Jsem neschopná v práci

Anonymní
19.10.19 13:46

jsem neschopna v praci

Ahoj vsem :mavam:,
tak nejak uz mam pocit ze nevim co se sebou…uz velmi dlouho trva (pres rok) to ze nic neumim, nezvladam, a je cim dal tezsi se o neco snazit.
abych to vzala od zacatku. Pred vic jak rokem jsem mela dokoncenou skolu a byla v cizine, kde jsem mela jedine zamestnani o kterem mohu rict ze jsem v nem mela uznani a povazovali me za velmi dobrou a celkove se citila stastne. Vzdy jsem se ale chtela vratit do cech a jednoho dne se to ve me proste zlomilo, ja uz nezvladala zit mimo civilizaci a rozhodla se vratit do CR, dodelat si skolu a zacit zit normalni zivot. Od te doby jde vse od deviti k peti.
Kdyz jsem se prestehovala do CR moje mama zrovna prochazela rozvodem a velmi ji to vzalo, rozhodla jsem se nastehovat k ni aby nebyla sama + jsem nastupovala do skoly tak se najem zdarma dost hodil :nevim:. Skolu jsem plna nadeji a idealu zacala a do toho si nasla brigadu v cukrarne. Cukrarna v tu dobu pomalu krachovala a tak sem nemela moc smen, skola nebyla tolik dni v tydnu. Moje mama mela furt strasnou depku a silenou potrebu se o me starat. Ja sem zvykla se od detstvi o sebe starat sama (od rodicu jsem se odstehovala v 15ti) a tak me to uvadelo do blbych pocitu ze uz si ani uvarit nedokazu atd (mama to za me udelala dycky driv nez sem se na to zmohla, a hlavne to delat chtela a delalo ji to radost, takze to bylo dobre, ale me z toho sli blby pocity). Postupem casu jsem zacla z toho mit strasnou depku, ve skole mi to moc neslo. To se cele odrazilo na moji psychice a zkoncilo to tak, ze jsem sem chytla blok ze nic neumim, nedokazala se zacit ucit a celkove jsem mela pocit ze uz ani umejt nadobi nedokazu. Zkoncila jsem tedy se studiem a rozhodla ho dodelat pozdeji, najit si praci a odstehovat se od mamky (precejen sem tam puvodne sla abych ji naladu zlepsovala a tema svyma chycenyma depkama jsem delala spis opak).
Asi 2 mesice sem nemohla najit praci coz me take hazelo do strasnych depresi. Pote jsem nasla praci dispecerky. Ze zacatku jsem byla stastna, ze mam konecne dobrou praci a 100% jsem se snazila. Kazdopadne v praci me po case zacali povazovat za neschopneho debila. Prace byla velmi narocna a nedala se vlastne delat „spravne“ (denne milion situaci, brz spravneho reseni a jen s volbou nejmensiho zla, ktere by se casem mohlo obratit proti me). ve firme bylo hodne podvodu, kazdyho druhyho zamestnance majitel nejak zaloval a ja se pak zacala bat cokoli delat abych se nenamocila do neceho nelegalniho. Odesla sem. Me sebevedomi bylo na 0, protoze jsem byla v cr rok a nikam se neposunula, nemela praci, dodelanou skolu, proste nic.
Prihlasila sem se dalkove do skoly. Nasla si staz na personalnim oddeleni. Nesedla jsem kolegyni. Mela me 2 tydny pod sebou aby me zaucila. Po prvnim mesici jsem byla na koberecku u manazerky se slovy ne kazdy na tuhle praci ma. Kolegyne na me od zacatku rvala, kazdy dotaz byl spatny. Pak jsem se uz tak nejak zaucila, ale proste zacatky s kazdou novou cinnosti sli pres nejakou chybu. Prace neni tezka na pochopeni, kazdopadne vyzaduje naprostou bezchybnost. Ja uz sem z toho vystresla, a diky tomu delam proste chyby. Vlastne jsem zadnou chybu neudelala 2×. Ale uz od zacatku jsem povazovana za neschopnou, protoze to ta kolegyne tak rika kazdemu na potkani a tak proste me dycky daj neco noveho abych delala. Ja se na to zaucuju, pri zaucovani proste padne treba nejaka chyba (kolikrat ani ne moje, ale je tam ta chyba) a tak me reknou at tu praci uz nedelam a nemam sanci tu chybu uz nezopakovat. Jsou veci ve kterych sem chyby nedelala, proste uz sem na to byla zaucena a vse si 4× kontroluju aby to bylo ok. Kazdopadne to zkoncilo tak, ze sem se zaucila na neco ted, prestala delat chyby, prisel kolega co dele nebyl v praci, udelal chybu, hodila se na me, a ja dostala v podstate zakaz cokoli delat.
A ted proste nevim co se sebou. Jsem neschopna cehokoli. Uz mam takovy blok z toho zacit neco noveho. Ne ze bych se nesnazila, ale vzdycky se mi jenom honi hlavou ze to zas pokazim. Kdyz se snazim vymyslet v cem sem dobra nic me nenapada. Hrozne moc chci praci, chci v ni byt dobra. Ale kdyz nic neumim…Jak tohle prekonat? Uz treti neuspech?
Ted sem na tom tak, ze se treba neco ucim a predem vim ze tu zkousku nedam, koukam na inzeraty prace, a predem vim ze me vyhodi…Uz se se mnou ten hroznej neuspech veze a ja ho nedokazu prekonat. Vim ze nekoho napadne at si najdu stejnou praci jako sem mela v ty cizine, ale ta byla dost specificka (neco takovyho moc neni) a zaroven teda uz moc neverim ze bych to zvladala…Potrebuju neco zacit delat, ale co??? :?

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

4230
19.10.19 13:53

Ja bych se vrátila tam, kde jsem byla šťastná. Pokud je to možná. Tady se placas v kruhu. Maminka na tebe hodila své problémy, ac se to nedobře poslouchá. Tím, ze te „opecovavala“ a sama byla na dně jsi se stáhla dolů. Pokud jsi v něčem dobrá, vrat se k tomu, at zase nebudeš zpět svou sebedůvěru.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
19.10.19 13:53

Když se soustředíš na to, že uděláš chybu, tak ji zákonitě uděláš. Mysli pozitivně. Pokud máš čistý svědomí a neděláš chyby úmyslně, máš na ně v začátcích plný právo. Taky jsem byla v práci špatná z toho, když mi přišla první reklamace, ale co, udělalo se to znova a jelo se dál. Z toho se nestřílí. Příště si na to dáš pozor. Pokud se snažíš, tak to nevzdávej. Každej začátek je těžký. Ale nesmíš to vzdát.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
19.10.19 14:02

K tomu co sem delala predtim se vracet nechci…Protoze to bylo na islandu, chci zit tady v CR. A ani nevim jestli by to slo…
Problem je, ze u nas ty chyby proste v pravu nejsou a nebyli od zacatku…Po me stazi mit prodlouzeni nebudu a tak si po prosinci hledat praci a zacinat znovu proste budu muset :/ Vim ze nemam myslet na to ze chybu udelam, ale proste mi to moc uz nejde…A kdyz ty chyby delam :nevim: v praci sem mela proste blbej start a od nej se to veze :(

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
7927
19.10.19 14:33

Já neznám nikoho, kdo by nějakou chybu neudělal. Dispečer je hrozně nevděčné zamstnání, mnohdy člověk řeší neřešitelné.
Můžeš mi říct, co v personální sféře je tak hrozně problematická část, že člověk udělá nějakou chybu a nelze ji napravit?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
18013
19.10.19 14:41
@Anonymní píše:
Ahoj vsem :mavam:,
tak nejak uz mam pocit ze nevim co se sebou…uz velmi dlouho trva (pres rok) to ze nic neumim, nezvladam, a je cim dal tezsi se o neco snazit.
abych to vzala od zacatku. Pred vic jak rokem jsem mela dokoncenou skolu a byla v cizine, kde jsem mela jedine zamestnani o kterem mohu rict ze jsem v nem mela uznani a povazovali me za velmi dobrou a celkove se citila stastne. Vzdy jsem se ale chtela vratit do cech a jednoho dne se to ve me proste zlomilo, ja uz nezvladala zit mimo civilizaci a rozhodla se vratit do CR, dodelat si skolu a zacit zit normalni zivot. Od te doby jde vse od deviti k peti.
Kdyz jsem se prestehovala do CR moje mama zrovna prochazela rozvodem a velmi ji to vzalo, rozhodla jsem se nastehovat k ni aby nebyla sama + jsem nastupovala do skoly tak se najem zdarma dost hodil :nevim:. Skolu jsem plna nadeji a idealu zacala a do toho si nasla brigadu v cukrarne. Cukrarna v tu dobu pomalu krachovala a tak sem nemela moc smen, skola nebyla tolik dni v tydnu. Moje mama mela furt strasnou depku a silenou potrebu se o me starat. Ja sem zvykla se od detstvi o sebe starat sama (od rodicu jsem se odstehovala v 15ti) a tak me to uvadelo do blbych pocitu ze uz si ani uvarit nedokazu atd (mama to za me udelala dycky driv nez sem se na to zmohla, a hlavne to delat chtela a delalo ji to radost, takze to bylo dobre, ale me z toho sli blby pocity). Postupem casu jsem zacla z toho mit strasnou depku, ve skole mi to moc neslo. To se cele odrazilo na moji psychice a zkoncilo to tak, ze jsem sem chytla blok ze nic neumim, nedokazala se zacit ucit a celkove jsem mela pocit ze uz ani umejt nadobi nedokazu. Zkoncila jsem tedy se studiem a rozhodla ho dodelat pozdeji, najit si praci a odstehovat se od mamky (precejen sem tam puvodne sla abych ji naladu zlepsovala a tema svyma chycenyma depkama jsem delala spis opak).
Asi 2 mesice sem nemohla najit praci coz me take hazelo do strasnych depresi. Pote jsem nasla praci dispecerky. Ze zacatku jsem byla stastna, ze mam konecne dobrou praci a 100% jsem se snazila. Kazdopadne v praci me po case zacali povazovat za neschopneho debila. Prace byla velmi narocna a nedala se vlastne delat „spravne“ (denne milion situaci, brz spravneho reseni a jen s volbou nejmensiho zla, ktere by se casem mohlo obratit proti me). ve firme bylo hodne podvodu, kazdyho druhyho zamestnance majitel nejak zaloval a ja se pak zacala bat cokoli delat abych se nenamocila do neceho nelegalniho. Odesla sem. Me sebevedomi bylo na 0, protoze jsem byla v cr rok a nikam se neposunula, nemela praci, dodelanou skolu, proste nic.
Prihlasila sem se dalkove do skoly. Nasla si staz na personalnim oddeleni. Nesedla jsem kolegyni. Mela me 2 tydny pod sebou aby me zaucila. Po prvnim mesici jsem byla na koberecku u manazerky se slovy ne kazdy na tuhle praci ma. Kolegyne na me od zacatku rvala, kazdy dotaz byl spatny. Pak jsem se uz tak nejak zaucila, ale proste zacatky s kazdou novou cinnosti sli pres nejakou chybu. Prace neni tezka na pochopeni, kazdopadne vyzaduje naprostou bezchybnost. Ja uz sem z toho vystresla, a diky tomu delam proste chyby. Vlastne jsem zadnou chybu neudelala 2×. Ale uz od zacatku jsem povazovana za neschopnou, protoze to ta kolegyne tak rika kazdemu na potkani a tak proste me dycky daj neco noveho abych delala. Ja se na to zaucuju, pri zaucovani proste padne treba nejaka chyba (kolikrat ani ne moje, ale je tam ta chyba) a tak me reknou at tu praci uz nedelam a nemam sanci tu chybu uz nezopakovat. Jsou veci ve kterych sem chyby nedelala, proste uz sem na to byla zaucena a vse si 4× kontroluju aby to bylo ok. Kazdopadne to zkoncilo tak, ze sem se zaucila na neco ted, prestala delat chyby, prisel kolega co dele nebyl v praci, udelal chybu, hodila se na me, a ja dostala v podstate zakaz cokoli delat.
A ted proste nevim co se sebou. Jsem neschopna cehokoli. Uz mam takovy blok z toho zacit neco noveho. Ne ze bych se nesnazila, ale vzdycky se mi jenom honi hlavou ze to zas pokazim. Kdyz se snazim vymyslet v cem sem dobra nic me nenapada. Hrozne moc chci praci, chci v ni byt dobra. Ale kdyz nic neumim…Jak tohle prekonat? Uz treti neuspech?
Ted sem na tom tak, ze se treba neco ucim a predem vim ze tu zkousku nedam, koukam na inzeraty prace, a predem vim ze me vyhodi…Uz se se mnou ten hroznej neuspech veze a ja ho nedokazu prekonat. Vim ze nekoho napadne at si najdu stejnou praci jako sem mela v ty cizine, ale ta byla dost specificka (neco takovyho moc neni) a zaroven teda uz moc neverim ze bych to zvladala…Potrebuju neco zacit delat, ale co??? :?

Pracovní začátky jsem měla taky krušné. Nebyla jsem moc průbojná, dělala jsem v kolektivu chlapů padesátníků a ti si mě pořád dobírali, ale až nemístně a místní sekretářka měla políčeno na stejného chlapa, jako já, takže si dovedete představit tu atmosféru, pomlouvala mě kde mohla, dělala ze mě blbce. Dost mi to srazilo sebevědomí. V další práci mě zas hodně nebavila ta práce, odešla jsem. Sebevědomí mi to teda neposílilo. Až pak jsem se zamyslela, co by mě bavilo. Vím, že víc snesu fyzicky než psychicky. Šla jsem do sámošky a bylo mi fuk, kdo si co o mě řekne, jak jsem „klesla“. Tam jsem byla šťastná, i když za málo peněz. Pak jsem se stěhovala, nastoupila do směnárny a tam to bylo fajn - sama svým pánem, nikdo mi do ničeho nekrafal, ač samozřejmě jsem byla pod kamerami, ale to mi nevadilo. Tam se mi sebevědomí zase zvýšilo - práce mě bavila, šla mi a byla i slušně placená. Pak přišly děti + starání se o nemocného seniora, což dělám dosud. Asi nejvíc mě to naplňuje nyní. Takže neklesej na mysli, jen se zamysli, co by ti nejen šlo, ale i bavilo nebo aspoň něco říkalo či dávalo smysl.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
19.10.19 14:48

Vsechno de napravit…ale proste je to zakazany delat chyby, abychom nevypadali blbe. V moji praci vyplnujem proste tabulky, delame v excelu apod. Byla spatne vyplnena cisla ktera jsem mela reportovat kazdy den, ani nevim jestli sem ten den ty cisla doplnovala ja nebo kolega, nejspis kolega ale mela jsem to po nem radsi prekontrolovat. Takze jsme reportovali ze sme najali min lidi nez sme najali a byl z toho prusvyh, moji manazerku za to servali…do toho ty kolegyni uz od zacatku vadilo cokoli co sem udelala a jak sem to udelala, a nonstop si na me stezovala…takze proste manazerka rekla at uz radsi nic nedelam…ted uz proste koncim v tyhle praci :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
7927
19.10.19 14:57

Nedělej si s tím hlavu a hledej si něco jiného. Vymysli si nějakou výmluvu pro budoucí zaměstnavatele, proč jsi odešla z firem. U té poslední by to mohlo být třeba to, že na to místo vždy berou nové stážisty a nebylo tam uvolnné jiné.
Píšeš z telefonu?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
7700
19.10.19 14:57

Hele tohle byly moje pracovní začátky. První práce bezvadná. Odešla jsem, bohužel, kvůli nějakým osobním problémům. Potom už jsem nebyla v žádné práci šťastná. Nakonec mateřská, rodicak kombi studium a mohla jsem dělat práci, která mě baví a naplňuje. Teď už jsem úplně jinde.
Zkus dodělat školu, hledej práci. Hledej zatím klidně něco méně náročného.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
19.10.19 15:17

No jak je to uz 3ti vec za sebou v poslednim roce a neco je uz velmi tezky si s tim hlavu nedelat :person_shrugging: vymluvu si najit dokazu, ale jak sebe zlepsit? Jak se tomu co se doted delo vyvarovat? to je to nejhorsi…uz moc nevim jak na to :weary: a proste, v pristi praci potrebuju byt aspon dobra, ja uz ted nedokazu ani pribuznym rict ze me vyhodi :expressionless: V tyhle praci sem se fakt snazila jak nejlip sem mohla…a stejne to nevyslo…udelal to asi ten blbej zacatek…ale moc nevim jak ho nemit pak znovu

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
7700
19.10.19 15:32

@njn19999 hele jaka je tvoje vysnena práce?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
19.10.19 16:33

Chtela bych nejvic delat bud HR, nebo neco s cisly…treba data analitika…na toho analitika je tezke se dostat bez praxe…tak sem to ted zkousela v personalistice… :nevim: ale zaroven nemuzu rict ze je to to jediny co by me bavilo…jen z toho co sem premejslela mi tyhle veci prisli nej :relaxed:️

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
7700
19.10.19 16:39

@njn19999 a o jsi studovala a nedostudovala?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2033
19.10.19 16:43

No a nechceš jít dělat něco rukama? Asi prostě na složitější práci nemáš - bez urážky - a mohla bys dělat něco v čem nebudeš chybovat a získáš sebevědomí.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
19.10.19 16:58

Mam bakalare a ted si dodelavam inzenyra dalkove…premejslela sem o tom…jen si to nedokazu predstavit rict okoli…potom co sem zvladla se v cizine dostat na manazerskou pozici, udelat bakalare a tak…rodina ode me ma velky ocekavani a tak…proto me i napadlo to HR, neni tak narocny jako jine pozice…delat rukama je spis otazka hrdosti, ale jestli se mi bude darit tak jako doted tak mi nic jinyho nezbude :person_shrugging:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama