Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Jsem hrozná bordelářka
- Fotoalbum (5)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
29.12.11 14:32
Mohla bych se zeptat, proč to chceš změnit? Je to stud, kvůli chlapovi, mimču?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.12.11 14:33
Neporadím, ale uklidním tě, že to mám taky tak 
I když uklidím, tak je za chviku všude binec 
Nejhorší na tom je, že přítel je taky bordelář, on teda mívá záchvaty uklízivosti, ale vždycky v nejnevhodnější chvíle a uklízí moje věci, nikdy ne svoje 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.12.11 14:35
Nebydlím sama Chlap je o dost pořádnější a i když má svatou trpělivost, nechci ho zbytečně dráždit. A taky bych jednou nechtěla být špatným příkladem svým dětem. O tom, jak jsou povalující se nůžky nebezpečné, ani nemluvě (i když zrovna tohle konkrétně už jsem odbourala kvůli mimču).
- Citovat
- Upravit
Anonymní
29.12.11 14:35
Nebydlím sama Chlap je o dost pořádnější a i když má svatou trpělivost, nechci ho zbytečně dráždit. A taky bych jednou nechtěla být špatným příkladem svým dětem. O tom, jak jsou povalující se nůžky nebezpečné, ani nemluvě (i když zrovna tohle konkrétně už jsem odbourala kvůli mimču).
- Citovat
- Upravit
29.12.11 14:39
Nejsi můj manžel?
I když toho nedonutí uklidit si po sobě, ani ohlášená návštěva… 
Ale jak na to, neporadím. Myslím, že to už musí mít člověk v sobě. Právě z příkladu od maminky nejspíš 
. Tedy člověk-ženská, protože můj je bordelář, ale jeho maminka v žádném případě…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.12.11 14:43
ja z neporadnosti vyrostla, jak zacnou deti ochutnavat, schazovat, rozbijet presouvat veci, tak te to donuti, ted suruju porad..jina vec je, ze to v tom poctu harantu neni videt
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.12.11 14:43
Jasné, to chápu. Tak já jsem typický bordelář s obsedantními návyky. Na jednu stranu 5× denně utírám prach, prádlo mám ve skříni v komíncích a podle barev, na druhou stranu mi nečiní problém hadry přeházené přes patro v ložnici 
No odnaučit se to? Já si dávala z počátku pozor na ty „nebezpečné věci“-ostré, léky, saponáty, sava…
No, pak jsem si vždycky snažila uvědomit, že pokud tu věc, která mi spadla od pazoury seberu okamžitě, uklizeno vydrží déle a nebude potřeba mého zásahu. Takže jsem mrskla kabát na patro, pak se vydýchala a okamžitě se proň vrátila a dala jej do šatny. Zároveň ale uchovávám v šatně velkou truhlu, kterou používám jako svou Pandořinu skříňku na binec
Nevím, jak Ti poradit, ale návod na sebe musí asi každý najít sám. Na mne by nefungovaly stížnosti chlapa, na mne zabrala ta úspora času
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.12.11 14:44
Ahojky byla jsem to samé bohužel…bordelářka…ted s odstupem času mě to mrzí a nechápu jak jsem taková mohla být, taky jsem bordel neviděla, nádobí myla jen když přetýkalo, vytřela jednou za 2 měsíce apod, jediné co mi šlo bylo vaření…a péče o dítě, bohužel to nestačilo přítel byl trpělivý dlouho a taky měl rád pořádek, dojela jsem na svoji lenost a nakonec mě po 7 letech opustil s tím, že si našel pořádnou ženskou a ne takovou bordelářku a neschopnou nulu jako jsem já…byla jsem pak 3 roky sama, další dva chlapi neustáli že jsem bordelářka, takže nakonec jsem si našla muže co to skousnul ale uklízet musim, jako odsud podsud jak se říká, nechci aby se na mě vykašlal kvůly tomu, že najde někde lepší ženu, a šla jsem do sebe a začala víc uklízet, pravda přemáhám se doted, nemám to ráda a nebaví mě to, prostě v tomhle se člověk nepředělá, v sobě dobrou hospodynku a uklízečku nemá, a nebudu mít, ale aspon se už snažím. No aspon jsem se naučila ten bordel vidět, snažim se ho i méně dělat
Anonymní píše:
Nebydlím sama
- Citovat
- Upravit
29.12.11 14:46
LadyTommy píše:
Neporadím, ale uklidním tě, že to mám taky tak
To dělá můj manžel taky:D. Jakmile začne uklízet, začíná u mých věcí a mě je trapně:D.
Tak jsem asi taky bordelář, přitom miluju čistotu. Ale tamhle odložím něco na sebe- hadry to je průšvih:D. Pak mě chytnou záchvaty uklízení, ale blýská se to tu chvíli. Mě demotivuje to, že děti jsou jako krtci 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.12.11 14:47
Jsem na tom stejne a klidně to přiznám neanonymě mojí největší motivací je asi to, že se nechci stydět ani před neočekávanou návštěvou 
takže se aspoň jednou za den snažím posbírat co kde „upadlo od ruky“ a mít aspoň kuchyň a obyvák tak abych se stydět nemusela.
Dětský pokoj uklízí buď manžel nebo děti samy.
Povalující se nebezpečné věci(třeba ty nůžky), prípadně důležitá lejstra(takové ty výpisy z katastrů, doklady o pojištěních, hypotéce atd. tě rostoucí dítě naučí uklízet velmi rychle, to se neboj
Chlap je na tom podobně - jak mu co upadne nechá ležet, ale jednou za 3 měsíce má uklízecí záchvat kdy nadává a chodí po bytě a „uklízí“ což většinou skončí ještě větším bordelem, který už zbyde na mě 
A to nevidění bordelu - já vidím ten standartní - jako rozházený věci po stole,zemi, oblečení po židlích, drobky na stole(nevadí mi, ale vidím, takže řeším, i když se mi nechce)… Ale vůbec mě netankuje, že na chodbě už 2 měsíce visí v rohu pavučina jak Brno - včera mě na ni upozornil manžel, tak jsem ji zneškodnila, ale fakt si toho prostě nevšimnu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.12.11 14:50
Lakynka píše:LadyTommy píše:
Neporadím, ale uklidním tě, že to mám taky takTo dělá můj manžel taky:D. Jakmile začne uklízet, začíná u mých věcí a mě je trapně:D.
Tak jsem asi taky bordelář, přitom miluju čistotu. Ale tamhle odložím něco na sebe- hadry to je průšvih:D. Pak mě chytnou záchvaty uklízení, ale blýská se to tu chvíli. Mě demotivuje to, že děti jsou jako krtci
mně trapně není, já mám zlost typická situace když vařím a kolem mě hromada nádobí a on příjde a začne to uklízet - zaprvé stejně ještě ndělám borde než dovařím, zadruhé kolikrát některé nádobí ještě potřebuju a zatřetí se mi tam vždycky motá 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.12.11 14:50
Doriang: noo, já uklízím několikrát za den, ale stejně to tu tak nevypadá. To je psychicky náročný pro mě:D. Kolikrát začnu makat před návštěvou, nebo když má přijít manžel z práce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.12.11 14:54
Ester13 píše:
Jasné, to chápu. Tak já jsem typický bordelář s obsedantními návyky. Na jednu stranu 5× denně utírám prach, prádlo mám ve skříni v komíncích a podle barev, na druhou stranu mi nečiní problém hadry přeházené přes patro v ložnici
No odnaučit se to? Já si dávala z počátku pozor na ty „nebezpečné věci“-ostré, léky, saponáty, sava…
No, pak jsem si vždycky snažila uvědomit, že pokud tu věc, která mi spadla od pazoury seberu okamžitě, uklizeno vydrží déle a nebude potřeba mého zásahu. Takže jsem mrskla kabát na patro, pak se vydýchala a okamžitě se proň vrátila a dala jej do šatny. Zároveň ale uchovávám v šatně velkou truhlu, kterou používám jako svou Pandořinu skříňku na binec
Nevím, jak Ti poradit, ale návod na sebe musí asi každý najít sám. Na mne by nefungovaly stížnosti chlapa, na mne zabrala ta úspora času
Jé, nejsi ty náhodou moje dvojče?
pro zakl. - taky jsem zkoušela jet podle Flylady, ale dost věcí mi tam nevyhovovalo. Tak jsem si prostě převzala jen to, co mi vyhovovalo a jinak si jedu podle svého (když se koupou děti, uklidím a setřu koupelnu - beztak je podlaha samá voda, když sklízím ze stolu, hned dám nádobí do myčky nebo opláchnu a nenechám špinavé ve dřezu nebo na lince, atd). Jasně, že málo koho uklízení baví. Ale uklízet se prostě musí, už jen kvůli nemocem, návštěvám atd. A já se ráda vracím z procházky nebo návštěvy do uklizeného.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Jakou podlahu se psy?
- 22.09.23
- Terezzkaa
Podlaha a děti
- 18.09.23
- Mandarinkaaaa
Podlahy do teplých klimatických podmínek
- 18.09.23
- Anonymní
Eko bydlení
- 31.08.23
- Juniper7
Jsem hrozná bordelářka. Všechno nechávám válet, kde mi to upadne z ruky. Můj problém je částečně lenost, ale hlavně to, že mi bordel nevadí. Prostě ho nevidím. Jediný okamžik, kdy jsem ochotná uklízet, je před ohlášenou návštěvou. To začnu opravdu kmitat. Ale jinak mě k tomu nic nedonutí. Chtěla bych to změnit, ale jak? Flylady a Pojdte-dal znám, nefunguje to na mě, protože nemám motivaci. Uklizený byt se na seznamu mých životních hodnot opravdu nevyskytuje. Fakt se stydím. Co s tím?