Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Jak se zbavit strachu!
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Lucka1989
20.7.10 16:34
ja nejspiš vim kdo jsi už jsem přečetla par tvych diskuzi, ale to je fuk…
ja jsem prodělala zamlkly potrat v prosinci a byla jsem na revizi menstruace přišla v lednu a v unoru už žadne nedošla a ja jsem zase těhule vim jak se citiš, a vim jaky maš strach a abych Ti pravdu řekla toho strachu se nezbaviš… ja když jsem se ptala sve doktorky jestli se ZP opakuje řekla že ne , ale najdou se i takové připady že ano, ale to určitě nebude tvuj připad…
hlavně bud v klidu odpočivej netahej nic těžkeho a věř tomu že všechno bude fajn…
co bych Ti poradila v pokročilem stadiu těhotenství si pořidit ten přistroj na poslech srdička ja jsem diky němu apson trochu v klidu mezi kontrolama to že srdičko přestane bit se bojim do ted a to jsem skoro v 30 tydnu musiš se uklidnovat tim že všechno bude ok nejduležitejši je vydržet do 12 tydne pak bude všechno v pořadku aspon mě to pani dr. řikala ja mam užasnou doktorku chodila jsem kni i 2 krat tydne jen abych se uklidnila pohledem na malou na ultrazvuku když jsem začala v 10 tydnu špinit takže Ti radim při sebemenši panice nebo pocitu že je něco špatně zajdi si za svym doktorem oni jsou tam od toho aby Ti pomohli a ujistili tě že je všechno v pořadku i když si budeš připadat jako magor nebo histerka to Ti v tu chvili muže byt jedno hlavně že je mimi v pořadku.....držím Ti palečky at to vše zvladneš protože na konci tě čeka ta nejkrasnější odměna a Ty starosti stím spojene stoji za to
- Citovat
- Upravit
20.7.10 17:20
Ahojky, tedy já tě nechci děsit, ale myslím, že pokud se žena rozhodne být matkou (mámou mámovitou), tak už se strachu nezbavíš. Celé těhotenství testy-strachy jak dopadnou-porod-6.nedělí-první dny doma-kojení-spaní-očkování-syndrom-…já mám pocit, že jo to čím dál horší. Bojím se o něj moc a přitom nemám důvod. Prostě je to tak dané.Užívej těhu, těš se na miminko a věř, že nejsi sama. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.7.10 17:30
kozisek píše:
Ahojky, tedy já tě nechci děsit, ale myslím, že pokud se žena rozhodne být matkou (mámou mámovitou), tak už se strachu nezbavíš. Celé těhotenství testy-strachy jak dopadnou-porod-6.nedělí-první dny doma-kojení-spaní-očkování-syndrom-…já mám pocit, že jo to čím dál horší. Bojím se o něj moc a přitom nemám důvod. Prostě je to tak dané.Užívej těhu, těš se na miminko a věř, že nejsi sama.
jediná rada je tyhle články nečíst.
Bát se o dítě budeš už pořád a někdy mi příjde to,čeho se bojím je horší a horší…
až začne chodit-aby blbě nespadl,někam nevletel…
až začne škola aby se dobře rozhlídnul přes silnici,aby si něco neudělal na kole (bruslích,apod)
když jdou do puberty aby se vyhnul nuda partičkám a drogám a nezbavíš se toho ani když bude dospělý mladý muž/dívka protože zas hrozí různé půjčky a nikdy nevíš,jestli nepodlehnou při vidině rychle nabytého,jsou to stále neopeřený mládata i když se Ti to ted nezdá
no a taky se bojíš aby si našel hodnou slečnu/kluka,aby byly spolu rádi a tak… je to těžký,mámy jsou prostě trénující andělé,pořád je budeš chtít chránit před světem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.7.10 17:40
holky dekuji za povzbuzeni,jsem moc rada ze emimino existuje!!
- Citovat
- Upravit
Anonymnice
20.7.10 19:06
tak tyhle strachy a stresy jsem taky pořád řešila a ze všech článků byla hrozně hotová a bála se, že se mi to určitě stane. 
a sestřička od mého doktora mi řekla jednu hezkou větu „řeště problém až když nastane, do té doby to nemá cenu, tak se snažte radovat ze svého stavu!“ a touhle větou se řídím a strašně mi utíkají dny do další kontroly…tak držím pěsti!!
- Citovat
- Upravit
Anonymní
20.7.10 19:13
jee to je hezka veta,presne to co pises tak resim jaze se mi stane to ci ono..atd nez jsem mela ZT tak jsem to neresilaale je asi fakt resit problem az nastane stejne to neovlivnimjenproste nekdy prijdou ty hormony a ja zacnu fnukat 
- Citovat
- Upravit
Anonymnice
20.7.10 19:29
doufám, že ta věta Ti taky pomůže jako mě…od té doby totiž se raduju, že nosím pod srdcem ty dva prcky, pořád je hladím, zpívám jim a povídám si s nima a těším se, až se narodí! ono to dítko potřebuje klidnou a vyrovnanou mamku…ale v klidu už do konce života stejně nebudeme - moje mamka vyžaduje, abych se jí pořád hlásila a když zapomenu zavolat, že jsem někam dobře dojela, tak šílí…to jsme prostě my - mámy
- Citovat
- Upravit
20.7.10 20:23
Zrovna řeším úplně stejný problém. Ale myslím že by mi stačilo zbavit se strachu v těhotenství. Ale to asi v mém případě nepůjde. V prosinci mi umřela holčička v 35tt a teď na jaře 8tt ZT a to jsem si říkala že už mám vybráno a teď už bude jen dobré. Mi to prostě nějak nejde. Taky bych potřebovala radu. Ale myslím že je to úplně jiný strach který je o zdravé dítě protože se to střídá s těmi hezkými chvílemi s nimi. A to je snesitelné. Asi zmatek..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.7.10 21:22
ahojky, já má takovou radost z těhle stránek a hlavně z Vás maminy že sem píšete… každej mi říká že se bojím zbytečně že to určitš bude dobrý ale… jsem v 8tt a za 2 týdny jdu poprví na srdíčko, mám z toho hrozný strach… v 6tt jsem malinko špinila, dr. mi řekl že je ještě moc brzy na to aby něco zjistil a já od té doby jsem total mimo----
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
snehulienkaa
29.9.10 15:24
žit teď a tady
ahoj naprosto chápu,to jak se cítíš.dlouhou dobu se zajímam o veci jak si pomoci od strachu,už jen proto ž e jsme tim take trpěla..a občas se to ještě vrati.jsou to takove ty věci mezi nebem a zemi ktere funguji a ani nevime proč..nevim jestli těmto věcem věřiš..pokud ano vřele doporučuji knihu..nestoji ani 200 a vytahne tě pravě z těchto stresu,.jmeuje se moc přítomneho okamžiku.a opravud velmi dobre popisuje jak si udržet klid v duši,jak žít teď a tady a neřešit co by kdyby..popisuje že strach jen obnovuje dalsi strach a to je pak porad dokola..mě hodně pomohla..jak psaly holky,takový ten strch o děti ma každa maminka,ale vše musi mít sve hranice,strach který te pohlti ž enemužes normalne myslet je jistě špatně..takže to je rada ode mě…katty
- Citovat
- Upravit
30.9.10 15:48
Ahojky, naprosto chápu tvé pocity, já je zažívala celé těhotenství, před 2,5 rokama jsem přišla o miminko v 8. týdnu, kdy miminku přestalo být srdíčko, byla to strašná rána, hned ze začátku těhotenství jsem ležela v nemocnici se špiněním, miminku krásně bilo srdíčko a pak najednou jsem začala krvácet a na UTZ už mi jen řekli, že nevidí srdeční akci = strašný pocit, nikomu bych to nepřála…
Otěhotněla jsem znovu za rok a celý první trimestr jsem prožila v obavách, kdy půjdu na wc a bude na kalhotkách nebo toaleťáku krev, naštěstí díky Bohu bylo všechno v pořádku. Nový gynekolog mi hnedka od začátku nasadil Ultrogestan 1-1-2 denně a byla jsem i psychicky klidnější … no a v červnu 2010 se nám narodila překrásná holčička 
Ono je to těžký, člověk má pořád strach, aby se nic nestalo v prvním - nejrizikovějším trimestru, aby bylo všechno v pořádku z hlediska genetiky v druhém, aby se mimčo nenarodilo předčasně, aby porod proběhl bez komplikací - a když se mimčo narodí, tak zjistíte, že číhá ještě víc nástrah a že se vlastně o to svoje děťátko budete bát už celý život
Ale člověk to musí brát optimisticky a pozitivně myslet a těšit se na toho drobečka, co se vám narodí, držím pěstičky a věř, že tentokrát už to všechno dobře dopadně Hodně štěstí.....
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.8.13 13:25
Jsem blázen?
Nechci zakládat novou diskusi, tak píšu do jiné s podobným názvem 
Abych začala kde je můj problém. Ani nevím jak to mám popsat, ale od porodu 3 dcery se ve mě něco změnilo, mám o ní hrozný strach, ale doslova panický. A vždy jen pokud jsme u tchýně nebo u mých rodičů, je to kvůli tomu, že tchýně bydlí v 5 patře a rodiče ve 4. Mám hrůzu s toho aby malá šla na blakon, okamžitě mi před očima proběhnout ty nejhorší vyrianty které by se mohly stát a mě je až špatně a celá blednu, nemůžu se ani podívat z okna, protože jinak jí už vidím jak padá.
Nevím co to, nidky jsem se takto o děti nebála, moje starší holky se na balkoně u rodičů koupaly v malém bazénku, já tam klidně u nich seděla a pila kávu nebo si s nima hrála a teď to nejde, na ten balkon ani nestoupnu, nejde to, mám nějaký blok v hlavě 
Nikdy jsem se výšek nebála, ve svém bývalém bytě jsem bydlela ve 3 patře a nikdy mi to nevadilo. Teď ale 3 rokem bydlím v přízemí. Ale i tak jsem se výšek nebála, až když se narodila malá.
A teď moje největší noční můra, vypadá to, že se budem stěhovat místo mé tchýně do bytu, ona se stěhuje do baráku na vesnici a přítel chce koupit její byt, už máme vše rozjednané, ale já mám hrůzu tam bydlet, když si představím jak malá stojí u okna nebo na balkoně, už je mi zle. Ani nevím jak budu schopná tam věšet prádlo.
Myslíte, že mám najít nějakou odbornou pomoc?? Nebo proč mám sakra takové stavy 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.8.13 13:31
Chápu, jak se cítíš. Když jsme bydleli v pronajatém bytě v 6.patře, bála jsem se, že budu náměsíčná a z toho balkonu skočím. Občas totiž trpím na noční můry. No každopádně přestěhovali jsme se do svého, je to přízemí a mám klid. Nedokážu ti poradit, ale chápu ten strach. Nesnáším výšky obecně, fuj. Mám okamžitě závrať a úzkostný stav. Nijak to neřeším, prostě se jim vyhýbám
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jitka1976
9.8.13 13:32
Do oken namontuj sítě a balkonové zábradlí můžeš „zasklít“ průhledným polykarbonátem…stojí to pár kaček…2m x 1m polykarbonátu stojí cca 300Kč…chrání i proti UV záření…
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Nevim jestli jsem nebo nejsem těhotná
- 07.05.26
- Anonymní
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
Kam jít, aby se zajímali?
- 23.04.26
- Kira75
Perimenopauza
- 22.04.26
- Anet1983
Ahoj vsichni,mam problem a nevim jak ho prekonat ,omlouvam se ze zakladam tohle tema anonymne ale jaksi se stydim ze to vse tak hure snasim ,tento rok v unoru jsem prisla v 9tt o mimi srdicko se ani nevyvinulo takze se jednalo o zamlkle tehu,byla jsem na revizi,druhe mimi jsem si moc prala a nekdo nahore me vyslysel a v cervnu jsem na testu objevila// byly krasné a dodnes je mam schovane:-)).prvni reakce byla strach aby to nedopadlo jako predtim ,ale to vzapeti zmizelo a nastalo velke stesti.....,prozivala jsem troska nervy protoze jsem zacala spinit ale doktor mi nasadil utogestan a vse je v poradku,mela jsem strach ze tam uvidi jen vacek,ale v 7+3tt uz krasne bilo
a 9+3tt jsem byla znova na kontrole jelikoz jedu na dovcu a kontrola zamesic se mi zdala douho,(jsem proste plasan 
)pres moje strachy mimi roste ukazkove uz mame 3,02cm a ted mozna i vice.....na kontrolu jdu v 11+3 a vim ze se zase budu bat at je mimi vporadku at roste a hlavne at bije srdicko,pokazde kdyz natrefim na emiminu nejaky smutny pribeh,jak prestalo bit 
treba ve 12tt nebo v 11tt…atd tak se o maleho tak bojim ze se mi az chce brecet,uz bych si prala byt alespon v druhem trimestru.........po te prvni spatne zkusenosti mam strach protoze si mimi velmi preju.dekuji z vase nazory,a omlouvam se ale potrebovala jsem to nekde ventilovat!