Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Havlova píše: Více
Zrovna vlasy mi prijde jako něco na cem se dá domluvit
@Jeremi píše: Více
Jo, já jsem s dcerou taky podobný typ
. Takze nám se taky asi téměř nikdy názory neskripaly ![]()
@Monchichik píše: Více
Znova: „Nabarvit si vlasy“ není všechno, co si usmyslí. Když budu dítěti zakazovat každou blbost, která se mně osobně nelíbí, tak z něho těžko vychovám samostatně uvažujícího jedince. Buď ztratím jeho důvěru a přestane se mne ptát na názor, jakmile vypadne z domu (a pak udělá skutečný průser), nebo z něho udělám svého ocáska bez vlastního názoru.
Nenaučím ho odlišovat podstatné věci od blbostí, když to sám neumím. Nenaučím ho toleranci. Slova hýbou, příklady táhnou.
Nedovolím mu drogy, nedovolím mu flákat školu, zvlášť tu, kterou si vybral, nedovolím mu cokoliv, co ho negativně poznamená na celý život.
Vlasy odrostou, dítě z takových konin vyroste.
To, že máš +/- úspěšné a spokojené děti znamená jen to, že máš víc štěstí, než rozumu.
Příspěvek upraven 12.10.24 v 11:06
@eumedon píše: Více
Přesně, moje řeč i zkušenost. Zlatý barevný vlasy.
@Menton Tak proč bych dělala mámě naschvály, když jsem věděla, že se jí třeba něco fakt nelíbí a vadilo by jí to? Stejně tak moje děti věděly, že tohle se mi taky nelíbí, tak to neudělaly. Navíc ani neměly potřebu si hlavu pizdit nějakou barvou.
@eumedon Nezakazovala jsem kdejakou blbost, ale tuhle jo. Názor cizích lidí je mi fakt jedno, nebudu ho měnit jen proto, že to má někdo jinak. Každý ať si vychovává děti po svém. Ty máš snad nějaký patent na rozum, že víš, co je dobře a co ne?
Syn s požadavkem na odbarvení vlasů na blond přišel asi ve 12 letech, docela ho to drželo, tak jsem mu to dovolila na prázdniny. Dva měsíce teda byl s odbarvenou hlavou, než šel do školy, tak to ostříhal, od té doby už to nechtěl.
Nevidím důvod, proč to nedovolit. Není to tetování apod, co by muselo zůstat napořád.
Nečtu celé. Syn basnil o odbavení na blond. Vymlouvala jsem mu to, nakonec jsem řekla OK o prázdninách si tam namatlej, co chceš. Takže teď mezi 6-7 třídou jsem mu to odbarvila a na konci srpna nechala ostříhat. Takze blond s 2 cm odrosty. Výsledek? Žádné pohoršení se nekonalo… přišel nadsenej, že mu i učitelky říkaly, jak mu to sluší (ale hlavne holky). Také jsem původne dětem vysvětlovala, že je lepší na sebe neupozornovat. Ale zas mi přijde lepší se vyřádit v pubertě než pak chodit s růžovou ve čtyřiceti…
@Anonymní píše: Více
Tak u nás to bylo to stejné
k_hand:, taky mu pak v září ještě zbyly špičky vlasů blond/platina a ve škole mu to holky chvalily 😄 i některé učitelky. Takže žádné pohoršení.
@Monchichik píše: Více
Hele, a tušíš něco o tom, že to, že dítě něco neudělá, ještě nemusí znamenat, že je s Tvým postojem OK a nemá Ti to třeba za zlé?
Já jako holka neměla náušnice. Naši to nedovolili. Táta měl nějakou teorii, že v lalůčku jsou body odpovědné za intelektuální schopnosti a že bych mohla ztratit schopnost být dobrá v matematice (kterou jsem teda stejně nikdy neměla), a máma nikdy nešla proti němu. Štvalo mě to celé dětství a pubertu, nicméně teda jsem byla hodná holka a nenechala si uši píchnout pokoutně od kamarádky. Nechala jsem si uši píchnout bezprostředně po osmnáctinách, hned v týdnu po maturitě. No, aspoň teda vím, co bylo moje první dospělé rozhodnutí. Nicméně teda dodneška si nemyslím, že měli rodiče pravdu a že to jejich ne bylo dobré rozhodnutí. Spíš si myslím, že jsem neměla být tak blbě poslušná. ![]()
@Anonymní píše: Více
Kdyby jen s růžovou ve čtyřiceti… Je to furt jen barva vlasů. I kdyby to byly dredy ve čtyřiceti, tak furt to není průser. Má známá měla dceru jako samoživitelka. Vedla ji přísně. V rané dospělosti holka ztratila mámu a chytla se sekty.
Říkám: Ve výchově by se měly odlišovat podstatné věci od konin. Koniny by se měly tolerovat (někdo asi neví, co je to tolerance).
@Jeremi píše: Více
Já tohle měla s holením chlupů. Můj otec měl teorii, že když se oholí, tak zhoustnou. Taky jsem si to pro zákaz nedovolila. Taky zpětně nechápu.
Nevidim v tom problem, neni to nic sileneho, v dnesni dobe urcite ne a je uz celkem velky na svuj nazor, promluvila bych si s nim proc to chce a co se mu na tom libi, ze to muze nicit vlas a rozhodnuti bych nechala na nem
Ja vyrostla v rodine, kde jak tu nekteri pisi, nikdy bych si nedovolila na to ani pomyslet, ne ze bych nechtela, ale ze jsme vedela, ze to neprojde, zadny zajem o to co chci ja a proc proste ne a ne a hotovo, kdybych přišla, sla bych ke kadernici se ostrihat at chci nebo ne, v zivote takovy vztah s detmi mit nechci. Naši me nikdy nechapali a celkove nam to narusilo v puberte vztahy cokoliv co bylo proti jejich v kusu a tak..no v 18 jsme vypadla hned jak jsem mohla a zila si po svym. Kamaradka mela rodice, zadny hipiky, ake respektovali jeji nazor, dalo se s nima o techto vecech aspon bavit a ja ji vzdy zavidela..kdyz tu ctu deti by si ani nedovolily s tim prijit, uplne se mi vybavuji nasi v te dobe..brrr..u nas nesla ani diskuze..
@Monchichik píše: Více
To bych chtěla vidět to do hola. Zbytečně silná slova a přístup alá minulý století.
Mylsím si, že o mnoho lepší je říct dítěti svůj názor… mamka mi řekla když jsem ve 14 chtěla červené prameny že budu vypypadat jako plameňák… ale nechá to na mě… vypadala jsme jako plameňák.. a světě div se výchopvný efekt to mělo maximální příště jsem an mamku rozhodně více dala. Než efekt obarvím se i tak pokoutně a matka mě nechá ostříhat dohola. Výchovný efekt zatvrzelost vůči matce a ponížení.