Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jsem v takové hloupe situaci. Je mi 26 let, mam 3 dobre kamaradky, se kteryma sem od jakziva, vzdy sme mely vzde spolecne. Mam o 9 let staršího pritele a on uz moc chce dite. Porad me ukecaval (sme spolu 2 roky) az sem taky sama zacala chtit. Pokouseli jsme se o dite, a pul roku zatim nic. Mezitim jsem se dozvedela, ze kamaradky jsou v tom. Byla sme smutna, ze me se to zatim nedarilo. Metitim jsem se dozvedela, ze mi neporldouzi smlouvu, a to sem od skoly pracovala necely dva roky. Schanim jinou praci, kdyby nahodou tehotenstvi nevyslo abych nezustala doma. Taky mam strach, jak to bude, pokud nastopim do nove prace a treba hned ve zkusebce otehotnim. Jak na me budou koukat a podobne. Tesila sem se na smlouvu na odbu neurcito, a misto toho me vyhodi. Ostatni nabizena mista jsou jen za materskou, co tak koukam, a smlouva na odbu neurcito je vazne v nedohlednu.
Desi me predstava, ze se po materske nebudu mit kam vratit a tak ted nai nevim, zda se mam dal pokouset o dite a nebo pracovat v nove praci (pokud mi nejakou nabidnou) a ziskavat zkusennosti. Jsme ted dost zmatena a smutna. Predme se omlouvam za hrubky a preklepy
@BersiEn ono i když budeš mít smlouvu n dobu neurčitou, ještě to není záruka, že se budeš mít kam vrátit.
Chceš dítě opravdu, nebo jen, že ho budou mit kamarádky?
Tak mě se 2× podařilo otěhotnět právě po nástupu do nové práce. A 2× ve zkušebnce…
Prý za to může i změna prostředí, jiné psychické naladění, že se najednou zadaří… ![]()
Neřeš, co nemusíš… Hledej si práci, třeba narazíš na něco dobrého, uchytíš se, možná mezitím i otěhotníš a co bude po mateřské, NEŘEŠ!!! čas plyne tak rychle, vše je pomíjivé, žij současností a až nastane situace, kdy budeš muset rozhodovat, tak teprve pak něco řeš. No a co, že kamarádky otěhotněly, tak budou mít děti dříve, než ty. No a co, že momentálně smlouva končí, život jde dál a najdeš si něco jiného…a pokud by jsi během nového prac. poměru otěhotněla, tak půjdeš na MD a uvidí se, co dál..
Já dite chtela i pred tim, nez sem zjistila, ze je postupne zacinaly cekat. Je to prece napsane v prispevku. takze to neni jen kvuli nim. Hlavne uz mam vek, ktery sem chtela mit, abych pak ve 30 neprisla na to, ze uz na vyhcovu nemam silu
@BersiEn píše:
Já dite chtela i pred tim, nez sem zjistila, ze je postupne zacinaly cekat. Je to prece napsane v prispevku. takze to neni jen kvuli nim. Hlavne uz mam vek, ktery sem chtela mit, abych pak ve 30 neprisla na to, ze uz na vyhcovu nemamsilu
Bože můj… ![]()
@hanka.br. píše:
Bože můj…
Zní to sice trochu naivně, ale zas na druhou stranu to není až tak od věci. Vlastně obojí. Staršího jsem rodila po třicítce, byl hóóódně náročný a zpětně si oba s manželem říkáme, že jsme měli začít dřív. Klidně po pětadvaceti. Mám minimálně o třetinu energie míň, než tenkrát. Manžel by chtěl 3., ale už si na něj připadám vcelku stará…
A co se týče kamarádek, vyšlo nám to se 2 dalšími holčinami stejně a nemohu si to vynachválit. Hodně se s dětmi navštěvujeme a radíme si. Ten stejný/podobný věk dětí je super!