Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@saadet píše:
jj to taky a nebo takove ty usmevy okolo toho. Co me taky strasne vytaci je chovani nekterych deti v hernickach. Napr u nas na plavani pro prcky je udelana krasna hernicka a je tam i takova ta drevena ikea klouzacka se schudkama a uz xkrat jsem zazila deti jak ji soupou po zemi a jakoby ji popohazujirodice (matky) sedi 3m u stolu a krafou a max se otoci za hlukem a presne se tak debilne usmeji
nebo hazeji vecma z kuchynky atd, proste nici vylozene ty hracky a me to strasne vadi ta neucta k ke vsemu…to ze po sobe ta decka neuklizi, uz bych ani neresila, ale tolerance niceni veci mi vadi hrozne
Jó, to je přesný, přesný, přesný! To mi taky vadí. Jedna moje kamarádka nechává třeba ničit věci svými dětmi, například dávala,,na hraní" ročnímu synovi knížky, který on trhal. Prostě věci, který nebyli určeny jeho věku, pak na něj křičela (u knih se smála), že to rozbil. Nejednou jsem byla svědkem, jak mamina zbila svý malý dítě za to, že jí hodilo mobilem. Dopr.dele proč to dávaj malým dětem a pak se divěj? Nechtěj se dětem věnovat, tak jim daj do ruky co by dostat neměli (mobil, ovladač, tisíc dalších věcí) a pak na ně křičej a bijou je. Já bych zbila ty matky. Ten šílenej nezájem, jak říkáš, to je tragédie. Je to smutný.
Jedna známá dáva svýmu batoleti na hraní klíče. Sedí na kočárku a žvejká její svazek klíčů. Já když to vidím, tak bych vrhla, ale ona mu je dává žvýkat, protože on je přece tak miluje
![]()
Ano jsou to děti, ale rozhodně je nenecháváme lítat, skákat, tancovat v místnosti, kde si povídají dospělí a pokud jsou v bytě, tak pokud chtějí dělat výše zmíněné, někdo s nimi jde ven, tam se může skákat a tancovat po libosti.
Pro děti je sice těžké zůstat v klidu, ale aby je rodiče nekrotili a ještě je to mrzelo.
Tebe nemá co mrzet, máš být studem rudá až na zadku.
@kontramatka
malý měl taky období, kdy vyžadoval na hraní klíče…Ječel, když nebylo po jeho (1 rok) vždycky jsem mu je ale umyla desinfekčním mýdlem a horkou vodou. Stejně venku srkal do pusy kde co. Za pár měsíců ho to přešlo a klíčů si ani nevšimne. Zas tak přísná bych nebyla ![]()
@Sany80s píše:
Ano jsou to děti, ale rozhodně je nenecháváme lítat, skákat, tancovat v místnosti, kde si povídají dospělí a pokud jsou v bytě, tak pokud chtějí dělat výše zmíněné, někdo s nimi jde ven, tam se může skákat a tancovat po libosti.
Pro děti je sice těžké zůstat v klidu, ale aby je rodiče nekrotili a ještě je to mrzelo.
Tebe nemá co mrzet, máš být studem rudá až na zadku.
Tak já se teda zakladatelky zastanu. Mám děti (2 a 3 roky) hodné, vychované, na návštěvách se běžně chovají velmi slušně, u doktora vydrží sedět, v krámě si nedovolí lítat nebo brát něco z regálů, starší syn za celý rok ve školce nezazlobil a učitelky jsou z něj nadšené apod. ALE u babičky a dědy se cítí jako doma, jezdíme tam často, mají tam koutek s hračkama, a tam teda řádí, protože mají hroznou radost, že tam jsme. Samozřejmě poslechnou, že se např. míčkem může jen kutálet, ale nekopat a neházet, takže když je regulujeme, tak poslechnou, ovšem babi a děda jsou naopak rádi, že je vidí si např. hrát, honit se (mají to tam velké a můžou), tancovat, zpívat apod.
Takže za mě je tedy velký rozdíl návštěva např. u známých, kde jsou děti prvně, a návštěva u babi a dědy, kde by se měly děti uvolnit a užívat si to tam.
@Jana206 píše:
Pravdepodobne bude neterinka zvyklá a naučena, jak se chovat v bytě, kde jsou těsně sousedi. Kdezto Tvoje deti ne. Me by taky svihlo, kdyby prisla navsteva a dite zacalo pobíhat a poskakovat, rvat a dupat, od toho je snad hřiště. Pod nami jsou dva byty a takové deti sem nezvu.
Jo, výborná technická. Aktuálně to tu mám víkend co víkend v přímém přenosu. Návštěvám s děcky zásadně nedochází, že i místní v paneláku si chtějí udělat normální nedělní rodinný oběd… ![]()
Jinak pokud je takhle někdo naučený - a přiznám, že já jsem už od dětství, kdy jsme sice bydleli v domku, ale s nemocnou babičkou - tak je to fakt na odstřel, protože to vaše „normální hraní“ se nese nejen přes stěny, ale i otevřeným oknem přes několik pater.
Takže se prokrista pána nedivte, že hlavně lidi v paneláku jsou naučení na trochu jiné chování - dělat bordel přes několik pater všichni, nedalo by se tu vegetit - a jinak drobná technická, žádné dítě ještě neumřelo na to, že muselo hodinu sedět na zadku nebo po bytě tiše chodit místo lítat a dupat.
Za mě tohle JE nevychovanost. ne že by mě to překvapovalo, protože rodiče dneska sami nemají ohledy, a vést dítě k ohledům na druhé je prostě těžce nemoderní. Je to omezování a „vždyť jsou to děti“ a hravé dítě je normální atd… jsou tu toho plné stránky ![]()
Pak to dopadá tak, že chlapeček venku vřeští na celou autobusovou zastávku, a když se člověk podiví, že mu rodiče nic neřeknou… tak za dvě minuty přijede autobus a tatínek se prorve davem vystupujících lidí a přitom jich ještě několik praští batohem, včetně pár ženských.
Ohleduplnost je dneska sprosté slovo, bohužel. A tím míním i ohleduplnost k těm, u koho jste na návštěvě - opravdu ne každý chce mít z bytu kůlničku na dříví po nájezdu návštěvy, a jako teta ADHD děcka o tom vím svoje, jak to dopadá… - a taky ohleduplnost k okolí, alias vřeštění na zahradě nebo dupání a řvaní v paneláku. Perlička na závěr, tuhle si jeden tatínek v naší ulici usmyslel, že dětičky si půjdou před spaním zaskákat na trampolínku. Ječely u toho jak sirény. V půl jedenácté v noci. V ulici, kde půlka lidí druhý den v pět vstává do práce.
Kruci lidi, zkuste být trošku soudní. Nemyslet jen na to, kdo omezuje a uráží vaše dítě, ale taky koho svým chováním omezuje ono. Nejste ve vesmíru sami. ![]()
@zrcadlo To ale neznamená, že mají rušit dospělé.
Jestli to zakladatelce doma nevadí, tak většině slušných lidí to vadí.
My taky jako děti nevydrželi na návštěvě sedět na zadku, většinou nám dali hračky v jiné místnosti, kde za námi mohl přijít kdo chtěl.
A pokud už to bylo neúnosné, tak jsme se šli s někým vylítat ven.
Ale když si představím, že mám někde nalité kafe, povídáme si a do toho tam skáče z místa na místo dítě a občas prostě nahlas do jakéhokoli rozhovoru křičí, tak opravdu není proč se divit, že to někomu vadí.
@Mindi mě přijde chování tvých dětí normální, spíše mě přijde nenormální chování tvé neteře. Mám to úplně stejně.
@LAlezane se vším napsaným souhlasím. Ale jak vidíš zde, názory se různí. Většině přijde normální, že děcka řádí. I my máme takové v rodině. Mám je ráda, zasmějeme se, ale pak mám dva dny hlavu v kýblu z toho kraválu a bordelu. ![]()
@Mindi jo a ještě je rozdíl, když rodič má jen jedno dítě a s ním je na návštěvě anebo děti dvě. Když jsou dvě (a více) a znají se, jsou na sebe zvyklí, jsou si zvyklí spolu hrát, pak začnou vymýšlet daleko větší kraviny a více jsou hlučnější, než když je dítko samo.
@Sany80s píše:
@zrcadlo To ale neznamená, že mají rušit dospělé.
Jestli to zakladatelce doma nevadí, tak většině slušných lidí to vadí.
My taky jako děti nevydrželi na návštěvě sedět na zadku, většinou nám dali hračky v jiné místnosti, kde za námi mohl přijít kdo chtěl.
A pokud už to bylo neúnosné, tak jsme se šli s někým vylítat ven.
Ale když si představím, že mám někde nalité kafe, povídáme si a do toho tam skáče z místa na místo dítě a občas prostě nahlas do jakéhokoli rozhovoru křičí, tak opravdu není proč se divit, že to někomu vadí.
Já mám asi štěstí na to, že prarodiče zajímají opravdu ta vnoučata, a téměř všechny návštěvy se nesou v duchu „co už děti umí nového, jak se jim líbí ve školce, co zažily, co nakreslily apod.“, takže cílem návštěv u prarodičů není vypít si v klidu kafe, ale umožnit kontakt prarodičů s dětmi. Já jsem v okolí braná za velmi přísnou až tvrdou matku, děti péruju hodně, ale u nás platí, že já zasahuju, když je to proti mému přesvědčení, a jinak zasahují ti, u kterých jsme (tzn. že když u našich dělají děti něco, co doma nesmí, tak zasáhnu, když dělají něco, co doma smí, ale našim se to nelíbí, tak zasáhnou oni - a děti samozřejmě poslechnout musí).
Mně přijde jenom hrozné, že by návštěva takhle malinkých dětí u prarodičů měla být brána tak, že si děti budou v růžku malovat a dospělí sedět nerušeně u kafíčka několik hodin.
Děti zakladatelky bych brala jako nevychované a zlobivé, pokud by tedy neposlouchaly pokyny prarodičů a dělaly si, co chtějí.
Holky, já teda rozhodně nejsem taková ta matka, co nechá děti skákat po nábytku, křičet jako na lesy. Určitě si nemůžou dělat, to co chtějí, okřiknu je, dám jim na zadek. U doktora v čekárně sedí, nekřičí ani nelítají. Taky ve školce tu starší chválí, že je samostatná, že poslechne. Učitelka mi vždycky říka, že takových dětí by tam chtěla mít víc. Jak tak taky někdo psal, když jsou od sebe, tak jsou prostě v klidu, hrají si sami a ani o nich nevím. Jak jsou dvě, je to horší, ale rozhodně si nepředstavujte že někde boří byt. Naši bydlí v baráku, já i sestra taky, takže svým chováním nikoho cizího nerušíme. Mě s píš vadí, že když jsem je tam okřikla, ať si tohle nebo tamto nedělají. Tak mi máma řekla, ať je poříd neokřikuju, že nic nedělají, že to jsou děti a pak slyšíim tohle
. Jo a jak tady někdo psal, tak u sestry dcery to není o výchově, ona prostě taková je. Nikdy jsem jí neviděla běhat, ona prostě jen chodí a sedí. Je pohybově míň nadaná než naše děti, které jezdí v pohodě na odrážedle, na kole, to ona neumí. Nikam nedojde, musí se nosit. Prostě ona je taková. Naše děti jí musí ustupovat, když si hrajou smíčem a vezmou jí ho, tak se začne nehorázně vztekat, holky jí ho musí vrátit, protože ona je nedoběhne.
Mam take takove neposedne kluky. myslim, ze je to vice vnimano jako problem, kdyz je jich vic pohromade. Jedno „neposedne“ dite je zive, krev a mliko, ten se neztrati, ten si umi poradit atd… tri jsou uz nevychovani fakani, „ja bych jim dala, ze by si tri dny nesedli“ atd…
Kazdopadne jejich „neposednost“ uz obtezuje i me a v nekterych situacich ji povazuji za nezadouci, treba v kostele. tak si myslim, ze je treba je trochu pridusit. Necekam, ze z nich vychovam takove ty buchticky na zadecku, ale ani jim nedovolim vsechno. Sdelim jim, jake chovani od nich v dane situaci ocekavam (zakazu jim nejhorsi veci, ktere predpokladam, ze budou delat) a nendrzeni trestam (kez bych byla duslednejsi).
dalsi vec je vychova kvuli okoli - je to takova ulitba, kdyz stejne vis, ze niceho nedocilis, ale jen ukazujes okoli, ze vis, ze jejich chovani obtezuje a ze ti to neni fuk.
@Mindi píše:
Holky, já teda rozhodně nejsem taková ta matka, co nechá děti skákat po nábytku, křičet jako na lesy. Určitě si nemůžou dělat, to co chtějí, okřiknu je, dám jim na zadek. U doktora v čekárně sedí, nekřičí ani nelítají. Taky ve školce tu starší chválí, že je samostatná, že poslechne. Učitelka mi vždycky říka, že takových dětí by tam chtěla mít víc. Jak tak taky někdo psal, když jsou od sebe, tak jsou prostě v klidu, hrají si sami a ani o nich nevím. Jak jsou dvě, je to horší, ale rozhodně si nepředstavujte že někde boří byt. Naši bydlí v baráku, já i sestra taky, takže svým chováním nikoho cizího nerušíme. Mě s píš vadí, že když jsem je tam okřikla, ať si tohle nebo tamto nedělají. Tak mi máma řekla, ať je poříd neokřikuju, že nic nedělají, že to jsou děti a pak slyšíim tohle. Jo a jak tady někdo psal, tak u sestry dcery to není o výchově, ona prostě taková je. Nikdy jsem jí neviděla běhat, ona prostě jen chodí a sedí. Je pohybově míň nadaná než naše děti, které jezdí v pohodě na odrážedle, na kole, to ona neumí. Nikam nedojde, musí se nosit. Prostě ona je taková. Naše děti jí musí ustupovat, když si hrajou smíčem a vezmou jí ho, tak se začne nehorázně vztekat, holky jí ho musí vrátit, protože ona je nedoběhne.
no, ona pak třeba bude vyhrávat matematické olympiády, zatímco tvoje děti budou průměrné. Každý je snad nějaký. To že neřádí s míčem neznamená, že má nějaký handicap. Prostě je rozvážná a klidná. Každé dítě nepotřebuje řádit jako opice ![]()
@kontramatka Takhle já jsem to vůbec ale nemyslela, mám neteř oc ráda a ona mě taky. Jen jsem chtěla popsat jaká ona je, když tady někdo psal, že ona sedi, protože je vychovaná.