Jak se modlíte?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
@Božislava píše:
Ale ty mi nerozumíš. Představ si, že proti sobě hrajou dvě fotbalová mužstva. Třeba ve finále MS. Přiznívci obou týmů se modlí, aby vyhrál jejich tým. Ale může vyhrát jen jeden. Takže Bůh není všemohoucí, protože může vyhrát jen jeden tým. Ten druhý zákonitě prohraje. Na remízu se nehraje.
„I nepřítel má, děvče svýho Boha, a ty to brzo poznáš, Johanko přeubohá…“
(Johanka z Arku)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Zakladatelko, sto lidí, sto cest 
Pro inspiraci bych doporučila podívat se do knížky Sádhana - je tam popsaná řada způsobů modlitby, rozhodně není potřeba postupovat od začátku do konce, uvidíš, co tě osloví.
Osobně mi jsou blízké modlitby „růžencového typu“, ač nejsem katolička. Třeba vzývání Ježíšova jména . Ale to je fakt na každém člověku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Zdravím, otázka je jasná. Jak se modlíte? A vyslyší vás Bůh?
Procházím teď krizí a stále víc mě to táhne k Bohu, k modlením a k tomu mít s ním “vztah”. Nicméně klasickému křesťanství tak uplně neholduji, existenci Boha však nepopírám.
Zajímají mě názory a zkušenosti věřících, jak k vám Bůh promlouvá, v co třeba věříte a jak to máte, jak s Bohem začít mluvit.Vzhledem k tomu, že teď procházím psychospirituální krizí a hledám smysl svého života a svoj víru, ráda bych se udržela v anonymitě, nechci aby si mě s tímto vláknem někdo spojoval.
Nejsem věřící a v Boha nevěřím. Ale řekla bych, že u „modlení“ nemusíš klečet a držet si ruce. V klidu bych si sedla, zapálila jen svíčku v temné místnosti a přemýšlela. Nebo vyrazila někam do přírody, vyšlápla na vysoký kopec nebo zašla hloub do lesa. A prostě nechala myšlenky plynout.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@wildcherry píše:
Tak mne prijde nejpraktictejsi si kleknout k posteli, oprit si lokty a spojit dlane, pro lepsi vnitrni pocit, jeste v dlanich tisknout ruzenec a nej, mit nad hlavou Jezise, ci na policce sosku Panenky Marie jak drzi Jeziska
Ty jsi takový prdlý trdlo.Mas tak humor 10-tileteho ditete 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@wildcherry píše:
Tak mne prijde nejpraktictejsi si kleknout k posteli, oprit si lokty a spojit dlane, pro lepsi vnitrni pocit, jeste v dlanich tisknout ruzenec a nej, mit nad hlavou Jezise, ci na policce sosku Panenky Marie jak drzi Jeziska
Vystihla jsi to téměř dokonale.
Akorát růženec se většinou netiskne v dlaních, na něm se počítají modlitby a desátky, je to de facto technická pomůcka V podstatě totéž se dá říct o obrazech a soškách - někomu se lépe rozjímá a soustředí ve chvíli, když má adresáta modliteb nějakým (byť nedokonalým a symbolickým) způsobem vizualizovaného. Ovšem třeba kalvinisti obrazy zcela zavrhují a taky jim modlení jde.
No, a o tom, že je postoj při modlitbě ne zcela nedůležitý, mluvil už C. S. Lewis v Radách zkušeného ďábla
Btw. postele jako opěrky loktů fungujou většinou blbě, bo jsou na dospělého moc nízké.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Pane Bože, ať nejsou nemocný a blbý…takhle se modlím denně už deset let
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Každý at se „modlí“ tak, jak chce. Kdo věří, ví, že ho dotyčný vyslysi. Jen hloupý jedinec si z toho dělá pr*el. 
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
Holky, já se ale nechci k Bohu modlit, aby mi splnil tři přání.psala jsem o nějaké zkušenosti, názory lidí. Jediný věřící člověk v mé rodině byla babička, ale zemřela když jsem byla malá, nemám se na to koho kde zeptat s myslela jsem, že když sem chodí spoustu lidí, přečetla bych si různé názory na to, jak s Bohem promlouvat.
Nezajímá mě diskuse i tom, zda Bůh existuje nebo neexistuje, ani to co si psala ty @jahuhudka protože to není odpověď na mojí otázku. Nehledám odpovědi na zlo, na to mám svůj vlastní pohled, který rezonuje s tím tvým.
Zakladatelko, nejlepší je buď večer se zapálenou svíčkou v tichu domova. Nebo navštívit kostel, který je otevřený třeba přede mší. Teď v adventu tam byla atmosféra, která úplně povznášela. I sám v přírodě, kam nechodí davy lidí, je člověk Bohu blíž a vrací se nabitý pozitivní energií.
- Citovat
- Upravit
V podstatě se dá říci, že proč se modlení zavrhuje je, že na kterou-koli prosbu je možné dostat zápornou odpověď. Nebo-li jinak řečeno, Bůh není povinnen dát kladnou odpověď. Nejčastější odpověď je mlčení. Bohužel ne každý člověk má sílu takovou odpověď unést a nejčastější reakcí je hněv a zlost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ale neříkám, že odpověď může být kladná. Jenže Boží vůle je taková -jaká je.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Božislava píše:
V podstatě se dá říci, že proč se modlení zavrhuje je, že na kterou-koli prosbu je možné dostat zápornou odpověď. Nebo-li jinak řečeno, Bůh není povinnen dát kladnou odpověď. Nejčastější odpověď je mlčení.
Ano, někdy dochází i k mlčení. Nebo se nám ta cesta nelíbí, ale vše má svůj smysl, i když ho teď nevidíme. Když se podívám do minulosti, kam jsem byla vedena, tak musím říci, že to smysl mělo. Teď zase jsem v bodě, kdy si říkám, proč? V Boha jsem věřit nepřestala, ale víra nebyla tak intenzivní, poslední tak tři roky byly hodně náročné. Před vánoci jsem zase pocítila to vnitřní osvobození, že s ním se člověk nemusí bát.
- Citovat
- Upravit
Já též nejsem věřící v pravém smyslu slova, věřím ale v sílu přírody a v anděly. Mé modlitby bych možná přirovnala k meditaci. Prostě si nechávám hlavou plynout různé myšlenky nebo se zaměřím na něco konkrétního a nechám to sebou jakoby proplouvat. Pozoruju, jaké u toho mám pocity, co to dělá s mým tělem…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Nemusíme rovnou verit v Boha. Muzeme to pojmenovat i jako Vesmir, nebo Anděl. Cokoliv ci je pro nás nejsnazší k uchopení. A kdyz věřím, tak vim, ze me dotyčná sila vyslysi, tak verom, ze se splní vse, co chci. Ovsem nemyslím na to co nechci. Protoze kdyz myslím na to co nechci a bojím se, jen to k sobe pritahnu.
- Citovat
- Upravit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Ano, někdy dochází i k mlčení. Nebo se nám ta cesta nelíbí, ale vše má svůj smysl, i když ho teď nevidíme. Když se podívám do minulosti, kam jsem byla vedena, tak musím říci, že to smysl mělo. Teď zase jsem v bodě, kdy si říkám, proč? V Boha jsem věřit nepřestala, ale víra nebyla tak intenzivní, poslední tak tři roky byly hodně náročné. Před vánoci jsem zase pocítila to vnitřní osvobození, že s ním se člověk nemusí bát.
Věřit v Boha můžeš, ale nesmíš věřit v jeho všemohoucnost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
