Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahojky! Můžu vědět, jak se chovají vaše tříleté ratolesti? S tím naším teda tohle
období vzdorování fakt „mlátí“. Neposlouchá, dělá, co chce, při zákazu čehokoliv
je jeho tipická věta „Už nikdy nebudu…“. Jak je to u vás a jak to zvládáte vy jako rodiče?
S naším to mlátí taky fest
, a já doufám, že je to jen období vzdoru a zase ho to přejde. Můj syn, když se mu nevyhoví začne ječet… dost o uši i o nervy
, nebo se taky celkem často urazí… no občas z něho mám už tik v oku ![]()
Vítej do klubu
našemu budou tři v prosinci a mám nervy na špagátu. Poslední dobou je to všechno „Nechci vůbec, ale vůbec!!!“Zkrátka absolutně všechno bude naopak než řekne máma.
Nemůžu ho dostat ven, když už ho tam dotáhnu tak zase, když je čas nechce zpátky.
nechce nosit tepláky jenom punčochy, nebude nosit v dešti gumáky jenom tenisky atd…
Ve školce se naučil říkat „blbej a pitomá“ takže už nás taky s mm několikrát takhle ocejchoval
což byla asi jediná situace kdy manželovi povolily nervy a pořádně mu nařezal
čekáme v prosinci druhátko, takže se do období vzdoru přidala ještě šílená fixace na maminku, aby jí náhodou někde nenechal - takže už mám opět společnost na záchodě a nemůžu dojít ani pro uhlí, aby neřval jak protrhlej kde jsem. V miniškoličce začal po roce dělat scény, že chce maminku. Přitom zavřu dveře a jde si hrát za kámošema
![]()
A bude hůř
až mu přivezem sestřičku tak čekám žárlivé scény, i když ho na to připravujem co nejlépe můžem
No musíme to přežít
pak nám přejdou plynule do puberty a ještě budem s láskou vzpomínat na tuhle dobu
![]()
U nás to stojí taky za to. Je strašně drzý. Pořád odmlouvá a to teď máme maličkou holčičku, ale na tu naštěstí nežárlí, spíš na ní dává pozor.
Malý budou zři taky v prosinci. Všechny hračky jsou její a nedej bože aby na ně někdo jiný sáhl. Starší dceru zkouší mlátit (což jí fakt neprochází). Když není po jejím řve jak protržená. Další místo kde bojujeme je jídlo. Nejradši by měla jen mlíko, suchý rohlíky a občas namazaný chleba. Chová se jak ředitelka zeměkoule. Starší je deset a začíná být taky chodícím hormonem. Takže u nás jedna vyleze z puberty a druhá tam plynule vklouzne. Asi se brzy objednám k Chocholouškovi.
U nás to mlátí s dvouletou, ona celkem dost mluví a na vše co se jí zrovna nezdá je ne, nechci, nebudu, neudělám.
Někdy s ní rostu, ale musí se to vydržet, doufám, že ve 3ch letech bude už hodná, rozumná holka, jak byla v té době její sestra
.
Jééé, ženy, hlavu vzhůru, tohle „tříletý“ období vzdoru je ještě v pohodě, můj starší měl v srpnu šest a ode dne jeho narozenin byl fakt napřesdržku. Vloupal se sousedovi pod kůlnu a smíchal mu tam spárovací hmotu s motorovým olejem a rozlil to všude, kde mohl, druhej den sousedce pomazal auto bahnem-komplet celý, když jsem řekla, že bude v poledne doma, tak samozřejmě nebyl, dovedla ho až jiná sousedka, že loudí po „tetách“ jídlo, že maminka nevaří, atd atd..
no bylo to hrozný léto, ale s nástupem do školy se to zlepšilo, naštěstí ![]()
Takže buďte rády, já se děsím puberty, zatím to vypadá, že synátor bude po mě ![]()
@verca.d Ta naše se zase ve školce přiučila větu „Nebuď trapná“ ![]()
Moje mamka se jí ptala, jestli jí bude chybět, až odjede a co ta naše potvůrka asi odpověděla
.
Náš je taky strašně drzej, místo oblíkání se do školky si prostě bude hrát, chce udělat kakao, zeptám se ho, jestli ho bude pít, když mu ho udělám, skoro přísahá na Bibli, že jo, a když mu ho donesu, tak ho nepije, k tomu začal strašně křičet, ale jako v běžný mluvě, řve jak pavián. No děs. Taky čekám, že z tohohle období přejdeme rovnou do puberty.
@verca.d Třeba ty scény s druhátkem nebudou, děti dokážou překvapit i v tomhle.
No jo, dali jsme se jako rodiče na celoživotní vojnu, holt nám nezbývá, než se poradit, postarat, obrnit se… Určitě se jednou tomuhle období zasmějeme.
Ještě bych ráda věděla, jak reagujete. Vím, že bych měla v klidu, ale prostě
nervy mám jen jedny. A to ještě vydržím dost, být s ním jen tatínek, tak nevím, nevím, jak by to u nás vypadalo… ![]()
Jé to sem se nasmála
„nebuď trapná“ je teda taky výborný
koukám, že to máme všechny stejně
@dandysek - ty brďo klučina je taky všeumělec ![]()
@pampalin -kéž by scény nebyly, třeba překvapí. Budu se v duchu modlit, ale spíš si maluju ty horší varianty
![]()
No k té reakci - snažím se být důsledná a klidná… říkat si „je to jenom období, to zvládneme“ a v mžiku ho táhnu, uřvanýho a usoplenýho po schodech a ječím jak Divá Bára proč rozstříhal babičce nový kozačky a kde vzal vůbec nůžky!!!
takže moje reakce jsou naprosto nevýchovné a nepředvídatelné
![]()
Můj syn má čerstvě tři roky a naštěstí s ním zatím nic nemlátí. Občas má dvacetiminutový hysterický záchvat, ale to se dá přežít ![]()
Jé, to jsem ráda, že v tom nejsem sama
ten náš je teď taky na zabití. Není den, kdy by neproběhla nějaká scéna. Třeba včara ráno na mě křičí od stolu do ložnice (jsem se převlíkala), že potřebuje zamíchat kakao. Tak se obléknu, zamíchám mu to kakao a pak nastala půlhodinová scéna, že to kakao zamíchat nechtěl.
![]()
Koukám, že nejsme sami.
„To jsem chtěl.“ „To jsem nechtěl.“ k tomu dupání, pláč a kňourání. Ale aby to řekl předem, co chce, to ne. Ve školce pochytil „To je ble, to jíst nebudu.“ Ale na to se u nás nehraje, nebude, tak nebude, takže to jen zahlásí a pak slupne porci a přidá si. Jednu chvíli mě miluje a umazlil by mě k smrti, za chvíli dělá, co ví, že nesmí - popřípadě jsem v ten okamžik zakázala - a kouká na mě pohledem, tak co jako matko uděláš. Oblékání je taky najednou problém. Ve školce se tvářil, že to neumí, tak mu pomáhali, takže to teď očekává.
Přitom je v porovnání s vrstevníky ohromně šikovný a samostatný. Ale na cvičení v Sokole prostě poslouchat nebude. Jsem zvědavá, jak se postaví v prosinci k bratříčkovi, zatím bříško miluje. Já toho snesu hodně, ale manžel na to po pracovním dni nemá nervy. ![]()
Změna názoru u nás taky probíhá bleskově. Během pěti vteřin pětkrát změní názor. Když nechce jíst tak jí jdu sebrat jídlo a ona řve že to přece chtěla (přitom se před tím ani potom na ten talíř ani nepodívá).
Přiznám se že už jsem začala praktikovat šoupnutí za dveře do jiný místnosti. Ale že by to teda mělo nějaký velký efekt to teda ne. Vysvětlovat můžu horem dolem a taky nic.