Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jsem zoufalá ze svého dítěte
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
22.11.15 19:26
A s cim maly marodi?? Ja vidim problem jen v tom, ze jste mesic zavreni doma. Malymu se nedivim, ze zlobi…vzdyt se musi silene nudit. A tobe se absolutne nedivim, zr jsi z toho na prasky, ja bych to nezvladla ani omylem!!
co je malemu?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.11.15 19:30
@Anonymní píše:
@soldi Mas pravdu, že mě neprvujou blbostiTo vše ale vyplývá z toho, že mám za sebou za poslední tri roky opravdu náročné období, fakt jedna jobovka za druhou a už me pak podráždí snad všechno. Vždycky si říkám,,nenech se vytacet, ber to s nadhledem" ale pak malej zase něco vyvede a úplně na to zapomenu a jsem vynervovaná.
jooj, ja toto tak dobre poznam. tiez mam dni blbec, ked si od rana hovorim, ze budem v klude, ale ked treti krat po sebe rozleje vodu po celej kuchyni a do toho sa mi smeje provokativne do tvare, tak uz po nom hukam 
ale vtedy pomaha, ked si cupnem a potulim si ho a snazim sa si doslova opakovat, ze su aj horsie na veci svete.
ale ono to fakt prejde, snaz sa moc netrapit nad tym a verim, ze uz toto vypisanie sa Ti trochu pomohlo sa citit lepsie 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.11.15 21:55
Jj, dvouletak..taky mam. Jeste ted nespi-pry „trosku nudim v postylce“. Mam prvni dite tak tu nebudu delat rozumy ze ho to prejde-proste jenom budu doufat, ze to tak bude. Ale jsem uz z neho taky na budku, hlidani skoro nemam a manzel na nej zase nema pry nervy a furt by mu daval za vsechno na zadek coz se zase prici me, achjo. A nejlepsi byla patecni navsteva kamaradky s ultraklidnym, hodnouckym chlapeckem ktery si nas vubec nevsimal a sam si hral s vypujcenymi auticky.Ta kamaradka ma tchyni co ji hlida 2×tydne cele dny a jeden den chodi maly do miniskolky na kterou my nemame. Vim, ze moje stesky sem nepatri, nejak to tu ze me najednou vypadlo..tak jen, ze vsude to taky neni ruzove a spousta dalsich deti je taky nekdy na zabiti.
- Citovat
- Upravit
22.11.15 22:20
Ahoj, mám taky dvouleté zlobidlo, odmlouvá chodit na nočník, klidně se vydělá do kalhot i když ví, že dostane na zadek, potom půl dne trucuje, nemůžu jí večer dostat do postele a ještě ke všemu terorizuje 2 měsíční sestřičku, mazec no, být tebou prostě jdu ven, alespoň na chvilinku, i když bych byla nemocná, čím víc se dítě nudí, tím víc doma zlobí, já nejít s malou za den alespoň na hoďku ven, tak to doma zboří komplet, jo a zapřáhni chlapa.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
10.4.17 13:51
Máme skoro tříletého neposluchu. Má mě na háku, ignoruje mě, neposlouchá, provokuje…
Když mu něco nedovolím, nebo neodsouhlasím, tak buď vytře, nebo ječí, vzteká se, hází věcmi, ubližuje sobě i okolí. Nic si nevyřve a za hodinu se opakuje klidně stejná situace a opět si nic nevyřve.
Pokud se snažím, tak fungujeme, ale už jsem vyčerpaná z toho, že všechno musím okecávat, abychom se hnuli z místa. Pořád jsem v napětí, protože čekám, že se ta křehká rovnováha rozsype jak domeček z karet.
Včera už jsem to ořvala, že jsem neschopná a „vyhrožovala“ jsem mu, že půjde na převýchovu k babičce, protože ta do mě neustále ryje, že jsem neschopná.
Navíc okolí už několikrát o synovi prohlásilo, že je aktivec, svéhlavička, osobnost a několik dalších podobných označení… Což mi všechno přijde jak eufemismy pro „nevychovaného rozcapence“.
Chápu, že to je do jisté míry normální, ale spíš mě uklidněte, že to časem přejde. U staršího dítěte začaly být vidět výsledky výchovy mezi 2,5 a 3 roky. Teď zatím nic.
- Citovat
- Upravit
10.4.17 13:56
Joo, já řešila tenhle problém před pár měsíci. Úplně si pamatuju to zoufalství, ale přejde to, ted máme zase trochu lepší období, tak vydrž 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.4.17 14:00
Máme doma totéž v bleděmodrém, skoro dvouleté. Bude to znít jako klišé, ale je potřeba najít způsob, jak na něj vyzrát, najít něco, co funguje. Když náš malej začne nabírat obrátky v hysterickém záchvatu, jednoduše ho čapnu a zavřu k němu do pokoje. A v klidu si jdu dělat, co potřebuju. Během minuty, někdy dvou se řev změní - to je okamžik, kdy vcházím a nabízím náruč „hodnému klukovi“. V 99% případů přestane okamžitě plakat, přitulí se a je hodný.
Ideálka ovšem je zabránit řevu ještě dříve, než přijde. Náš to děá nějčastěji při kombinaci únava + nerozumím, co chce. A protože je po mně, netrpělivý a svéhlavý, potřebuje mít všechno hned a neúspěch se netoleruje, dá mi maximálně dva pokusy na uhádnutí, jinak spouští hysterii. Ve dvou letech už ale začíná být schopný pochopit moje vysvětlování, že maminka není génius a musí se vyjadřovat jasněji (zatím nemluví, trochu znakuje).
Zkrátka najdi prapůvodní příčinu hysterie a snaž se jí předcházet
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.4.17 14:03
Vydrž, to přejde, skutečně ano. A snaž se ho něčím „důležitým“ zaměstnat - třeba házet prádlo do pračky nebo ven, to by byl hvězda, jak pomáhá mámě! Anebo zapnout pračku! Prostě něco dělat, to oni milují. Ale jinak nezbývá, než to přežít. dej si večer panáka a snaž se to zaspat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
10.4.17 14:12
@inkakřivák on mi hodně pomáhá. Baví ho to, tak ho v tom podporuju. Sám vyklízí myčku, plní pračku, krmí psa, kočku i slepice, zametá, okopává se mnou zahradu… Nenutím ho, ale když chce, tak ho nechávám.
Je mi jasné, že to přejde, ale už to trvá víc než rok a je to stále horší.
@Icestar někdy tomu nezabráním. U nás stačí i to, že mu položím hrnek ouškem ke špatné ruce, bohužel se správná ruka často mění. Nebo třebe přelítne přes cestu pták. Před 2 týdny vytřel v obchodě, protože jsem mu nechtěla koupit pivo. Prostě se rozhodl, že ho chce a konec. Přitom se nikdy v obchodě nevztekal. Od té doby se to opakuje pravidelně a bez něj nenakoupím, protože nemám hlídání.
Způsob, jak na něj vyzrát neexistuje. Něco chvíli zabírá, pak je konec.
A ano, čekám na den, kdy bude mluvit a rozumět, jako na smilování.
- Citovat
- Upravit
10.4.17 14:19
Mám doma taky takovou svéhlavou osobnost. Pokaždé když někam jdeme, jsem lehce nervozní jak to proběhne, jestli bude nějaká scéna apod. protože to nikdy dobředu neodhadnu z čeho a kde by mohla vzejít konfliktní situace. Může nastat úplně kdekoli a z jakéhokoli důvodu, aby jsme v klidu fungovaly, tak musím také všechno okecávat a vymýšlet různé taktiky. Třeba venku nemůžu normálně říct,,pojď jdeme domu,, samozřejmě zásadně nejde, musím jí lákat na kdeco zajímavého po cestě, aby si ani neuvědomila, že jsme najednou před barákem. Tak je to se vším, v mluvení je pozadu, ale slovo ne a blé používá s velkým důrazem 
Darebačce je 2,5roku a řekla bych, že je čím dál paličatější, starší dcera byla také náročná, ale po tom druhém roce se s ní dalo už vycházet lépe a od 3let byla zlatá, u té mladší tuším, že se jen tak změny nedočkáme 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.4.17 14:46
@Anonymní píše:
Máme skoro tříletého neposluchu. Má mě na háku, ignoruje mě, neposlouchá, provokuje…
Když mu něco nedovolím, nebo neodsouhlasím, tak buď vytře, nebo ječí, vzteká se, hází věcmi, ubližuje sobě i okolí. Nic si nevyřve a za hodinu se opakuje klidně stejná situace a opět si nic nevyřve.
Pokud se snažím, tak fungujeme, ale už jsem vyčerpaná z toho, že všechno musím okecávat, abychom se hnuli z místa. Pořád jsem v napětí, protože čekám, že se ta křehká rovnováha rozsype jak domeček z karet.
Včera už jsem to ořvala, že jsem neschopná a „vyhrožovala“ jsem mu, že půjde na převýchovu k babičce, protože ta do mě neustále ryje, že jsem neschopná.
Navíc okolí už několikrát o synovi prohlásilo, že je aktivec, svéhlavička, osobnost a několik dalších podobných označení… Což mi všechno přijde jak eufemismy pro „nevychovaného rozcapence“.
Chápu, že to je do jisté míry normální, ale spíš mě uklidněte, že to časem přejde. U staršího dítěte začaly být vidět výsledky výchovy mezi 2,5 a 3 roky. Teď zatím nic.
ja jsem jako dite podobne zlobila a vydrzelo mi to do vysokeho veku. Nebylo to tim, ze by mama nebyla dusledna ve vychove… u mne to byla frustrace. Rodice nikdy nezajimalo, ze jsem unavena, ze mam hlad/zizen, ze bych chtela domu, a pod. Kdyz jsem zacala natahovat, tak jsem dostala vyhubovano a pak doma vyprask za zlobeni na verejnosti.
Zajimave je, ze babicce jsem takove sceny nedelala. Babicka mne ale nikdy nebila, kdyz neco neslo, tak mi to v klidu vyvetlila a kdyz jsem chtela nejake sladke/hracku, na ktere babicka nemela, tak mi smutne vysvetlila, ze by mi to moooc rada koupila, ale ze nema penizky. Fungovalo to.
Mozna to na tveho syna nebude zabirat, ale zkus jeho prani brat vazne a pokud to nejde, pekne s laskou vysvetlit proc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.4.17 15:22
@warita Mluvíš mi z duše. Problém současných dětí (včetně toho mého) je v nedostatku pozornosti a pochopení. Děckám jsou narvány tablety a mobily, aby „doma neotravovaly“, rodiče se jim málo věnují a tu frustraci si nějak vybít musí. Pak je to vidět na těch babičkách, u kterých děti nezlobí, protože babičky jim věnují 110% své pozornosti a ke „zlobení“ tudíž není důvod.
Anonymko, způsob, jak na něj vyzrát, existuje. Pokud říkáš, že neexistuje, předem to vzdáváš a to je špatně. Je to tvoje dítě, ani jeden se k tomu druhému nechováte z nějakého zlého úmyslu - všechno má příčinu! Tak ji hledej, věnuj mu maximum snahy a uvidíš, že na to přijdeš. Držím palce Btw. V klidu se dá nakoupit - rohlík cézet, košík cézet - taky už jinak skoro nenakupuju
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
10.4.17 16:38
@warita on nemluvi, takže se nevyjádří. Hlavně u něj se nedá vysledovat důvod - hrajeme si s Duplem a on mě najednou kousne a směje se tomu. Z mého pohledu žádný konflikt není, protože je v pohodě, hryzne a zase je v pohodě. Babičce to dělá taky. Oběma babickam. Jedné víc než mně, protože s ním neumí jednat.
Všechno vysvetluju, okecavam, připravuju…
@Icestar v košíku nesedí, rohlíky před zaplacením nedavam a on je stejně nejí.
Jinak u nás neexistuje tablet, my se snažíme o to, co bylo normální dřív - mluvíme spolu, spolupracujeme, hrajeme si spolu, jime společně u stolu, chodíme ven. Děti mají od určitého věku povinnosti, máme nastavené hranice. Ale i naopak obě děti mají možnost se vyjádřit a snažíme se je vyslyšet. Prcek spí s námi v ložnici, protože chce. Často mají možnost volby - kam pojedeme na výlet, co bude k večeři… Zajímáme se o jejich názory. Může se vyjádřit i ten nemluvici, kdy ukazuje nebo se ho ptáme. Tím ho se ho snažíme naučit, aby uměl vyjádřit své prani a potřeby.
Myslím, že u něj to bude o komunikaci.
- Citovat
- Upravit
10.4.17 17:11
@Anonymní píše:
@warita on nemluvi, takže se nevyjádří. Hlavně u něj se nedá vysledovat důvod - hrajeme si s Duplem a on mě najednou kousne a směje se tomu. Z mého pohledu žádný konflikt není, protože je v pohodě, hryzne a zase je v pohodě. Babičce to dělá taky. Oběma babickam. Jedné víc než mně, protože s ním neumí jednat.
Všechno vysvetluju, okecavam, připravuju…
@Icestar v košíku nesedí, rohlíky před zaplacením nedavam a on je stejně nejí.
Jinak u nás neexistuje tablet, my se snažíme o to, co bylo normální dřív - mluvíme spolu, spolupracujeme, hrajeme si spolu, jime společně u stolu, chodíme ven. Děti mají od určitého věku povinnosti, máme nastavené hranice. Ale i naopak obě děti mají možnost se vyjádřit a snažíme se je vyslyšet. Prcek spí s námi v ložnici, protože chce. Často mají možnost volby - kam pojedeme na výlet, co bude k večeři… Zajímáme se o jejich názory. Může se vyjádřit i ten nemluvici, kdy ukazuje nebo se ho ptáme. Tím ho se ho snažíme naučit, aby uměl vyjádřit své prani a potřeby.Myslím, že u něj to bude o komunikaci.
Rohlík(.)cz a Košík(.)cz jsou zásilkové obchody s potravinami 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
