Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Odjedu. Včera jsem si koupila letenky na 3 dny do Říma a je hned veseleji, plánování, těšení se. Kdybych nemohla odjet, jdu někam dál do přírody (třeba vyrazím na trek), jinak tam jsem denně, takže to už je celkem rutina. Nebo sport, nová kniha.
@terien píše:
A jsou lidi, kteří jsou na tom tak špatně, že by měnili i s tebou.
Myslíš? Že by brali výhled x měsíců chemoterapie, ozařování a několik operací? Možná ano. Jsou i horší vyhlídky.
@Anonymní píše:
Myslíš? Že by brali výhled x měsíců chemoterapie, ozařování a několik operací? Možná ano. Jsou i horší vyhlídky.
Ano, někdo nemá žádné vyhlídky.
Mám podobne stavy. Jsem spokojená, ale nejšťastnější v životě jsem byla, když se narodil syn. Velice chtene miminko dlouho očekávané miminko. Užívala jsem si každý den s ním. Pak přišla malá, miluju ji nejvíc, ale už je víc starosti se vším. Chodím do práce, tak se člověk víc honí atd. Každý druhý se kolem. Náš rozvádí nebo rozchází. Taky se máme s manželem rádi, ale už to není takový. Jsem spokojená, ale šťastná ne, jsou ale okamžiky, které mi umí udělat velkou radost, hlavne práce a děti.
Spíš nejsem nešťastná. Uvědomila jsem si, že takový ten opravdový pocit štěstí, to je často jen vzpomínka na nějakou hezkou chvíli nebo určitý pocit z nějaké chvíle, který jsem si v té oné chvíli neuvědomovala. Mám naštěstí docela „šťastnou“ povahu, dokážu se radovat z maličkostí, ale ani stres se mi nevyhýbá. Myslím, že člověk po duchovní stránce potřebuje hlavně bezpečí a jistotu, že někam a k někomu patří, a pak také trochu krásy, která mu zpříjemňuje život. Jen je mi líto lidí s chronickými depresemi, ti musejí zažívat peklo na zemi.
@Anonymní píše:
Dobrý den, prosím o zachování anonymity. Připadám si poslední dobou taková vyšťavená a nemám na nic náladu. Jak tyhle stavy řešíte vy?
Spát, cvičit, usmívat se, investice (nebo i free) do zážitků (na rozdíl od kupování věcí), hledat, co se dá prožít skvělého.
Pocit štěstí dělá ze 40% naše chování, dá se to naučit, a jen 10% to, co se děje okolo, toliko psychologie.
@terien píše:
A jsou lidi, kteří jsou na tom tak špatně, že by měnili i s tebou.
Jsi vtupna
. Co trápí tebe? Sice nejsem anonymka s rakovinou, ale ty jsi na hlavu
.
@krajta píše:
Jsi vtupna. Co trápí tebe? Sice nejsem anonymka s rakovinou, ale ty jsi na hlavu
.
Když myslíš
mě netrápí nic, děkuju za optání
@Anonymní píše:
Dobrý den, prosím o zachování anonymity. Připadám si poslední dobou taková vyšťavená a nemám na nic náladu. Jak tyhle stavy řešíte vy?
Nejsem šťastná a chci utéct. Zase
@Roxy ivka píše:
Spíš nejsem nešťastná. Uvědomila jsem si, že takový ten opravdový pocit štěstí, to je často jen vzpomínka na nějakou hezkou chvíli nebo určitý pocit z nějaké chvíle, který jsem si v té oné chvíli neuvědomovala. Mám naštěstí docela „šťastnou“ povahu, dokážu se radovat z maličkostí, ale ani stres se mi nevyhýbá. Myslím, že člověk po duchovní stránce potřebuje hlavně bezpečí a jistotu, že někam a k někomu patří, a pak také trochu krásy, která mu zpříjemňuje život. Jen je mi líto lidí s chronickými depresemi, ti musejí zažívat peklo na zemi.
Přesně tak ![]()