Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Na chlast se vykašli, to pak budeš řešit vyhoření A závislost.
Jinak se prostě pomalu přestávej přizpůsobovat a začnisi svů čas s vaším dítětem přizpůsobovat i svým potřebám.
Pokud se nechceš s manželem vyměnit v tom, že budeš ty pracovat a on bude pečovat o dítě, tak nezbývá tak jako tak zatnou zuby a mašírovat.
A teda přestat klást nesmyslné přílišné požadavky na to co rozhodně musíš dělat aby bysla „správná matka“
Roztříď nezbytné činnosti na ty co jsou nezbyné k přežití a udržení zdraví. A ty kterými si jen přiděláváš práci, protože „by se to mělo dělat“. A to co by se dělat mělo, ale tobě to jen žere sílu a ničí tě to prostě nedělej. Pokud se s manželem shodnete na tom, že je orpavdu potřeba aby to bylo, tak to zařiďte tak, aby to nebylo jen na tobě.
Začni se soustředit na to co je na tvé současné situaci fajn a aktivně si každá večer naplánuj něco, na co se na další den budeš těšit.
A mrkni do téhle knihy, třeba to bude pro tebe inspirativní - https://www.grada.cz/…-sobe-10465/
Najdi nějakou dětskou skupinu, kam bude možné dítko dávat alepsoň na část jednouho, dovu dne, pokud vám to dovolí rozpočet.
Najít si to, co tě bude bavit nějaký koníček třeba. Sport, nebo něco pro relax, kdy budeš mít čas jen sama pro sebe. Ať už doma, nebo ideálně mimo domov ![]()
Jako ze nechces mit tu pohotovost a zodpovednost za dite do konce zivota…?
Pokud clovek fakt nezdrhne, tak z toho uz se nikdy nevykrouti
.
Co presne bys potrebovala…?
No, tak je dobré, že si uvědomuješ, že druhé dítě ne. Toho se opravdu drž…
To další se časem srovná, pokud neřešíte nějaké zdravotní závažnosti.
Ale…
Malé dítě malé starosti, velké dítě velké starosti platí.
Mně pomáhá, když opravdu i to okolí cosi málo ocení. Tak si o to řekni. Ono to může být úplná blbost, co tě zvedne ze DNA toho zmaru.
Já takhle byla zdeptana do cca pěti let mladší dcery. Protože co ta předváděla, to se vymykalo všem psycho testům… no a ono se to zlomilo, příchodem pátého roku se z ní stal naprosto ukázkový a zdravý, sebevědomy jedinec.
Vztahy sice vsude možně rozvrácené, ale i to se lepší. Takže naděje existuje.
No a co tě na mateřské nejvíc štve? A jak by se to dalo vyřešit? Jak staré je dítě? Jinak nenapsala bych to líp než @Ou.
Ahoj, dotaz asi jasný…
A nevím jak z toho ven…
Mám pocit, že se zblázním. Jsem už protivná i sama sobě.
Manžel je teď s dítětem venku a já jen sedím doma v bordelu a desim se chvíle, kdy se vrátí domů…
Už mě nebaví sport, filmy, vaření. Mám i nárazovou brigádu, občasné hlídání se taky najde. Že se zapojuje chlap beru jako samozřejmost…i když mám pocit, že jsem až poslední v řadě, že se pořád musím všem přizpůsobovat, protože jsem přece na mateřské…
a ještě řeči okolí, že mám fajn mateřskou. A představa druhého dítěte 🤮
Kamarádky jsou jaksi mimo, po narození dítěte dostávají ty vztahy jaksi na pr…
Fakt nevím jak z toho ven…už si i říkám, že se seberu a půjdu sama někam daleko…nebo začnu chlastat…