Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dobrý den, maminky i tatínkové,
prosím o rady a zkušenosti ohledně nezvládatelného chování desetiletého dítěte.
Mám dceru, je třídní premiantka, ve všem je výborná, hraje na klavír, tančí v tanečním souboru, zpívá ve sboru, chodí na výtvarku… zkrátka na co si vzpomenete, to jí jde. Akorát že si dělá, co chce a nic na ni neplatí. Zapomíná úkoly, ale to nic, ono jí to stejně učitelka odpustí. Ztratí klíč od baráku, ale to ji taky vůbec netrápí. Když jí člověk něco zakáže, pokud nemá úkoly nebo uklízeno, tak je schopna udělat cokoliv, jen aby dosáhla svého. A pokud i tak jí to nedovolím, tak dostane neskutečný hysterický záchvat, až se bojím, že sobě nebo někomu z rodiny ublíží. V té hysterii jsem samozřejmě ta nejhorší matka pod sluncem, jenom jí ubližuju a nechci, aby se měla dobře, vyhrožuje, že se zabije atd atp. V hlavě má jenom hraní a kamarádky, vůbec si neuvědomuje, že existují taky určité povinnosti, které má.
Už si s manželem nevíme rady. Nevíme, co by na ni zapůsobilo. Jsme normálně fungující rodina, jezdíme na výlety, dovolené, dětem se věnujeme dostatečně. Kde děláme chybu? Jak nastolit doma disciplínu, aniž by děti měly pocit, že jsou na vojně???
Děkuji za jakoukoliv radu!!
Lidka
Toto pramení pravděpodobně už z toho, že nikdy žádné povinnosti neměla. Napsala bych jasná pravidla pro každého člena rodiny -povinnosti i práva a měli by je všichni dodržovat (pokud ne následuje jasně daný trest) Trest bych použila ať se třeba staví na uši.
Já mám ještě malou slečnu takže s radou moc nejdu ale… prvně mě napadá že si za 2-3 roky teprve užijete…
a co ty její koníčky? klavír, sbor, tancování??? to když jí zakážeš? teda ne za to že ztratí klíče, to se holt stává a já to taky nikdy moc neřešila, prostě sem to oznámila jako fakt-adresa tam nebyla tak nemyslím že by hned běžel nějakej lapka a vykradl byt
udělali se nové klíče a já si chíli dávala většího bacha-pak je zase źtratila…
a hysterák? nevím, jak říkám, mám 3letou holku a ty když začne jekat že bude po jejím tak nereaguju.je vzduch a ono jí to velmi brzo přejde ale to je teď-co bude v 10 letech nevím
co zavolat pro radu nějakou odbornou psycholožku?
@renda81 jo a to jsem zapoměla dodat, taky mi to nepřijde jako nezvladatelná, náš syn zapomene klidně i boty
a remcání u povinností je běžný taky
Ono vadí, když má dítě pocit, že je na vojně?
No nic, zkušenost s úspěšným řešením nemám, tak tu vyčkám na rady zkušenějších.
Jinak podobné chování jsem měla tu čest sledovat, a když jsem viděla, k čemu to vede (sex a alkohol ve 13 apod.), tak si říkám, ať mě radši dcera nemá ráda a má dojem, že je v cizinecké legii, jen ať takhle nedopadne.
@Knihomyš já se právě bojím, že když bude mít vojnu, tak to povede k něčemu takovému (sex, drogy, alkohol, atd…)
Když dostane trest (jako třeba stop kapesného na týden nebo zákaz kamarádek, nebo zákaz televize), tak je jí to jedno. Nepoučí se z toho. Jako kdyby žádný trest nedostala.
@lidunkaS píše:
@Knihomyš já se právě bojím, že když bude mít vojnu, tak to povede k něčemu takovému (sex, drogy, alkohol, atd…)Když dostane trest (jako třeba stop kapesného na týden nebo zákaz kamarádek, nebo zákaz televize), tak je jí to jedno. Nepoučí se z toho. Jako kdyby žádný trest nedostala.
tak jí seber klíče, zruš veškeré odpolední kroužky a ihned po škole jí zavři doma. myslím že z toho bude mít vojnu jako sviň. jen si nejsem jistá jestli to pomůže a bude pak lepší. asi spíš naopak, ne?
stanov ty pravdila a případné tresty a vytrvej…žádný lék nezabírá okamžitě, léčba musí být dlouhodobá.
@lidunkaS píše:
@Knihomyš já se právě bojím, že když bude mít vojnu, tak to povede k něčemu takovému (sex, drogy, alkohol, atd…)Když dostane trest (jako třeba stop kapesného na týden nebo zákaz kamarádek, nebo zákaz televize), tak je jí to jedno. Nepoučí se z toho. Jako kdyby žádný trest nedostala.
kupříkladu kapesné. Nedávala bych vůbec pokud je na vás hnusná. Není to tvoje povinnost. Možná bych jí nasadila léčbu její vlastní medicínou, jak ty na mě -já na tebe.
@lidunkaS Kolik let dcerce je? Já ti teda moc nepomůžu, ale mám doma desetiletou a chování podobné, krom toho zapomínání. Někdy je milá, dá se s ní v pohodě domluvit, ale když to na ni přijde, tak to stojí za to.
Jak se chová k sourozencům?
Pripomina mi to moji segru, chytra holka, ale nezodpovedna… co se nasi namlatili, nazakazovali a stejne se nic nezmenilo. Chodili i k detskemu psychologovi a ten jim akorat rekl,, at ji nechaji rust… vyrostla, je ji pres tricet, zije si svuj vlastni svet, nasekala a seka dluhy, ktere za ni tata plati, protoze bydli u nich a boji se exekuce. A segra si klidne jde, koupi si dziny za 5 tisic a jeste se v tom pred tatou vystavuje, aniz by mu neco splatila… TIm te nechci desit, ale jak pises o tech hysteracich, tak ona prave taky - kdyz nebylo po jejim, tak se vztekla, klidne po mamce hodila sklenicku :/ myslim, ze v dnesni dobe uz je medicina zase jinde a za me bych navstivila odbornika. A to nejen aby pomohl vam - holt deti jsou ruzne a rodice svym zpusobem bude vzdy neco trapit, ale hlavne kvuli dcery, mozna si to ted neuvedomuje, ale casem z toho muze byt pekne na dne, kdyz se bude muset osamostatnit a najednou zjisti, ze nemuze vzdy byt po jejim…
Holky a neprehanite to? Copak vam se nikdy nepovedlo ztratit klice? Zapomenout cokoli? Je to jeste dite, proc by nemela myslet na hrani??? Moje mama zvolila vojnu, melo to opacny efekt, ‚zlobit‘ jsem neprestala a do ted k ni nenasla cestu s pocitem, ze umi jen buzerovat a laska zadna. Me dceri je taky 10. Zapomina a lita hlavou v oblacich.. Buzerovat ji nebudu. Svet je narocnej, tlak ohromnej. Tva dcera si s nim poradi, zvlast, kdyz je sikovna, jak rikas. Ale ztratite-li vzajemnou lasku a uctu, budete ji tezko hledat..
@lidunkaS
A kdy to začalo? My jsme podobnou vlnu měli vloni, to bylo klukovi taky deset. Bylo to peklo, dokonce jsem si koupila Naomi Aldort, měla jsem pocit, že je to moje vina ![]()
Jak to začalo, tak to přešlo (doufám
) Pomáhalo mluvit a mluvit. Nechat zodpovědnost a pokud něco podělá, ať se v tom vymáchá
Hlavně neřvat, jen suše konstatovat a trvat na svém. Záchvaty hysterie byly u nás na denním pořádku, posléze už jsme nereagovala, jen mu řekla, že si za to může sám, zdůraznila proč a nevšímala si ho. Druhý den jsme jeli dál.
Teď mi říkala synova bývalá třídní, že to zažívá se svým synem, jsou s mým ve třídě a že je z toho dost vykolejená ![]()
My už to máme asi za sebou, zapomíná pořád, ale nechám ho, ať si to jde vyřídit sám a když mu bude hrozit nějaká trojka, tak půjde z gymplu na základku, kam chodí sociálně slabší (jedna tu taková je) ![]()
Myslím, že to přejde, začíná jí puberta, ještě je dětská a zároveň chce být na úrovni dospělých ![]()
Na mě zabíralo, když na mě byli rodiče naštvaní, že se se mnou nebavili, a nedostala jsem kapesné, jinak opravdu mi tohle nic nezvladatelnýho nepřijde, vidí jen své záliby a kamarádky, a myslím že mít záliby ve kterých je dobrá a baví jí to je výhra, než aby se poflakovala s pochybnou partičkou, co jí ukážou co ještě nezná, jinak když po ní něco chceš tak bejt důsledná, a nepolevit např. uklidit si a podobně
Ahoj, já bych začala tím pozitivním, tj. chválit chválit chválit. Důvodů máte podle všeho dost. „Přešlapy“ rozebrat - proč se to stalo, jaké to může mít důsledky (ztracené klíče - vykradení bytu, tj. nutno koupit nový drahý zámek atd.).
Seznam povinností - když přijde domů, napsat úkoly (zkontrolovat, zda nějaké mají, nestačí jen říct „nemáme“), splnit povinnosti (u nás třeba vyklidit myčku, v pondělí zalít kytky, v úterý vynést koše z dětských pokojů atd. atd.). Nastavit systém odměn za plnění povinností a trestů za jejich neplnění. Děvče zřejmě postrádá jasné mantinely a je potřeba je nastavit a dodržovat.
Hysterické záchvaty ignorovat, pokud se vy nechováte hystericky, nekřičíte, nepoužíváte iracionální argumentaci, tak je její reakce neadekvátní a takovýmto způsobem s ní nejste ochotni komunikovat. Až se uklidní, problém v klidu bez emocí, výčitek, citového vydírání a zraňování rozebrat (zase proč, jaké to mělo důsledky, co dělat příště, aby se to neopakovalo).
Pokud je předpubertální, je to asi poslední šance, jak váš způsob vzájemné komunikace nastavit nějak, abyste se z toho všichni v příštích pár letech nezbláznili. Nebála bych se ani porady s dětským psychologem. Hlavně si dejte pozor, jak s ní mluvíte, když jste na ni naštvaní, často je chování dítěte zrcadlením nás rodičů (a někdy dost nemilým
.
Držím palce.
Tak nevím, jak moc si dělá co chce, to jako v tom že si neuklidí nebo nedělá úkoly a jak časté to je?
Pokud je premiantka a ve škole jí to jde, tak si vyloženě průserářka není, učit se na to asi trochu musí, úkoly pokaždé asi taky nezapomene, to by ty jedničky neměla. Ve škole je výborná, má dost zájmů a asi dost vyplněný čas kroužkama, akorát je občas hysterka(teda to vyhrožování, že se zabije je trochu divný ne?)a do některých povinností se jí nechce. Jestli to jsou jediné mínusy, tak bych asi spíš ocenila, jak moc je dobrá a nehledala za každou cenu chybky.
Zapomenout semtam úkol je normální, i ztratit klíče je normální, můj manžel ztrácí asi troje do roka, to je u některých roztržitost a povaha.
Uklízet by si měla, úkoly dělat taky, ale zase záleží, jak moc často jí musíš nutit a k čemu všemu a jakým způsobem to děláš…to se z toho tvého příspěvku nepozná…