Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Holky, ale já se přiznám, že raději bordel, než přehnaný pořádek. U kamarádky mají všechno světloučké a hlavně čisťoučké. U oběda jsem ukápla na stůl a její mamka hned šla od stolu, všichni museli nadzvednout talíře a celý stůl utírala
Já se na takových návštěvách, kde se bojíš pomalu někam sednout, cítím až špatně ![]()
Má nejnovější zkušenost - pořiď si psa
Co neulidíš - bude zničeno ostrými zoubky
Takhle vyblýskaná chodba nebyla u nás už hoooodně dlouho (dál do domu ho nepouštím
)
Zakladatelko......já nevím, nevím, kde je ta zdravá hranice bordelu a pořádku, protože já zase uklízím pořád a pořád-myslím, že je to určitá odnož obsedantně kompulzivní poruchy a můžu ti říct-že to je teprva děs běs…Samotnou mě to neskutečně obtěžuje
protože já zas mám pocit, že je tu bordel pořád-vadí mi každej drobek, vadí mi vlas na zemi a já bych tááááák chtěla aby mi to nevadilo a nechávalo mě to klidnou
![]()
kdyby se to tak dalo trochu prohodit…snažím se to silou vůle nějak ovládat, abych pořád neuklízela a nebyla z toho bordelu nervní-a někdy se mi to daří víc, někdy moc ne…
Znám pár lidí, kteří jsou stejní jako ty a věř mi, že to jsou neskuteční pohodáři-takže píšeš, že jsi bordelář-ale zase jsi pohodář ![]()
Takže co je lepší?Neurotik, kterýmu vadí každej vlas na zemi-nebo pohodář, kterýmu nevadí třeba ani opatlanej vypínač ![]()
Za mě určitě ta druhá možnost-která je lepší i pro děti ![]()
prostě podle mě pokud nešlapete doma ve výkalech-buď v pohodě ![]()
Taky mám sousedku, co to má doma dokonale čistý, uklizení…normálně se bojim si tam sednout ![]()
Mě furt nadává moje mamka, že jsem bordelářka, že nechápe proč, když jsem celej život viděla, že je byt uklizen, čistej.....no já tady nemám smrad nebo velkej chlívek, ale máme psa, což znamená chlupy…ale můj největší problém jsou takový ty drobný věci, co ani nemaj svý místo a tak vlastně jen překážej…bojuju s tim, myslim, že se hodně zlepšuju a až bude mimčo, bude to ještě lepší.
Hanule píše:
Má nejnovější zkušenost - pořiď si psaCo neulidíš - bude zničeno ostrými zoubky
![]()
Takhle vyblýskaná chodba nebyla u nás už hoooodně dlouho (dál do domu ho nepouštím
)
Nezabere, naši psi nic neničí, ani neničili
Taky jsem toto si říkala, ale bohužel u nás to nezabralo ![]()
Zakladatelko: Když uklízíš jen před ohlášenou návštěvou, tak řekni známým, kamarádům, rodině, spolupracovníkům a vlastně veškerým Tvým návštěvám, ať přijdou kdykoliv se jim bude chtít, ať se staví kdykoliv v týdnu třeba na kafe a budeš mít uklizeno pořád.
Dítě by Tě mělo přinutit uklidit. Přece jej nenecháš žít a hrát si v bordelu.
LadyTommy píše:
Holky, ale já se přiznám, že raději bordel, než přehnaný pořádek. U kamarádky mají všechno světloučké a hlavně čisťoučké. U oběda jsem ukápla na stůl a její mamka hned šla od stolu, všichni museli nadzvednout talíře a celý stůl utíralaJá se na takových návštěvách, kde se bojíš pomalu někam sednout, cítím až špatně
Tak tak přesně to-o čem jsem psala též
Máš bod ![]()
Ditta77 píše:
Zakladatelko......já nevím, nevím, kde je ta zdravá hranice bordelu a pořádku, protože já zase uklízím pořád a pořád-myslím, že je to určitá odnož obsedantně kompulzivní poruchy a můžu ti říct-že to je teprva děs běs…Samotnou mě to neskutečně obtěžuje![]()
protože já zas mám pocit, že je tu bordel pořád-vadí mi každej drobek, vadí mi vlas na zemi a já bych tááááák chtěla aby mi to nevadilo a nechávalo mě to klidnou
![]()
kdyby se to tak dalo trochu prohodit…snažím se to silou vůle nějak ovládat, abych pořád neuklízela a nebyla z toho bordelu nervní-a někdy se mi to daří víc, někdy moc ne…
Znám pár lidí, kteří jsou stejní jako ty a věř mi, že to jsou neskuteční pohodáři-takže píšeš, že jsi bordelář-ale zase jsi pohodář
Takže co je lepší?Neurotik, kterýmu vadí každej vlas na zemi-nebo pohodář, kterýmu nevadí třeba ani opatlanej vypínač
Za mě určitě ta druhá možnost-která je lepší i pro dětiprostě podle mě pokud nešlapete doma ve výkalech-buď v pohodě
Teda, klobouk dolů. Já mám kámošku a švagrovku, která to má jako Ty, ovšem bez nadhledu. Byt a vše bohužel totálně sterilní (děcka s imunitou v háji) a děcka si mohou hrát jen v malém pokoji, u kamarádky dokonce 5-ti letý nesmí do obýváku ![]()
Kéž by měl každý pořádkumilý takový nadhled ![]()
Jinak, pokud by to opravdu byla obsedantně-kompulzivní porucha, což si u Tebe nemyslím, chce to lékaře. Ale opakuju, že to není podle popisu Tvůj problém ![]()
Já jsem taky hrozná bordelářka, přátelé to na mě ví a talerují, před cizími návštěvami uklízím. Bohužel už jsem na to doplatila - první vztah (i) kvůli tomu nevydržel. V tomto vztahu už se na to snažím dávat pozor, ale furt to není jak u čistotnějších kamarádek.
Zaručený recept na to znám jen jeden: pořídit si paní na úklid a vydělat na ni peníze něčím, co ti jde a co tě baví. (U Flylady jsem delší dobu a vždy „spadnu“).
Ester13 píše:Ditta77 píše:Teda, klobouk dolů. Já mám kámošku a švagrovku, která to má jako Ty, ovšem bez nadhledu. Byt a vše bohužel totálně sterilní (děcka s imunitou v háji) a děcka si mohou hrát jen v malém pokoji, u kamarádky dokonce 5-ti letý nesmí do obýváku
Zakladatelko......já nevím, nevím, kde je ta zdravá hranice bordelu a pořádku, protože já zase uklízím pořád a pořád-myslím, že je to určitá odnož obsedantně kompulzivní poruchy a můžu ti říct-že to je teprva děs běs…Samotnou mě to neskutečně obtěžuje![]()
protože já zas mám pocit, že je tu bordel pořád-vadí mi každej drobek, vadí mi vlas na zemi a já bych tááááák chtěla aby mi to nevadilo a nechávalo mě to klidnou
![]()
kdyby se to tak dalo trochu prohodit…snažím se to silou vůle nějak ovládat, abych pořád neuklízela a nebyla z toho bordelu nervní-a někdy se mi to daří víc, někdy moc ne…
Znám pár lidí, kteří jsou stejní jako ty a věř mi, že to jsou neskuteční pohodáři-takže píšeš, že jsi bordelář-ale zase jsi pohodář
Takže co je lepší?Neurotik, kterýmu vadí každej vlas na zemi-nebo pohodář, kterýmu nevadí třeba ani opatlanej vypínač
Za mě určitě ta druhá možnost-která je lepší i pro dětiprostě podle mě pokud nešlapete doma ve výkalech-buď v pohodě
Kéž by měl každý pořádkumilý takový nadhled
Jinak, pokud by to opravdu byla obsedantně-kompulzivní porucha, což si u Tebe nemyslím, chce to lékaře. Ale opakuju, že to není podle popisu Tvůj problém
Esterko díky
Tak myslíš, že nejsem psychouš?
No ve srovnání s Tvou kamarádkou, kterou zmiňuješ-snad nejsem.......To je už docela extrém ta Tvá kámojda ![]()
Ditto, fakt nemyslím a obdivuju Tě, že si umíš udělat srandu sama ze sebe ![]()
Prostě to máme každá jinak. Pokud se na to díváš tak jak popisuješ, žádná OCD to není
A vidíš, jsou na tom mnozí daleko hůř a to na obou polech, jak u nás neuklízivých, tak u vás pořádkumilovných. Neboj, může být hůř ![]()
No a já ti mohu jen závidět to, že ti bordel nevadí, že se nad to dokážeš povznést. Víš, kolik díky tomu, že se pořád nezabýváš úklidem, stihneš jiných a asi důležitějších věcí? Já se nedokážu soustředit na čtení knihy, když mám náhodou neumyté nádobí a nedokážu si v klidu stavět s dětmi kostky, když je pod stolem nadrobeno.
Taky se sebou potřebuji něco udělat, totiž nehrotit pořádek, neštěkat furt jak čokl kvůli nesrovnaným botám atd.
Milli píše:Ester13 píše:
Jasné, to chápu. Tak já jsem typický bordelář s obsedantními návyky. Na jednu stranu 5× denně utírám prach, prádlo mám ve skříni v komíncích a podle barev, na druhou stranu mi nečiní problém hadry přeházené přes patro v ložnici
No odnaučit se to? Já si dávala z počátku pozor na ty „nebezpečné věci“-ostré, léky, saponáty, sava…
No, pak jsem si vždycky snažila uvědomit, že pokud tu věc, která mi spadla od pazoury seberu okamžitě, uklizeno vydrží déle a nebude potřeba mého zásahu. Takže jsem mrskla kabát na patro, pak se vydýchala a okamžitě se proň vrátila a dala jej do šatny. Zároveň ale uchovávám v šatně velkou truhlu, kterou používám jako svou Pandořinu skříňku na binec
Nevím, jak Ti poradit, ale návod na sebe musí asi každý najít sám. Na mne by nefungovaly stížnosti chlapa, na mne zabrala ta úspora časuJé, nejsi ty náhodou moje dvojče?
pro zakl. - taky jsem zkoušela jet podle Flylady, ale dost věcí mi tam nevyhovovalo. Tak jsem si prostě převzala jen to, co mi vyhovovalo a jinak si jedu podle svého (když se koupou děti, uklidím a setřu koupelnu - beztak je podlaha samá voda, když sklízím ze stolu, hned dám nádobí do myčky nebo opláchnu a nenechám špinavé ve dřezu nebo na lince, atd). Jasně, že málo koho uklízení baví. Ale uklízet se prostě musí, už jen kvůli nemocem, návštěvám atd. A já se ráda vracím z procházky nebo návštěvy do uklizeného.
Já jsem taky bývala bordelářka. Ještě když jsme měli prvního syna ještě úplně malinkýho, docela jsem na to kašlala. Teď, když mi tady běhají děti a dělají bordýlek, jsem nucená uklízet pořád, vlastně skoro nedělám nic jinýho. Prostě mě to donutilo. Manžel o mě říká že jsem blázen a že to přeháním. Já si to o sobě nemyslím. Znám mnohem větší šílence do úklidu. Navíc, já blbnu ze samých takových nedůležitých věcí, jako je drobek na zemi, flíček na podlaze, a takový ten viditelný nepořádek. Zatímco ve skříních, ve špajzu a v ledničce mám bordel nehoráznej. Na tohle zase dbá manžel. Klidně si tady pohazuje špinavé ponožky, nevadí mu bordýlek pod stolem, ale ledničku musí mít čistou a tak mi ten nepořádek furt vyčítá a uklízí. Já si prostě myslím, že bordelářství je jen relativní pojem, každý je blázen do něčeho jiného, jak se naučit být pořádná, nevím, mě k uklízení částečně donutily děti, ale v jádru jsem zůstala stejná
![]()
Ester13 píše:Tak to závistHanule píše:Nezabere, naši psi nic neničí, ani neničili
Má nejnovější zkušenost - pořiď si psaCo neulidíš - bude zničeno ostrými zoubky
![]()
Takhle vyblýskaná chodba nebyla u nás už hoooodně dlouho (dál do domu ho nepouštím
)
Taky jsem toto si říkala, ale bohužel u nás to nezabralo