Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
@Padme93: No s mamkou vůbec sestra nevychází. Mamka si mi opětovně stále stěžuje. Sestra k ní dochází vylívat denně své problémy. Ano, pracuje středa až pátek 4 hodiny na zkrácený úvazek a pobírá poloviční invalidní důchod.Sestra má rodinu, baráček, syna, pejska a kočičku. A já jí to moc přeji - zaplať pánbůh, že v tomhle stavu s n manžel zůstal. Ono to není pro nikoho z nás jednoduchý…
Ne, nevadí mi upéct jim koláč a ráda to pro ně dělám
Akorát mě bolí, když vidím, že mamku využívá a ta to nevidí..
A asi ano - mám se asi naučit být sobecká!
Takže se to budu učit.
to je pokračování té diskuze o nákupech se sestrou?
@Anonymní píše:
@zrcadlo: Nikdy jsme nebyly takhle rozhádané. My se třeba pohádali 3× za život. Nehádáme se skoro nikdy. Až poslední dobou to vše nějak graduje, nechápu, co se to s námi stalo…Peníze jsem slíbila, že jí na mobil přidám, v srpnu má svátek.
Na nový mobil by sama neměla.
Co se s vámi stalo? Podle mě prostě ponorka, montujete se jedna druhé do života. Vem to z pohledu mámy, která musí být unavená, žije dvacet let bez chlapa, a jedna dcera ji vysává energii i finance nečekanými návštěvami a stížnostmi, druhá dcera nemá svou rodinu a pro změnu ji každý den říká, jak je pro ni máma všechno. Já myslím, že každá normální matka je šťastná, když děti opustí hnízdo a zahnízdí jinde se vším všudy. Tady to odstřižení pupeční šňůry nepřišlo v ani jednom případě, máma to může brát jako svoje selhání a ruply jí nervy. Samozřejmě tím neomlouvám styl komunikace.
@vokishka: Nevím, jestli pokračování, spíš to dneska vygradovalo. Sestra se mě dokola ptá 100× na jednu věc, na to já utahaná a vyřízená z práce jedu s ní nakoupit, tak jí řeknu, ať mě neprudí, a tak stále dokola.. No a dnešní výlet je vlastně jen vygradování toho celého.
Dneska ale nejde o sestru, ale o to, co mi mamka napsala v smsce.
Ať jí neotravuju život, a že jí nemám psát ani volat.
@zrcadlo píše:
Co se s vámi stalo? Podle mě prostě ponorka, montujete se jedna druhé do života. Vem to z pohledu mámy, která musí být unavená, žije dvacet let bez chlapa, a jedna dcera ji vysává energii i finance nečekanými návštěvami a stížnostmi, druhá dcera nemá svou rodinu a pro změnu ji každý den říká, jak je pro ni máma všechno. Já myslím, že každá normální matka je šťastná, když děti opustí hnízdo a zahnízdí jinde se vším všudy. Tady to odstřižení pupeční šňůry nepřišlo v ani jednom případě, máma to může brát jako svoje selhání a ruply jí nervy. Samozřejmě tím neomlouvám styl komunikace.
Asi tak. ![]()
@zrcadlo píše:
Prosím Tě a proč dáváš sestře peníze na telefon? To jako k narozeninám?
Podle mě Tvůj vztah k matce je patologický, a hodně se divím, že ti to psycholog ještě neřekl. Jsi závislá na kontaktu a na projevování náklonnosti, neustále potřebuješ být ujišťována, že jsi někým milovaná, proto taky matce neustále říkáš, jak ji máš ráda a že máš jenom ji, protože to podvědomě chceš slyšet od ní, tak vykopáváš míč a čekáš, že ti ho vrátí.
Teď zmatkuješ, chytá tě panika, že bys měla tolik dní vydržet v „nevědomosti“, kdy tento rituál neproběhne.
Prostě respektuj přání matky, odjeď na dovolenou, neozývej se. Když bude chtít vědět mamka, jestli jsi např. v pořádku někam dorazila, tak napíše nebo zavolá a zeptá se, tak samozřejmě odpověz. Ale jestli to bude probíhat tak, že se x-krát denně budeš ptát, jaktože se na tebe vykašlala a proč nepíše, tak po návratu kontaktuj svého psychologa a domluv si sezení i s psychiatrem, protože potřebuješ odbornou pomoc a najít si svoje místo v životě. Až ho najdeš, objeví se třeba i partner, dřív těžko
@Anonymní píše:
@ka2ka: Ano, ale jak mám utnout kontakt se svou rodinou - jsou jediní, koho mám
A mamka byla do dneška moje nejlepší kamarádka, prostě moje druhé jáKamarádky počítat nemůžu - to není rodina.
normálně sprostě tě vysávají jak finančně, fyzicky i duševně
stojí ti za to za pět let zjistit, že si vlastní dítě už třeba nikdy nepořídíš?
prostě řekni ano pomůžu 1× týdně vás někam odvezu a víc po mě nechtějte jsem unavená chci svůj život
@zrcadlo: Právě proto bych jí nic nepsala, ale to nic nemění na tom, že mě to, co napsala, strašně mrzí.
A třeba má pravdu
třeba jí obtěžuju a otravuju a třeba si to vůbec neuvědomuju ![]()
Ale že u ní je ségra každý den, snídá tam, obědvá - tak to jí jako nevadí??
Nějak nechápu no…
Se mnou má totiž většinou jen ty příjemné zážitky - výlet, kino, cukrárna, jarmark…
Milá zakladatelko, tvá situace není jednoduchá, ale ne neřešitelná. Tvá sestra i matka jsou dospělé a svéprávné osoby a nepotřebují ošetřovatelku a radilku(tebe). Začni řešit své problémy, najdi si přítele a nesnaž se být nejoblíbenější dcera. Sestra má muže a syna, tak ať se starají. S mamkou je to složitější, rodiče podvědomě ochraňují problémovější dítě, ale nikdo jí to nevysvětlí. Pořiď si vlastní rodinu a uleví se ti. Jsi prostě patologicky závislá. Nedovedu si představit, že bych visela na matce nebo sestře stejně jako ty. Nejdůležitější osoba na světě jsem po dětech totiž já. Ty je nemáš, takže bys na prvním místě měla být ty, popřípadě nějaký chlap
. Zamysli se nad sebou.
@Petrolka: Ano, to vím, ale seznámení se nedaří.
Měla jsem vyhlédnutého jednoho muže, ale nevyšlo to. Předchozí zkušenost - nevěra před svatbou.
Spíš mám depku a nepočítám s tím, že by mě v životě vlastně mohlo potkat ještě něco hezkýho ![]()
Musím se z toho kolotoče dostat ven a jak říkáte - odříznout se, alespoň na nějakou chvíli…
Dlouhou dobu jsem to neviděla…
@Anonymní píše:
@zrcadlo: Právě proto bych jí nic nepsala, ale to nic nemění na tom, že mě to, co napsala, strašně mrzí.A třeba má pravdutřeba jí obtěžuju a otravuju a třeba si to vůbec neuvědomuju
Ale že u ní je ségra každý den, snídá tam, obědvá - tak to jí jako nevadí??
Nějak nechápu no…
Se mnou má totiž většinou jen ty příjemné zážitky - výlet, kino, cukrárna, jarmark…
Nehledej v tom logiku. Klidně to může být tak, že když vezmeš mamku do kina (tedy zdánlivě příjemný zážitek, za který by měla být ráda), tak si o to víc uvědomí, že bys měla být v tom kině s někým jiným, a že třeba i ona neměla udělat tu chybu ve čtyřiceti to zabalit, a mohla tam teď taky sedět s nějakým partnerem. Ty žiješ v přesvědčení, jak to byl skvělý večer, a ona jde domů plná bolesti, že jak jí, tak tobě chybí ta mužská opora a láska.
Fakt to neanalyzuj, prostě si mamka přeje být teď bez tebe, tak to respektuj (bez ohledu na to, jestli u ní bude tvoje sestra každý den).
@Anonymní píše:
@zrcadlo: Nikdy jsme nebyly takhle rozhádané. My se třeba pohádali 3× za život. Nehádáme se skoro nikdy. Až poslední dobou to vše nějak graduje, nechápu, co se to s námi stalo…Peníze jsem slíbila, že jí na mobil přidám, v srpnu má svátek.
Na nový mobil by sama neměla.
Tak jí to dej v srpnu, kdyz tam ted doneses peníze, tak ze sebe uděláš úplnou onuci ![]()
@brisco: Tak to ti přesně řeknu, jak to bude komentovat, že to dělám naschvál, když ona ten mobil nemá teď a potřebuje ho nutně a já jí to dám až v srpnu k svátku…
A máte pravdu - nebudu jí kontaktovat.
Hnusná na mě dneska byla dost!
Odepsala jsem jí, že je zlá a krutá a to si teď už po dnešku taky myslím.
Měla by jsi se částečně odpoutat a přestřihnout pupeční šňůru, myslím, že takový vztah k matce je až patologický. Nedokážu si představit říkat tak často skoro ve 40-ti mamce, že ji miluju a je můj nejdůležitější člověk v životě. to by pro tebe měl být partner, případně i děti a maminka jako někdo velmi důležitý, ale ne ta, se kterou trávíš tak strašně moc času.
Nedivím se, že máte ponorku, i když to je asi nejvíc kvůli nemoci sestry.
Souhlasím s výše řečeným, rodiče milujeme, ale včas bychom měli opustit hnízdo a vybudovat si vlastní život a psychicky se odpoutat.
Ta sms od mamky by mě ale hodně mrzela, asi bych vySvětlila, že jsem je tam nenechala, ale hledala je a že mě to nedorozumění mrzí. Neozývala bych se ale, asi je čas nechat se chvíli vzájemně volně dýchat, pokud by se neozvala, ozvala bych se nějak neutrálně po dovolené. Ale neomlouvala bYch se, nemáš za co.