Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ale jinak oddych a pak nový přístup. S mámou se na vejlet může, i jí pomoci, ale s mírou, ne si tím něco nahrazovat, nebo nadměrně obhajovat/odpracovávat. Nikdo netvrdí, že by měla být maminka nechána napospas nešťastné sestře, ale výraznější odloučení od doteď zaběhnutého stereotypu prospěje všem. Je dost možné že se máma probudí ve vztahu k nepovedené dceři a ukončí nekonečné samaritánství -a to zase rozhýbe změny v její rodině a také i v ní
Sice to bude rodeo, ale bude to potřeba. Rozhodně si to nedávej za vinu, další level by snad už byl kdyby si snad za tu sestru i dejchala či co. To je možná věc která je nejdůležitější, přerušit jejich závislost na Tobě a osvobodit je - samozřejmě pokud by bylo nejhůř, tak pomůžeš a budeš vědět kdy se to patří… a nic si nebudeš vyčítat…
Dobré ráno, tak musím říct, že jsem se na všechno vyspala, moc mě mrzí, jak to včera dopadlo, bolí mě to, ale budu muset respektovat mamku, že mně nechce vidět.
Jen si myslím, že v týdnu se tady zastaví sestra a začne mi vyčítat, že jsem jim ujela, proč jsem taková vzteklá, a že mě nepoznává a její obvyklé řeči. A to nevím, co jí budu říkat. Zvládla to bravurně a teď bude mít mamku jen pro sebe…
Rodina pr mě znamenala vždycky vše a včera se mi vše zhroutilo. Je to smutný, ale budu se s tím muset naučit žít. Takhle eozložený to ještě nikdy nebylo
![]()
Nenech se pořád tlačit do podřízené pozice, nedej si vnucovat vinu.
Milá zlatá, já jsem neujela, nečekala jsem, že skutečně půjdete pěšky a docela by mě zajímalo kudy jste šli, protože jsem najela sto jarních kilometrů a nikde jsem vás nenašla. Udělaly jste si to s mamkou sami, co víc k tomu chceš slyšet? Za chvíli odlétám takže musím balit, buď mi pomoz nebo se tu nemotej, dám pak vědět jak jsem doletěla, pozdravuj mámu
@Anonymní píše:
Dobré ráno, tak musím říct, že jsem se na všechno vyspala, moc mě mrzí, jak to včera dopadlo, bolí mě to, ale budu muset respektovat mamku, že mně nechce vidět.Jen si myslím, že v týdnu se tady zastaví sestra a začne mi vyčítat, že jsem jim ujela, proč jsem taková vzteklá, a že mě nepoznává a její obvyklé řeči. A to nevím, co jí budu říkat. Zvládla to bravurně a teď bude mít mamku jen pro sebe…
Rodina pr mě znamenala vždycky vše a včera se mi vše zhroutilo. Je to smutný, ale budu se s tím muset naučit žít. Takhle eozložený to ještě nikdy nebylo![]()
To myslíš vážně? Ano, včera pod vlivem emocí a situace sis vyslechla něco, co nemí příjemné a těžko se s tím srovnáváš, ale z mého pohledu máš problém spíš ty než mamka se sestrou…
Většina lidí má buď v pubertě nebo i dospělosti neshody s rodiči, ale to jak to tu popisuješ…víš někdy prostě padnou nehezká slova, aby se mohl vyčistit vzduch…
Příspěvek upraven 04.07.16 v 07:27
@evick2: Tak přesně tohle nejsem
citově chladná…
Uvědomila jsem si, že bych opravdu za ně snad dejchala.
A není to dobře.
Sestra má svůj život, o víkendech s mamkou není vůbec, to je s rodinou, ani o vánocích mamku nikdy nepozvou, to jsem s ní já, ale v týdnu jí akorát chodí vyžírat a otravovat svými problémy. K sestře nechodíme vůbec - nepřeje si to její tchýně. Takže jsme v jejím baráčku byli asi jen 1×. Ona si nedupne, že by nás tam chtěla. S tím jsem se ale taky už smířila.
S čím se nesmířím - že sestra je jaká je, ale ve finále jsem nejhorší já.
Mamce pomáhám kde můžu, všude ji vozím (doposud mi to nevadilo a dělala jsem to ráda).
Ale když pak vidím vyčůranost svojí sestry, tak si říkám, že asi dělám něco blbě ![]()
A jestli žárlím, tak na to, že sestra s mamkou mává jak s mávátkem a ta jí to ještě ochotně baští.. To není žárlivost v pravým slova smyslu - prostě mě to ŠTVE kvůli mamce, že to nevidí. ![]()
@Malaga: Jo, myslím to vážně! Jinak bych to nepsala. To, co se u nás včera stalo, se ještě nikdy nestalo, tak se nediv, že jsem z toho špatná. Prostě mám jí moc ráda a mám jí co oplácet - celý život se starala, jak nejlépe uměla, dala nám vše co z toho mála mohla a měla. Obdivuju jí, že to vůbec zvládla.
@Anonymní píše:
@evick2: Tak přesně tohle nejsem![]()
![]()
citově chladná…
Uvědomila jsem si, že bych opravdu za ně snad dejchala.
S čím se nesmířím - že sestra je jaká je, ale ve finále jsem nejhorší já.
A není to dobře.
Sestra má svůj život, o víkendech s mamkou není vůbec, to je s rodinou, ani o vánocích mamku nikdy nepozvou, to jsem s ní já, ale v týdnu jí akorát chodí vyžírat a otravovat svými problémy. K sestře nechodíme vůbec - nepřeje si to její tchýně. Takže jsme v jejím baráčku byli asi jen 1×. Ona si nedupne, že by nás tam chtěla. S tím jsem se ale taky už smířila.
Mamce pomáhám kde můžu, všude ji vozím (doposud mi to nevadilo a dělala jsem to ráda).
Ale když pak vidím vyčůranost svojí sestry, tak si říkám, že asi dělám něco blbě
A jestli žárlím, tak na to, že sestra s mamkou mává jak s mávátkem a ta jí to ještě ochotně baští.. To není žárlivost v pravým slova smyslu - prostě mě to ŠTVE kvůli mamce, že to nevidí.
A nepomohlo by ti přestat se srovnávat se sestrou? Která by měla mít větší zásluhy za péči o mamku? Proč to teda děláš? Aby ti byl někdo dostatečně vděčný? Abys byla ty za tu lepší? Prostě jste každá jiná. mamka je dospělá, zná vás obě, ví jaké jsou vaše možnosti, nemysli si, že si nevšímá…ale ty se přestaň se ségrou srovnávat, nedělá ti to dobře.
@Anonymní píše:
@evick2: Tak přesně tohle nejsem![]()
![]()
citově chladná…
Uvědomila jsem si, že bych opravdu za ně snad dejchala.
S čím se nesmířím - že sestra je jaká je, ale ve finále jsem nejhorší já.
A není to dobře.
Sestra má svůj život, o víkendech s mamkou není vůbec, to je s rodinou, ani o vánocích mamku nikdy nepozvou, to jsem s ní já, ale v týdnu jí akorát chodí vyžírat a otravovat svými problémy. K sestře nechodíme vůbec - nepřeje si to její tchýně. Takže jsme v jejím baráčku byli asi jen 1×. Ona si nedupne, že by nás tam chtěla. S tím jsem se ale taky už smířila.
Mamce pomáhám kde můžu, všude ji vozím (doposud mi to nevadilo a dělala jsem to ráda).
Ale když pak vidím vyčůranost svojí sestry, tak si říkám, že asi dělám něco blbě
A jestli žárlím, tak na to, že sestra s mamkou mává jak s mávátkem a ta jí to ještě ochotně baští.. To není žárlivost v pravým slova smyslu - prostě mě to ŠTVE kvůli mamce, že to nevidí.
nejde o citový chlad ale o vztek, tebe to celý neštve? Utekly z lesa, seřvaly tě a ještě by ti domu měla ségra nakráčet s výčitkama? Nebylo toho už dost?
@Malaga: Sama mamka říká, že kdyby neměla mě, neví, jak by to se sestrou zvládala. Je prostě náročná, to bys musela zažít, je to ta nemoc. A teď mně najednou nechce vidět, nemám jí otravovat život. Za týden pobytu jen se sestrou bude hotová, vyřízená - znám to, je to tak stále dokola a ona sama s tím asi neumí nic dělat.
A já se mám odteďka tvářit, že je mi to úplně jedno, a být vlastně v pohodě, jet na dovolenou a zapomenout na to, přičemž v hlavě mi stále půjde to, že jsem jí tu prostě nechala.
To mi půjde těžko ![]()
Taak jsem docetla. Prijde mi, ze chces matku jen pro sebe a zarlis. Ona je tu ale pro vas obe, jste jeji dcery a urcite vas ma rada obe stejne. Tak to ma byt. Proto pomaha sestre. Mama je chudak kdyz ma takhle na krku dve ctyricatnice… ![]()
Ano, natvrdo žárlíš a soupeříš o přízeň. Pokud jsi pomáhala, tak snad proto, že jsi to tak cítila a chtěla a ne pro vděčnost a uznání. A na mámu, že něco nevidí se nevymlouvej. Až bude tvoje dítě nemocné, tak to možná pochopíš.
@evick2: Vím to, uvědomuju si to, ale když se na to podívám, neumím s tím nic udělat..
A vím, že mi to ségra bude vyčítat. Že jsem je tam nechala, že byly v šoku, jak musely jít 2 hodiny pěšky, jak měly hlad a žízeň, a jak pak musely ještě autobusem a vlakem… Prostě vím, že si vyslechnu…
@Anonymní píše:
@Malaga: Sama mamka říká, že kdyby neměla mě, neví, jak by to se sestrou zvládala. Je prostě náročná, to bys musela zažít, je to ta nemoc. A teď mně najednou nechce vidět, nemám jí otravovat život. Za týden pobytu jen se sestrou bude hotová, vyřízená - znám to, je to tak stále dokola a ona sama s tím asi neumí nic dělat.A já se mám odteďka tvářit, že je mi to úplně jedno, a být vlastně v pohodě, jet na dovolenou a zapomenout na to, přičemž v hlavě mi stále půjde to, že jsem jí tu prostě nechala.
To mi půjde těžko
Dej ji najevo, nebo ji napiš, že ji kdykoli pomůžeš, ale až ona sama bude chtít, dál už se nevnucuj..
@Anonymní píše:
@Malaga: Sama mamka říká, že kdyby neměla mě, neví, jak by to se sestrou zvládala. Je prostě náročná, to bys musela zažít, je to ta nemoc. A teď mně najednou nechce vidět, nemám jí otravovat život. Za týden pobytu jen se sestrou bude hotová, vyřízená - znám to, je to tak stále dokola a ona sama s tím asi neumí nic dělat.A já se mám odteďka tvářit, že je mi to úplně jedno, a být vlastně v pohodě, jet na dovolenou a zapomenout na to, přičemž v hlavě mi stále půjde to, že jsem jí tu prostě nechala.
To mi půjde těžko
ježíššmarjá TYS jí tu nenechala, ona tu chce být sama! Chce mít pokoj a co ty víš třeba to samé poslala ségře. Nechtě tu ženu proboha chvíli v klidu! Pořád píšeš kolik toho pro vás dělala a stále dělá.. prokaž jí tu laskavost a nechte ji v klidu zregenerovat nervy. Totéž řekni sestře. Pokud se ozve, že s vámi chce být, buďte tu pro ni, ale dejte jí prostor
@ŁadyLada: I když si přiznám, že žárlím, tak mi to stejně nedává řešení toho, jak s tím naložit dál.
Přiznat věci si umím, zas tak tupá nejsem… ![]()