Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@AstraG zavolala bych pro klid duše na toxikologickou linku. Ale pokud jen olízala štětec a nespolykala celou škatuli červené a modrou k tomu, tak bych se nebála
Jsou sice nevhodné pro děi do 3 let, nicméně ultrajedovaté být stejně nesmí ![]()
@kouřící králík nech si ty kroutivé oči pro někoho jiného, napsané to tam není.
@AstraG dcera je taky x-krát olízala, pokud je nesnědla celé, tak bych to neřešila
Pokud je tam napsané nevhodné do 3 let, tak netoxické nebudou…
Odpověď už jsem si dohledala, vodovky jedovaté nejsou. Díky všem, co se snažili pomoct. Hezký den
@MarieOVMUC píše:
http://nempov.lf1.cuni.cz/…e_otravy.pdf
stránka 17, bod Školní pomůcky
@kokomo nebo poste napsat ctrl +f a do policka vepsat vodovky ![]()
Vážené dámy,
dovolte, abych do diskuse přispěl elaborátem z vlastního experimentu na téma jedovatosti vodovek:
Je to asi tři týdny, co jsem se, tak jako každý večer, odebral zavřít slepice. Děti (dcera 3,5 roku, syn 1,5 roku) jsem nechal těch pár minut v domě samotné. Po návratu se zdálo být vše v pořádku, děti už byly příjemně unavené, v bytě bylo jen sporé osvětlení, vypadalo to, že už půjdeme spát. Ještě chvíli jsme si klidně hráli, když jsem se podíval na syna a vidím, že má rty takové jakoby tmavé… No, přičetl jsem to tomu vážně skromnému osvětlení a hráli jsme si dál. Po chvilce se syn natočil lépe ke světlu a vidím, že má pusu fakt černou a mezi rty temné blátíčko. Šel jsem pro mokrou plínku a utřel mu rty a jazyk, nakonec jsem mu pusu vypláchl vodou. Hned mi bylo podezřelé, že se to blátíčko tak pěkně na té plínce beze zbytku rozpíjelo a pojal jsem podezření na vodovky. Prošel jsem byt a ejhle - během pár minut mé nepřítomnosti si děti odskočily do kuchyně, ze stolu vytáhly zánovní vodovky, syn vydloubnul dvě celé barvičky (černou a temně hnědou) a rozcumlal, rozkousal a snědl, načež se děti vrátily zpět do obývacího pokoje a v nepředstíraném klidu vyčkaly mého příchodu. Odhaduju, že na konzumaci dvou tabletek vodových barviček měl syn celkem asi 15 minut a v době, kdy jsem věc odhalil, již převážná část dávky postoupila do zažívacího traktu. Nenechal jsem se vyvést z míry a po zběžné rešerši internetu (včetně tohoto fóra, děkuji,) jsme se odebrali do společného budoáru a spokojeně usnuli.
Druhý den měl synek stolici běžné konzistence, avšak černočernou jak uhelný mour, velmi dobře rozpustnou a probarvující. Další den již byl odstín o něco mírnější, třetí den opět a čtvrtý den byla stolice již normální. Žádné další příznaky nepozorovány, nálada, chuť k jídlu a pití, aktivita, spánek, vše normální, odstín pleti nezměněn; teplota, tep a tlak neměřeny. Tři týdny po experimentu se synek nadále vyvíjí normálně, pozorování ukončeno.
Doufám, že je tedy jednou pro vždy prokázáno, že obyčejné vodovky jedovaté nejsou ani v poměrně vysoké dávce. Jsem rád, že jsem takto mohl přispět do zdejšího katalogu zkušeností, který jsem již nejednou použil.
s pozdravem
Hynek
_____________________________________________________
„Dítě si uděláme kdykoliv nové.“ (indické přísloví)
„Nejhorší smrt je smrt z vyděšení.“ (české přísloví)