Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Lama Lama píše:
když to je právě to. já bych za selhání té mé výchovy ani nepovažovala to, že se tak chová, jsou to jen manýry, přitáhnou to ze školky a je to normální. Mě spíš tve, že mi tykový blbiny dokážou vytočit a řvu a ječim zbytečně.
Absolutně souhlasim! Myslím, ze to ječení je spis ze zvyku a hlavně každodenní únavou a taky rituálem/at je pondělí nebo streda, budu s detma od rána do večera. Tedy u me to tak je…
Ahoj, v podstatě s výchovou dětí spokojená jsem, teď jim bude 7. Nejsem spokojená se sebou, že někdy zbytečně řvu, nechám se vytočit věcmi, který jindy přejdu. Obvykle to má jiný původ, jsem unavená z práce, je mi blbě nebo něco a pak stačí blbost, která mě jindy fakt nevytočí a v tuhle chvíli bouchnu úplně zbytečně. Ale myslím, že se mi hodně vyplatila důslednost a nelhat dětem. Když jsme šli ven třeba s motorkama nebo kolama, děti si vzpomněly že už je najednou nechtějí nebo tak něco, tak když jsem řekla, že je necháme u nejbližší popelnice nebo poletí přes plot, tak jsem to fakt udělala. Neříkám, že to nebylo o nervy, ale zabíralo to. Když se řeklo, že si uklidí hračky v pokojíku nebo poletí z okna, tak prostě z toho okna letěly. Nebo že je vrátíme Ježichovi, pak byly třeba několik měsíců schovaný ve skříni. Když se mělo jít ven a nechtěly se z trucu oblíkat, tak jsem zkrátka překopala plány a holt se nikam nešlo, i když jsem byla třeba s někým domluvená. Teď jsou děti v první třídě, takže je to zas jiný, začíná asi první puberta nebo co, já jsem těhu, takže hormony a nervy pracujou…Ale v zásadě si myslím, že ve výchově je fakt hodně důležitá důslednost.
@boball píše:
Ba ne, tvoje výchova se právě projeví až z ní vyleze. V pubertě se často chová jako blbec i to nejlíp vychované dítě.
jestli vůbec tu pubertu přežijeme
![]()
Myslím, že si nemusíš nic vyčítat, děti prostě 100% ovlivnit nelze. Náš malý dělá taky naschvály, vyblbuje se a nepřestane až se někdy před lidmi cítím trapně. Moje taktika je se na veřejnosti nenechat vyprovokovat, ale doma mi tečou nervy a taky řvu a dostane i na zadek, ale doma zase nemá takovou potřebu ty naschvály dělat jako před cizími.
Navenek si každý myslí jak to super zvládám se dvěma malýma dětma, ale kdyby mě viděli někdy doma
Jinak ale malý není vztekací, takže se s ním docela dá, ale o své výchově mám také pochybnosti, to je snad normální. ![]()
Ahoj, na začátek jen budu souhlasit s ostatními, že udržet nervy na uzdě je obrovsky těžké. Na druhou stranu, zatím to vypadá, že se to dá trénovat, takže třeba v důchodu ze mě bude velký kliďas
.
Co se týká spokojenosti s výchovou, zatím nemám velké zkušenosti. Mám kluky 4,5 a 2 roky, takže prostě začátečník. Ale spokojená jsem. Chvilku mi trvalo, než jsem si vyjasnila co a jak chci dělat, sice ne vždycky udržím nervy na uzdě, ale na druhou stranu, přijde mi to normální, dítěti pak většinou vysvětlím, že jsem křičela, nebo se mračila proto, že mě něco nazlobilo a omluvím se.
Fyzické tresty ani záměrné křičení nebo zvyšování hlasu (tím myslím účelové, jen proto, abych něčeho dosáhla) nepoužívám, protože mi to nepřijde správné. Navíc si sama sobě neumím vysvětlit, proč já bych to dělat měla a dítě bych za podobné chování měla trestat. Zatím to u nás funguje, ale jak říkám, začínáme.
@dlouha píše:
@Katchus moje děti se tak nechovají a nikdy nechovalya něco podobnýho by zkusily jednou viz. plivání na sklo
a co bys jim konkretne provedla, kdyby to zkusily?
aha, uz jsem precetla druhy tvuj prispevek.
Hele mas stesti, ze mas kluky tvarny jak plastelina
Oni jsou taky kluci, co jim dat na zadek nevadi, zakazat pohadku nevadi a za tu srandu jim to stoji. A jestli jsi skutecne nemela nikdy zadnou scenu, tak jsi ji ani nikdy nemusela resit. To se pak vychovava samo. No mas ohromny stesti na deti. my maminky tech hure zvladatelnych si alespon namlouvame, ze ti nasi budou prubojnejsi, ale kdo vi.
@dlouha píše:
@Katchus moje děti se tak nechovají a nikdy nechovalya něco podobnýho by zkusily jednou viz. plivání na sklo
no, máš štěstí, že máš klidné děti. Náš je taky takový rarach, který se rád před ostatníma předvádí. A jak by jsi předcházela tomu plivání? Vůbec nechápu, kde na to přišel, ale když je v ráži, tak to začne dělat (nebo když je u nás návštěva) a nepomáhá domluva, několik plácnutí na zadek, odvedení do pokoje, kde je nechán, aby se uklidnil, nic… ![]()
@Pudloslava Každé dítě je zvladatelné, je to o přístupu a prostě důslednosti, každé dítě je jiné, na každé platí něco jiného, já si myslím, že je to tím, že je vychovávám v podstatě od doby, co začali něco vymýšlet, od zkoumání zásuvek, po vyhazování hlíny z květináčů atd. manželův syn byl a je velmi hyperaktivní a jelikož u nás bývá jednou za 14 dní na víkend, plus prázdniny nebo jak se domluvíme, tak ten třeba zkouší víc, protože maminka ho všechno nechá, ale tady se chová relativně slušně, zatímco ona to nechápe a doma a ve školce jí dělá problémy o kterých se vám ani nezdálo, pokousal kluka, sprostej na učitelky, absolutně u ní nerespektuje autoritu, tady když chodil do školky, podle učitelek svatý dítě…kde je pak chyba…my už to máme zajetý od začátku, když si zasloužili, dostali na zadek…teď tuto variantu velmi zřídka použiju, to už musí být extra, aby ano…jen zvednu hlas a je klid, a když není, vypnu pohádky, nebo nedostanou bonbóny atd. záleží na situaci,…nemyslete si, taky mi tečou občas nervy, pořád mám tři kluky a najdou si i čas na zlobení nejvíc jak jsou všichni a zkoušení…co se týká toho plivání, zkusila bych reagovat úplně jinak než by třeba čekal…
to je prča jak si matky hodných dětí myslí, že je to jejich záluha a maminy lumpů, že je to zásluhou povahy. ![]()
@Lama Lama píše:to je prča jak si matky hodných dětí myslí, že je to jejich záluha a maminy lumpů, že je to zásluhou povahy.
A myslíš, že to povaha neovlivnuje? ![]()
Kdyby mladší byl první dítě, byla bych ohledně výchovy chytrá jak rádio (nic proti nikomu
)
Mam dva kluky a miminko, vychovu moc nezvladam, ale moji kluci, kdyz jsou spolu, tak jsou fakt temer neovladatelni, zvlast nejstarsi si vynucuje pozornost neustale, cimz me casto vytaci. Snazim se, teorii mam zvladnutou, v praxi obcas ujedu.
maly priklad, dnes pri vecernim koupani dojdu k vane, koukam na starsiho a on me a rikam : tak kluci, ted jste si chvilku pohrali, tak ted uz se jen omyjte a pojde ven z vany. Natoz starsi si zacne olizovat rameno a rika mladsimu : Kubo zvladnes tohle a zacne se smat. Proste jak kdybych tam nebyla, totalni ignorace. Po dnesnim narocnym dnu me to uz vytocilo, placla jsem ho pres nohu, tak jsem si od nej vyslechla, jak jsem zla a spatna mama.
Ono to je stejně strašně těžké posoudit co je správné. Já si myslím, že je i rozdíl, jestli máš jedno dítě, nebo dvě. Když dvě, máš na ně méně času, jsi více ve stresu a oni když jsou spolu tak dělají větší lumpárny, než když je jedináček.
A nebo mám zase známou, která zvýší hlas a dítě už se lekne a poslouchá jak hodinky, zatím, ale přijde mi, že mu zakazuje skoro všechno a dítě si nic nemůže vyzkoušet, osahat, a pokud ona nepovolí, tak kdo ví jestli se nevzepře to dítě třeba v pubertě a nebude to ještě horší. ![]()
@boball píše:
A myslíš, že to povaha neovlivnuje?
myšleno s nadsázkou. moje děti maj taky všechny špatný vlastnosti jen zděděné, zatímco o ty kladné jsem se zasloužila svou výchovou. ![]()
@dlouha píše:
@Pudloslava Každé dítě je zvladatelné, je to o přístupu a prostě důslednosti, každé dítě je jiné, na každé platí něco jiného, já si myslím, že je to tím, že je vychovávám v podstatě od doby, co začali něco vymýšlet, od zkoumání zásuvek, po vyhazování hlíny z květináčů atd. manželův syn byl a je velmi hyperaktivní a jelikož u nás bývá jednou za 14 dní na víkend, plus prázdniny nebo jak se domluvíme, tak ten třeba zkouší víc, protože maminka ho všechno nechá, ale tady se chová relativně slušně, zatímco ona to nechápe a doma a ve školce jí dělá problémy o kterých se vám ani nezdálo, pokousal kluka, sprostej na učitelky, absolutně u ní nerespektuje autoritu, tady když chodil do školky, podle učitelek svatý dítě…kde je pak chyba…my už to máme zajetý od začátku, když si zasloužili, dostali na zadek…teď tuto variantu velmi zřídka použiju, to už musí být extra, aby ano…jen zvednu hlas a je klid, a když není, vypnu pohádky, nebo nedostanou bonbóny atd. záleží na situaci,…nemyslete si, taky mi tečou občas nervy, pořád mám tři kluky a najdou si i čas na zlobení nejvíc jak jsou všichni a zkoušení…co se týká toho plivání, zkusila bych reagovat úplně jinak než by třeba čekal…
hele ty si myslis, ze matky nevychovanych deti nezvednou hjlas, nedaji na zadek, nezakazou pohadku, bonbony atd? To jsou pomerne primitivni a bazalni vychovne metody a vyzkousel je kazdy. Dite ma kolikrat zakazane vsechno na tyden dopredu a stejne mu to neva. Bonbony mu zakazes, ale jidlo mu das. Na zadek mu das ale ruku mu preci za trest nezlomis. Proste touto cestou nelze postupovatž donekonecna.