Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Já mám jenom pomalý hrnec. Je z něj naprosto luxusní vývar. Nebo když dělám hovězí a fakt to nestíhám včas (nebo je to horší maso), tak to tam šoupnu a za hodinku je měkké.
@Modesta píše: Více
Takhle malé děti nebyly venku bez dozoru dospělého ani za mého dětství. Tedy když neberu děti určitého etnika.
Jo hele a když píšeš o tom nejedlikovi - č. 1 taky nevzal nic moc do pusy. To je blé. Teď chodí na příměstské tábory a baští tam i polévky 😃 můžu dělat květákovku. Jak má pohyb, má hlad.
Horší je to s č. 2, ta prostě to nesní, i kdyby měla být hladová. Pak je strašlivě protivná. Ale daří se mi na ní jít po dobrém, pomáhá trochu vysvětlovat.
Č. 3 je fakt problém. Kdybych vařila jen brambory, mleté maso jako kuličky a zalila mu to kečupem, byl by nejšťastnější kluk pod sluncem. 🤦🏼♀️ 😃 Zelenina je fuj, teda z donucení sní alespoň rajčata a okurky.
@Modesta píše: Více
@Modesta píše: Více
Jo to nejezeni bylo peklo..
První jídlo, či vzal na milost, bylo vařené maso, cuketa a rýže, lžička od každého…
Postupně se ten repertoár zvětšoval, začínal masem, pak zelenina vařená a pak aby se neřeklo příloha.
Pečivo je pro něj snad toxické dodnes.. ještě, když chodil do školky, tak jsem často vařila ráno, než jsem šla do práce a jó to si dal je snídani kousek pečeného kuřete s rýží..
Dokud jsem kojila tak lžička jídla býka jeho jedna porce, pak už jsem na to doslova neměla nervy a během týdne odstavila. Sice jedl fakt mini porce ( pomáhalo právě to společné vaření, to asi věděl, co tam je, tak to byl. ochotny ochutnat) a postupně se mu přidávaly potraviny, či viděl u nás. Tak rok jsem ráda " živila" sousedcinu dceru, od ní se nechal krmit, jedli u jednoho stolečku…
Má pár jídel, jako každý jiný, co nejí. Na prahu puberty, vliv okolí kamarádů reklamy je. Ale hodně vidím, že se o jídle doma bavíme, co proč a jak i v souvislostí s našima dietama, tak to asi máme jinak než většina.
Jako kolem toho roku a půl dvou to byla hlavně vařená zelenina a maso, ovoce nejedl. skoro vůbec..
Já si pořád říkala, lepší málo, ale opravdového jídla..
Dětská Dr mě snad podezírala, že mu nedávám najíst, tak jsem jí musela měsíc psát jídelníček…
No jsem ráda, že už je to za náma a pevný nervy, mít to doma víckrát, tak mě odvezou
@Modesta píše: Více
Tak tohle jsem potřebovala přečíst, tak snad z toho taky za rok, dva vyroste 😅 protože tohle je fakt opruz. I babicka (která má čtyři další vnoučata) to vůbec nezná, takhle rozlítaný, samostatný dítě. A já ráno měla tep asi 200, když jsem ho nikde nevidela.
@Modesta píše: Více
Tak ty to popisuješ v podstatě, jak když jsou na dvoře a ty na ně koukáš z metru přes sklo. Tak asi necekas, že tam vyšle pětiletý děcko sousedka z konce ulice s oknama na druhou stranu. A barakovy děti jsou taky takhle venku, za tím plotem. To je takový divný no…
@Lily-of-the-valley píše: Více
Jo to bylo hrozné. Když se narodilo č. 4, tak s ním chodil s kočárkem manžel, když se vrátil z práce. Já dopoledne vzala pouze smečku na hřiště, zaparkovala kočár do stínu a běhala za č. 3. Ti dva starší si spokojeně hráli na hřišti. Jo a taky jsem to řešila kamarádkou, která na syna platila. Jak začal zdrhat, tak ho šla nahánět a on běžel za mnou se schovat. ![]()
Vyrostl z toho, ale stejně je to nejtvrdohlavější dítě, co jsem kdy viděla.
@Bubla Bůčková píše: Více
V podstatě to tak je. Většinou si hrají přímo pod oknem. Mají dovoleno jít ještě na asfaltové hřiště (je tam jen pingpongový stůl a koš na basket).
To o tom pětiletém, co jde za kámošem, psala jiná paní. Ale třeba u nás takhle pouští šestiletou holčičku na dětské hřiště, které je u silnice. Tam bych pustila samotné jen č. 1 a č. 2, ty mladší ani náhodou.
@Menton píše: Více
Mě třeba to, co píšeš zní rozumně, ale z toho co píšeš si tě představuju jako takovou tu mámu na plný úvazek (nemysleno vůbec zle), je pro tebe priorita to dítě, aby jedlo zdravě atd.
Já třeba po pár letech na RD zjistila, že tohle nezvládám, ano mám dítě, je to má zodpovědnost a starám se o nej, ale proste nezvládám jet styl, že vše dělá se mnou a celý svět mu podřizuju a např. místo jezeni doma, protoze nechce jist s ním chodím hledat bagry, pro mě je to šílené.
Já se snažím spíše naopak začlenit to dítě do mého života, u mě je to kolo třeba- ráda jezdím na kole, takže ho jednou za dva dny sbalim a jedeme se projet, samo ze s nějakým hřištěm nebo atrakcí jako cílem, ale i já mám proste ten den něco, co mě baví a je to za cenu toho, že nemá ten teplý zdravý oběd a nezabiju hodinu vymyslenim opicek, aby ho snedl, ale má mámu v dpbre náladě, která by byla mnohem protivnejsi, kdyby každý den musela vymyslet kde naserviruje domácí oběd, aby ho prcek snědl ![]()
Já si jen myslím, že péče o děti nemusí být dokonalá, aby s nich vyrostli v pohodě dospělí lidi, ze nemusíš jet každý den na 100procent, ale můžeš na chvíli vyjet z toho co by se mělo a co je správně a ono se ve většině případů vůbec nic nestane ![]()
Příspěvek upraven 10.08.24 v 08:25
@Kelsey píše: Více
Myslím, že to nemyslela tak, že máš dítě zavřít do skříně, ale tak, že se nic nestane, když se na to KAZDODENNI vaření v určitém kritickém věku dítěte tak trochu vykasles a vypustiš ho místo toho pod dohledem a s kafem v kelimku na hřiště ![]()
@Zeoli píše: Více
Tak dopoledne je většina manželů v práci
a jo někdy vaříme odp a střídame se, ale on má oběd v práci a teplé večeře v létě neděláme, tak leda by nám každý den po práci vařil jídlo na druhý den, ale to mi přijde asi divný ![]()
@Kelsey píše: VíceAno, presne takovy mam pocit.
@Menton píše: Více
Ale to ja taky, ale fakt v te dobe nedokazaly pect cukrovi.
@Qwerty987 dokonalá matka určitě nejsem, mé dítě je kapku specifické, bohužel nám v tom nejmenším věku nedokázal nikdo poradit, tak člověk hledal cesty sám..a měl fakt víc než silné ty své senzitivní období, tak on moc na výběr nedával
já sám a musím si to vyzkoušet…
Neboj, nikdo mě nedostane na různé dětské parky a podobně, takže víc byl na výstavách, různých poznávacích akcích, na brunchi, kavárna…tak aby to bavilo nás i jeho…
Bohudík ho baví sport, takže třeba na kole jsme začali jezdit poměrně brzy
Do práce jsem se vracela v jeho dvou letech, určitě není středobod vesmíru. Ale jídlo zdravotně řeším já i manžel, tak to přes ten net je trochu zavádějící…
Příspěvek upraven 10.08.24 v 08:49