Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak to zvládáte?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
11.8.06 10:37
Jak to zvládáte?
Ahoj,
omlouvám se, že se mezi vás takhle vloudím, ale už asi dva měsíce pravidelně navštěvuji tyto stránky, ale teprve dnes jsem se zaristrovala a ráda bych vám položila otázku. 
Je mi 26 a manželovi 33, jsme manželé 4 roky. V poslední době mluvíme o děťátku, zatím máme jenom psa a to pěkně rozmazleného.
Myslím si, že ta doba na miminko nastala, protože ho chceme oba. Jenže.. Vždycky než se rozhodnu k zá:,–(nímu kroku moc nad tím přemýšlím, takže mě teď neustále sužuje myšlenka, jestli to všechno zvládneme - teď myslím finančně. Máme hypotéku a s veškerým placením nám to dá 10tis. měsíčně. Mám strach jestli nám nebude můj plat chybět. A proto jak to zvládáte vy ostatní? 
A ještě jedno trochu se bojím toho, jak jsem tu tolikrát četla, že už nic nebude jako dřív… poporodní deprese a jestli se vůbec budu umět o toho malého červíka postarat… 
Děkuji za vaše názory a přeji pěkný pátek!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
11.8.06 10:45
Ann, koukám, že jsi hodně zodpovědná:-).
My jsme o tom také přemýšleli. Měsíčně platíme kolem 14tis., to je celý můj plat, ale po zvážení všeho pro a proti jsme usoudili, že to zvládneme, i finančně, i psychicky a pod. Sice si nebudeme moct dopřát to, co teď, protože jsme si zvykli na to, že na to prostě je… ale myslím, že když nekoupím třeba Hermelín za 30,–Kč a koupím ten obyčejný za 20,–Kč (a tak to bude se vším), tak bychom to zvládnout mohli… a zvládneme 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.8.06 10:51
Milá Ann,
myslím, že jsi velmi zodpovědná a částečně jsou Tvé obavy na místě, pokud by ale všichni uvažovali takhle, tak by ty děti neměli nikdy Myslím, že na to nebude člověk připravený nikdy. Dítě změní úplně Tvůj pohled na svět a myslím, že je to to nejkrásnější co mě mohlo v životě potkat. Sice teď trošku váhám, jestli jsem udělala dobře, mít dvě děti tak brzy po sobě, ale to je spíš vinou hormonů, protože rozumově to mám odůvodněné už dávno Hypotéku budete splácet dlouho, nevím sice jaké jsou vaše příjmy, ale taky nevíte, jak dlouho vám bude trvat na miminko zadělat. Přála bych Ti, aby to šlo hned, jak budeš chtít, ale skutečnost mnohdy bývá jiná..... Držím palečky a vrhněte se na to 
Petra
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.8.06 10:54
Přesně jak píše Monalisa . Taky na tom budeme (vlastně už jsme) finančně mnohem hůř 
Příjmy se nám rapidně sníží a výdaje vzrostou. Ale to se nedá nic dělat. Buď si zachováme s manželem vysokou životní úroveň nebo si dopřejeme radost z vlastního potomka. A přece jen rodičovský pud v nás vyhrál. A bohužel musím říct, že díky mateřské a rodičovské přijdeme o můj, o dost vyšší, plat. Ale budeme šťastní s našim synem. A do budoucna třeba i s druhým dítětem. Zkrátka, kdyby člověk pořád přemýšlel, co bude, když … tak by si děti asi nikdy nepořídil.
A první opatření, co se týká rodinného rozpočtu, jsme už taky udělali. Zrušili jsme veškeré zbytečné výdaje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.8.06 10:55
Ahojka Anny, já jsem tako řešila takovéhle „problémy“. Sice máme hypotéku jen poloviční, ale se všemi poplatky nám zbyde (z manželova platu) kolem 3000,– na jídlo, běžné potřeby pro domácnot (mycí prostředky, kosmetika, krmení pro zvířata), na případné opravy a zábavu (330,– internet), telefon. Naštěstí k tomu mohu přičíst obrpříspěvek od státu 3600,– (nějaké desetikoruny tam jsou, přesně si je nepamatuju) a dá se nějak vyjít.
Budeš-li se však zabývat penězi a tím, jak asi mrně uživíš, tak si nikdy dítě nepořídíš 
. Nehledě na to, že od ledna bude příspěvek 7600,– (což já teda budu asi rozežraná a budu pořádat žrací orgie ).
Mrně jsem si pořídila poté, co jsem si uvědomila kolik mi je let, kolik dětí bych asi tak chtěla a že můj muž je na tom stejně (i když ten počet nám hapruje ). Chce to skouknout hlavně tu rodinou a osobní situaci, než finančí. Prachy byly, jsou a budou… čas už třeba nebude
A deprese? Ta taky byla, je a bude A pindy, že vše nebude jako dřív? No to teda fakt nebude 
Bude to mnohem lepší, a báječnější. Bude to pohoda. Když si vezmu, že ženská přejde několik škol, menstruaci, rozchody a partnerství a kdovíco ještě, tak dítě je ta nejsvětlejší záležitost, která jí v tom životě potká. Neměj strach
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.8.06 12:00
Tanisku, s tím rodíčákem… moc bych na něj nespoléhala, že bude od ledna vyšší
Ale je to přesně jak píšeš…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.8.06 12:19
Ahoj Ann úplně mi mluvíš z duše… Řešila jsem stejnou otázku, věděla jsem že jednou dítě chci, ale přesně jsem pořád řešila jestli to zvládnu, jestli budu dobrá matka a myslím že i můj manžel (jsme spolu 11 let) byl hodně na vážkách. Nakonec jsme si řekli že mám 30. na krku a že jestli dítě chceme neměli by jsme asi dlouho čekat. Musím říct že mi v rozhodování pomohla i příroda, z prvích 2 pokusů bez ochrany jsem hned otěhotněla a už nebylo co řešit
Je fakt že je všechno ještě hodně čerstvý, ale samotnou mě překvapilo že to zvládnou jde. Terka je veliký zlatíčko a už si to bez ní neumím představit.
Finance zatím zvládáme v pohodě, v práci mi přišli vstříct a tak už teď pracuju v podstatě na plný úvazek ale doma
Asi by člověk neměl všechno tak řešit, ale to je daný povahou.
Držím pěsti, a hlavně ať jsi šťastná
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.8.06 12:19
Děkuji všem za podporu, taky mám strach z toho, že to nebude hned a pak se těmhle úvahám budu jen smát.
Neustále se uklidňuji tím, že to zvládly spolužačky ve škole a že nejdůležitější je, že tomu malému může dát člověk lásku a fungující rodinu 
A snad taky červíky louskat nepůjdem 
manža je dost starostlivý a i kdyby se měl upracovat k smrti, tak by to nedopustil. A i já mám vidinu přivýdělku, kdybych byla doma (dělám už teď).
Jen se budu muset naučit počítat a šetřit, teď nějak nemusím…
Tak štastná miminka a děkuji!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.8.06 12:25
Ahoj,
taky jsem to řešila, proto si vzal hypotéku manžel na sebe - počítalo se to pouze z jeho příjmu, takže máme jistotu, že můj vlastně nepotřebujeme. Náklady máme oproti Vám 3× vyšší, ale dá se to. Mě přesvědčil dopis, co mi manžel napsal a já ho pak našla až v koši na papír, když jsem ho šla vyhodit. Stálo tam, že i kdyby to v nějakým podělanám excelu nevycházelo (dělali jsme si propočty), stejně to nějak zvládnem a že se mnou dítě mít chce a hned. Hrozně mě to dojalo a vy:,–(ila jsem antikoncepci. Další měsíc jsem hned byla těhotná. Musím říct, že i když se občas nahromadily průšvihy na baráku a museli jsme si narychlo půjčovat na opravy, stejně jsem nikdy nelitovala.
Lasička
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.8.06 12:28
Ann, trpchu mi připomínáš mého manžela! Je taky narozdíl ode mě v těchto věcech dost zodpovědný!
Já jsem chtěla děti už před 5-ti lety, ale v té době jsme si koupili byt, byly větší náklady a manža chtěl ještě čekat. Po dvou letech konečně na mé prosby přistoupil, že se na miminko vrhneme,a ouvej! Je to už 3 roky co se snažíme, využíváme metod IVF a stále nic. Podotákám, že jsme netušili, že by mohl být nějaký problém s otěhotněním.
Ted si manža občas vyčítá, že jsme mě neposlechl, ale na druhou stranu mu nic nevyčítám, protože jsme ted skvěle zabezpečení, jenom nám chybí to miminko!
Zatím pa Lenča.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.8.06 13:48
Holka, kašli na plány!!!
Já je taky měla jinak. Měla jsem to vymyšlený pomalu jak v Básnících - onen slavný graf.
Napřed musíme mít VLASTNÍ bydlení, já musím vědět, že se uživím SAMA, kdyby se cokoliv stalo, nějaká ta dovča tam taky byla no a najednou prd prd, vy:,–(ila jsem antikoncepci - no ne nějak cíleně, spíš jsem nestihla nějak koupit novou a v tom maličkém mezičase se TO stalo!!!
Z mého vymyšleného dokonalého a logického plánu nezbylo nic a každým dnem (doufám) ten prcek přijde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.8.06 17:15
Ahojky,
taky se hlásím k (jakože) zodpovědným … Nebýt „NEŠŤASTNÉ“ náhody, tak bych si na TO netroufla doteď, tím jsem si jistá Poněvadž pořád je nějaký důvod, proč to vlastně (jakože) nejde
Po 14měs zkušenosti hlásím ** KDYŽ SE CHCE, VŠECHNO JDE ** - finance, péče o dítko … a tak
Peťula
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.8.06 17:32
Nám bylo taky skoro 26 a 33 . Byli jsem spolu v té době přes 7 let a šli jsme do toho a teď přítel říká, jak jsme mohli bez malý žít. A nejraději by už choval dalšího prcka, já ještě čekám. Dítě ti pravděpodobně úplně změní pohled na život. A taky neznám nikoho kdo by si plánovaně pořídil dítě a pak říkal že to byla chyba. A já si myslím že člověk utrácí tolik, kolik má. Neříkám že nám můj vcelku vysoký plat nechybí, ale jsem stále ráda že jsem se rozhodla tak jak se rozhodla. A jestli máte hypotéku na víc let, tak lepší to stejně nebude. Zvládnete. Držím palce ať se brzy zadaří.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.8.06 19:38
Ještě jsem mohla napsat, že taky máme hypotéku na 20let (nyní už „jenom“ 14let ) … to mi bude 40 a na dítě bych asi nepomyslela
Monalisa24 já jsem s vysokým rodičákem nepočítala, ale teď jsem si jím na 100% jista , ale o tom jsem psala jinde
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.8.06 10:36
Nic nebude jako dřív!Změní se úplně všechno.Ty se změníš,celej pohled na svět.....
Penízky docházejí a začínám mít trochu strach,ale říkám si zvládli to jiní zvládnem taky
tanisku s těma vánoce mě teda děsíš......je půlka léta!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
