Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Je to období vzdoru?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
13.4.13 17:42
Je to období vzdoru ?
Ahoj maminky, nevím si rady s mojí dcerou. Začala rozumět podej, přines, odnes to někam, uklid atd..Ted posledních pár dní jakoby přestala tomu rozumět a na požádání to neudělá nevim co se děje? Je to jako když mluvím do větru a prostě nic, dělá si to co chce 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
13.4.13 18:02
Bude hůř 
Naši malé je 22m a NE je pro ní legrace, nikoho neposlouchá, je to satan. A když se jí něco nelíbí přijde a někoho kousne nebo se válí vzteky po zemi 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.4.13 18:13
Myslím si, že ona to ví, chápe stále co to znamená, ale ukazuje, že není stroj a poslouchat nechce a nemusí…proč by mla dělat vše na povel, že? Náš malej má jen 10m a paci paci na požádání neudělá a neudělá..a to má jen 10měsíců…a umí to perfektně, jenže pochopil, že dělá něco, co dělá radost..no a jemu se nechce dělat radost, protože ta nevyvolá tolik pozornosti jako to, co následuje za reakci, když se nic neděje
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.4.13 18:17
Presne tak bude jeste hur… 
Je to zcela normalni…
Mama syna ktery ma dva roky, a taky nekdy „neslysi“,ma svoji hlavu je to taky Beran ve znameni.Chce to cas, deti obcas zkousi, co si muzou a nemuzou dovolit. Vydrz.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.4.13 17:28
No, tak to se mám na co těšit..malé je měsíců a začíná taky…do teď byla nejhodnější sluníčko, ale po nemoci, jakoby mi ji vyměnili… když se nechová, nebo se ji nevěnují naplno ( třeba chci jít jen na wc, nebo si udělat jídlo ) začně ječet a mám pocit, že se to jen a jen stupňuje… z andílka je vz 
tekáč..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.12.16 11:13
Mám 2,5 letého syna, takže období vzdoru je jasné, ale poslední dobou mi stále víc lidí říká, že by to nedali, tak přemýšlím, co je ještě obdobím vzdoru a jestli to nebude něco víc.
Mně osobně přijde lehce náročnější, ale zároveň to je zlato. Je to mazlík, umí si sám hrát. Pomáhá mi s vařením a s úklidem. Vydrží u knížky i u pohádky v TV.
- Záchvaty vzteku. Někdy třeba 3 dny nic, někdy i 10 za den. Záleží to na tom, jestli po něm něco chci a kolik máme času. Ve vzteku hází věcmi, ječí, kope do dveří, občas kousne mě, sebe, do trika a trhá jak pes. Pokud nic nechci a máme neomezeně času, nejsou třecí plochy a je klid.
- Je věčně v opozici. „Pojď jíst.“ Zaječí, že ne, uteče do pokoje a lehne si. Tak ho nachystám ke spaní a ječí, že chce jíst. Což má teda smůlu a jíst nedostane a vracím ho do postele třeba 20×. Podobných situací je za den několik. Nechce jíst to, ale něco jiného a to i když mu dám vybrat. Jdeme svačit, dám mu vybrat mezi banánem a jablkem, vybere si jedno a hned ječí, že chce druhé. Pokud mu nakrájím oboje, tak ječí, že to nechce, protože to je dohromady. Když se nezeptám a dám, co je, tak ječí taky, občas to hodí přes celou kuchyň. Za poslední 2 měsíce to odneslo několik misek a talířů. Už má hlavně plastové nádobí.
- Oblékání. Má dny, kdy se opakovaně svlékne a pak ječí, že je nahý. Naprosto se nedá obléct, to je vždycky zápas a když to dělám násilím, tak se svlékne. Případně se svlékne a s brekem běží za tátou, aby ho oblékl on.
- Procházky - když nechce, tak se válí a jede smykem. Nedávno si nabil pusu a prokousl ret, protože nechtěl jít, pověsil se na mě, já ho nechytla, projela mu ruka a namlátil si. Pořád musíme s kočárem, protože jestli se chceme někam dostat, tak to jinak nejde.
- Usínání. Pokud jsem u něj, tak po mně leze, když jsem vedle, tak přijde i 30× za večer. Nosí mi spací plyšáky, že je nechce, když mu je zabavím, tak je jekot, ale nevrátím mu je, až další den. Většinou to končí tak, že zvyšuju hlas a on brečí, nakonec se ubrečí
- Nočník. Je bez plen, ale pořád má nehody, hlavně ze vzdoru. Připomenu mu čůrání a mám pocit, že schválně nejde, pak to nevydrží a učůrne, nebo si sedne, nesrovná pindík, nebo srovná, ale nemá čas sedět a je to všude. Některé dny dobré, ale jsou dny, kdy ho převlékám kompletně i 10×.
Ráda si poslechnu cizí názor. Osobně si myslím, že to je palice dubová, bude mít složitější povahu a v kombinaci s obdobím vzdoru to je lahůdka, ale červíček občas hlodá.
- Citovat
- Upravit
29.12.16 11:54
Krom bodu 4,5 a 6 jako kdybys psala o mojí tříleťačce, řekla bych že prostě je tvrdohlavý a do toho období vzdoru. já bych za ty vyřazené body mohla napsat x dalších co zase sedí na moji malou. Pevné nervy, důslednost a přísun alkoholu přeju
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.12.16 12:09
@medunka23 já to zajídám čokoládou
jinak zakladatelko neboj období vzdoru u nás sice trošku mírnější ale taky zajímavý
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.12.16 12:17
Je to palice dubová, ale je možné, že jste mu ty hranice úplně nedokázali nastavit a tak holt vyvíjí větší energii, aby zjistil, kde leží.
Není možné dítě, které se potýká s prvním návalem negativních emocí jen tak nechat a přijímat ho, tím se moc nenaučí těm stavům porozumět, jaký mají efekt na okolí a hlavně jak je začít zkoušet regulovat. Což je tedy největší úkol co v tomhle období má a se kterým je více než záhodno mu aktivně pomáhat.
Není možné říct - to je jen období, to přejde a pak bude sám od sebe zlatej.
Bez toho, aby dostal hranice, ve kterých bude vědět, že je bezpečné se pohybovat z něj docela dobře může vyrůst nesnesitelný spratek. A že takové děti jsou, jakkoliv to rodiče myslí vážně dobře.
Tohle hlavně musí být ohromně únavné pro vás a vážně to není to pravé „M. A.T. E.Ř. S.T. V.Í“
Pro inspiraci bych sáhla po výtečných knížkách od Rogeho (ne, fakt to není drillová, autoritativní výchova) https://www.kosmas.cz/…uji-hranice/
Případně pokud byste chtěla něco konkrétního, pro vaši rodinu, tak velmi zajímavý způsob, jak zhodnotit a případně měnit efektivnějším směrem výchovné styly nabízí videotréning interakcí - adresář ternérů tady http://www.spin-vti.cz/…-vti-trenera
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.12.16 13:19
@Ou hranice má stanovené dost jasně a jsem hodně důsledná. Okolí mi už několikrát řeklo, že by se na to vykašlalo, hlavně aby byl klid.
Jedu v systému, že se s ním snažím domluvit, všechno mu vysvětlím předem, zákazů a příkazů je málo, ale pokud řeknu, že to tak bude, tak to tak prostě bude, i kdyby nevím co. Proto jde večer spát ve 20:00 a vracím ho do postele třeba 30×. Nic nevysvětluju a jen vracím a vracím. Pokud po mně hodí plyšáka, tak ho do dalšího dne nevidí. Večer vypadá tak - večeře, vykoupe se, podívá se na pohádku, prohlédneme knížku a u toho se mazlíme, pak mu dám pusu a jdu. Je jedno, jak spí přes den, ale spát nechce, takže scény, řev… Neustoupím ani o kus a stejně to nepomáhá.
Pokud si vybere, že bude k svačině banán a pak ječí, že ho nechce, tak se ho 3× zeptám, jestli ho chce, když ho nechce, tak banán sním a další jídlo je až to další.
Pokud se nechce oblékat, tak ho obléknu i za použití fyzického násilí a klidně několikrát za sebou.
U něj trvá všechno hodně dlouho než se naučí. Např. za 1,5 roku samostatné chůze ještě nepochopil, že když křiknu stůj, má zastavit. Pokaždé mu to vysvětlím, chytím ho, příště ho nepustím, po pár dnech zase zkusíme, vysvětlím, slíbí, že zastaví a nic.
Aktivně mu vysvětluju pocity - vím, že se teď zlobíš, protože se nechceš oblékat, ale musíme jí nakoupit. Neubližuj mi, doma si neubližujeme, nebouchej do mě, bouchni do polštáře…
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
