Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@Markéta80 A nezkoušeli jste jiný typ komunikace? Třeba ty strukturované obrázky?
@moris jo u příspěvku nesmíš říkat že něco umí
, ted už neni prodloužený rodičák, já jsme teda ještě do příštího roku na rodičáku s malou ale je právě ten příspěvek na péči, jsme zvědavá kolik přiklepnou, jediné co jsme řekla že umí je chůze, jo v pohybu je celý den, naštěstí večer usne a spí bez buzení celou noc
, 1 stupen teda nic moc ale oni to právě berou že když dítě samostatně něco sní tak se umí najíst, byla tady na šetření prý malýho že vidět nechce, hrůzu v očích že ybch ho jako pustila z pokoje pak ho viděla jak lítá, hned si přistavil ke sporáku odrážedlo a už šplhal
a prý že ještě neviděla autistu co nemluví a má pleny skoro ve letech tak jsme se jí ptala jestli je lékařka, že těžký autismus stanovilo víc lékařů, prý jestli neni jen mentálně mimo tak jsem jí řekla že kdyby to tak i tak by byl jinde a většinou děti jen s mentálnim postiženim zvládají cestování a určitě nejsou fascinováni jen určitym typem věcí
, jsme zvědavá jaký stupen dostane, dětská že by měl dostat třetí ale tomu nevěřim že dají
, snad do konce února to už bude, v prosinci jim dětská posílala zprávu a doted nic ![]()
@Bábrdl zkoušeli ale zatim to nechápe, vše kouše takže mu je nemůžu jen tak nechat a když mu jí jen ukážu tak neví co chci, max je zahodí na zem ![]()
@Markéta80 Jsou mu čtyři, že. Tak to je na autíka možná ještě brzo na komunikaci. ![]()
A nějaké slabiky říká? Takové to dadada, bababa, mamama atd.. To je údajně dobré znamení (když to nezmizí), že by se jednou alespoň trochu rozmluvit mohl.
@Bábrdl no právě my byli na podzim centru a tam že je ještě malej ale chci napsat do jiného centra a ti i docházejí domů což by bylo fajn protože to cestování on nedává
, to je prostě s nim šílený a 25minv tramvaji je i pro něj vysilující, to vystoupíme a sotva jde jak je vyřvanej z tramvaje, navíc musíme cestovat dopoledne aby jezdil nalačno, minule měl první jídlo v poledne
, jo slabiky nějaké má poslední týden říká máma, máma jen nevim jestli ví co to je
psycholožka říkala že si myslí že mluvit bude minimálně tak aby byl schopen se nějak domluvit ale že to chce čas, nikdy si nepřišel na mě sednout a ted vždycky na mě skočí, Vali ho hned tahá za nohu, asi žárlí na sebe navzájem
, kdyby alespon jsme nějak zvládli cestování ale už to trvá 2 roky co takhle vyvádí, do té doby cestoval v pohodě a ze dne na den řev
a pěšky nebo s kočárem všude chodit nemůžu ![]()
Já si myslela, že mě ani asi nemá moc rád. Nebyl dítě, které se rádo chová, mazlí. Jen nosit na rukách, ukazovat doma věci. Pak na mě taky skákal, i na ty s kterými chtěl komunikovat.
Uvidíš, pokroky budou, ale chce to čas a pevné nervičky. Se mi to ted kecá, když toto snad nejhorší období máme za sebou. ![]()
@moris píše:
Já si myslela, že mě ani asi nemá moc rád. Nebyl dítě, které se rádo chová, mazlí. Jen nosit na rukách, ukazovat doma věci. Pak na mě taky skákal, i na ty s kterými chtěl komunikovat.Uvidíš, pokroky budou, ale chce to čas a pevné nervičky. Se mi to ted kecá, když toto snad nejhorší období máme za sebou.
Posle toho, cos popisovala, mi to zní, že u tebe už je to „super“. Nechci, aby to vyznělo blbě, ale víš, jak to myslím. Že jsi na dobré cestě dosáhnout toho stavu, který chce každá maminka autíka, naučit dítě fungovat víceméně samo.
Po tom co jsem zažívala, kdy byl malý, asi do jeho 7 let, byl klasický auták. Byla jsem často na dně. Dnes je fakt už celkem v pohodě. Nepotřebuje abych byla pořád s ním, jsou situace, které ho vyprovokují, hodiny jsou mimo něj, tak jezdit sám by nešlo. Neví co je za půl hodiny, to chodí a pořád se ptá. Nejraději by byl zalezený jen v pokoji, ale už poslechne a ví, že musí na chvíli ven a jak zařvu, tak jde.
Sice nechce, plno řečí, ale nakonec je spokojený. Musím vymyslet, aby ho to bavilo.Ale spousta jiných dětí má problémy a nemají diagnozu.Tak srovnáním co bylo a ted, jsme na tom dobře. Nikdy to nebude úplně dokonalé, ale to nejsme nikdo.
Spíš ale budou jiné problémy. Nedostanu do něj ovoce, zeleninu. Z toho neustálýho sezení, vidím, jak si ničí tělo. Hlavní strava rohlík, kečup.
Aby jedl uvidí v bramborách zrníčko kmínu a hotovo. Polívka jedině vývar, čistý. Jeho jídlo jakoby muselo být čisté, je těžké aby něco snědl a to se podepíše někde. S tím mi nikdo nepomohl.Tady se řeší jen následky. Je to blok v hlavě, nic ani neochutná, hned řekne, že je to hnusné. ![]()
@moris jo jídlo to je problém, ovoce zeleninu nesní ani neochutná
. snídá jedině jogurt ale to koukne na obal a pak barva jogurtu musí být tmavá, takže jahody, lesní směs, malin, višen a nejvíc miluje borůvky
, pak už konečně jí piškoty, oběd sní dobře ale nejí vývarové polévky, nic smaženého, naopak omáčky má rád, guláše, omáčku na špaget, rajskou, miluje i špenát to sní plnej talíř a odpoledne na svačinu opět jogurt a k večeři většinou co měl k obědu a to je vše. nechala jsme mu brát krev na vitamíny a minerál a jen má méně sodíku jinak vše ok, ale je hodně hubenej, jen 12kg
Jo on ani nevyžadoval chování, uspávala jsem ho teda na balonu ale nejraději byl v postýlce a vystačil si sám, kočár byl teda za trest, nikdo nechápal prý každé dítě rádo jezdí v kočáře
ale naopak v nosítku byl spokojenej a pak teda v golfkách ale nesnesl ani ten sporták takže jsme prodali skoro neježděný kočár, jestli v něm byl 10 tak je to moc
Manžel když byl malej menší tak prý že mu dá čokoládu a jen to malej viděl tak se začal tvářit fakt strašně a když jednou mu to dal do pus tak to blo něco, lítal po pokoji a všude to prskal, k pití jen čistou vodu, na fotkách kolem roku si sám drží rohlík a kouše, pak blok a rohlík vzal na milost ve třech letech ale musim mu trhat kousky, sám si ho nevezme ale jenom suchej takže jeho strava je velice jednoduchá, u oběda zkoukne i talíř takže už schánim náhradní, nejde mu o obrázky na talířku ale ze spoda je tam malej krteček tak si ho vždy zkontroluje a když tam neni tak řev a jíst nebude
a nikde ho nemají
takže na něj fakt dávam bacha at se nerozbije, máme ještě jinej dětskej ale tam neni právě krtek ![]()
No máme to podobný. Když byl menší, snědl taky víc druhů jídla. Dnes je to čím dál větší problém. No já ho chválím, ale včera mě dostal. Odpoledne jsem šla spát, byla jsem totálně vyčerpána. Měl dojít za mnou ze školy do kauflu, to má kousek. Já tam sedím na kávě a čekám ho.At se taky trochu projde. Uběhlo půl hod ho nikde, tak jsem šla do školy. Tam mi řekli, že dávno odešel a šel za mnou do kauflu. Jenže tel, nechal v autě, a já parkovala o kousek dál. Parkoviště bylo plné a já nemohla parkovat pro invalidy. Už se to tak jednou stalo a šel dovnitř normálně se podívat zda tam jsem. V obchodě nás znají, neviděli ho.Jela jsem na vlakové, autobusák i když to je blbost, jezdíme jen autem, nevěděl by ani co tam a jak jet. Projela sem město, dvě hodiny jsem ho hledala. Už jela i dcera a babička taky ho hledat. Zpátky do školy a nic.Pak si říkám, jak by uvažoval, pokud jde sám. Jedině že by se vydal pěšky. A tak jsem jela a našla ho na cestě pomali už v další dědině. Neviděl auto a stál prý dlouho před vchodem a dovnitř nešel. Myslel že jsem nan zapoměla a vydal se dom.Po cestě bydlí babička, tak že by šel k ní, at mi zavolá. Prostě malá změna a vše je naruby. Kašlu ho učit samostatnosti.Za ty nervy mi to nestojí. Ty nervy, co když mi ho někdo vzal, jinak on by došel i pěšky dom po cestě jak to zná. Prý bud ráda, aspon jsem byl venku a že ho bolí nohy. Vůbec se nebál. Jen byl naštvaný, že si myslel, že jsem nan zapoměla. A chtěl si stěžovat u babičky, at mi to vytmaví.
To jen pro příklad, že i když jsou velké pokroky, nikdy nevíš, jak zareaguje na změnu a proto pořád musím mít přehled co dělá.
@moris já doufala že věkem bude jíst víc druhů, v nemocnici jak jsme s nim byla na vyšetření tak pak jedna sestra že tam před měsícem byla holčička a ta jedla jen jeden druh jogurt a medvídky pombear
takže tomík jí krásně, jo oběd a večeře jí dobře ale taky vim co jí a co ne, jen už jsme řekla manželovi at zaukoluje i tchýni a pokud někde objeví hluboký talířek s krtkem at ho vezme, protože pokud se rozbije tak je průser, máme ješta s karkulkou jenže ze spodu nic neni a z našich talířů už vůbec jíst nebude ale v nemocnici mu talíře nevadili
. Tak to musely být nervy co ![]()
@moris Pokud tě to trochu utěší, zcela totožnou věc udělala kdysi neteř, a to je zcela zdravá
Měla jet s mámou na rovnátka, nějak si neporozuměli, máma čekala na zastávce, neteř myslela, že bude před školou. tak usoudila, že máma zapomněla a odjela do karlína sama.
Pochopitelně nebyly mobily, její matka vynervovaná, dcera nikde, učitelka prý „já ji poslala před školu“… dobře to dopadlo.
@moris Ale stejně, vem si ten pokrok. Ve třech ještě nemluvil (jsi psala, myslím), a teď. Normální škola, i když třeba s trochou problémů, komunikuje, byť třeba nemluví úplně bez vad. Kolik mu vlastně je? Myslím, že to spolu doválčíte daleko.
Zdravím vás tu na této diskusi všechny, jste statečné mámy, že to takhle zvládáte. Potřebuji prosím poradit, u nás je ADHD a hledám diskusi o tomto, ale jsem tu nová a nevím jak ji vyhledat a dozvědět se zkušenosti od maminek. Děkuji za radu. M.
@Bábrdl Nechodí do normální školy, ale do speciální. Tam ho vyučujou podle jeho potřeb. Kdybych na tom trvala, mohl by do normální základky, ale tam by asi trpěl, děcka jsou zlé a smáli by se, že je s učivem pozadu. Potřebuje pomalejší tempo, a učitelka by neměla nan ho ani čas. Úplně mě naštvalo, jak chtěli tyto školy rušit a že se mají děti integrovat do normálních škol. To může napsat jen ten, kdo s tím nemá zkušenost. Prý aby nebyli izolování.
Spíš to kazí, že tam dávají děti naší menšiny, kteří ty ostatní jen rozhodí. Ty nejsou nemocné, jen nejsou vedeni k povinnostem, učení a vycházet s ostatními! Malý má už 11. @mirka.uhl. Malý má taky poruchu ADHD.Ta mu to dost komplikuje. Najdi si o tom na netu.Tyto děti nevydrží u ničeho dlouho. Pořád se musí jim obměnovat činnost. Potřebujou taky neustálý dozor, ale na to se nevztahuje žádný příspěvek, přitom oni jednají že něco udělají a pak nad tím přemýšlí. Malý aby měl přes cestu to rychle za sebou, tak to do něj něco vjede a rychle přeběhne. Myslí si asi, že je rychlejší nebo nevím. Tolikrát to říkám, stůj a rozhlédnout se. Už byl tolikrát málem pod autem. Vystupuje z auta přímo u vchodu školy, říkám naproti jede auto, stůj a on se rozběhne. Ale co jsem četla, že v dospívání, kolem 17,18 roku z toho hodně lidí vyroste.Tak pevné nervy ![]()