Právní poradna pro odškodnění a náhradu škody
Mgr. Petr Novák
Je mi hrozně, dcera a zásuvka
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
5.11.12 12:34
Ježšikriste, ještě, že to dobře dopadlo…
100% bezpečí je leda ve vypolstrované cele
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.11.12 12:37
Hlavně že to nedopadlo hůř 
Někdy opravdu stačí chvíle. Chápu, že to musí být hrozný, taky bych si to vyčítala 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.11.12 12:37
Chápu, že je to hroznej šok, ale uvidíš, že jak ti přestane tak šíleně bušit srdce (aspoň mě se to stává), tak bude vše v pořádku, hlavně že se nic nestalo… Myslím, že v tomhle věku už má snad každá maminka v sobě nějakou vzpomínku, kdy dítě neuhlídala jak chtěla…Protože bohužel, i když dítě v podstatě nespustíme z dohledu, stává se ledacos… Opravdu je hlavní, že se nic vážného nestalo a dcerka bude v pořádku… Přitul se s ní ať se uklidníš, myslím, že to možná potřebuješ víc než ona, z toho leknutí… Jde vidět, že jsi dobrá a starostlivá maminka, když ses tak vyděsila…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.11.12 12:38
Vim, ze to neni utesujici…Ale i me se to stalo.Mala nemela nikdy tendence nic strkat do zasuvky, ikdyz mi bylo jasne, ze jednou to prijde. Prislo to tak, ze si vzala ze supliku takovou tu spiralu na ohrev vody, treba na horach se s ni ohrova caj v hrnicku.
A proste ji dala do zasuvky a ona se samozrejme okamzite nahrala, ona ji drzela pochopitelne v ruce. Zabit ji to sice nemohlo, ale rucicku si popalila .
Ja si to take desne vycitala, ze jsem ji neuhlidala, ale proste nemuzu vsude a ty deticky jsou taaaak vynalezave.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.11.12 12:42
Muj manzel si jako maly nasel kovove nuzky a s nimi prepizlal kabel od prodluzky nez jenom mamca otocila hlavu… Otocila ji ve chvili, kdy treskla rana, vyhodila elektrika a meho manzela to koplo… takze tomu se bohuzel neda zabranit… (respektive urazum)…
A jindy zase odsrouboval od sviticiho stromecku (vanocniho) svicku a spalil si rucicky (byl v pokoji se sestrou, ktera na nej mela davat pozor)…
nas maly zase nedavno „pozil“ ibuprofen (nakonec jsme zjistili, ze jenom jeden ocucal), ale byla jsem z toho uplne zoufala (uz jsem videla ty zanety zaludku opakujici se, vyplachy, problemy s jatry, ledvinami apod.).
Bohuzel se neda zabranit vsemu… Ale to si clovek uvedomi bohuzel az po. Dobre je, ze se male nestalo nic horsiho a ze je to jenom spaleny prstik…
- Citovat
- Upravit
5.11.12 12:44
Nedivím se ti, že je ti příšerně. Mě syn (taky tři roky) otevřel v šestém patře velké okno a vylezl si do něj. Jdou tak těžce otevírat, že jsem nevěřila, že by tu páčku mohl zvládnout sám. Pár nocí jsem se v noci budila, zdálo se mi, že vypadl a zabil se, zdálo se mi, že spadl ze schodů, že se pod námi utrhl výtah…najednou jsem měla noci plné toho, jak mi někam spadl. Kličky jsme vyměnili za kličky se zámky, okna zamykáme, ale nikdy nezabráníme všemu, „co by se mohlo stát“. Jediné co můžeme je vysvětlovat, varovat a tam kde to jde, nechat to dítě se samo přesvědčit, že to, co říkáme je pravda (nehoupej se na židly, můžeš spadnout).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.11.12 12:44
Raději anonymně, jsem tu už „zavedená“, ale taky jsem to nikdy nikomu neřekla…
Moc dobře vím, jak se cítíš, a že by sis nejradši nafackovala. Mám podobný příběh, už dost starý, ale nikdy na to nezapomenu. Synovi byly asi dva měsíce (dnes skoro tři roky), vedle přebalováku jsem měla lampičku na noční přebalování, takovou, co má seshora ve stínidle díru. Syn při přebalování téměř vyžycky čůral a jednou večer, když jsem svítila tou lampou, zase čůral mimo plínku. Pěkným obloučkem se trefil přímo na žárovku. Ta prdla, střepy se rozletěly po pokoji, zakouřilo se a on v tu chvíli naštěstí přestal čůrat. Kdyby proud moči spojil žárovku s jeho tělem, už by tu taky nemusel být. Mám z toho husí kůži ještě teď. Lampa letěla do pr*, já to obrečela a nikdy se nikomu nesvěřila. Jsem taky blbec, ale vůbec mi nedošlo, že se něco takovýho může stát…
Hlavně, že je tvoje malá v pořádku a příště si dáš pozor!
K.
- Citovat
- Upravit
5.11.12 12:48
Mazec.. velké štěstí, že to takhle dopadlo, uf 
Stane se, důležité je, že to dopadlo takhle, věřim, že si to malá zapamatuje… A pro Tebe , stát se fakt může cokoliv, děti jsou daleko „šikovnejší“, než si umíme vůbec představit…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.11.12 12:52
Jak moc malinko spaleny prst? Elektrika je hodne zradna, na povrchu nic a uvnitr… radsi bych hned jela na pohotovost!!! Nechci te desit, ale kamaradky holcicka si taky malinko spalila prst… Jedte!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.11.12 12:52
Nic se nestalo, poučení pro příště, naprosto bezpečný svět jim nevytvoříš. Já mám až paranoiu z možného opaření dítěte, jak jsem dělala na popáleninovém dětském, jsem asi magor, ale u nás doma se dítě nedostane k ničemu byť jen teplému, kávu návštěvám nevařím, prostě nemožnost je jakkoliv spálit, včera je manžel v kuchyni s naší desetiměsíční, jdu dolů a krve by se ve mně nedořezal, ten špunt stojí na špičkách, drží se za okraj stolu, ťapká si tam dokola a můj muž si udělal hrnek horkého čaje a postavil si ho na ten stůl, půl litru vařící vody nad hlavou malé. Chytl mě krapet amok, asi hodně a ne krapet, nepamatuju si, co jsem na něj řvala, ale řvala jsem tak, že mě bolí v krku, srdce mi bušilo ještě půl hodiny, mluvit se mnou nemluví, že jsem prý hysterka, že malá na ten hrnek nedosáhla, něco jako že může strčit do stolu a převrhnout to 
takže budeme mít asi pár dnů tichou domácnost, ale mám jistotu, že tohle už nezopakuje, a taky mám pocit, že jsem selhala a neuhlídala, stále se chvástám, že mně by se dítě opařit nemohlo a on by mi jí nakonec opařil doma ve vlastní kuchyni
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.11.12 12:54
Pročetla jsem všechny příspěvky. Člověk zrátka nemůže myslet na všechno… s tou lampičkou a čůráním by mě to taky v životě nenapadlo
Čekám svoje první miminko a jsem na sebe teda zvědavá 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.11.12 13:07
Myslím, že 100% uhlídat děti se nedají. Taky se nám před skoro 3 týdny stal doma průšvih, jehož následky si ta mladší ponese ještě docela dlouho. A taky to byla vteřina.
Jen bych chtěla reagovat na to, že se nikomu nesvěříš. V případě mé tříleté dcery bych to ani dělat nemusela, ona by se pochlubila sama.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
tinina
5.11.12 13:09
Hele, taky nechci byt za hysterku, ale nemelo by se po zasahu elektrikou nechat prekontrolovat srdicko?
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Reklamace faktury za telefon
- 20.02.20
- Anonymní
Doma to asi nikomu neřeknu a potřebuju to někomu říct. Šla jsem naložit malé (3 roky) oběd na talíř a najednou strašnej křik, ale opravdu strašnej, tak jsem ji ještě nikdy neslyšela křičet. Letím za ní co se děje a ona křičela jak hrom a nešlo jí rozumnět co se stalo. Tak se pořád dokola ptám, co se stalo…nakonec z ní vypadlo, že se spálila…nechápala jsem jak se mohla spálit, když nikde nic nemám…nakonec s děsivým výrazem ve tváři ukazovala pod stůl. Nechápala jsem, pak jsem to viděla a myslela jsem, že dostanu infarkt…pod stolem prodlužovačka a v ní taková věc co má kovový uzký kousek.
Všechny zásuvky mám doma zakrytované jen tu prodlužku, která je pod stolem, kam děti nechodí tu mám odkrytovanou…nikdy děti neměly tendenci něco strkat do zásuvek, krytky tam mám projistotu. Pane bože pak mi začalo docházet co se všechno mohlo stát…malá má naštěstí jen malinko spálený prstík a strach ze zásuvky. Snad si to bude pamatovat jako ponaučení. Ale mě jímá hrůza, když si představím, že jí to mohlo zabít…že už tu teď nemusela být…ji mi hrozně, nikdy se nikomu známému nesvěřím, že jsem jí nedokázala uhlídat…