Jak se modlíte?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Citovat
- Upravit
Modlitba může mít mnoho forem. Ústní naucena jako třeba ruzenec, otcenas, zdravas apod.+ ruzne psane formy. Vnitrni, osobni, kdy s Bohem mluvis o sobe, svých radostech, starostech, jednoduše jako s nejblizsi osobou, můžeš rict cokoliv, být absolutne upřímná, modlitba je predevsim hovor, nemusi mit žádnou formu ani hranice. Stve Te někdo v praci, řekni to, neveris, ze Te Bůh slysi, tak Mu to řekni, pochybujes, že vůbec existuje, ven s tím. Být sama sebou, bez pretvarek a lži, to je základ modlitby. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Chapu te. V dobe me nejvetsi zivotni krize me to taky tahlo do kostela, tak jsem chodila. Nenech si do toho kecat, hodne lidi se mi vysmalo uz jen pri zmince, neco jako wildcherry, pripadali si neodolatelne vtipni, pripadne mi vysvetlovali, ze Buh neexistuje, to je taky legrace, hlavne kdyz ty se vubec nehadas 
No nic. Jestli se chces zucastnit liturgie, tak v nedeli je to „nejzabavnejsi“, prirovnala bych to k joze, rozdychas se, zazpivas si a povzneses ducha. Mse ma sva pravidla, je tam prostor pro pokani, vyznani viry, zamysleni, je to uceleny komplex a pokud ti to sedne, tak se ti ulevi. Urcite bych zkusila vice kostelu, zejm. mladsi farari jsou moc chytri a davaji k zamysleni fakt zajimave myslenky, kolikrat ti mluvi z duse. Abys pochopila smysl kazde casti, v kazdem kostele jsou k zapujceni knizky- kancional, to je nejen zpevnik, ale je tam kolem str.50 i mesni rad. Pro zacatek uvidis rozdeleni mse na casti, dava to smysl.
Doma si zkus najit nejake stranky, kde se popisujou modlitby, a vyberes si konkretni (prosby za odpusteni, kdyz chces ty odpoustet, prosby za zdravi atd).
Ja pulroku mela intenzivni pocit, ze umru, diky tomu (a praci na cerstvem vzduchu) jsem se vzchopila, dokonce „za strizliva“-bez alkoholu, drog i AD. hele, blizi se postni doba, to je na uvahy o smrti, odpusteni a smyslu zivota jak delana, nejpozdeji na Velikonoce to bude lepsi, pokud ti sedne tento zpusob.
Pokud ti to vyhovovat nebude, zkus si najit neco jineho- joga, budhismus, nevim…
Kazdopadne je jasne, ze Buh neni zadna kouzelna skrinka, kam se hodi par minci, zaklepe se na ni a vypadne splnene prani… ale kdo uveri, tomu se v zivote zacnou dit podivuhodne veci 
Drzim palce, at je ti lip 
- Citovat
- Upravit
@PaníKadrnožková To zní hezky a zajímavě. Také jsem na “rozcestí”.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Pridavam se do klubu. V Boha verim, v Bibli ctu, jen se nemuzu dokopat dojit do kostela 
bojim se… 
- Citovat
- Upravit
@impossible píše:
@PaníKadrnožková To zní hezky a zajímavě. Také jsem na “rozcestí”.
Neni duvod se bat, z kostela te rozhodne nevyzenou, k prijimani nechodim (jaksi neziju dle zasad- cirkevni svatba, rozvedena), ale ochuzena nejsem
- Citovat
- Upravit
@sahrazad1 píše:Čeho se bojis? Nemusíš se tu rozepisovat verejne, klidne soukrome, chces-li.
Pridavam se do klubu. V Boha verim, v Bibli ctu, jen se nemuzu dokopat dojit do kostela
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jsem křesťanka, praktikující, tak kdybyste některá chtěla “pokecat”, tak napište soukromou zprávu (jestli to tady jde)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Když chci „promlouvat“ s Bohem, tak jdu do kostela nebo na hřbitov. Bibli jsem nečetla, na mši nebyla, křtěná jsem a chodila jsem na církevní gympl, modlitbu znám snad jen v latině. Vztah s Bohem mám dost netradiční, ale občas je to potřeba.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@PaníKadrnožková píše:
Neni duvod se bat, z kostela te rozhodne nevyzenou, k prijimani nechodim (jaksi neziju dle zasad- cirkevni svatba, rozvedena), ale ochuzena nejsem
A resit se to nedá? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@wildcherry píše:No…no jo no
Připadas si alespoň dobře, když si z takovýhle věci děláš srandu? Víš, že to někomu může být i nepřijemne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@PaníKadrnožková děkuji! Je to super, obsáhlý komentář, který mi pomohl. Budu se k diskusi ráda vracet. Kromě jízlivých poznámek jste mi napsaly spoustu skvělých pohledů.
Osobně mi je nejblíž procházky v přírodě. Asi bych i zapálila svíčku a zkusila.. mluvit a mluvit a mluvit. Rozhodně zkusím zajít i do kostela.
Přiznám se, že vlastně touhle spirituální krizí procházím od ztráty dítěte. Před tím jsem praktikovala jógu, meditace.. cítila jsem se celkem fajn, jenomže ztráta dítěte a následně porod dcery ve mě vyvolal hodně otázku života, smrti a pochybnosti nad tím, čemu jsem věřila. Pořád se nade mnou vznášela víra jako taková, vyrovnání se životem, proč jsem tady, co je moje poselství nebo jak to napsat. Začala jsem mít i různé emocionální stavy a proto jsem zašla k lékaři a na terapie, psychospirituální krize.
Děkuju vám všem, ještě jednou. 
- Citovat
- Upravit
@PaníKadrnožková Já v tom vyrůstala. Jako dítě každou neděli s babičkou do kostela, ve škole do náboženství…
Jenomže jako dítě to berete jinak. V pubertě už jsem odmítla chodit do kostela. Bylo období, kdy jsem byla přímo ateista. V poslední době mě to ale nahlodává…
Pořád mě to nutí nad tím premýšlet ani nevím proč. Mám Bibli po babičce. Nedávno jsem ji poprvé otevřela, občas si pročítám a jsem překvapená. Nevím, co mě nutí to dělat. Chtěla bych věřit, ale ono to nejde na počkání. Ne, že bych nevěřila vůbec. Jsem tzv. nahlodaná.
A nemám ráda, když si z toho někdo dělá legraci. Nikdy mi to nevadilo. Teď ano.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@impossible to je přesně ono.. prostě mě to nahlodává, nutí o tom přemýšlet.
- Citovat
- Upravit
Bůh není ten, který člověku plní jeho přání. Ale jak zní slova jedné křesťanské písničky S ním nemusím se bát! Vůbec i přes hudbu se lze „modlit“. Na youtube je plno krásných písniček třeba tzv. chval.