Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Žádná výchova ze strany otce
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
13.9.13 10:59
Jaké má tvůj muž vzdělání, že si neuvědomuje, co svou benevolencí a přístupem způsobuje?
No, učitelka ve škole musí mít taky radost z Tvého syna…nic nemusím, tatínek pomůže - to je cesta do pekel. Se špatnými výsledky těžko půjde na solidní školu, co má dobré výsledky u státních maturit.
Ale pokud není studijní typ, stejně i v řemesle musí mít tu snahu něco se naučit - jinak je to ztraceno. Flákačů co se neumí o sebe postarat je víc než dost.
Tohle je na poradnu - hlavně aby si to vzal manžel k srdci!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.13 11:06
Tohle vidím špatně - tatínek ti vychová nemakačenky a jednou bude překvapený, až přijde exekutor 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.13 11:09
Taky to vidím jako skutečně závažný problém. Neumím si představit inteligentního člověka, který by nechápal, že tímhle přístupem syny nejen, že nevychovává, ale vyloženě jim ubližuje. Skutečně se zamysli nad tím, jestli v konečném důsledku nezpůsobí, že tvoji synové budou v budoucnosti neschopní normálně fungovat, postarat se o sebe, mít špetku zodpovědnosti a šanci na slušné vzdělání nebo uplatnění. Je to na poradnu nebo na jakékoli razantní řešení, tohle by mi stálo i za zvážení, jestli je na místě udržovat takové manželství. Abych se dívala, jak přicházím o děti, protože jsem jediná, co je vychovává a jak to křiví jejich charakter - to bych si nemohla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.13 11:10
Měla jsem doma něco podobného a dopadlo to špatně. Moje situace byla komplikovaná tím, že syn je velmi inteligentní, takže z něj vyrostl zdatný manipulátor (běžně uměl dosáhnout toho, aby za něj někdo dělal jeho práci, spolužáci, hlavně spolužačky) a jeho otec ho ještě obdivoval
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.13 11:12
Vidím to taky na nějakou rodinnou poradnu. Sama to nevyřešíš, je vidět, že se snažíš, ale manžel to od tebe nepobírá. Máš pravdu, takhle to dál nejde, kluci se musí trochu snažit a ne se schovávat za tatínka. A aby se o tobě takhle bavil před dětmi? Spíš, aby to nebylo čím dál horší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.13 11:12
@Bábrdl píše:
Měla jsem doma něco podobného a dopadlo to špatně. Moje situace byla komplikovaná tím, že syn je velmi inteligentní, takže z něj vyrostl zdatný manipulátor (běžně uměl dosáhnout toho, aby za něj někdo dělal jeho práci, spolužáci, hlavně spolužačky) a jeho otec ho ještě obdivoval
mno a kolik mu je teď? Jaké má vztahy se ženama? bych tedy měla strach být jeho přítelkyní…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.13 11:14
Já ani nevím co poradit 
. To bude spíše na rodinnou poradnu, co to „nahrát“ na děti a tím tam „dotáhnou“ i manžela 
. Přece mu nemůže být jedno, že se jeho syn- synové- tak špatně učí, chová . Pokud by manžel odmítl, chodila bych jen s dětma, potřebují to jak sůl. Poradí ti, jak je motivovat, pracovat. Tu situaci ti fakt nezávidím .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.13 11:20
Upřímně, o věci týkající se školy se starám jen a pouze já. Je to proto, že můj muž nikdy nebyl vedený k pořádným výsledkům ve škole. Tchán jen řval a tchýni to bylo všechno jedno. Manžela škola nebavila, odmaturoval jen proto, že měl natolik rozumu, aby mu bylo jasné, že bez matury nebude mít pořádnou práci - a to odmaturoval na druhý pokus s odřenýma ušima. Omluvou je mu to, že nástavbu dělal dálkově k náročnému zaměstnání…
Takže jakmile přijdou děti ze školy domů, žádám si od nich desky, kontroluji sešity a žákovskou. Syn měl jeden čas tendenci zapomínat na domácí úkoly (ve škole si je nepoznamenal) a já potom obvolávala maminku kamaráda. Takže jsem klukovi koupila úkolníček s Bártem, ve škole jsem poprosila paní učitelku, jestli by mohla dohlédnout na to, aby si úkol do úkolníčku zapsal. Já doma zkontrolovala a byl klid. Učím se s nimi sama, protože manžel jen houkne „umíš to?“ - kluk řekne, že jo, a manžel je spokojený. Já ho přezkouším a zjistím, že místo učení si četl komiks… 
a učím se s ním, nebo dohlížím na to, aby se opravdu učil. Na třídní schůzky chodím také já a pokud cítím, že něco není úplně v pořádku, dohodnu se s paní učitelkou a zajdu si s ní popovídat i mimo schůzky…
Vzdělání u dětí mi přijde hodně důležité, a pokud uniknou ty základy, tak se dítě hodně špatně učí po celou školní docházku (proto má třeba můj muž obrovský problém s češtinou a všechno za něj musím psát já, aby se neztrapnil 
). Musím podotknout, že můj muž má tedy zase zlaté ručičky, je šikovný a žádná práce mu není cizí.
Takže zakladatelko, být tebou, tak věci ohledně školy řeším sama a nenechávám je na manželovi.
Co se týká toho „rozmazlování“, tak syn jde také se vším za tátou, protože ví, že já, když mu něco zakážu, tak táta to dovolí. Štve mě to, ale co nadělám. Manžel se prostě snaží dětem vynahradit čas, který s nimi netráví. A když je potom nějaký problém, tak mi muž říká "no, tak se na to podívej. To je ta tvoje výchova " Dříve mě to štvalo, teď se tomu směju. Děti mám vychované podle mého názoru dobře ( i když na kluka leze nějaká předčasná puberta a občas je na ránu pěstí mezi očka 
)
Obávám se, že s manželem nepohneš, ale být tebou, tak si popovídám s paní učitelkou a případně i školní psycholožkou, pokud máte, jak na syna, aby si ze školy nedělal holubník.
Já třeba šla na svého syna čistě psychologicky, když mi vysvětloval, že někteří lidi přeci vůbec na střední školu nejdou a hned po základce vydělávají peníze (může mi někdo vysvětlit, kde na tohle přijde čtvrťák??? )
V PPP mu v budoucnu doporučili přestup na školu se zaměřením na matematiku a informatiku (kam se moc těší, protože si myslí, že to bude větší zábava ). Jenže se tam musí předkládat vysvědčení ze čtvrté a páté třídy a dělají se přijímačky. Takže jsem mu vysvětlila, že pokud tam chce jít, musí teďka pořádně zamakat. No, a bez střední školy, že sice bude moct pracovat, ale maximálně jako kopáč, nebo uklízeč a že bude celý život dřít, za strašně málo peněz. To mu vrtalo hlavou a vypadá to, že si z toho něco vzal…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.9.13 11:20
Re
Oba s manželem máme maturitu.
Já přímo průmyslovku a manžel učňák + si dodělal pak nástvabu na maturitu.
Do poradny ho nedostanu, to už jsem zkoušela několikrát.
Paní učitelka, si stěžovala, na to stejné, a když jsem jí říkala, že manžel ho v tom podporuje (viděla a slyšela to sama, viz. tatínek mi nenachystal aktovku, knížky, nedal mi pero atd.) tak i přesto napravovala mne. Tenkrát jsem ustoupila, a dala manželovi prostor, a skončilo to tak, že prospěchově šel syn velmi dolů, a výchovně se nic nezlepšilo (např. nepořádek, příprava věcí do školy, chystání aktovky, nesamostatnost atd.)
Nechci, aby byl z něj flákač! Taky nechci, aby měl samé jedničky a byl premiant, ale na 1, 2 má v pohodě, občas mu něco ujede ale max. na tu trojku, ale to bylo, když se semnou učil výjmečně. Studijní typ přímo nebude, ale kladu na něj nároky s ohledem na věk i schopnosti. Jde mi o to, že nic není zadáčo, ale tatínek mu vše servíruje na stříbrném podnose a neustále ho „chrání“. Nebo jak to nazvat.
- Citovat
- Upravit
13.9.13 11:21
Jo jo, bohužel na to není rada. Nebo rad by bylo bylo hodně, ale já myslím, že Ty tu pravou pravdu znáš. Řekla bych, že už je docela pozdě na nějaké velké doufání, že to bude lepší. To je opravdu na poradnu, bohužel. Krom toho, že se kluci tímto nikdy nenaučí zodpovědnosti sami za sebe, je ještě šance, že tak, jak se k Tobě chová Tvůj muž před dětmi, budou tak i oni jednou brát svojí partnerku. Mě by tohle hrozně vadilo a možná víc, jak cokoliv jiného. Podrývání autority u dětí, to je vlastně stejné, jako by je otec otáčel jen na svojí stranu a Ty jakoby jsi byla v rodině jen do počtu nebo jako vzduch. O budoucím vzdělání kluků ani nemluvím…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.13 11:26
@Anonymní píše:
(viděla a slyšela to sama, viz. tatínek mi nenachystal aktovku, knížky, nedal mi pero atd.)
Tak tohle bych u čtvrťáka fakt nebrala. Proč mu má něco chystat tatínek? On si neumí sám přečíst rozvrh hodin a nachystat se do školy? Mladší mám v první třídě, ale i ta už si chystá aktovku sama. Já jí čtu rozvrh hodin a ona mi hlásí, co všechno dává do aktovky. Sama si ořezává tužky a pastelky, do kuchyně nachystá lahvičku na pití a krabičku na svačinu. Když jí vyzvedávám ze školy, hned hlásí „dneska mám domácí úkol z toho nebo onoho…“
Hele, tvůj muž je v tomhle ohledu blbec. O tom žádná. Ale chybu si nepřizná, nebo nechce přiznat. Tak proč spoléháš na to, že on něco zařídí? Prostě si na školní přípravu udělej čas ty a hodně rychle zapracuj na tom, aby starší začal být samostatný, protože až ti půjde do školy i mladší, tak si hodíš mašli na nejbližší větvi…
V PPP jsi se synem byla?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.9.13 11:36
zakladatelka
@tterka
Taky na něj dohlížím atd. ale manžel mne podkopne nohy v okamžiku, kdy vymyslí „zábavu“ a kluci samozřejmě chtějí jít. Když jsem ustoupila (pokus o kompromis), a řekla jsem dobře, běž, ale zítra se budeš učit a musíme to spolu dohnat. Tak mi to odkývali, jako že joo, mami, jistě mami, určitě mami… Druhý den, jsem zase byla ta špatná, která hnala kluka ke škole. A manžel? Zas to nechal tu důslednost a tu „špínu“ na mne. Už mu neřekl: tak mamka tě pustila, slíbil jsi to, tak to musíš dodržet atd. Když vytáhnu paty z domu, tak manžel tak maximálně odhaklá úkoly a tím to končí a je volná zábava. Snažím se i, abych nebyla jenom ten dráb na tu školu, ale dělat i ten čas na tu zábavu. Ale i tak, prostě na tatínka nemám - ten nechce ty povinnosti, zodpovědnost atd.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
13.9.13 11:49
@tterka Já jsem ho učila si chystat aktovku už v první třídy: pod dozorem. četli jsme rozvrh, a dělali kupky, a ty pak seřadit do desek, zkontrolovat pouzdro, atd. Ale manžel šel a vše mu nachystal. I když jsem mu to říkala, začal to dělat, až mu to řekla učitelka, že si svoje věci ve druhé třídě musí chystat samo. Pak toho manžel nechal, protože kluk to nepřímo „prásknul“ tím tatínek mi to nenachystal, atd.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Dobrý den,
píši sem, z důvodů, že už nevím jak dál. Mám 2 kluky, staršímu je 10 let, chodí do 4 třídy, mladšímu je 5 let. Jsem už na dně z toho, v čem žiju. Mám problém se svým manželem, a to v tom, že se neshodneme ve výchově. On kluky rozmazluje, vše povolí, vše žehlí, retušuje, nic po nich nechce. A já si potom „vyžírám“ jako matka to, že kluky vedu k zodpovědnosti, samostatnosti, a povinnostem. Kluk je ve 4. třídě. Má problémy se školou, ne že by byl hloupý, ale z toho důvodu, že se nechce učit. I když se snažím být laskavá, skončilo to tak, že kluk toho vyloženě zneužíval: nepsal si úkoly, zatloukal, byl plný poznámek a špatných známek atd. Protože věděl, že tatínek mu to potichu podepíše, a bude klid. Když jsem na to přišla, řešila jsem to domluvou, a ať se to neopakuje! Nerada sahám ke křiku a k fyzickým trestům. Ale! I přesto, si synátor jel vesele dál: nezájem, flinkání, atd. Tak už dostal vařekou na zadek, s tím, že jsem hodně křičela. Tak to se spravil, ale na chvíli. Opět jsem zjistila, že ho manžel kryje, a i když jsem manžela upozrnila, že jde se známkama dolů a zakročila jsem, a učila se s klukem, protože manžel ho klidně posílal do školy nenaučeného, tak manžel si vždy vymyslí nějákou zábavu např. karneval, kolotoče, muzeum atd. Když jsem oponovala, že syn má ve škole 4 a že se musí učit, a ne jít na karneval atd, syn došel za tátou, že chce jít a fňukal, tak manžel mu řekl něco v tom duchu: no jo, maminka tě nepustí. Místo toho, aby mu vysvětlit to, že když by měl věci v pořádku, mohl by klidně jít. Vždycky a vše synovi podává tak, že já jsem ta zlá, nepřející a pedantská a diktátorská matka. Snažila jsem se s manželem si promluvit, ale on mi to odkýve, a přesto to dělá vesele dál a staví mne do pozice té horší a zlé. Samozřejmě že kluci mají problémy kam se podívají: mladší je nesamostatný ve školce (protože manžel ho neučí oblékat, ale vždy ho obléká a pomáhá mu) a starší má problémy ve škole. Je nepořádný, flink, pomalej atd. Musím chodit s manželem na třídní schůzky, protože vždy bylo vše dobrý, a já se pak dozvěděla pravý opak. A takhle je to ve všem a se vším. Už jsem z toho zoufalá, a nevím, jak dál. Kluci tudle neobědvali, tak jsem jim řekla, že budou bez kokínek, tak si z toho nic nedělali, a počkali, až přijde tatínek domů a i když jsem to manželovi řekla zavčas, přesto jim dal vše, o co si řekli a ještě se mi vítězoslavně šklebili do ksichtu.
Vím, že rodiče by měli být ve výchově jednotní. Ale jak to mám udělat? Když manželovi něco vysvětluji, ukazuji na konkrétních případech buď mlčí, nebo to odkýve, ale jede vesele dál ve své „liberální“ výchově, která nikam nevede. Tak jsem to zkusila z jiného soudku: posypala jsem si hlavu popelem, a řekla jsem manželovi, že půjdeme do manželské poradny, tam řekne každý svůj názor a konkrétní situace, a že nás „rozsoudí“ nestranný člověk, tak na to mi kategoricky řekl, že tam nepůjde. Protože ví, že nemá pravdu. A že bych dostala z větší části za pravdu já. Viz. třeba to, že po synovi chci to, co paní učitelka ve škole, nebo ve školce. Ale manžel i přesto mi to nezná. Už nevím, jak dál, kluků je mi hrozně líto, ti to odnášejí nejvíce, a hlavně neví „co platí“. Kluci se ke mne chovají hnusně, a starší syn mi dokonce řekl, když manžel něco nezvládl a já jsem mu to vytýkala, tak když položil telefon, že jsem kráva zasraná. Před oběma dětmi. Mám strašnou obavu, co z kluků vyroste, a co se mnou bude, když toto vidí na tatínkovi? Nevíte, jak z této opravdu svízelné situace ven? Jsem v koncích a už nějak nemůžu dál. Když jsem se přizpůsobila výchově manžela: laskavé, vysvětlování atd. tak to bylo ještě vše horší! Kluci si dělali absolutně co chtěli. Kluci se imrvere „schovávají“ za tatínka stylem: ale tatínek nám to dal, tatínek nám dovolil atd. Děkuji za rady a přečtení všem.