonce povalit na zem a hračku ji vzít. Ona začne samozřejmě plakat a je mi ji moc líto, a právě v těchto situacích se cítím bezradně. Ona na mě kouká stylem „mámo, pomoz mi“. Samozřejmě chápu, že tohle je mezi dětmi běžné, já to ani dětem nemám za zlý, (i když bych jim kolikrát chtěla říct, že to jsou spratci, ať si najdou svoji hračku :D)… ale co mě dokáže naštvat jsou matky těchto dětí… Ty sedí u kafíčka a spíš jen tak z povinnosti z dálky řeknou, že se to nedělá, že si tím hrála holčička první a tím to hasne…

Poraďte, prosím, jak se v těchto situacích chováte vy??

Já většinou na to nemám a buď odcházím pryč nebo se snažím dcerku zaujmout jinou hračkou, ale nechci donekonečna ustupovat. A chci, aby si dcerka prosadila svou, ale ona je hodně bázlivá, tak se bojím, že spíš než aby se o hračku poprala začne plakat.

Děkuji za přečtení q případné rady.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

379
24.9.19 13:19

Taky me zajímá, jake by melo byt správné řešení. Moje dcera to neřeší, kdyz ji nekdo neco vezme, tak to neřeším ani ja…ono je to asi těžko. Taky za nejakym ditetem třeba přijde a neco mu vezme, ale ma 14. Mesicu a nechápe, ze to je cizí..vetsinou kouknu co na to jina maminka a necham byt nebo vezmu a vratim. Pokud nejake dite ublizuje, mela by zakrocit jeho matka asi…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
9666
24.9.19 13:21

@KryšpínaJetelová V tomto věku když byl speciálně náš prvorozený takový otloukánek a nechával si to líbit, jsem u něj prostě seděla a dozorovala. Případnou křivdu jsem hned řešila s tím dítětem stylem „chlapečku, ale ta hračka tady ležela a nehrál sis s ní, tak nech našeho Pepíka si s tím pohrát“. S cizími rodiči bych určitě takové prkotiny neřešila.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
10843
24.9.19 13:22

Pokud je to starší dítě, tak zasáhnu a co si myslí matky, je mi jedno. I to starší dítě potřebuje vymezit hranice a potřebuje vědět, že ne jen rodič ho má právo napomenout při nevhodném chování. Kult nedotknutelnosti cizího dítěte nepraktikuju a svoje dítě bráním pokud je v pozici výrazně mladšího a slabšího.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
24.9.19 13:25

Já toto řešila tak, že druhému dítku jsem řekla, ať tu hračku z ruky nebere, že si s ní dcera hraje. Jinou hračku jsem naopak nabízela tomu druhému dítěti, ne tomu svému. Co si myslí nebo řeknou jiné matky mi bylo upřímně jedno. A neřekl mi nikdy nikdo nic. Teď (dcera skoro 3 roky) se umí bránit většinou sama. Zasahuji v případě, když to vypadá, že by dcera mohla tomu druhému jednu vlepit. :lol: Rvaní věcí z ruky opravdu nesnáším.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
932
24.9.19 13:28

Moje děti jsou taky takoví otloukanci, takže jsem vždy musela sedět u nich a hlídat je, aby jim nikdo nic nebral, pokud i přede mnou jim někdo něco bral, tak jsem zasáhla. Ale taky nechápu ty matky druhých dětí že nezasáhnou ony když vidí že jejich dítě někomu něco bere.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1655
24.9.19 13:31

Máme doma to dítě, co by ji tu hracku sebralo. :mrgreen: Ale já jsem jí za zadkem a vysvětlují, že si s hračkou hraje někdo jiný.
Ale na druhou stranu patří i k těm obiranym, byly případy, kdy chtěl někdo hračku sebrat jí. Pokud rodič není schopný to dítěti vysvětlit tak, aby to pochopil, tak to těm dětem vysvětli sama. Někdo možná napíše, že si dítě musí zvykat na to, řešit tyhle „spory“ samo, ale podle mě jsou tohle jeste malý děti na to, aby si to vyřešily samý. A prostě vyhraje silnější. Z biologickýho hlediska je to v podstatě správně no… Ale který rodič by na to jen koukal?
Teď naší budou dva roky a když chce, tak si tu věc ubrání. Myslím si… Horší je, když si brání věc, co štípla někomu jinému. :roll: :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2086
24.9.19 13:32

Dítěti bych hračku vzala a vrátila ji tomu mému. Praktikují to i naopak, pokud me dítě vezme někomu hračku z ruky. Tak mu ji vrátím, svému dítěti vysvětlím, že se dětem hračky neberou a snažím se ho nasměrovat jinam. Občas je z toho řev, občas si dá říct v klidu.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
57582
24.9.19 13:33

Proste hracku vezmu a vratim dceri, ze si s ni ted hraje ona :nevim: to si ma hlidat ta deuha matka, takze reakci neresim. Bavim se teda o tom batoleti rok a pul. Moje se ted uz umi branit sama.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
9666
24.9.19 13:33

Náš kluk byl schopnej nechat si vyrvat z ruky i svou přinesenou hračku :roll: Bylo to fakt pitomý období hlídání (cizích dětí 8o ) a vysvětlování synovi, že se nesmí nechat. Bylo mi ho tehdy líto, ale on než by šel do sporu, tak si radši našel jinou zábavu a „problémovým“ dětem se vyhýbal. Teď je mu 7 a je z něj těžkej diplomat. Nikdy by se nepral nebo fyzicky nepřetahoval s nikým (krom ségry), byť by mohl, protože je o hlavu větší než všichni vrstevníci. Ale vše vykomunikuje, případně vyřeší nějakým kompromisem, což vnímám rozhodně jako pozitivnější, než když se kluci o přestávce tahaj o družinové hračky ;)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
57582
24.9.19 13:34
@Myšové mizerní píše:
Já toto řešila tak, že druhému dítku jsem řekla, ať tu hračku z ruky nebere, že si s ní dcera hraje. Jinou hračku jsem naopak nabízela tomu druhému dítěti, ne tomu svému. Co si myslí nebo řeknou jiné matky mi bylo upřímně jedno. A neřekl mi nikdy nikdo nic. Teď (dcera skoro 3 roky) se umí bránit většinou sama. Zasahuji v případě, když to vypadá, že by dcera mohla tomu druhému jednu vlepit. :lol: Rvaní věcí z ruky opravdu nesnáším.

Jo, no, doufam, ze se bude branit v mezich normy :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2551
24.9.19 13:47

Je to náročné z obou stran. Mám dva kluky: prvorozený byl ten, který všem všechno bral, občas bouchnul, takový malý zlosyn… tomu jsem neustále seděla na hřišti za zadkem a napravovala a vychovávala. Teď si na ostatní děti už nedovoluje, ale bráchovi klidně hračku z ruky vezme.
Mladší je pravý opak, všichni mu všechno seberou a on jde a vezme si něco jiného. Minule už jsem se ho snažila trošku asertivně vychovávat (nechci mu stát za zadkem), když si chlapeček hrál s jeho lodičkou, tak mu říkám, tak za ním dojdi a řekni, že je to tvoje. Tak šel, chlapeček se mu vysmál a můj se vrátil zpátky. Tak jsem ho poslala ještě jednou, pak po 3. už jsem šla a řekla mu, tak si to prostě vem. Když neslyší na dobré slovo, tak si to vezmi sám. A byl klid.

Takže jí podporuj, naučí se bránit (slovně) - ať se naučí říct, to je moje (i když je to třeba erární a ona si s tím hraje).

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
24.9.19 13:49

Holky díky za reakce. Zapomněla jsem napsat, že většinou taky těm cizím dětem řeknu, že ne, ale je to teď její hračka, ale přijde mi, že jim je úplně jedno, co jim říkám a tahají hračku dceři z rukou dál. V těch dětských koutcích si už moc servítky neberu, ony jsou tam ty děti většinou samy bez matek, já si chodím s dcerou hrát dovnitř. Tak tam případně zásahu bez zábran. Ale já sama nemám moc ráda hádky a konflikty, tak je mi to před ostatními matkami blbý, mít výchovný řeči k jejím dětem. U babičky je zase neteř, která naší malý bere hračky a tam se zase uprdne švagrová, když si jí dovolím něco říct.

Zrovna dnes jsme ale byly v dětském centru, cizí holčička začala tu naši odstrkovat od kočárku, tak jsem ji ruku vzala a řekla, že néeee, že to dělat nebude a ona začala být ještě zuřivější. A takhle to šlo několikrát dokola, matka seděla a cumela. Až to teda ta naše s brekem pustila a to konečně přišla matka ty holky, podala ty moji jinou panenku se slovy :na ty kopretinko. Takže ještě v podstatě s výsměchem. Já než stačila zareagovat, tak byly obě pryč a samozřejmě po minutě její dcera kočár už někam zahodila a šla si hrát s něčím jinym, že jo. Ale tady budu muset zapracovat sama se sebou a neohlížej se napravo a nalevo a případně ty matky poslat kdoví kam. Jen jsem zrovna v tomhle centru nechtěla dělat dusno, protože jinak je tam moc příjemná atmosféra..

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
24.9.19 13:55

@Janina81 ano, moc děkuji.., takhle to asi začnu řešit. Já už z dnešní situace byla tak bezradná, že jsem dceři řekla, ať tu holku taky odstrčí :?.. Ale když ona je taková nejistá a neprůbojná v tomhle, že se bojím, že tudy cesta nepovede.. :zed:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
549
24.9.19 13:56

Tahani hracek, mrceni neresim (vypozorovala jsem v okoli, ze prehnane branene male deti matkami, putickami zustanou). Pokud by doslo na strkani / placani a pod, to bych zastavila.

V tomhle veku byl syn taky spis otloukanek, ale otrkal se

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama