Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Já tvůj příspěvek četla už včera v noci … mně z toho vychází to, že tvůj přítel ještě nemá na to, aby měl stálou partnerku a hlavně dítě. On si chce pořád žít tak jako „za svobodna“ a ty a malá jste mu udělaly čáru přes rozpočet. A jestli máš takový život a lidi kolem sebe, tak ti poradím jediné - přejdi od slov k činům a utíkej od něj, bude to lepší i pro malou. S ním se budeš akorát trápit a nakonec to lepší stejně nebude, čert ví, co ti ještě provede. Je teď na koni, tak mu ukaž, že navrch máš ty a neboj, zvládneš to
… lepší než být s takovým - no škoda slov ![]()
Jak holky píšou, nebude to do budoucna k ničemu.
Já radím, že i když mají tvoji rodiče nové rodiny a nechceš jim přidělávat starosti, rozhodně to s nimi určitě prober. Když nic jiného, tak určitě budou aspoň v tom těžkém období stát za tebou /třeba pomůžou se stěhováním atd./ nebo i poradí s podnájmem atd. Neboj se, rozhodně nikdy nezůstaneš na všechno sama.
Nejde mi to přihlásit, tak se omlouvám
Blanka
O bezlaptného advokáta můžeš požádat komoru. Advokát, který tě vyfasuje nadšený nebude, ale udělá, co bude potřeba. www.cak.cz
Můžeš se poptat, kolik za rozvod se vším všudy adovékáti v okolí berou.
Holky,a jak jste to dělaly,když vám chyběl někdo na pohlazení,někdo komu se svěřit.....z toho mám hrozný strach ![]()
Na tohle jsem jako single měla kamarádky a rodinu. Ale nedělám moc velké kompromisy, takže to radši vydržím bez pohlazení, ale za to v klidu.
Já vím,že budu mít klid,když budu sama,ale jelikož bydlím v malém městě,tak by mi dělal naschvály typu,že se přede mnou bude producírovat s babama,já jsem divná když ho mám ráda,ale na druhou stranu to fakt takhle dál nejde
Ale no tak, jestli má tendence se chovat takhle, nemůže tě to přece rozhodit
To je přece ubohý ![]()
Já nechci vypadat jako že já jsem svatá a on ten kretén,ale ted mě to začíná stvát čím dál víc.Když jsem byla těhotná,neměla jsem sílu něco řešit,bylo mi fakt děsně,2 krát mi málem zabil psa(to nepřeháním),když jsem byla v 5 a 8 měsíci,tak ho mlátil tak,že s ním házel o zed,škrtil ho a dával mu na férovku pěsti,jak dospělému chlapovi,já o půl 4 ráno řvala at ho nechá tak,rvala mu ho z ruk,nakonec si ho vzala mamka(díky bohu).
Dneska sliboval,že bude doma,sotva co mu zavolal kámoš je zase s hospodě s ním,no nic,je mi to líto kvůli dcerce… ![]()
Pro mě je to jasný, ani vůči dcerce ti to nemusí být líto, má chování řezníka, spíš horší. A ubližovat psovi? To jako nemá na víc? Asi ne… smůla a škoda. Je to fakt ubohý.........
Tak jestli se takto choval k psovi - zbalila bych se hned, protože je to DEBIL. Je mi tě líto. Právě proto, že by se mi stýskalo po pohlazení - láskyplném - tak bych hodně rychle balila kufry. A kdybych ho viděla na ulici s jinou - politovala bych jí a ulevilo by se mi, že to nejsem já.
Luczka píše:
Já nechci vypadat jako že já jsem svatá a on ten kretén,ale ted mě to začíná stvát čím dál víc.Když jsem byla těhotná,neměla jsem sílu něco řešit,bylo mi fakt děsně,2 krát mi málem zabil psa(to nepřeháním),když jsem byla v 5 a 8 měsíci,tak ho mlátil tak,že s ním házel o zed,škrtil ho a dával mu na férovku pěsti,jak dospělému chlapovi,já o půl 4 ráno řvala at ho nechá tak,rvala mu ho z ruk,nakonec si ho vzala mamka(díky bohu).
Dneska sliboval,že bude doma,sotva co mu zavolal kámoš je zase s hospodě s ním,no nic,je mi to líto kvůli dcerce…
No to teda jestli je takovej dobytek, že si troufne vybít vztek na chudáku psovi, který se nemůže bránit, tak bych se asi bála, kdy chytne pod krkem mě, nebo moje dítě, když pes není po ruce.
S takovým hajzlem bych nebyla ani kdybych měla začínat v azyláku.
![]()
Promiň, jestli jsem tvrdá, ale tak to cítím.
Tobě upřímně přeju, ať se ti podaří utéct z toho co nejdřív, než ti ublíží i jinak než psychicky.
Ono se to dobře radí,že máš odejít a udělat to a to,ale dokud člověk sám není v takové situaci,tak může jen teoretizovat.Já už jsem s malou sama rok a 3 měsíce.Manžel asi nebyl tak agresivní (což tvůj přítel je,soudě podle toho,jak se chová ke zvířeti,takový člověk nemá pak daleko ubližovat tobě a dětem),ale u nás to byla chorobná žárlivost,takže týrání psychické a hnusné.Taky jsem se nerozhodla hned a řešila to,co ty.Jak to utáhnu finančně,kde budeme bydlet,když on neodejde,jak se srovnat s tím,že malá přijde o tátu,ale po jedné takové žárlivé scéně,jsem se zkratkovitě rozhodla a utekla k mamce.Byla to poslední kapka a i když žadonil,přemlouval a sliboval,už to nešlo,prostě ve mě všecko zabil a už to nešlo zpátky.Dneska jsem hrozně šťastná,že jsem to udělala,cítím se svobodně,malá je spokojená holčička,tatínek na ní sice kašle,ale to je hlavně jeho problém,že přichází o tak krásné chvíle s ní.Taky mi někdy chybí ono pohlazení a přitulení,jak píšeš,ale věřím,že někde na mě někdo čeká a bude to krásné.Zatím mám rodinu a kamarády a je mi prostě líp,než v manželství,kde jsem se trápila.
Jejda, on je to až takový hajzl? Tak to se fakt seber a odejdi od něj. Jednou opravdu vztáhne ruku i na Tebe nebo na malou. Se divím, že ho ten pes nepokousal…
Zvládneš to. Neboj. Moc Ti držím palce, aby Ti to dopadlo dobře. Ozvi se ještě, co a jak…
Tak píšu jak to dopadlo:
Nasliboval hory doly a já mu naletěla.
Psala jsem si s kamarádem o kterém nikdo od odchodu ze střední nikdo nevěděl(samozřejmě jenom jak se má),on si to přečetl a na základě toho,si prý začal psát s holkou z vedlejšího města,jak někdy zajede za ní na pivo.To my vysvětloval tak,že prej měl nervy a že ji to napsal.Pak mi odpřísahl,že už to dělat nebude a s chlastáním je taky konec.
Nicméně dneska odešel opět za kamarády do hospody s tím,že ho omezovat nebudu.
Vím,že mi řeknete,že jsem blbá kráva,která už měla dávno odejít,komu není rady,tomu není pomoci.
Ale já se bojím,že už navždycky budu sama…