Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
@Anonymní píše:
Opravdu? Moc děkuju za tip
Soudim podle toho, ze me nikdy nikdo soukromy nelegitimoval. ![]()
Zakladatelko, to je opravdu síla, běhá mi mráz po zádech, jak se říká, svému osudu neutečeš, je ti souzeno poznat svou rodinu. Zkratkovité jednání do jisté míry chápu, ale vědomí, že jste nejspíše ze stejného kraje a můžete se potkat a vídat a v tvém případě skamarádit, to muselo být jak žíravina pro tvou matku, chápu slovo nenávist…Drž se holka. ![]()
A to si vezmi, že by ses té nejlepší kamarádce/biosestře svěřila, když jsi to začínala řešit. A došly byste k tomuto spolu, samy, co by to s vámi udělalo.. „Matka“ se tohoto určitě moc bála, když jsi na ni udeřila. A dřív se bála toho, že si všimnete, jak jste stejné, že si toho všimni tví biorodiče.
Zakladatelko, to jsi ale musela nejspíš aspoň tušit, o jakou rodinu jde. Nebo jsi nevěděla, že tvé nejlepší kamarádce „umřela“ sestra v porodnici? Ona o tom „úmrtí“ neví? Taky bych se svěřila jí, pokud je to nejlepší kamarádka ![]()
@Amalthea Viz můj příspěvek někdy z konce dubna, v tu chvíli mi to do sebe zapadlo jako skládačka, ale přišlo mi to hodně šílený ![]()
@Anonymní píše:
Za ní jsem byla, řekla mi toho fakt hodně, že se s ní nesmí stýkat, to je dedukce někoho tady. Prý s ní přerušila kontakt moje matka, bydlely spolu na intru a byly kamarádky, po porodu mě se jí moje matka vyhýbala, vymlouvala se, že nemá čas, když se za ní chtěla stavit, tak se to matce nehodilo, tak to potom vzdala
Mně do sebe teď zapadly úplně jiný souvislosti, které podporují tu matčinu teorii, že mi to nedošlo dřív
Pobíhám tady jako blázen a nevím, nepřijde mi rozumný to biosestře říkat, tím to akorát přenesu na ni, ale zase na druhou stranu pozná, že není všechno OK, ACHJO ![]()
@Anonymní píše:
Pobíhám tady jako blázen a nevím, nepřijde mi rozumný to biosestře říkat, tím to akorát přenesu na ni, ale zase na druhou stranu pozná, že není všechno OK, ACHJO
Takhle se ti vyřešilo spousta věcí, nemusíš pátrat po rodině, znáš ji. Zdravotní stránku lze tedy taky nějak poznišťovat, ohledně té nemoci v rodině. Ono si stejně nezbyde nic jiného, než se svěřit sestře. Ale samozřejmě s klidnou hlavou. Spíš bude otázka jak, jestli citlivě oklikou, či jednat na rovinu, pokud máš její podporu a důvěru, budete na to dvě. Ona může jenom získat, svou skutečnou sestru. Ale bude to těžké pro všechny.
@Anonymní píše:
Pobíhám tady jako blázen a nevím, nepřijde mi rozumný to biosestře říkat, tím to akorát přenesu na ni, ale zase na druhou stranu pozná, že není všechno OK, ACHJO
Dej si cas pokud to zvladnes. A jestli pozna ze se neco deje a bude ti chtit pomoc, tak bych se nebranila.
@Anonymní píše:
Pobíhám tady jako blázen a nevím, nepřijde mi rozumný to biosestře říkat, tím to akorát přenesu na ni, ale zase na druhou stranu pozná, že není všechno OK, ACHJO
Zatím bych s tím počkala, až se trochu zklidníš…a vzala bych to spíš oklikou…tady se velká část přiklání k tomu, jak to bude „príma“…já to tak nevidím, myslím si, že stejně jako se tím dá hodně získat, tak se tím dá i hodně ztratit.
Nicméně přeju hodně sil. ![]()
@Anonymní píše:
Pobíhám tady jako blázen a nevím, nepřijde mi rozumný to biosestře říkat, tím to akorát přenesu na ni, ale zase na druhou stranu pozná, že není všechno OK, ACHJO
Nabralo to tedy pořádné obrátky
Zas na druhou stranu, pořád je lepší vědět, že tvoje nejlepší kamarádka je tvoje sestra, než to zjistit třeba o někom, koho nemáš ráda… A jak to tedy je věkově, jak už tu někdo nadhodil? Měli brzo po oplakaném miminku druhé nebo jste dvojčata? A má ještě sourozence?
Já bych začala asi tím psychologem, ten by ti mohl poradit, jak dál, co a jestli komu říct. Sama bych se do toho asi zatím nepouštěla, je to fakt hodně zapeklitá situace
.
A jinak, taky bych zatím zvolila vyčkávací metodu. Nejdřív to v sobě zpracuj, pak jednej, jako terapii ber i nás, pokud se zatím neodvažuješ někam na psychoterapii (obavy chápu
)
@Amys souhlas. Nez zacnes neco konat, tak si dej cas. Pokus se to v sobe zpracovat a ujasni si, zda jim to chces oznamit. Tezke bude takovou informaci podavat. Na druhou stranu bude jeste tezsi nechavat si to pro sebe. Blba situace…
je skoda, ze jsi kamosku nezapojila do patrani. Takto by se vysledek dozvedela tak nejak v ramci akce. Sok byste mohly zpracovavat spolu…tak ci tak, dej o sobe obcas vedet. Jak se Ti dari
Chjo, musela jsem tu informaci trochu vstřebat. Je to hodně složité, ale co mě udivuje, že se obáváš možného postihu ženy, která ti totálně nabourala tvůj život. Možná jednala v nějakém pomatení mysly, ale ta sestra ne.Na ní bylo jí vysvětlit, že to prostě nejde.Tvou výměnu chladně naplánovaly. Když už se tedy stalo, nic tvou nebio matku nenutilo, aby se k tobě chovala tak, jak se chovala. Jestli kdy měla výčitky svědomí o to víc ti měla dát lásky, ne tě vyčlenit z rodiny.To je neomluvitelné. Vidím to jen já, jaký je nebio matka neskutečný sobec? Chtěla holčičku? Ukradla ji. Měla výčitky svědomí? Odsunula ji na vedlejší kolej aby ji neměla na očích. Bylo ji jedno jak se cítí to dídě, jak moc mu ubližuje. Ne, toto bych nikdy neodpustila a chtěla bych, aby za to byla po právu potrestána.
@arada matky si nezastavam. Neco podobneho jako ty jsem psala vyse. Ale. Co muze byt pro ni vetsi trest, nez ze ji umrelo dite, oficialne nemuze ani truchlit, vycitky, vytoceny manzel, vedomi, ze znicila nekolik zivotu, nyni uz i vycitky (opravnene) autorky, strach z provaleni, to, ze se musela priznat, pripadna reakce okoli a rodiny (v pripade provaleni). Jeji vlastni zivot je jeden velky trest ![]()
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat