Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dekuju ti!!!
Jsem na tom uplne stejne, tedy s tim rozhodovanim. Pritel druhe chce, ja porad nevim, chci a nechci. Jeden mesic rikam, ze ne, beru prasky, dalsi mesic, ze dite ano a nechranim se. Bohuzel nejsem typ, ktery otehotni na prvni pokus, takze zatim se nezadarilo ani jeden mesic, kdy jsem se nechranila. Takze uz vazne nevim, podleceho se rozhodnout.Ted sem se nechranila, tak uvidim. Jestli neotehotnim, tak zas budu premyslet jestli jo cine.
Anonym B
Ani nevíš, jak moc ti rozumím
Jako bych to psala ja sama.
Akorat, ze za nás to rozhodla náhoda a jsem neplánovaně podruhé těhotná. A víš co? Najednou jsem desne rada, ze to tak je!
Měla jsem stejné pocity jako ty. Mala je „dokonalá“, nemůžu si vůbec stěžovat.. Pořád jsem to druhé odkládala, až jsem se loni rozhodla, že už se mi fakt nechce. No a příroda to rozhodla za mně (viz metřík)
Taky mám strach, že je budu srovnávat, a že ho nebudu mít ráda… Ale teď s tím nic neudělám a nějak to doadne ![]()
My do toho jdeme. Věkový rozdíl bude kolem čtyř let. Taky už je nám dost a manžel se nebrání. Srovnávání se asi nevyhneme, ale nikdo není dokonalý. Myslím, že by mě to v budoucnu mrzelo, kdybych neměla další.
@hanucha Jak se ti podarilo neplanovane otehotnet? Anonym B. Tento zpusob otehotneni by se mi taky libil, vyresilo by se to za me.
Jo, tyhle pocity jsem prožívala taky a podívej se na metříky
Dcera byla přesně miminko za odměnu, spala, smála se, pohodářka, nebyl s ní žádnej extra problém. Syn je ale taky moc hodnej, sice není takovej spáč jako byla ona, ale i tak je to dobrý
Obohatil život nám všem a jsem strašně ráda, že ho mám. Za mě jdi do toho, návrat od samostatnýho dítěte zpět k miminku je sice šok, znovu plenky, nevyspání, kojení atd., ale stojí to za to ![]()
Zakladatelka - anonymní 1
opravdu jsem se skoro rozbrečela, že v tom nejsem sama ![]()
anonymní 2 - malinko doufám, že bych to měla stejně, kdybych taky otěhotněla
hanucha - a toho se právě taky bojím
budete mít kluka? alespoň to vyřeší srovnávání holka / holka
Po prvním dítěti jsem taky měla pocit, že už další nebude, že mi to jedno prostě stačí. Časem jsem ale dospěla k tomu, že bráchovi musíme a chceme pořídit sestřičku, tak jsme šli do druhého. Mezi dětmi je rozdíl 8 let a 2 měsíce. A od porodu druhého jsem měla intenzivní pocit, že ještě nejsme kompletní, a tak přesně po třech letech a šesti měsících přišlo na svět „třeťátko“.
Dej tomu ještě čas, třeba k tomu druhému dítku dospěješ sama (nepíšeš teda, kolik vám je a jestli ten čas ještě máte
).
Kittylittle- moc děkuji za reakci, pro mě je právě největší strašák, že budu litovat a už to rozhodnutí nelze vrátit, že ![]()
IvaB - tak na tři děti se teda opravdu necítím
ale je zajímavé, jak se všechno časem mění
teoreticky nějaký ten pátek na odklad máme, ale nevím jestli je to rozumné ![]()
zakl.
Mela jsem to stejne. Prvni syn skvely, uz velky… ale hrozne si pral sourozence. Manzel chtel druhatko taky. Ja sama za sebe uz bych dalsi nemela. Ale vim, jake je to mit sourozence, mame s mym brachou skvely vztah a nechtela jsem o to syna připravit kvuli sve pohodlnosti.
Tak mame druhe
a je to uzasny
dcera je uplne jina, ale dokonala je taky
syn ji miluje, stara se o ni…
Jsem rada, ze jsem se tak rozhodla.
@Anonymní píše:
Kittylittle- moc děkuji za reakci, pro mě je právě největší strašák, že budu litovat a už to rozhodnutí nelze vrátit, že
Já když jsem váhala, jestli jít do druhého nebo ne, tak jsem si tuhle otázku dávala taky. A vyšlo mi, že bych víc litovala, kdybych to druhé neměla, než obráceně a bylo jasno
Budovat kariéru a užívat si koníčků budu moct celej zbytek života
A to starší dítě už je samostatné a v lecčems pomůže, což je taky výhoda, než s miminem honit batole na odrážedle ![]()
Tak já jsem na tom teda stejně. S tím věkovým rozdílem.
Dcera nastoupila teď do první třídy a po Vánocích by nám měla přibýt Feferonka. Docela se toho popravdě obávám, už se ani moc netěším, spíš děsím…
Ale u mě to dělá to, že Fazolka byla hodně náročná. Spát 6hod vkuse zvládal až v roce a půl a to přes den spala minimálně. První čtyři měsíce probrečela kvůli prdíkům a pak začaly zuby
![]()
Teď když se mi to vybaví mě jímá hrůza, co když bude tahle taky taková a do toho ještě škola ![]()
No, ale zas druhý jsem chtěla
Beru jako velkou výhodu, že Fazolka je samostatná mobilní jednotka. A je schopná mi i pomáhat. Takže si myslím, že to bude lepší, než mít dvě mimina ![]()
@Anonymní píše:
@hanucha Jak se ti podarilo neplanovane otehotnet? Anonym B. Tento zpusob otehotneni by se mi taky libil, vyresilo by se to za me.
no to kdybych tak vedela
mne je 38, partnerovi 44, myslela jsem ze v tomto veku se to uz nestava.. navic jsme se chranili stejne jako 8 let predtim a nic, na dceru jsem cekala pres pul roku. Ja zjistila ze jsem tehotna az v sestem tydnu, vubec jsem si nic takoveho nepripoustela, az kamaradka me nahlodala ze mi muze byt blbe ze jsem v tom, tak jsem si udelala test a cumela jak pero… ![]()
@Anonymní píše:
hanucha - a toho se právě taky bojímbudete mít kluka? alespoň to vyřeší srovnávání holka / holka
to nevime, partner to vedet nechce a mne je to jedno. Ja chtela vzdycky dceru, tu mam, a ted je mi to opravdu fuk, hlavne at je to zdravy
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.
Dobrý večer maminky,
ráda bych získala pár názorů, aby se mi lépe rozhodovalo zda mít či nemít jedináčka. Jsem hrozně na vážkách a poslední dobou nedělám nic jiného než pomyslně vymýšlím list pro/proti
Kdybychom začali pracovat na miminku teď, tak malé bude akorát šest let a pokud nedostane odklad šla by do 1. třídy.
S malou je to takové hrozně jednoduché, už jako miminko byla „dokonalá“ a upřímně mám strach, že to druhé takové nebude a budu ho chtě, nechtě podvědomě porovnávat - nebo ne?
Před malou mi tikaly hodiny, ale teď mi absolutně nic netiká, spíše bych do toho šla z povinnosti, nebo jak to říct
Manžel je pro, mu ty hodiny snad tikají za mě 
Ale mám strach, že když do toho nepůjdu teď, tak potom už bude moc velký věkový rozdíl a taky, že budeme s manželem staří a už to nepůjde.
Prostě nevím, jak se rozhodnout a opravdu se bojím, že budu litovat aji když bude miminko a aji když miminko nebude
No když to po sobě čtu, přijdu si, jak malá, ale jsou to opravdu upřímné pocity, a proto se i stydím, to rozebírat s někým veřejně
tak doufám, že mi to alespoň trošku poradíte…