Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Kdo jsou moji rodiče?
- Fotoalbum (2)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Velikost písma:
Anonymka89
12.6.17 19:42
- Upravit
Anonymka89
12.6.17 20:02
@Saatine píše:
Myslím, že tohle je nereálné, o mrtvých se moc nemluví ani v rodinném kruhu, natož o mrtvých kteří zemřeli jako malé miminko, takže není moc o čem mluvit, na co vzpomínat. Rozebírat to s cizími… Jsme hodně oprsklá a stejně bych nevěděla, jak se k tomuto tématu dopracovat.
nevíme jaký mají vztah, nemusí být úplně cizí, jestli jsou jejich dcery nej kamarádky… jen říkam jak bych nejspíš postupovala já, sblížila se, získala důvěru. ne to na ně vybalit, ale třeba viděla jsem v tv dokument o něčem takovym, prostě nějak nenásilně to oťukat. ono je i možný, že by to časem vyplynulo samo. ta krev tam je. za kamarádku se taky prala (a teď už ví proč)…
- Upravit
12.6.17 20:10
@ejhle A jo, beru, matka teď má určitě ještě větší nervy jak dřív, ale zavinila si to sama. Kdežto zakladatelka je v tom nevinně a díky matce měla zkažené celé dětství a buďme realisté, ponese si to celý život.
Anonymka89
12.6.17 20:26
@arada píše:
@ejhle A jo, beru, matka teď má určitě ještě větší nervy jak dřív, ale zavinila si to sama. Kdežto zakladatelka je v tom nevinně a díky matce měla zkažené celé dětství a buďme realisté, ponese si to celý život.
já myslim, že matce se ulevilo. asi se pěkně bojí co bude, ale myslim, že se může po letech konečně nadechnout.
ale pro zakl. to musí být fakt pěkná řacha, vůbec si nedovedu představit, jak bych se s tim dokázala vyrovnat… tenhle první šok, to potrvá pěknejch pár měsíců :/
- Upravit
12.6.17 20:27
@arada to teda ponese. Ale trest to nevyresi. Autorka se musi sama dat nejak do pohody a rozmyslet se.
12.6.17 20:38
12.6.17 20:39
@arada píše:
Jasně, to vím, ale ta matka se neskutečně na zakladatelce podepsala a i když žádný trest ji ten předešlý život z hlavy nevymaže, zastávám názor, že matka by potrestaná být měla.
A co si tím kdo po těch letech pomůže 
12.6.17 20:48
No, napadla mě ještě jedna věc - příběh je to tak neuvěřitelný, že může připadat neuvěřitelný i kamarádce - sestře, i biorodičům.. a ta reakce, myslím tím ta první, může být nebezepčná: „co je to za blbost?“, „jsi normální?“, „je normální?“, „třeba to říká ze závisti k mé rodině?“ apod. A pokud se ne-biomatka o pokusech zakladatelky o sblížení s rodinou dozví, příp. se na ní sestra nebo biorodiče obrátí s dotazem - může všechno popřít a dělat ze zakladatelky „blázna“. Tj. si říkám, že by se zakladatelka měla vnitřně připravit psychicky, třeba opravdu s pomocí odborníka a sejít se s biorodinou ve vší vážnosti - nikoliv oťukáváním nebo se svěřováním pouze kamarádce-sestře. Ta to může někde vědomě nebo nevědomě říct, poptat se a už to může jet v rovině úplně jiné a znevěrohodnit celý příběh, který by se pak těžko vracel zpátky na zem. Takže - připravit se a obrátit se na tu rodinu jako celek.. vážně a věcně, nejlépe s nějakými podklady: genet. testy, vzít k tomu třeba sepsanou výpověď nebio-matky s datumem (musí si sepsat sama samozřejmě podle toho, co jí řekla), nebo si jí dokonce nahrát jako důkaz 
12.6.17 20:58
Tak pokud se to dostane do faze oznameni biorodicum, prijdou na radu testy DNA. Ale taky bych nejdriv promluvila s nejakym nestrannym odbornikem a nechala si poradit jak, komu, jestli vubec se sverit.
Predpokladam, ze k tomu dojde. A verim, ze to nakonec bude prinos pro zakladatelku a jeji rodinu. Pro tu pani co to ma na svedomi teda tezko ale to je jedine dobre.
Anonymka89
12.6.17 21:11
@SarkaZn píše:
No, napadla mě ještě jedna věc - příběh je to tak neuvěřitelný, že může připadat neuvěřitelný i kamarádce - sestře, i biorodičům.. a ta reakce, myslím tím ta první, může být nebezepčná: „co je to za blbost?“, „jsi normální?“, „je normální?“, „třeba to říká ze závisti k mé rodině?“ apod. A pokud se ne-biomatka o pokusech zakladatelky o sblížení s rodinou dozví, příp. se na ní sestra nebo biorodiče obrátí s dotazem - může všechno popřít a dělat ze zakladatelky „blázna“. Tj. si říkám, že by se zakladatelka měla vnitřně připravit psychicky, třeba opravdu s pomocí odborníka a sejít se s biorodinou ve vší vážnosti - nikoliv oťukáváním nebo se svěřováním pouze kamarádce-sestře. Ta to může někde vědomě nebo nevědomě říct, poptat se a už to může jet v rovině úplně jiné a znevěrohodnit celý příběh, který by se pak těžko vracel zpátky na zem. Takže - připravit se a obrátit se na tu rodinu jako celek.. vážně a věcně, nejlépe s nějakými podklady: genet. testy, vzít k tomu třeba sepsanou výpověď nebio-matky s datumem (musí si sepsat sama samozřejmě podle toho, co jí řekla), nebo si jí dokonce nahrát jako důkaz
popírat by mohla, ale byla by beztak jen otázka času, než by se to prověřilo. a pochybuju že nebio matka by sepisovala nějakou výpověď, to mi přijde zcestný i zbytečný a nevěřim, že by to udělala. tohle je trošku tvrdý řešení. jde o citlivý záležitosti. proč by jí skutečná rodina neměla případně věřit, když se znají a jsou si i podobné se sestrou? navíc by to pro ně byla taky jiskřička naděje, že je dítě naživu..
- Upravit
12.6.17 21:21
@Anonymka89 píše:
popírat by mohla, ale byla by beztak jen otázka času, než by se to prověřilo. a pochybuju že nebio matka by sepisovala nějakou výpověď, to mi přijde zcestný i zbytečný a nevěřim, že by to udělala. tohle je trošku tvrdý řešení. jde o citlivý záležitosti. proč by jí skutečná rodina neměla případně věřit, když se znají a jsou si i podobné se sestrou? navíc by to pro ně byla taky jiskřička naděje, že je dítě naživu..
No ted jsi na to kapla. Chtelo by to udělat testy s kamaradkou/sestrou, aby to nevybalila na „bio rodiče“ a pak se nezjistilo, ze to není třeba pravda, i kdyz se to zda nepravděpodobné. To by pak ti rodiče uz asi fakt těžko překonávali.
12.6.17 21:24
Zakladatelko, taky se priklanim k nazoru nechat to vse uzrat a vychladnout.
Jen myslenka, co mi prosla hlavou…jak jste se se sestrou seznamily? Cim se vas vztah prohloubil k pratelstvi? Neni mozne, ze bio rodice to vi, ze se s tim poprali uz davno a rozhodli se nevytrhnout Te z „rodiny“, ale chteli byt svedky Tveho zivota, tak zaridili vase pratelstvi?
12.6.17 21:29
@ngauruhoe píše:
Zakladatelko, taky se priklanim k nazoru nechat to vse uzrat a vychladnout.Jen myslenka, co mi prosla hlavou…jak jste se se sestrou seznamily? Cim se vas vztah prohloubil k pratelstvi? Neni mozne, ze bio rodice to vi, ze se s tim poprali uz davno a rozhodli se nevytrhnout Te z „rodiny“, ale chteli byt svedky Tveho zivota, tak zaridili vase pratelstvi?
Já si spíš pokládám myšlenku, jestli pro ně nebylo bolestivé, když se jejich dcera kamarádí s někým, kdo se narodil vpodstatě ve stejný den, jako jejich zemřelé miminko. Určitě to museli vědět, pokud se do té doby s matkou zakladatelky kamarádili.
12.6.17 21:54
Ta biosestře bych to teda rozhodně neříkala, ne teď. Nejdřív bych zašla na za psychologem.
Je sice tvoje kamarádka, ale rodiče mohou mít přednost, bude jím to chtít říct, řekne, ti se budou chtít soudit. Nebo se prostě prokecne před jinou dobrou kamarádkou, tak to pošle dál a nakonec si to všichni přečteme na titulce Idnesu.
12.6.17 22:12
Ve lži se žít nedá, to je neudržitelné. Pokud to zakladatelka nesdělí, bude se trápit, což ovlivní její stávající vztah s manželem a její vztah s kamarádkou sestrou nakonec utrpí také. Podle mě, nemá, co ztratit. Biologickou rodinu nemá, o tu jí připravila její rádoby matka, takže o ztrátě se mluvit nedá, sdělením má však šanci ji získat. A pokud je přátelství s kamarádkou sestrou opravdové, tak se s tím obě poperou a mohou rovněž jen získat. A pokud ztratí svou rádoby matku, tak si myslím, že to až taková ztráta nebude. Budou tu hrát její emoce, ale racionálně je to únoskyně a nikoliv matka. Popřemýšlela bych tedy nad tím, jak to biologické rodině sdělit a jak ten postup nastavit. Nemalovala bych hned čerta na zeď, jak se všichni zhroutí a povraždí. Riziko negativních emocí tu jistě je, ale těch pozitivních rovněž. Já bych to riskla.
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
To je vážně teda pecka. je mi vážně líto, co prožíváš, musí to být šílené. buď ráda, že si své matce nematce všechno co tě štvalo řekla, že si měla alespoň příležitost si trochu ulevit, protože jinak by ti z toho hrabalo teď určitě ještě víc. můžeš se zkusit svěřit na nějaké anonymní lince, co s tím. biosestře bych nic neříkala jako první, ta je v tom nevině. možná předbíham, ale podle mě to nakonec stejně nevydržíš a se svými biorodiči si to řekneš. dala bych tomu trošku na čas, abys to mohla všechno pobrat. a mezitím bych možná pomalu začala oťukávat ty biorodiče, jak by tuto informaci přijali a nějak možná na to téma i zaměřila a pomalu připravovala půdu. zkusit se s nima sblížit a o té jejich ztrátě si případně nějak popovídat, víš prostě zjistit jak na tom s tím jsou…
dyžtak je dobrá meduňka na nervy. přeji hodně sil