Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jít do druhého, nebo mít jen jedináčka?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
28.10.15 08:50
@terinka4444 Hezky napsané. A je to pravda.
Mně umřela mamka, když mi bylo 23, mladší sestře 21, starší sestra o rok víc jak já. A taky nás to hodně spojilo. U sester vždycky najdu oporu, ať se děje cokoliv. Navíc v dětství jsme byly podle rodičů trochu jako „sekta“ 
vystačily jsme si samy.
I proto chci pro syna ještě alespoň jednoho sourozence (ač mně samotné by stačil jedináček). Teď má 2, takže příští rok jdeme „pracovat“ na dalším potomkovi 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
brko
28.10.15 08:53
@Šarlota4 píše:
Moje mamka je jedinacek a pry ji to vyhovovalo. Nepocitovala zadne ochuzeni o sourozence. My budeme mit taky jedinacka a problem s tim nemam. Mit vice deti neni povinnost
ahoj, taky znám pár jedináčků. a je to tak napůl-někdo tím, že nemá sourozence, dodnes „trpí“,někdo to bere jako normální věc.
jen jsem se tě chtěla zeptat, zda jste s manželem mluvili o tom, co budete dělat, když k vám přijde vaše dítě a bude žadonit o brášku nebo segru? a ještě, kdybys náhodou otěhotněla podruhé (je mi jasné, že se určitě chráníš, ale znáš to-miniprocento tam vždycky je 
),tak co byste dělali? neber to jako rýpání, normálně diskutuji
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.10.15 09:00
Není to dlouho, podle datumu diskuze je jasne, že je to chvíle, co jsem resila to samé. Moc mi pomohlo se vypovídat manželovi a on jakoby mě nasměroval na správnou cestu a rozhodli jsme se, že miminko chceme a normálne se začínám i těšit, což jsem si vůbec neuměla predstavit. Tak možná je potřeba si ujasnit situaci ze všech ruznych úhlu, mě to pomohlo.
Původní zakladatelka diskuze
- Citovat
- Upravit
28.10.15 09:01
@brko uprime nevim… Uzivili bychom i 10 deti a jsem " mlada " takze by to bylo tezke rozhodovani ( idealni podminky). Alee ja se potratum uplne nebranim, hodne by mi zalezelo na partnerovo nazoru. A kdyby mala zadonila o sourozence tak tam bych to asi resila sestrinyma detma ( jeste zadne nema ). Mame se sestrou hodne blizky vztah a vidame se nekolikrat do tydne, takze jeji deti budou provazet i muj zivot. Ja nechci moji rodine nic upirat z nasi dcery jsme totalne poprdeny, ale ja se na druhe necitim.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.10.15 09:07
@SKgirl píše:
Manžel je jedináček a když se tak bavíme o našem dětství, tak on de facto neměl žádné
tak jake ma kdo detstvi je zavisle na spouste faktoru. ja byla jedinacek az do 8 let a muzu rict, ze detstvi jsem mela uzasne. mezi blizkyma mam jedinacky i lidi z vice sourozencu a poprave zadnou velkou souvislost nevidim. nekdo ma krasne sourozenecke vztahy, nekdo naprosto totalne na houby od detstvi az do ted. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.10.15 09:09
Já to měla podobně- ale měla jsem dceru brzy a měla jsem šílený těžký porod, dcera omotaná do šňůry, nešla ven- takže měla kefalhematom a já obrovnské šití a trauma..pak jsem si taky při ní dodělávala VŠ a jak píšete, dcera byla dokonalá a už velká, samostatná, já měla skvělou práci..ale šla do školy, což b s mojí prací šlo blbě skloubit (i dojíždím) a po sourozenci toužila- no tak máme kluka, je úplně jinej než dcera- ona brzo chodila, mluvila, byla bez plín..on je takovej línej, i když teď už leze a začal si stoupat, trápí ho prdy a zuby, což od ní neznám-ale milujem ho, je náš 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.10.15 09:18
@brko Já bych brala i adoptované dítko. Ale jsem vážně nemocná, už bych se o něj nedokázala postarat. Když se mi můj stav zhorší, trávím spoustu času po nemocnicích, skoro nejsem schopná se postarat i o sebe, natož o miminko. Manžel má i další dítě, tak jemu jedno naše bohatě stačí. Nemáme ani babičky v dosahu, které by mi třeba pomohly. V mém případě zůstane jen u nevyplněného přání. 
- Citovat
- Upravit
28.10.15 09:20
Osobně se přikláním k názoru, že je dobré mít aspon dvě děti. Nikdy nevíme, co se může přihodit. My jsme byli tři sourozenci, vždy jsme drželi při sobě. Loni před Vánoci mi náhle zemřel bratr. Ani nevíte, jak jsem ráda, že mám ještě sestru.
Láska je jediná hodnota, která roste rozdáváním. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kamikadze
28.10.15 09:21
@Anonymní píše:
Dobrý večer maminky,ráda bych získala pár názorů, aby se mi lépe rozhodovalo zda mít či nemít jedináčka. Jsem hrozně na vážkách a poslední dobou nedělám nic jiného než pomyslně vymýšlím list pro/proti
Kdybychom začali pracovat na miminku teď, tak malé bude akorát šest let a pokud nedostane odklad šla by do 1. třídy.
S malou je to takové hrozně jednoduché, už jako miminko byla „dokonalá“ a upřímně mám strach, že to druhé takové nebude a budu ho chtě, nechtě podvědomě porovnávat - nebo ne?
Před malou mi tikaly hodiny, ale teď mi absolutně nic netiká, spíše bych do toho šla z povinnosti, nebo jak to říct
Manžel je pro, mu ty hodiny snad tikají za mě
Ale mám strach, že když do toho nepůjdu teď, tak potom už bude moc velký věkový rozdíl a taky, že budeme s manželem staří a už to nepůjde.
Prostě nevím, jak se rozhodnout a opravdu se bojím, že budu litovat aji když bude miminko a aji když miminko nebude
No když to po sobě čtu, přijdu si, jak malá, ale jsou to opravdu upřímné pocity, a proto se i stydím, to rozebírat s někým veřejně
Tohle jsou veci, ktere si rozhodnes jen sama, a sama i bez komentaru taky vis sama nejlepe co citis a jake mas pro a proti. A jestli bude vetsi vekovy rozdil? A co?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.10.15 09:40
@Kamikadze nechce se mi věřit, že ty sama ses nikdy nepotřebovala zeptat na názor druhých - a tim opravdu nemyslím, dat na jejich rady, ale Mít určitý nadhled nad věcí. Vic hlav více ví, a zrovna v takove důležite otázce se to nabízí.
Původní zakladatelka diskuze
- Citovat
- Upravit
28.10.15 09:57
@Šarlota4 píše:
@brko uprime nevim… Uzivili bychom i 10 deti a jsem " mlada " takze by to bylo tezke rozhodovani ( idealni podminky). Alee ja se potratum uplne nebranim, hodne by mi zalezelo na partnerovo nazoru. A kdyby mala zadonila o sourozence tak tam bych to asi resila sestrinyma detma ( jeste zadne nema ). Mame se sestrou hodne blizky vztah a vidame se nekolikrat do tydne, takze jeji deti budou provazet i muj zivot. Ja nechci moji rodine nic upirat z nasi dcery jsme totalne poprdeny, ale ja se na druhe necitim.
ale ono to může přijít časem, já mám od sebe děti 5a půl roku. Máš se setrou blízký vztah. Já sestru nemám, mám dva bráchy, stýkáme se hodně, minimálně jednou týdně, ale nemám ten blízký vztah se sestrou, to mi v životě „chybí“ musí to být super. Ty ho máš, musíš vědět, jak super to je, tohle je dar, co já jsem svým dětem dala, kéž by ho dokázaly zhodnotit, kéž by. Nicméně není špatný ten, kdo má jedno. jen píšu jeden argument při rozhodování. Chápu, že se na druhé necítí matky malinkých dětí, třeba to přijde časem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.10.15 10:12
@Ali-Ali
Máš pravdu, je v tom víc faktorů…u manžela celkově jejich rodinné vztahy jsou založeny snad jen na penězích a majetku. Jako dítě fungoval jako nejlevnější pracovní síla a to v podstatě stále trvá, nikdy žádný tábor, lyžák atd…jen práce, práce, práce. Samo o sobě to tak má třeba hodně dětí, rodin, ale když je sourozenec, tak se má člověk na koho obrátit, s kým vymýšlet pomsty, postěžovat si (tak jsme to s bráchou měli pořád).
Když vidí, jak to funguje v naší rodině (a to rozhodně nejsme bez problémů či ukázkoví), tak mu chybí sourozenec a pro naší malou nějakého chce…nechce jí dát dětství, jako měl on.
Samozřejmě to není záruka toho, že si budou rozumět…ale třeba v těžkých chvílích mě brácha vždy podržel a byla jsem ráda, že ho mám 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.10.15 10:55
@terinka4444 to je dost mozny:))) zreba se mi zastyska po miminku
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
brko
28.10.15 10:56
To je mi velice líto.
@Anonymní píše:
@brko Já bych brala i adoptované dítko. Ale jsem vážně nemocná, už bych se o něj nedokázala postarat. Když se mi můj stav zhorší, trávím spoustu času po nemocnicích, skoro nejsem schopná se postarat i o sebe, natož o miminko. Manžel má i další dítě, tak jemu jedno naše bohatě stačí. Nemáme ani babičky v dosahu, které by mi třeba pomohly. V mém případě zůstane jen u nevyplněného přání.
- Citovat
- Upravit
28.10.15 17:38
Já teda sama jsem jedináček, a neměnila bych. Prosím, nezlobte se, ale hodně bojuji s tím, že bych dceři do pokojíčku, kde je teda už nějaké čtyři roky, měla dát sourozence. Mluvili jsme o tom, a malá že se těší, že by pomáhala, že by chtěla malé miminko..
Navíc kamarádka čeká třetí to mě dorazilo… a vykolejilo v mém rozhodování
Jsme ve vlastním bytě, máme slušné auto, nemáme dluhy.. jediné pitomé je, že partner je kamioňák, a vrací se domů na víkendy, takže bych byla skutečně sama celý týden..
Podnikám, takže nevím, jak bych to zmákla, dvě děti, a butik..
Hodně o tom přemýšlím
Pořád si říkám..že ted by mohl začít život také mě..dcera me bude potřebovat čím dál mín, a takhle ve od znovu, rozloučit se dovolenýma, lyžováním, apod
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Aktuálně na Instagramu
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
