Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Díky všem za zkušenosti a podporu! ![]()
Zakladatelko, případně ještě doporučím dětského psychologa on-line. Držím palce, ať je brzy lépe!
Monika
Máš chytré dítě s evidentně silnou osobností. Vydrž!
Mám to doma 2×, hysteráky či jekot, když není podle dítěte trvají i teď klíďo 40 minut. Moje děti mají fakt výdrž a neuveřitelnou vyřídilku.
U nás tedy starší mladší neubližoval, ale do té doby, než byla mladší schopná nějaké pořádné kooperace (ccca od roku a půl) jsem jim tak stála pořád za zadkem (aby mu ona něco nebrala/neničila, aby on nezareagoval přehnaně).
Teď (5 a necelých 3,5 roku) je u nás štěkání a půtky na denním pořádku, ale už tam nehrozí nějaká zdravotní újma.
Ještě mě napadlo, chodí starší do školky? U nás starší potřebuje školku, kolektiv, a s tím spojené neustálé aktivity jako prase drbání. Pokud je sám, tak se prostě nudí a dělá brajgl, sestra mu stačí jen do určité míry.
Aktivita musí ideálně střídat aktivitu, jenže tohle tempo rodič starající se o další dítě, domácnost či ještě chodící do práce stíhá opravdu jen těžko. Takže za mě školka 1 x týdně od 2 let byla velkým přínosem.
Nějak to na mě dopadá. Máme za sebou půl roku doma a šílenou ponorku. Doslova stříhám metr a úterý se nemůžu dočkat.
Mladší a vždy problémovější syn začal víc terorizovat staršího sourozence. Neustále ho pošťuchuje, provokuje, vše po něm opakuje. Starší si to samozřejmě nenechá líbit a končí to tím, že doslova teče krev.
Mám pocit, že oba mají ADHD, s čímž souvisí impulsivita, což je problém u obou. Plus šílená nepozornost, takže pořád všechno opakuju, nikdo mě nevnímá, takže doma je atmosféra pořád napjatá.
Kromě toho má mladší období, kdy je na mě silně fixovaný a je problém i to, že jdu do práce. Večer si vyřvává, že chce uspávat, což jsem nikdy nedělala.
Kdy tato fáze vaše děti přešla? Synové jsou oba věkově nižší stupeň školy a pořád to je stejné.
@Anonymní píše:
Nějak to na mě dopadá. Máme za sebou půl roku doma a šílenou ponorku. Doslova stříhám metr a úterý se nemůžu dočkat.
Mladší a vždy problémovější syn začal víc terorizovat staršího sourozence. Neustále ho pošťuchuje, provokuje, vše po něm opakuje. Starší si to samozřejmě nenechá líbit a končí to tím, že doslova teče krev.
Mám pocit, že oba mají ADHD, s čímž souvisí impulsivita, což je problém u obou. Plus šílená nepozornost, takže pořád všechno opakuju, nikdo mě nevnímá, takže doma je atmosféra pořád napjatá.
Kromě toho má mladší období, kdy je na mě silně fixovaný a je problém i to, že jdu do práce. Večer si vyřvává, že chce uspávat, což jsem nikdy nedělala.
Kdy tato fáze vaše děti přešla? Synové jsou oba věkově nižší stupeň školy a pořád to je stejné.
Mluvis o nasi domácnosti? Jen deti jsou tři a manžel na HO (nemyslím manzel na ho… Ale na homeoffice
). Je to strasny, jsne z toho všichni zrali na psychiatra..
![]()
Deti neposlouchaji, autorita žádná. Fakt des, uz aby bylo utery… A snad to triletak ve skolce zvladne.. Jo a krev tece tak 3× denně.. Mezi detma.. Nam se s manzele krev vaří, při tech jejich vecnych sarvatkach.
@Tojsemja3 když neopakuju, tak se nic neděje. To není selektivní hluchota, ale nepozornornost. Nejsou schopni udržet myšlenku.
„Mami, můžu nanuka?“
„Ano, můžeš.“
10 vteřin nic. „Toho nanuka můžu?“
Jakobys psala o mem synovi! Naštěstí mu ještě nebyly 3 a tak doufám, ze se to ještě muže s věkem zlepšit, ale nepozornými je šíleně a nemám s nim už trpělivost ![]()
@Anonymní píše:
@Tojsemja3 když neopakuju, tak se nic neděje. To není selektivní hluchota, ale nepozornornost. Nejsou schopni udržet myšlenku.
„Mami, můžu nanuka?“
„Ano, můžeš.“
10 vteřin nic. „Toho nanuka můžu?“
Tuhle chorobu mají obě naše děti
Nepedagogicky se tím taky nechávám vytočit, nicméně obvykle pomáhá je třeba vzít za rameno nebo tak, prostě upozornit na svou existenci dotykem, a informaci vložit do systému za podchycené pozornosti jedince ![]()
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.