Jsem nešťastná, že mám děti

Fotoalbum tématu (4) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 12.01.19 13:35
Jsem nešťastná, že mám děti .

Nevím ani jak začít. Už jsem moc vyčerpaná a moc smutná. Mám dvě děti.. dceru 12 let a syna 9 měsíců. Dceru jsem měla velmi brzo a po velice krátké známosti. Bohůžel expřítel nebyl dobrý partner a ani otec. Vztah skončil po 3 letech. Nikdy jsem neměla ráda děti a nemám k nim vztah. A po dceři jsem už rozhodně děti nechtěla. Žila jsem několik let sama se svou holčičkou a bylo nám fajn. Ale scházel mi někdo o koho bych se mohla opřít a to pohlazení. Ale strach nového vztahu byl větší. Zažila jsem od ex psychické týrání a xxxx nevěr. Žádná sláva. Pracovala jsem 7 let v zahraničí a najednou jsem pozala svého nynějšího manžela. Šíleně jsem se zamilovala a on do mě. Má rád moji dceru a chová se pěkně. Po 3 letech vztahu jsem věděla, že bude chtít své dítě a i když jsem opravdu nechtěla, přesto z lásky k němu jsem do toho šla. Byla to obrovská chyba. Od narození syna jsem v jednom zápřahu… manžel je celý týden v zahraničí. Jen víkendy jsme spolu. Hlídání moc nemám… Náš chlapeček je dost neklidné miminko a potřebuje péči skoro 24 h. Ztratila jsem svůj život a každý den bojuju abych měla sílu na další den. Večer chodím spát a doufám, že vše bude jiné. NEBUDE. Bydlím na malém městě a přátele nemám. Manžel nechápe mé pocity a příjde mu, že jen přehráním a musím počkat až prcek odroste. Nevím jak dál… často brečím a sním… V mém snu jsem jen já. Za mé pocity se cítím ještě hůř. Jsem sakra máma a dala jsem se na to, tak nesmím být sobec. Jíné nemají šanci mít děti. Miluji svou rodinu, ale nejsem na to mít rodinu. :,(

Stránka:  1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 15 Další »
Reakce:
flybe
Zasloužilá kecalka 625 příspěvků 12.01.19 13:39

Vydrz..Sama vis, ze jak povyroste, bude to lepsi :)

A i tak uz nemas na vybranou, takze si rikat, ze je to pouze na nejakou dobu. Manzel asi vydelava vic, tak si najmi chuvu, at muzes sama nekam. Uz za pulroku bude lepe.

Aduš8
Závislačka 3454 příspěvků 12.01.19 13:43

Trošku pozdě nad tím přemýšlet, nemyslíš? Taky jsem nikdy děti nechtěla, synovi je 14 měsíců, čekáme druhé. Doma mě to dusí, div mi nehrabe, ale jednou to skončí. To sis chtěla udržet partnera dítětem, které jsi vlastně nechtěla? Je to trochu sobecké :nevim:

axelina
Závislačka 2611 příspěvků 12.01.19 13:45
@Anonymní píše:
Nevím ani jak začít. Už jsem moc vyčerpaná a moc smutná. Mám dvě děti.. dceru 12 let a syna 9 měsíců. Dceru jsem měla velmi brzo a po velice krátké známosti. Bohůžel expřítel nebyl dobrý partner a ani otec. Vztah skončil po 3 letech. Nikdy jsem neměla ráda děti a nemám k nim vztah. A po dceři jsem už rozhodně děti nechtěla. Žila jsem několik let sama se svou holčičkou a bylo nám fajn. Ale scházel mi někdo o koho bych se mohla opřít a to pohlazení. Ale strach nového vztahu byl větší. Zažila jsem od ex psychické týrání a xxxx nevěr. Žádná sláva. Pracovala jsem 7 let v zahraničí a najednou jsem pozala svého nynějšího manžela. Šíleně jsem se zamilovala a on do mě. Má rád moji dceru a chová se pěkně. Po 3 letech vztahu jsem věděla, že bude chtít své dítě a i když jsem opravdu nechtěla, přesto z lásky k němu jsem do toho šla. Byla to obrovská chyba. Od narození syna jsem v jednom zápřahu… manžel je celý týden v zahraničí. Jen víkendy jsme spolu. Hlídání moc nemám… Náš chlapeček je dost neklidné miminko a potřebuje péči skoro 24 h. Ztratila jsem svůj život a každý den bojuju abych měla sílu na další den. Večer chodím spát a doufám, že vše bude jiné. NEBUDE. Bydlím na malém městě a přátele nemám. Manžel nechápe mé pocity a příjde mu, že jen přehráním a musím počkat až prcek odroste. Nevím jak dál… často brečím a sním… V mém snu jsem jen já. Za mé pocity se cítím ještě hůř. Jsem sakra máma a dala jsem se na to, tak nesmím být sobec. Jíné nemají šanci mít děti. Miluji svou rodinu, ale nejsem na to mít rodinu. :,(

přesne nekoukala bych na penize a zkus sehnat třeba na 3 dopoledne v týdnu chuvu

Helileli
Závislačka 3155 příspěvků 12.01.19 13:46

Tak ať jde na rodicak přítel, když to dítě nutné chtěl, a teď ho vida jen o víkendech, a ty do práce.
Bohužel takhle to dopadá, když ženská chce chlapa za každou cenu udržet a leze mu do zadku, nakonec je ona ten, co splace nad výdělkem a chlap se ještě tváří, že on nic, on muzikant.
Měla ses zařídit podle svého přesvědčení, on by třeba odešel a potkala bys někoho, kdo děti nechce nebo už má, měla bys chlapa i svůj život.

Russet
Extra třída :D 14048 příspěvků 12.01.19 13:51
@Anonymní píše:
Nevím ani jak začít. Už jsem moc vyčerpaná a moc smutná. Mám dvě děti.. dceru 12 let a syna 9 měsíců. Dceru jsem měla velmi brzo a po velice krátké známosti. Bohůžel expřítel nebyl dobrý partner a ani otec. Vztah skončil po 3 letech. Nikdy jsem neměla ráda děti a nemám k nim vztah. A po dceři jsem už rozhodně děti nechtěla. Žila jsem několik let sama se svou holčičkou a bylo nám fajn. Ale scházel mi někdo o koho bych se mohla opřít a to pohlazení. Ale strach nového vztahu byl větší. Zažila jsem od ex psychické týrání a xxxx nevěr. Žádná sláva. Pracovala jsem 7 let v zahraničí a najednou jsem pozala svého nynějšího manžela. Šíleně jsem se zamilovala a on do mě. Má rád moji dceru a chová se pěkně. Po 3 letech vztahu jsem věděla, že bude chtít své dítě a i když jsem opravdu nechtěla, přesto z lásky k němu jsem do toho šla. Byla to obrovská chyba. Od narození syna jsem v jednom zápřahu… manžel je celý týden v zahraničí. Jen víkendy jsme spolu. Hlídání moc nemám… Náš chlapeček je dost neklidné miminko a potřebuje péči skoro 24 h. Ztratila jsem svůj život a každý den bojuju abych měla sílu na další den. Večer chodím spát a doufám, že vše bude jiné. NEBUDE. Bydlím na malém městě a přátele nemám. Manžel nechápe mé pocity a příjde mu, že jen přehráním a musím počkat až prcek odroste. Nevím jak dál… často brečím a sním… V mém snu jsem jen já. Za mé pocity se cítím ještě hůř. Jsem sakra máma a dala jsem se na to, tak nesmím být sobec. Jíné nemají šanci mít děti. Miluji svou rodinu, ale nejsem na to mít rodinu. :,(

Najdi si nějakou kamarádku a té si postěžuj. Muž to prostě bude vždycky vidět jinak, pokud si nevyzkouší být 24 hodin a miminkem bez možnosti hlídání. Já jsem si to sice celkem na rodičáku užila a neměla jsem takové pocity, ale vím, že to není prča starat se o dítě sama.

GabinkaCh
Závislačka 3284 příspěvků 12.01.19 13:51

To je smutné.Ani nevím co poradit.Když už jsi v tom,tak to nezměníš.Snad jen kdyby ses rozhodla od nich utéct,což snad nehrozí.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 12.01.19 13:53

Tez deti nikdy nechci. Pro me je dite= konec osobniho zivota. Proto sem si nasla pritele, co deti taky nechce. A jsme spolu 3 roky, kazdy rok letame na dve dovolene, obcas nejaky ten vylet atd. Ja si nestezuju. A kdyby to na nej nekdy prislo, ze najednou dite chce, tak bych ho opustila, i kdyz ho moc miluji.. ale dite je zavazek do konce zivota

Adrasteia
Závislačka 2952 příspěvků 12.01.19 14:02

Jednou přijde čas, kdy budeš za své děti nevýslovně šťastná. Mám ve svém okruhu známou, která děti taky nechtěla, aby nepřišla o svůj „osobní“ život, jak psala anonymní nade mnou. S manželem si užívali, cestovali apod. Teď je jí 46 a doma brečí do polštáře, že byla hloupá a že by dala všechno za to, aby mohla vrátit čas a děti si pořídila. Dovolené ji už dávno nezajímají, připadá si prázdná, nenaplněná, sama. Musela vyhledat psychologa.
Važ si toho, co máš.

j.a.n.i1
Hvězda diskuse 64636 příspěvků 3 inzeráty 12.01.19 14:02
@Anonymní píše:
Tez deti nikdy nechci. Pro me je dite= konec osobniho zivota. Proto sem si nasla pritele, co deti taky nechce. A jsme spolu 3 roky, kazdy rok letame na dve dovolene, obcas nejaky ten vylet atd. Ja si nestezuju. A kdyby to na nej nekdy prislo, ze najednou dite chce, tak bych ho opustila, i kdyz ho moc miluji.. ale dite je zavazek do konce zivota

Tak doufejme, že neopustí on tebe, až to přijde na tebe…

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 12.01.19 14:06

@j.a.n.i1
Neprijde :D

jenny.fields
Nadpozemská drbna 25868 příspěvků 12.01.19 14:07

Potřebuješ podporu. POkud ji neposkytne partner, tak doporučuji psychologa. Pomůže ti nahlédnout na věci z jiné perspektivy. Mateřství není vždy procházka růžovou zahradou a pro někoho to může být každodenní boj sám se sebou. Nemluví se o tom, ale je to tak. Pokud bys potřebovala tipy na psychology v Praze, tak napiš SZ, mám nějaké ověřené kontakty.

Jitul.kaaa9
Ukecaná baba ;) 1970 příspěvků 12.01.19 14:11
@Anonymní píše:
@j.a.n.i1
Neprijde :D

můžu se zeptat, kolik Ti je?

lilithlilith
Kecalka 389 příspěvků 12.01.19 14:11
@Anonymní píše:
@j.a.n.i1
Neprijde :D

Můžu se trošku zvědavě zeptat, co děláš na emiminu? :mrgreen: A prosím vůbec to neber jako rýpání :kytka: ;)

Jitul.kaaa9
Ukecaná baba ;) 1970 příspěvků 12.01.19 14:14

Ono moc není co radit, prostě vydrž, než bude dítě větší, vrátíš se do práce a vrátí se ti starý život :nevim: a teď si sežeň nějaké hlídání, ať si aspoň občas odpočineš. Nebo ať tě na rodičáku vystřídá manžel, když to takhle nedáváš.

Stránka:  1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 15 Další »
Váš příspěvek
Reklama

Poslední články

Tělocvik děti nebaví a pohybová gramotnost klesá. V čem je problém?

Studie Mezinárodní zdravotnické organizace potvrdila, že za posledních 13 let... číst dále >

Články z Expres.cz

Vidím velký zlatý! Slavná cikánka Jolanda je zpět a věští z piva

Fenomenální věštkyně Jolanda hlásí velkolepý návrat! Září v nové reklamě na... číst dále >

„Jsi hnusná, jdi na plastiku,“ psali hejtři Šafářové v den jejích narozenin!

Vztah Tomáše Plekance a Lucie Šafářové musí být hodně pevný. Jinak si neumíme... číst dále >

Články z Ona Dnes

Kvůli šikaně jsem začala boxovat, říká šampionka Martina Ptáčková

Než se světová šampionka v kickoboxu, Martina Ptáčková (21), naučila rány... číst dále >

Sedm tipů, jak vyřešit manželské neshody

Pokud spolu lidé umějí komunikovat, nemusí rozpory končit házením talířů nebo... číst dále >