Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj holky,
přiznávám, že jsem v koncích trochu. Dcera od 15m usíná se mnou nebo s tatínkem tak, že si lehne vedle nás (spím s ní na manželské posteli) a za chvíli usne. Něco jí povídáme nebo zpíváme a nakonec usne.
Jenže poslední měsíc to trvá i hodinu než zabere. Pořád se snaží zdrhnout, skákat po posteli, kecá, zpívá si. Přitom pořád držíme stejný rituál, nic jsme nezměnili, držíme i ukládací dobu.
Já už jsem se dneska fakt vytočila, několikrát jsem prašila rukou do postele a zvýšila trochu hlas, že už prostě půjde spát, lehne si na polštářek a nechá blbin. Samozřejmě se rozbrečela, pak jsme si spolu lehly a hned usnula.
Přijde mi, jako by by se nedokázala zklidnit, prostě čím je unavenější, tím víc nabírá na obrátkách. Zkoušela jsem jí ukládat i dřív, ale ani tam žádná změna. Většinou to dopadne tak, že rodič už se rozzlobí, zvýší hlas, ona se rozbrečí a jakmile přestane vzlykat, usne.
Takhle to fakt ale nechci, co s tím. Teď tu sedím a nadávám si, že jsem zas tolik důvodu k vytečení neměla. A stejně jsem to udělala. Ach jo, poraďte, prosím.
Neuspavat dite tim ze vedle nej lezis. To bych tam lezela i hodinu a pul. Mala nema svoji postylku? Nechci do toho kecat, ale za to si muzete trochu sami.
@Kačka H souhlasím…
U nás to je a bude stále stejné. Pa pa pa, pusinku na čelíčko a dobré kutěééé. Zavírám. Do 15minut a to už musí být je ve spánku…
Kdyby vedle mě někdo ležel a čekal, než zaberu, taky bych dělala vše možné i nemožné jen abych nespala ![]()
První co mě napadlo, naučit usínat samotnou. Našemu mláděti se o 100% zlepšilo spaní poté, co se naučil usínat sám (vyřvávací metodu jsme nepoužívali) a další věc, naučila bych spát ve své posteli, to taky dělá dost ![]()
Měli jsme to podobně, nějak po roce… šílený scény, jak jsme si k ní lehli, dělala kraviny. Lezlo mi to na nervy… doporučuju knížku Každé dítě může dobře spát. Prostě ji dáš do postele, odejdeš a v časových intervalech se vracíš. Bez řevu se to neobejde, ale mě to za to stálo, řvala tak i tak ![]()
Tři večery a byl klid, dneska si u usínání sama zpívá
![]()
Ani já neuspávala žádné dítě. U prvního sem to nezavedla a u druhého jsem na to už neměla čas. Dát do postýlky a pokud možno do svojeho pokoje a odejít. Bude řvát, ale zvykne si. Jinak to nepůjde a budete uspávat dál a čím bude dítě starší, tím to bude i dýl trvat. Já dám malého do postýlky a on si tam tak zhruba půl hodinky vykládá a pak usne. Má 17 měsíců.
Ahoj, uplne te chapu. Taky kolikrat vyletim a pak me to mrzi. Ty rady, co tu zaznely jsou asi logicky, ale ja bych na to neměla…nechat tam a odejit. My uspavame taky tak, ze tam jsme s ni. Tedy spis ja. A vyhovuje mi to tak. Ma vlastni velkou postel, prirazenou k te nasi. V postýlce asi od roka taky spat nechtela. Koupili jsme velkou postel a je klid. Je ji 15m.
Nechat usnot samotnou, pustila bych třeba nějakou tichou muziku (děcka mi v tichu neusnuly ani náhodou). Na pomazlení mají plyšáka.
Jinak prcek má 2,5 roku, vydrží v klidu v postýlce i 3 hodiny a neusne. On se moc rád vyvaluje ![]()
Tak já taky uspávám malou, tak že vedle ni ležím. Chvíli měla to samé období, že dělala kraviny. U nás zabrolo, to že neř se šlo spát, řekla jsem ji, že bude hodná a bude hezky spinka, máma bude vedle ní a bude se ti zdát o tom a o tom atd. Když začala,, zlobit", tak jsem řekla:,, Ty chceš spát sama, máma půjde pryč, když budeš zlobit". Samo, že hned ne ne ne, máma zůstane. Taky když vedle ní lehnu tak dělám, že spím, mám zavřené oči ( někdy fakt zalomím
) a sem tak na ni mrknu. Když mě vidí spát, tak rychleji zabere. Říkám, ji že jsem unavená, to taky zabírá. Někdy spí do 10 minut a dnes byla přetažená, tak usínala třičtvrtě hodiny. A mě to nevadí, nedokážu ji zavřít do pokoje a spi, tak moc tam plače, že mi to přijde hnusny. Dítě jsem chtěla a k tomu patří i to uspávání ![]()
Čím je syn starší, je mu teď 2,5, tím víc praktikujeme metodu, že čteme pohádky, při kterých většinou usne, nebo pustím pohádku namluvenou na CD a odcházím z pokoje úplně, což se mi zdá jako nejlepší. Přiznám, že někdy si s ním při večerním usínání do jeho postele i lehnu, chvíli si vyprávíme, potom usne, trvá to třeba 15-20 minut a beru to jako takovou naší hezkou společnou chvilku. Ale na druhou stranu zase nepřipouštím v tu chvíli žádné skákání po hlavě a dělání blbostí..v tom případě odcházím a nechávám ho tam ať si třeba ještě chvíli prohlíží knížky nebo poslouchá CD než se unaví.
@LenaNell ty mi mluvis z duse. A situace je u nás naprosto stejna.taky delam ze spím a nekdy spim asi driv nez dite ![]()
Já uložím, dám pusinku, pohladím a jdu pryč, je na to zvyklý od malička, dělám to tak už i u druhého mimi. Problém nastal až ve dvou letech, kdy se naučil vylézat z postýlky, tak by lítal po baráku, ale stačilo, že mu nešly otevřít dveře. On si v postýlce někdy třeba ještě hodinu hrál, teď v pokojíku taky, což mi nevadí. Má to jednu nevýhodu, neumí usnout s námi, takže nemůžeme nikam jet na noc ![]()
U nás metody, že si lehneme spolu nebo čteme byly naprosto bez úspěchu, dítě usínalo ve dvě ráno a my absolutně nevyspaní. Když si jednou vzal manžel k němu do pokojíku deku, že tam bude spát s ním na zemi, tak malej ho láskyplně přikryl, řekl mu papa a šel pryč ![]()
Příspěvek upraven 23.07.14 v 14:16
Není přespaná přes den? Nejmladší měl dva večery problém což nemívá tak jsem pátrala, kde je problém a musela jsem mu upravit polední spánek, aby nebyl přes den přespaný, ale ani nedospaný a je zas ok. Večer položím do postýlky, pustím mu rádio na usnutí a odcházím pryč, hned spí, ale je tak naučený od mimina. Že ho nikdo neuspával.
Všichni tři spí usínají sami v pokojíku.
@loja řekla bych jí, že pokud bude dělat blbosti a nebude ležet, tak půjdeš pryč. Nebo bych tam s ní byla 10-15 minut a pak šla. Anebo zkus prostě uložit a odejít, záleží, co bude dělat.
Já jí ale nechci nechat vyřvat, mě to prostě přijde děsný. Kdysi jsem to zkusila a dodnes mě to mrzí. A že by to zvládla bez řevu, že položíme a odejdeme, tak to fakt nezvládne. Písničky jí máme puštěné i tak. V postýlce spávala tak do 11m, ale od půl roku byla pořád vzhůru, řvala, budila se. I když jsem k ní vstala, brečívala, budila se. Pak jsem si jí vzala do svojí postele a byl klid. Mě nevadí s ní v noci spát. Občas se v noci probudí, volá mě. Dám jí dudlík, pohladím a spí dál. Jinak řvala než jsem doběhla a já jsem pak nemohla usnout, takhle spíme líp obě.
Já si nemyslím, že děti se mají nechat vyřvat, ale každý den uspávat skoro 2h se mi nějak už nechce. Navíc vím, že zkouší, co vydržím s těma kravinama při usínání.