Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Nejsem v úplně stejne situaci, mám děti dvě, vždycky jsem chtěla tři a kuli svému zdravotnímu omezení u nich zůstane. Hlava si to dokáže všechno naprosto perfektně vysvětlit, ze mám být rada, ze mám dvě zdrave děti atd., ale občas tam ten pocit je, nedej bože když si mužů ještě něco malyho ponunat. Ale říkám si, ze to prejde. Ze to proste jinak nejde, ze musím dat přednost sobe, protože k čemu by třem detem byla nefunkční mama. A snažím se zaměřit se na v takových chvílích na sebe, dělat něco co mám rada. ![]()
@Russet píše:
Já nevím, ale kdyby mi umřelo jedno dítě a měla doma ještě jedno, stejně jsem na maděru do konce života
ale byla bys daleko vice, kdyby ti zemrelo to jedine. Pro mne by napr nemelo ani smysl zit dal.
Taky znam jednu pani, co mela jedinacka, zabil se na motorce. Pani je uz stara zenska, silene nenavidi vsechny deti a stale na ne krici a nadava. Myslim, ze je nenavidi proto, ze nema zadne deti ani vnoucata a ono to na stari musi byt narocne.
Pak znam z vypraveni jinou rodinu, ty meli jednoho syna, utopil se na dovolene v Italii. Prijit o sve jedine dite musi teda byt neco.
Ja osobne bych tohle neriskovala a neochidila decko o sourozence. Pokud lekari dalsi tehotensvi nezakazuji, sla bych do toho.
@Russet píše:
Já právě netušim, jestli bych dál fungovala. To je pro mě hrozná představa.
Pro mě taky, noční můra
Ale v mém okolí se takový případ stal a fungovat prostě museli, pro starší dítě! Pak si pořídili ještě další, už po smrti maličkého
Moc jim to přeju, že se zadařilo - ten žal byl neskutečný ![]()
@pe-terka píše:
Pro mě taky, noční můraAle v mém okolí se takový případ stal a fungovat prostě museli, pro starší dítě! Pak si pořídili ještě další, už po smrti maličkého
Moc jim to přeju, že se zadařilo - ten žal byl neskutečný
blbe je, kdyz se to stane uz v dospelosti ditete. Ty dva pripady co znam, tak oba kluci byli uz plnoleti. Mladi, ale plnoleti.
Ahoj, no bohužel tě chápu a sama se srovnávám že možná budeme mít jedináčka. U mě je problém, že potrácím, vyšlo nám IVF a máme jedináčka, pak další IVF - potrat a pak další IVF co nevyšlo. No teď asi poslední IVF a bojím se jak se s tím vyrovnám, když to nevyjde
. Jasně, mám ještě možnost zkusit přirozeně, ale mám za sebou 5 potratů, 6 operací dělohy a protilátky proti vajíčku
. Držím palce, ať se rozhodneš tak, abys nikdy nelitovala. Já jsem zatím rozhodnutá zabojovat, ale bojím se
@Russet jak tady pisou, musi to byt neuveritelna bolest a doufam, ze to nikdy nezazijem, ale diky tomú druhemu by sem proste musela fungovat dal..na druhou stranu po smrti meho taty, sme s brachou nestacili na to, aby mama fungovala dal, takze tezko rict jak se s tim kdo srovna… ![]()
@warita píše:
blbe je, kdyz se to stane uz v dospelosti ditete. Ty dva pripady co znam, tak oba kluci byli uz plnoleti. Mladi, ale plnoleti.
je to tak! Já vím na 100%, že pokud bych neskončila rovnou v blázinci, byla bych zlá a zahořklá
Těm ženám se v zásadě nelze divit ![]()
@romik0013 píše:
@Russet jak tady pisou, musi to byt neuveritelna bolest a doufam, ze to nikdy nezazijem, ale diky tomú druhemu by sem proste musela fungovat dal..na druhou stranu po smrti meho taty, sme s brachou nestacili na to, aby mama fungovala dal, takze tezko rict jak se s tim kdo srovna…
Moje babi, kdyby nebylo strejdy, tak fakt asi po smrti dědy nefunguje. A moje máma, když jí umřel druhý manžel, byla fakt na hadry a dost se to podepsalo na jejím zdraví.
@pe-terka píše:
je to tak! Já vím na 100%, že pokud bych neskončila rovnou v blázinci, byla bych zlá a zahořkláTěm ženám se v zásadě nelze divit
Nebo bych naopak to dítě hledala a stala bych se profesionální chůvou. Je to tak hrozivá představa, že to ani domyslet nejde.
@Russet píše:
Nebo bych naopak to dítě hledala a stala bych se profesionální chůvou. Je to tak hrozivá představa, že to ani domyslet nejde.
nj, jenže když chceš být profi chůva, právě se nemáš na to dítě citově vázat! Což samozřejmě neznamená, že se k němu nechovám citlivě, ale v profesionální rovině
Asi bych úplně nedokázala to odbourat ![]()
Ale - změnme téma
Zakladatelka o tom riziku ví, třeba ho ještě promítne do své volby - anebo taky ne ![]()
@Russet je to tak, ono by mi mozna ani to druhe dite nepomohlo..
Me ted taky trapi podobne myslenky.. Mam jedno dite z ivf. Mame v planu jeste zkusit druhe dite. A porad si prehravam v hlavě, co by kdyby. Pravdepodobnost, ze se ivf podari je mala, co si budem… Jeste to jednou podstoupim, ale nechci uz jit pres mrtvoly, ani to zkouset do nekonecna, jedno dite uz mam.. V jednu chvili mam pocit, ze me to nerozhodi, kdyz budu mit jedinacka, ze budeme šťastní a ze nam to tak vlastne na jednu stranu vyhovuje. A pak vidim kamaradky, co maji vice deti a je mi to najednou lito… Sama mam sestru, se kterou jsme jedna duse a daly bysme za sebe zivot. Chtela bych pro svoje dite taky takoveho sourozence… Myslim, ze ani kupa kamaradu a deti od pribuznych to nemuzou nikdy nahradit..
Sama tu zkušenost nemám, ale předám aspoň, co mi řekla kamarádka, která je sama jedináček a má jedináčka. Sourozenci jí nikdy nechyběli. Měla vždy hodně přátel, sestřenice, bratrance. Nikdy si nepřipadala sama. A dítě chtěla vždy jen jedno. Prý že co jí dá to druhé, co jí první nedalo? Její dcerka je ještě malá, ale skoro denně si hraje s ostatními dětmi a jak kamarádku znám, tak budou i do budoucna pohodová, aktivní rodina. Malá určitě nebude sedět sama v pokojíčku opuštěná a tesknící po neexistujícím sourozenci ![]()
Ale vy si napřed dejte nějaký oddech od uvažování nad druhým dítětem. Pár měsíců to vůbec neřešte. Třeba to pak uvidíte jinak, až na to zase přijde řeč. ![]()
Ja jsem jedinacek, protoze dalsi dite uz se nepodarilo.mela jsem kolem sebe vzdy dost kamaradu, sestrenic a rodiny, ale sourozenec mi chybel a chybi porad. Mamku to mrzi dodnes, ze se to nepovedlo. Pamatuju si, jak jsem ji jsko dite o brachu nebo segru prosila, byla bych se ochotne rozdelila o rodice, ale proste to neslo. V detstvi jsem to moc nevnimala, ale pozdej i napr. Vanoce byly takove smutne, jen 3 lidi u stolu. a kdyz se rodice rozesli, zbyly jsme jenom dve..
Muj prvni syn byl a je dost narocny, ale nikdy jsem nechtela, aby byl sam.mam sice vetsi vekovy rozestup (potrebovala jsem se trochu sebrat), ale do druheho jsme sli. I kdyz bych dalsi dite chtela, momentalne citim, ze by to bylo nad moje i manzelovy fyzicke sily, takze u dvou asi zustaneme.
@dupejj00 jaký máte věkový rozestup? Já se také pořád rozmýšlím, jestli druhé ano nebo ne. A pořád nevím. Jednou mám období, že druhé teď ne, že se finančně trochu vzchopime, i psychicky a tak, protože s malým už jde dělat více a více věcí. Podruhé mám zas pocit že druhé chci hrozně moc. A přesně mám ty pocity, že jsme jen 3 a že je to taková neúplná rodina. Synovi jsou už 4 roky a já se cítím hrozně pod tlakem, že bude věkový rozestup moc velký ![]()