Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jsem divná já? Poraďte
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
28.2.19 19:01
Ja sopim jak na nevychovany deti, tak na jejich rodice. Vetsinou oba cumej jak puci. Nenecham si svoje dite zmrzacit. Malichernosti neresim, ale naschvalu a ignorace je fakt nejak moc uz. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
lolink
28.2.19 19:21
Resim to primo s detmi. Mam takovej ksicht, vetsina deti se mne boji, kdyz houknu a zle se podivam 
. Minule dostal mladej klackem pod oko. On si treba s klackem muze stourat, ale ne svihat do zivych stromu a tak. Takze vysvetluju pak mladymu proc oni jo a on ne. Sjela jsem decko, matka nic. Vetsinou nereagují. A kdyz jo, klidne budu argumentovat. Slusne. I tyhle dohady deti odkoukavaji. Na tohle jsem si uz zvykla, kazdy vede a nevede deti podle sebe. Ja jen resim veci, co se tykaji primo nas.
- Citovat
- Upravit
28.2.19 19:25
???
Ahoj holky, je me 34 a mam takovy problem. Uz nejakou dobu a pocitala bych to na leta jsem absolutne neschopna se s nekym schazet, mam v hlave jedine, jit do prace, vyvencit psa, uvarit, venovat se priteli a nic jineho me jiz nezajima.. Vypada to asi nasledovne… Mam nejakou povinost, urad, doktor a tak… Celou dobu, ale myslim na to abych stihla uvarit. No pak me treba napise nekdo z prace ci nejdu na kafe.. Vzdy mam vymluvu..proste nejdu. Kdyz jsem doma sama,, mam volno,, tak se take venuji jen domacnosti a psoj.. Ja nevim co to semnou je..vzdy jsem mela rada spolecnost a ted nejsem schopna jet ani k rodicum na navstevu.. 
mate taky nejakou takovou zkusenost
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.2.19 21:02
Jo, je to dnes normální. I tady jsem zažila téma, kdy nějaká matka obhajovala svoje děti, že jim přece nebude zakazovat běhat a skákat v bytě, jen proto, že to vadí sousedům.
Nakonec si tam notovali s podobně smýšlejícími, že ti lidé, co jim vadí, že mají nad hlavami neusměrněné dítě, jsou neurotici, kterým v dětštví zakazovali se dle libosti rozvíjet.
Radši jsem to téma vytípla ze sledovaných, jinak bych jim tam asi měla chuť něco hezkého napsat.
Dneska jsem vystupovala z autobusu, kde jedna drahá rodička nechala svoje malé dítě v buse sedět na té plastové motorce, hezky uprostřed autobusu, aby se to hodně špatně obcházelo.
Samozřejmě byla úplně na nervy, protože musela držet dítě, aby se na té motorce při každém brždění a zatáčce nepřekotilo, sama se nebyla schopna dobře držet a vedle ní nemohl nikdo ani vystoupit, natož projet s kočárem.
Hlavně že nemusela dítě omezovat, když si usmyslelo v autobuse sedět na motorce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.2.19 21:14
Reaguju v těchto případech přímo na děti. Většinou jsou z toho pos***, protože nejsou zvyklé na to, že je nějaký cizí dospělák osloví a třeba ještě ostře. Pak se do toho obvykle už vměstná maminka (zastává se či uzná chybu). Hlavně je potřeba tyhle situace řešit - tvoje dítě tě má jako vzor a vnímá, co se kolem děje a vidí, jak se řeší konflikty.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.2.19 22:19
Já asi zareagovala špatně, musím si vzít z vás příklad, protože jsem řekla pod Jaso jdeme, todle Vo udělal chlapeček je ošklivé a ještě ti ublíží, příště to zkusím jinak dle vašich rád, říct to přímo tomu dítěti… Nějak mám v mém okolí asi divné rodiny, nebo možná jsem sama jina/ divná, nechci aby byl zlý, aby ohrožoval jiné děti, samozřejmě taky zkouší, nebo zkoušel házet písek, od toho jsem tam byla já, zasáhla jsem, musel se jít omluvit, tzn promiň říct neumí, ale jít dítěti udělat malá. Já jsem se omluvila mamince, udělal to pak ještě jednou a to se šlo nekompromisně okamžitě domu, zabalil si věci a s pláčem odcházel, od té doby to neudělal. Ale musím nějak nalézt střední cestu, nevím bohužel jak, zase nechci aby si nechal kadit na hlavu a aby věděl, že v některých situacích se bránit musí, nechci aby byl otloukanek. Nevím co s tím dělat. Jak mu to nastavit správně.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
1.3.19 07:47
@Anonymní píše:
Já asi zareagovala špatně, musím si vzít z vás příklad, protože jsem řekla pod Jaso jdeme, todle Vo udělal chlapeček je ošklivé a ještě ti ublíží, příště to zkusím jinak dle vašich rád, říct to přímo tomu dítěti… Nějak mám v mém okolí asi divné rodiny, nebo možná jsem sama jina/ divná, nechci aby byl zlý, aby ohrožoval jiné děti, samozřejmě taky zkouší, nebo zkoušel házet písek, od toho jsem tam byla já, zasáhla jsem, musel se jít omluvit, tzn promiň říct neumí, ale jít dítěti udělat malá. Já jsem se omluvila mamince, udělal to pak ještě jednou a to se šlo nekompromisně okamžitě domu, zabalil si věci a s pláčem odcházel, od té doby to neudělal. Ale musím nějak nalézt střední cestu, nevím bohužel jak, zase nechci aby si nechal kadit na hlavu a aby věděl, že v některých situacích se bránit musí, nechci aby byl otloukanek. Nevím co s tím dělat. Jak mu to nastavit správně.
Dítě se učí vzorem. Takže chovej se tak, jak chceš, aby se choval on. Uměj se ohradit, uměj se omluvit, nenech si kadit na hlavu, nikoho slovně nenapadej (fyzicky samozřejmě taky, ale to je asi jasné) atd.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
