Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jakými vzory jste pro vaše děti?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
3.3.14 21:01
@BohunkaP Strašně hezky jsi to napsala, tvoje děti mají štěstí, že mají takovou rodinu. Taky bych chtěla být takovým vzorem jednou pro své děti a pevně věřím, že to z velké části zvládnu, ale taky jsou tady velmi negativní vzory z mojí rodiny 
třeba alespoň poslouží jako vzor pro to, co nedělat 
Každopádně se mi tvůj přístup líbí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.3.14 21:30
@BohunkaP píše:
Tak si to tak udělej.90% z toho, co jsem napsala, záleží jenom na Tobě… na Tvých hodnotách, na Tvém životním přístupu, na Tvém vidění světa.
O tom jsem už slyšela 
Ne, teď vážně - to vůbec není tak jednoduché, jak to zní. Obzvlášť pro mne. Jsem občas dost temperamentní a výbušná, dřív jednám, než uvažuju, což mi mé plány často komplikuje 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.3.14 21:37
Anonymní: To musí být strašné, takové dětství a všechno. Není fér, že někdo má krásné dětství a kolikrát celý život, zatímco jiný je týraný a trápený a nese si to sebou všude a pořád… Ale můžeš pro své děti vytvořit něco, co Ty sis mohla jen vysnít - dát jim to, co Tobě chybělo. Věřím, že Tobě to taky pomůže a děti stejně budou vidět hlavně Tebe. Pro ně budeš nejdůležitější Ty a to, jak ses tomu všemu postavila a „vyhrála“. Věřím, že to pro ně bude stejně důležité, jako pro jiné dobré a spolehlivé zázemí s milující širokou rodinou 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.3.14 21:43
@Femanom píše:
Být pro někoho vzorem je docela velká zodpovědnost, obzvláště pro toho, na kom vám velmi záleží. Jak se k tomu stavíte vy? Snažíte se aktivně jít dítěti příkladem, vzděláváte se, všeobecně se rozvíjíte, zajímáte se o nové věci, žijete kulturním životem apod., zkrátka dáváte svému dítěti dobrý základ pro osobní rozvoj?
Příkladem jdu, jsem vzdělaná dost, rozvitá až běda, nové věci mně samo zajímají (a nijak zvlášť nepřekvapují), kulturně žiju…a nemyslím si, že by to nutně znamenalo „dávat dětem dobrý základ osobního rozvoje“. Proto dělám jiné věci, dělím se s nimi o svoje vědomosti, postoje a dovednosti. Ukazuji jim jak žiju, jak řeším problémy, jak se raduju, jak jednám s jinými lidmi, když se zeptají popravdě a upřímně jim odpovím i když mám na mnoho věcí jiný než „většinový“ názor. To je moje cesta.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.3.14 19:46
@Mobidick Moc děkuju za pochvalu. Jsem ráda, že se Ti blog líbí.
Příspěvek upraven 05.03.14 v 19:48
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.3.14 19:48
Proběhla tu hezká diskuze. Velká část diskutujících si otázku toho, jakou jsou inspirací pro své děti, vyložila spíše v morální rovině. Být vzorem ve smyslu slušného chování a dobrých vztahů je bezesporu velmi podstatné. Nicméně má otázka zněla, jakou inspirací pro své děti jste z hlediska kulturního a osobního, zájmového, vzdělávacího atd. rozvoje.
To zda nyní vaše děti navštěvují různé zájmové kroužky není k mé otázce příliš relevantní, protože předpokládám, že každá z nás ve svých dětských letech navštěvovala řadu z nich. Kolika to ale zůstalo do dnešního dne?
Jestliže děti vyrůstají v rodině, kde čas dospělých se dělí primárně mezi práci, rodinu a televizi nebo podobně, je velmi pravděpodobné, že i děti v jejich dospělosti tento vzor chování automaticky převezmou a své zájmové činnosti, tak jako dříve jejich rodiče, opustí.
Věřím, že pro komplexní vývoj dítěte je důležité být inspirací nejen tou morální, ale i také – řekněme – kulturní. Z tohoto pohledu se mi líbila například odpověď uživatelky @Litta .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.3.14 20:53
@Femanom zajímavý pohled, ale musím s tebou z části nesouhlasit. Když to vezmu podle sebe a bratra, je nám již 40 a 42 let, mě sice ovlivnilo, v jakém prostředí jsem vyrůstala, ale bratra vůbec. On ten vzor chování nepřevzal ani z 5 %. Prostě žije úplně jinak, než jak jsme žily, když jsme byly děti. Já ano, já tak žiju tak ze 70%. A když se dívám na svého 12 letého syna, tak pochybuju, že bude žít stejně jako žijeme teď my Proto nemohu souhlasit s tvrzením, že je velmi pravděpodobné, že vzor chování svých rodičů převezmou nakonec všichni. Ale třeba je bratr ta pověstná vyjímka potvrzující pravidlo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.14 02:40
@Femanom píše:
To zda nyní vaše děti navštěvují různé zájmové kroužky není k mé otázce příliš relevantní, protože předpokládám, že každá z nás ve svých dětských letech navštěvovala řadu z nich. Kolika to ale zůstalo do dnešního dne?
Mně ano - z kroužků, které jsem navštěvovala v dětství, „žiju“ dodnes.
@Femanom píše:
Velká část diskutujících si otázku toho, jakou jsou inspirací pro své děti, vyložila spíše v morální rovině. Být vzorem ve smyslu slušného chování a dobrých vztahů je bezesporu velmi podstatné. Nicméně má otázka zněla, jakou inspirací pro své děti jste z hlediska kulturního a osobního, zájmového, vzdělávacího atd. rozvoje.
V tom případě bohužel, „inspirací pro své děti“ jsem zcela nulovou.
Protože nic z toho, co ve svém životě dělám (bez ohledu na to, zda je to učení cizích jazyků, studium zpěvu, krmení ptáčků nebo snaha o pochopení vlastní tchyně) - resp. NIC Z TOHO, CO JSI VYJMENOVALA - nedělám kvůli dětem nebo jako vzor pro ně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.14 09:09
@Femanom Nevim, s tímhle názorem moc nesouhlasim, já i manžel jsme si při dětech dodělávali VŠ a výsledek byl jen ten, že jsme kvůli tomu děti a rodinu zanedbávali. To samé, co se té kultury týče, když jdeme na nějakou akci s dětmi, je to pro ně přínosné, ale k čemu jim je dobré, že je necháme hlídat a jdeme někam sami?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.14 09:19
@Temaho (Školu už máš mít hotovou a) děti za kulturou brát postupem věku s sebou. Kojencům je to opravdu fuk.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.14 09:47
@Litta píše:
@Temaho (Školu už máš mít hotovou a) děti za kulturou brát postupem věku s sebou. Kojencům je to opravdu fuk.
No jasně, jenže to mi právě pak nepřijde jako rozvíjení jen tím vzorem, když se toho dítě už přímo účastní. Vzor já chápu tak, že mě dítě jen pasivně vidí, že to dělám, když ho vemu s sebou je to podle mě už něco jiného.
A co se školy týče, tak ne každý jí zvládne ve správném čase, dělala jsem už při práci a prostě se to protáhlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.14 13:39
To, co jsem uvedla, není samozřejmě jednoduše aplikovatelné na všechny životní situace. Pochopitelně dítě by nemělo být zanedbáváno, ale stejně tak by neměl být zanedbáván „nerodinný“ život rodičů. Každý rodič má určitě právo pár hodin týdně na své zájmy, kulturu, vzdělání, prostě na cokoliv, co ho obohacuje. A smyslem toho je dělat to kvůli sobě, právě jak píše třeba @BohunkaP . V důsledku toho to má pak pozitivní vliv i na dítě (není-li tím ovšem zanedbáváno!). Člověk je výrazně formován prostředím, ve kterém vyrůstá a jestliže od malička bude obklopen lidmi, kteří se zvládají o něho dobře postarat a zároveň neustrnuli a dokáží si zorganizovat život tak, aby měli čas i na sebe, bude toto chápat jako přirozenou věc. Po založení své vlastní primární rodiny pak pro něho může být podstatně snazší vést bohatý život právě tak, jak to viděl celé dětství u svých rodičů.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.14 14:38
@Femanom Hlavně když je ten rodič dostatečně uspokojený, může teprve uspokojit i to dítě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.14 14:44
@Femanom píše:
To, co jsem uvedla, není samozřejmě jednoduše aplikovatelné na všechny životní situace. Pochopitelně dítě by nemělo být zanedbáváno, ale stejně tak by neměl být zanedbáván „nerodinný“ život rodičů. Každý rodič má určitě právo pár hodin týdně na své zájmy, kulturu, vzdělání, prostě na cokoliv, co ho obohacuje. A smyslem toho je dělat to kvůli sobě, právě jak píše třeba @BohunkaP . V důsledku toho to má pak pozitivní vliv i na dítě (není-li tím ovšem zanedbáváno!). Člověk je výrazně formován prostředím, ve kterém vyrůstá a jestliže od malička bude obklopen lidmi, kteří se zvládají o něho dobře postarat a zároveň neustrnuli a dokáží si zorganizovat život tak, aby měli čas i na sebe, bude toto chápat jako přirozenou věc. Po založení své vlastní primární rodiny pak pro něho může být podstatně snazší vést bohatý život právě tak, jak to viděl celé dětství u svých rodičů.
Promiň, to se mi zdá jen jako kupa teoretických keců z učebnice z minulého století.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
