Jak se rozhoupat k odchodu?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Reakce:
@Anonymní píše:
S partnerem mám dvě děti - necelé 3 roky a rok a půl. Když jsme se poznali, tak se přítel jevil jako pohodar, sportovec, optimistický a plný energie, s vlastním úspěšným podnikem. Po třičtvrtě roce společného bydlení jsem otěhotněla a narodilo se nám první dítko. Když mu bylo půl roku, tak jsem omylem otěhotněla znovu, ale když jsme se měli tak hezky, tak jsem z toho měla moc velkou radost, že budeme taková pěkná rodinka. Pak přišel zvrat. Přítel začal chodit domů několikrát týdně nad ránem. Ze začátku tvrdil, že pracoval, což u klubu není ani tak divné. Ale pak jsem se kolikrát dozvěděla, že tam vůbec nebyl. Jednoho dne mě v 5 hodin ráno vytáhl z postele, že se mnou musi mluvit. Řekl, že nemá ani korunu, vše prohrál v pokeru. Neměl ani na nákup na další den do podniku. Pak z něj ještě vylezlo, že už v minulosti tomu propadl a prohrál doslova miliony. A že je všude možně zadlužený. Sesypal se mi domeček z karet. Jistota a důvěra byly v tahu. Nicméně jsme se domluvili, že to dáme do kupy, přeci jen čekáme další miminko a on slíbil, že hrát přestane a začne pořádně splácet dluhy. Chvilku sekal dobrotu, ale pak se to zvrhlo ještě víc. Bohužel jsem přišla na to, že bere drogy.A jakože hodně, utratí za ně klidně 20.000,– měsíčně. Jsem z toho zoufalá, doma jen leží na gauči a kouká na TV, s ničím nepomůže, na nic nesahne, režim ma přetočený, dětem se moc nevěnuje, jen vstane, dá si sprchu a jde do podniku, kde občas pracuje, nebo jen popíjí. Teď jsem zjistila,.že když nejezdí na poker, tak jo hraje online, za poslední měsíc tam je za desítku. Už několikrát přiznal, že v tom plave, jak v drogách, tak gemblu a že se půjde léčit. Ale to jsou jen plané sliby, když má výčitky. Tvrdý alkohol do sebe klopi i doma a obhajuje to tím, že nemohl usnout, že po tom usne. Jaké občas má doma po tom všem nálady a dojezdy nebudu ani radši popisovat. Já jsem z toho úplně v háji a vím, že chci odejít. Tak se mi vším zprotivil, že už na něm vidím jen to špatné. Spát s ním nemůžu, což je u nás častý důvod k hádkám, kdy se ani před dětmi nestydí na mě sprostě řvát. A když zvolím aby byl klid, tak je to pro mě utrpení. Už prostě dál nemůžu a vím, se si mám zabalit svých pár švestek a jít s dětmi pryč. Ale moc se bojím toho kroku. Nemám kam jít. Něco málo na začátek nasetreno mam, ale jsem na mateřské, bydlíme v Praze a byt je jeho. Teď jeden kamarád bude kupovat byt kousek od nás a nechal by mi ho do pronájmu, myslím, že za slušnou cenu. Když si vybeham všechny přídavky a partner dá nějaké alimenty, tak to snad nějak dáme. Ono i když splácel ty jeho dluhy, tak jsme se měli finančně dobře, ale prostě to chování je pro mě už přes taaak čáru, ze radši si odpustim výletiky a restaurace a budu žít spořádaně. Já jsem skromný člověk a moc toho nepotřebují, jen mě to vše mrzí kvůli dětem, těm jsem ráda vše dopřávala. Navíc ho mají opravdu moc rády a on je. Určitě budu chtít jít cestou domluvy, ale na druhou stranu se bojím té jeho nezodpovědnosti, že když mu je pak budu půjčovat, aby mi je v pořádku vracel. Vždyť on je schopný je naložit do auta po pár panácích a ani je nepripoutat. Dokud jsem tu já, tak na vše dávám pozor, ale jak pak? Prožil jste někdo něco podobného, uvítám rady, příběhy, pomoc a radu jak to je s těmi prispevkami pro samozivitelky. Dá se to zvládnout? Musím. Kvůli mým dětem.
Boha, gambler, alkac, fetka s ty porad nevis zda od neho odejit? Na co cekas, uz jsi mela byt pryc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Nějaký zbytky citů stranou, mysli na děti. Toto není život pro ně. I kdybys měla jít dočasně na azyl, furt to pro ně bude lepší, než žít vedle feťáka, alkoholika atd… Zvládnout se dá vše. Najdi si azyl, domluv si to tam. Budou chtít pravděpodobně potvrzení od lékaře o bezinfekčnosti. Hned jak se tam dostaneš, tak si zažádej o svěření do péče, výživné. Pokud to bude potřeba, můžeš i na úřadě zažádat o příspěvek na živobytí a na bydlení. Takže ti doporučuji vše si sepsat a držet se malých cílů. Třeba, že do konce měsíce najdeš azyl i kdyby to mělo být na druhé straně republiky. A třeba, že nejpozději v půlce července odejdete(záleží jestli má azyl místo hned nebo počítá s tím, že brzy někomu končí smlouva a měl by se stehovat a uvolnit tak místo). A vzhledem k závislostem bych dala i do žádosti na svěření také návrh na úpravu styku. Sepsat to nějak rozumně, aby se nestalo, že děti bude mít na víkend bez dohledu. Takže pokud je v kontaktu se svou rodinou, tak třeba bych je poslala k babičce a ať je vidí tam, ale ať jsou pod dohledem někoho kdo není pod vlivem drog či alkoholu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jsi statečná!
To mne mrzí, že to máš takhle těžké. ale jsi statečná a šikovná, že to takhle bereš a zvládáš. Já bych si s ním sedla a promluvila bych si, až bude jeden den střízlivý pokud bude, hlavně ne, když je opilý a nebo má agresivní kocovinu. Buď když má morální kocovinu a nebo je střízlivý. Mám s tím vlastní zkušenost. Promluvte si a řekni mu, že ho máš ráda, že tě celé tohle bolí a moc mrzí jak se chová, že už to dál s dětmi ale nezvládáte a že se od něj stěhuješ pryč, že kdykoliv bude střízlivý tak mu děti samozřejmě budeš dávat, ale že se musí vzchopit, že nemůžeš vychovávat děti i jeho a být na všechno sama. Řekni že si přeješ aby se dal dohromady, že mu na to dáš prostor. Nebrala bych to jako definitivní rozchod pokud si s tím člověkem něco prožila a máte děti. Prostě to ber jen jako životní zkoušku, nějakou etapu životní, neber to, tak, že je konec všeho.. jen se posouváš a odsouváš na chvíli stranou. Uvidíš tím si od něj dáš pauzu a nakonec budeš chtít být sama. On se buď zvedne nebo se zhorší, ale to není na tobě. Zkus ho psychicky podpořit jako kamarádka aby se z toho nezhroutil ale mysli hlavně na sebe a děti, hlavně ty musíš být v psychické pohodě. Já bych do toho takto šla, odstěhuj se, máš na to! Držím palce! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@lilith1
Víš někdy se to prostě v životě semele a hodně emoční lidi, kteří se nejvíce trápí do toho spadnou. Když bys s každým mluvila takhle jak by to na světě vypadalo? Nesuď člověka, pokud si nešla v jeho životních stopách. Ne vždy byl takový a pod povrchem je určitě fajn člověk, jen se musí dát dohromady. Ano měla by se odstěhovat. Ale lidi by se hlavně měli chovat k druhým tak jak by si přáli aby se oni chovali k nim.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Fiveone @CharlotteCloudsea
Děkuji, tohle číst mi moc pomohlo. Takto bych to nějak ráda udělala. On je hodný člověk, chytrý, z dobré rodiny. Jen je prostě trdlo, co by potřebovalo v hlavě dospět. Byl za nás tak vděčný, protože už před námi se mu rozpadla rodina (1 dcera) a my jsme pro něj byli jak nová šance a takhle si to po…:-( prostě nedokáže upřednostnit rodinu před zabavou a to je špatně. Ještě musím chvilku počkat, teď je nemocný, o víkendu jedeme na týden na dovolenou s dalšími rodinami a chci kvůli dětem tam mít klid a taky musím počkat, až ten kamarád bude mít vyřízené vše kolem bytu a pak půjdeme. Vidím to tak na půlku prázdnin. Nejhorší je, že už teď si ho představuju, jak bude smutný a zoufalý, se odcházíme a jen ta představa mi trhá srdce. Nechci mu tak ublížit, ale jinak to hold nejde. Ach jo, bude to tak strašně těžké. Mám teď cca ten měsíc se obrnit a na vše připravit. Asi si dojdu i na úřad pozjišťovat na co vše mám nárok, abych se pak nedivila. Upřímně jsem všeho tak moooc bojím a sbírám odvahu to udělat.
- Citovat
- Upravit
@lilith1 to se lehčeji řekne, než udělá. Není lehký opustit může se kterým tvoris nějaký ten pátek rodinu. Děti ho milují, i já k němu nejsem citově lhostejná. Život se všem otočí o 360°, já budu otáček každou korunu,. připravím děti o žití s tátou. I kdybych si časem našla nového partnera, tak nikdy to nebude ten táta, co to dítě se mnou tak prožívá…tohle je zlomek toho, co se mi honí v hlavě. Ano, je to pako, co udělalo hromadu pruseru, který už pretekly, chová se nezodpovědně, ale není to zly člověk a mame i hezké chvilky. Tím ho nechci nějak obhájit a omlouvat, jen říkám, že odchod není tak snadný, jak si to asi představuješ.
- Citovat
- Upravit
Sociální poradce - kalkulačka
Ano máš pravdu, bude to těžké 
Ale to je život, všechny změny jsou těžké.. ale zvládneš to!
Zkus se podívat sem, na stránky úřadu práce je tu kalkulačka jaké dávky by jsi mohla dostat:
https://www.uradprace.cz/…alni-poradce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
S partnerem mám dvě děti - necelé 3 roky a rok a půl. Když jsme se poznali, tak se přítel jevil jako pohodar, sportovec, optimistický a plný energie, s vlastním úspěšným podnikem. Po třičtvrtě roce společného bydlení jsem otěhotněla a narodilo se nám první dítko. Když mu bylo půl roku, tak jsem omylem otěhotněla znovu, ale když jsme se měli tak hezky, tak jsem z toho měla moc velkou radost, že budeme taková pěkná rodinka. Pak přišel zvrat. Přítel začal chodit domů několikrát týdně nad ránem. Ze začátku tvrdil, že pracoval, což u klubu není ani tak divné. Ale pak jsem se kolikrát dozvěděla, že tam vůbec nebyl. Jednoho dne mě v 5 hodin ráno vytáhl z postele, že se mnou musi mluvit. Řekl, že nemá ani korunu, vše prohrál v pokeru. Neměl ani na nákup na další den do podniku. Pak z něj ještě vylezlo, že už v minulosti tomu propadl a prohrál doslova miliony. A že je všude možně zadlužený. Sesypal se mi domeček z karet. Jistota a důvěra byly v tahu. Nicméně jsme se domluvili, že to dáme do kupy, přeci jen čekáme další miminko a on slíbil, že hrát přestane a začne pořádně splácet dluhy. Chvilku sekal dobrotu, ale pak se to zvrhlo ještě víc. Bohužel jsem přišla na to, že bere drogy.
A jakože hodně, utratí za ně klidně 20.000,– měsíčně. Jsem z toho zoufalá, doma jen leží na gauči a kouká na TV, s ničím nepomůže, na nic nesahne, režim ma přetočený, dětem se moc nevěnuje, jen vstane, dá si sprchu a jde do podniku, kde občas pracuje, nebo jen popíjí. Teď jsem zjistila,.že když nejezdí na poker, tak jo hraje online, za poslední měsíc tam je za desítku. Už několikrát přiznal, že v tom plave, jak v drogách, tak gemblu a že se půjde léčit. Ale to jsou jen plané sliby, když má výčitky. Tvrdý alkohol do sebe klopi i doma a obhajuje to tím, že nemohl usnout, že po tom usne. Jaké občas má doma po tom všem nálady a dojezdy nebudu ani radši popisovat. Já jsem z toho úplně v háji a vím, že chci odejít. Tak se mi vším zprotivil, že už na něm vidím jen to špatné. Spát s ním nemůžu, což je u nás častý důvod k hádkám, kdy se ani před dětmi nestydí na mě sprostě řvát. A když zvolím aby byl klid, tak je to pro mě utrpení. Už prostě dál nemůžu a vím, se si mám zabalit svých pár švestek a jít s dětmi pryč. Ale moc se bojím toho kroku. Nemám kam jít. Něco málo na začátek nasetreno mam, ale jsem na mateřské, bydlíme v Praze a byt je jeho. Teď jeden kamarád bude kupovat byt kousek od nás a nechal by mi ho do pronájmu, myslím, že za slušnou cenu. Když si vybeham všechny přídavky a partner dá nějaké alimenty, tak to snad nějak dáme. Ono i když splácel ty jeho dluhy, tak jsme se měli finančně dobře, ale prostě to chování je pro mě už přes taaak čáru, ze radši si odpustim výletiky a restaurace a budu žít spořádaně. Já jsem skromný člověk a moc toho nepotřebují, jen mě to vše mrzí kvůli dětem, těm jsem ráda vše dopřávala. Navíc ho mají opravdu moc rády a on je. Určitě budu chtít jít cestou domluvy, ale na druhou stranu se bojím té jeho nezodpovědnosti, že když mu je pak budu půjčovat, aby mi je v pořádku vracel. Vždyť on je schopný je naložit do auta po pár panácích a ani je nepripoutat. Dokud jsem tu já, tak na vše dávám pozor, ale jak pak? Prožil jste někdo něco podobného, uvítám rady, příběhy, pomoc a radu jak to je s těmi prispevkami pro samozivitelky. Dá se to zvládnout? Musím. Kvůli mým dětem.