Jste s dětmi opravdu šťastnější?
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Z rozumu a kvuli manzelovi. Vsichni vcetne odborniku me ujistili, ze teseni a laska prijde, az otehotnim (neprisly), az ucitim pohyby (neprisly), az se narodi (neprisly), az se na me usmeje (neprisly), az poprve rekne mama (neprisly), az poprve rekne mam te rad (neprisly). Trvalo to tak ctyri, pet let u kazdeho a nemuzu rict, ze je to „ta prava“ materska laska, postupem casu (a s pomoci mediciny) jsem se nakonec vnitrne stotoznila s faktem, ze jsme rodina.
Prvni rok, dva to nehrot ve smyslu „nemiluju ho a mela bych“, soustred se na to, jestli vubec citis a vnimas. Pokud te zmaha kojeni, zvaz ukonceni. Pokud mas malo spanku, prekopej uplne cokoliv komukoliv, ale vsichni musite odpocivat. Pokud te dite zacne fyzicky odpuzovat, okamzite na pohotovost. Ony antidepresiva te neudelaji veselou, ale daji ti vubec biochemicky moznost byt vesela, smutna, citit, prozivat. Ale to vis, pokud se lecis. Je to na dlouho, mozna na roky, ale ma to smysl, predevsim kvuli kvalite tveho zivota.
Nekdo ma bunky na zvireci ochranovani mladete, nekdo si musi pockat na smysluplnou konverzaci. V mezicase uz to, ze nad tim premyslis, je znamka, ze jsi dobry rodic, protoze ti jde o bezpeci a pohodu ditete. Ctyri mesice je strasne malo, je bezne mit potiz s takovym miminem nejak uspokojive komunikovat.
(Druhe dite jsme mela v nelecene nejcernejsi depresi kvuli tomu, ze kdyz uz jsem matka k nicemu, tak aspon maji jeden druheho.)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jo a jestli jsem stastnejsi? To nemuzu vedet. Tesne pred detmi jsem byla rozhodne spokojenejsi nez par let po detech, ale jak by to bylo dnes, kdovi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@DanielaS Děkuju.. mrzí mě, že ti to trvalo tak dlouho a obdivuji, že jsi v takovém rozpoložení šla do druhého dítěte, já v tomhle budu asi sobec, i když jsem původně jedináčka nechtěla.. doufám, že se u mě ta láska zlomí dřív, s těma AD je to lepší, ale prostě nějak najednou nevím proč jsem podlehla a šla do toho.. a jsem naštvaná na všechny, kteří tvrdí, že s dětmi je to super a bez nich bude člověk litovat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@DanielaS Tak hlavně, že tvoje děti budou mít depresivní matku, jedno druhé a tu depresi jako bonus k tomu. 
Nechápu, jak si někdo s depresemi vědomě pořídí víc dětí. Je to dědičné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@divine woman píše:
@DanielaS Tak hlavně, že tvoje děti budou mít depresivní matku, jedno druhé a tu depresi jako bonus k tomu.
Jako že někdo, kdo má deprese, si má pořídit max. jedno dítě? 
Přece se to dá léčit proboha
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Kia20 píše:
Ahoj, zakládala jsem tu už jednu diskuzi s poporodní depresí, začala jsem brát AD a mám domluvené další schůzky s psycholožkou, tak snad to k něčemu bude.
Nemůžu se ale zbavit myšlenek na to, že já mít dítě neměla, že jsem podlehla tomu, že je to přirozené, že je s dětmi je vše hezčí a stojí to za to. Teď ale všude kolem čtu a slyším, jak maminky nemají čas na sebe, jsou unavené, vyčerpané, partnerský život upadá a mateřská je vlastně vůbec nebaví.
Tak se chci zeptat, jste s dětmi opravdu šťastnější? Nebyl váš život veselejší předtím?
Děti nemám a nejspíš už mít nikdy nebudu. Je to pro mě těžké. Několikrát jsem potratila, absolvovala neúspěšně několik IVF. A stejně po dítěti toužím. Ty ho máš, ale pochybuješ. Není to jednoduché ani pro jednu z nás. Možná to není o těch dětech, ale o nás samotných. Přeju ti, aby sis našla cestu ke svému dítěti. A bez dětí život veselejší a šťastnější není. Může být jen o dost jednodušší, ale třeba ta bezstarostnost je pro mě hodně vysoká cena za nedobrovolnou bezdětnost.
- Citovat
- Upravit
@MartinaIrena Mám několik kamarádek s depresemi. Jedna záměrně děti nemá, protože by nikomu na světě nic tak hrozného nepřála. Další má rovnou 4 a hádej kolik z nich má psychické problémy?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@divine woman
No, víš, já jsem sama v sobě třeba hodně řešila, jestli mít dítě, když pro něj nemám úplně superideální podmínky. A pak jsem si uvědomila, že já je taky jako dítě neměla, třeba zrovna tu depresi jsem si úspěšně zdědila, ale nebyl to jediný problém. A víš co? Jsem stejně fakt ráda, že jsem na světě. I když jsem měla ne moc ideální rodiče a mám po nich depresi. Depresi dost úspěšně léčím, mám super manžela, a vůbec fajn život, zažila už jsem toho spoustu, co za to rozhodně stálo. A doufám, že ještě zažiju. Taky chci dítě. Budu stará a s depresí. Budu se prostě snažit být nejlepší matka jak budu umět a budu věřit, že dítě bude mít aspoň tak dobrý život, jako já.
- Citovat
- Upravit
@MartinaIrena píše:
Jako že někdo, kdo má deprese, si má pořídit max. jedno dítě?
Spíš by neměl mít ani to jedno.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Zeoli
Tak to by v tom případě nikdo s rakovinou v rodině taky neměl mít, s kardiovaskulárními chorobami, nikdo chudý taky spíš ne…to by společnost přišla o hodně super lidí, kteří by se nenarodili. Ano, deprese je peklo. Každá vážná nemoc je peklo, nejen duševní. Nejsou všechny dědičné a mohou dítě potkat, žádná matka to nechce, hodně lidí si bez ohledu na genetickou kvalitu rodičů nějakým peklem v životě projde. Každý předáváme pravděpodobnost k něčemu, málokdo je zdravý jak řípa do 80. Ale jestli moje dítě depresi zdědí, aspoň to budu umět identifikovat a rychle řešit tak, aby to optimálně do stadia peklo ani nedošlo. U mě třeba nemuselo, kdyby to někdo řešil.
- Citovat
- Upravit
Já jsem si život před mateřstvím fakt užila a naplnila, práce, kariéra, cestování, zážitky. Mám to v hlavě uložené skoro, jakoby to byly dva různé životy. Dnes s batoletem na sebe čas moc nemám, běhám od jednoho k druhému, jsem unavená, někdy nevrlá, hodně pochybuji o sobě, sem tam mraky s mužem, ale už si neumím představit, že bych byla bez syna 
Takže nejsem šťastnější než jsem byla, jsem prostě šťastná, že ho mám. Štěstí má asi milion podob. Vím jistě, že kdybych z nějakého důvodu byla bezdětná, rok od roku bych si to víc a víc vyčítala, a odcházela bych s pocitem, že něco nějak nebylo, jak mělo. Takto je to úplné, Ale rozumím, že jsou i ženy bez touhy po dětech. Já jsem rozhodně patřila k těm, které měly hodně pomalý rozjezd 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@divine woman píše:
@DanielaS Tak hlavně, že tvoje děti budou mít depresivní matku, jedno druhé a tu depresi jako bonus k tomu.
Je to dědičně asi z 15 % (i když někteří vědci se klaní k tomu, že tam dědičnost moc velkou roli nemá). Já mám těžkou depresivní poruchu a děti mám dvě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Wani Já přeju dítě/děti každé ženě, která je chce mít. Ale některé důvody jsou pro mě nepochopitelné. Nejsem odborník, ale dobrý pozorovatel. A ty sklony k psychickým problémům se podle mě rozhodně nedědí z 15%. Spíš je výjimka, že dítě taky něco nepodědí. U lidí, které znám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@divine woman píše:
@Wani Já přeju dítě/děti každé ženě, která je chce mít. Ale některé důvody jsou pro mě nepochopitelné. Nejsem odborník, ale dobrý pozorovatel. A ty sklony k psychickým problémům se podle mě rozhodně nedědí z 15%. Spíš je výjimka, že dítě taky něco nepodědí. U lidí, které znám.
Tvoje zkusenosti rozhodne nejsou smerodatne a vypovidajici.
Tyto vyzkumy se delaji na tisicech a tisicech pacientech po desetileti. Ja se taky ucastni vyzkumu. Uz deset let nemela depresivni epizodu, beru leky. Prvni dite se mi narodilo po 3 letech stabilizace, takze jsem se mela vzdat deti, i presto ze jsem stabilizovana? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
