Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Kdy zpet do prace?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
6.1.06 07:01
Myslím si, že někomu se stýská po práci po půl roce a někomu se nechce ani po čtyřech letech 
Skoro zoufale jsem toužila po pracovním vytížení (čili něčem jiným než plenky a dítě), mám drobnou domácí prácičku, úplně mě to uspokojuje a časově je to tak akorát. Jsem spokojená a chci druhý dítko. Čili cca 7 letá pracovní pauza. Nevadí mi to, protože jak už tady padlo, do důchodu i tak daleko !!!!!
A hlavně, pokud si po prvním dítěti troufnete do práce, musíte chtě nechtě dohánět co jste zameškali (nové technologie, postupy), a pak znovu na MD, znovu nevyspaná, miminkovské starosti… a pak zas znovu do práce a znovu se učit něco nového.....
Je lepší vzít ty děti jedním vrzem a pak práci dohánět najednou a už v ní zůstat…nejlépe až do toho důchodu.
NiKi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.06 08:13
Ahoj holky!
Tak tuhle otázku řeším taky. Popravdě, kdyby mi peníze chodily poštou, tak se do práce nechrtím a zůstanu doma:)
Jsem taky VŠ, 27, učitelka. Před MD jsem pracovala 1,5 roku, teď je dceři 21 měsíců, tříletá mateřská mi končí v dubnu 2007.
Začala mě chytat obrovská touha po druhém dítěti, bohužel manžel je toho názoru, že bychom to nezvládli ani finančně ani organizačně (máme ještě velkého, celkem neposlušného psa, který mi dává dost zabrat) a že před druhým dítětem alespoň na rok půjdu pracovat.
Uznala jsem, že je to celkem rozumné … jenže teď jsem začala počítat … nemusím otěhotnět na povel, jako u dcery, třicítka pomalu na krku, věkový rozdíl mezi sourozenci .....
No, je to těžký, asi by se to nemělo tak promýšlet a chladně kalkulovat, jaká doba je nejlepší pro miminko a měl by se nechat volný průchod přírodě … ale na to musí být dva:(
A ještě jedna věc mě mrzí, strašně moc! Bydlíme ve stejném domě (a na stejném patře) s manželovými rodiči, do zaměstnání to mám cca 10 minut pěšky. Bohužel manžel už od narození naší dcery sonduje, kdy už půjdu do práce… Byl by nejradši, abych už šla vydělávat a dala Elišku na starost jeho matce.
Jenže A/ tchýni naprosto nesnáším, hnusí se mi její žebříček hodnot, její povaha, pokrytectví …no zkrátka ona není člověk, kterému svěřím své dítě na delší dobu
B/ manžel je technik … a moje povolání vůbec nepovažuje za práci. Vyjádřil se v tom smyslu, že beru slušný peníze „za nic“.
Promiňte, že tu fňukám! Jen je mi líto, že manžel (ani tchýně, v tom jsou stejný) nevidí smysl v tom, že jsem jako máma s dcerou doma (manžel mi řekl, že je snad jedno, s kým je Eli doma …to jí byl tak rok!!!)
Baghira
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
6.1.06 08:17
Ahojky,tak mi to taky nedá,abych něco nenapsala…Protože jsme řešili stejný problém. Jít do práce nebo ne? Bohužel z finančních důvodů jsem nastoupila do práce na plný úvazek,když bylo malému 1,5 roku. Hlídá nám babička (moje mamka, je v důchodu), která se k nám nastěhovala a na víkendy jezdí zase k dědovi (taťkovi) cca 50 km… Bylo to zřejmě moje nejtěžší rozhodnutí v životě, protože i když jsem byla doma v jednom kole a trochu ve stereotypu, do práce se mi nechtělo, poznala jsem,že narozením syna konečně dostal můj život smysl a rozhodně si ho chci vychutnat co nejvíc, tudíž karieristka rozhodně nejsem a o práci jsem nechtěla ani slyšet. No jenže vzhledem k tomu, že jsme si brali půjčku na stavbu a mateřská,co si budem povídat, je příšerná, nekoupí se za to ani věci na dítko, natož aby to ještě živilo po ten měsíc matku,tak holt jsem chtě nechtě musela nastoupit do práce. Myslím, že hůř jsem to nesla já než malý. On byl na babičku zvyklý, takže mu to,myslím,ani zvlášť nevadí a je pravda,že když se vrátím z práce domů, mnohem víc si tu dobu strávenou s ním vychutnám a využiju (asi mám pocit,že rychle musím dohnat to,co zmeškám dopoledne… 
).Ale funguje to,zatím, dobře, i když výčitky pochopitelně mám…
Ale- vzhledem k tomu, že práci teď beru jen jako zdroj peněz a nijak zvlášť mě ta moje práce nebaví, přemýšlím trochu zase o tom,že si pořídíme druhé. Ráda bych,kdyby schválili ten vyšší rodičovský příspěvek,potom bych se nemusela už tak moc rozhodovat a určitě bych doma zůstala co nejdéle. Jo a taky - určitě bych zůstala po dobu těhotenství doma, já chodila do práce co to šlo,ale teď bych toho využila, byla bych navíc i se synkem a to druhé mimi bych si ještě víc vychutnala. Takže doufám, že ti páni(použiji slušné slovo…),co o nás rozhodují (a neznají absolutně co to je, živit matku a dítě ze 3500 na měsíc), schválí těch cca 7200,aby se ty rodiny s malými dětmi měly trochu lépe - ne řeknu to jinak - aby se ty rodiny s malými dětmi měli aspoň trochu na úrovni a vůbec to uživily… A to jsem studovala VŠ,abych se měla jednou líp…tak to nevím,asi to už neplatí… Zřejmě je výhodnější flákat se doma a nepracovat, než se snažit a starat se o rodinu… 
Přeji hodně štěstí a ať se rozhodujete jakkkoliv, vždycky to děláte s nejlepším vědomím, tak si nic nevyčítejte. Já se to taky snažím obrátit na tu lepší stránku 
Ať jste zdraví! Maxik+Péťa (22měs.)
- Citovat
- Upravit
6.1.06 11:43
Lucys-mam dojem, ze je to z tveho posledniho rocniho vydelku pred MD, tj. stejne jako jsi mela minulou MD, ale tohle nevim na 100%, ale urcite ti to reknou i po telefonu na socialnim zabezpeceni.
Baghiro- ja chodim do prace na 0,2 a jenom kvuli tomu abych z toho nevypadla uplne, coz v medicine jde jedna dve 
jak uz jsem psala. Moje mama je v duchodu a bydli asi 100m od nas, tchyne je taky v duchodu, sice teda pracuje jeste a take bydli kousek od nas. Co myslis kdo nam hlida syna? Tchyne je sice podle mne snesitelna a presne by se drzela mych pokynu, ale je Dr. matematicka a hlidat nechce…
Moje mama naprosti tomu by snad i chtela hlidat, ale bohuzel je za a) absolutne nespolehliva napr. nikdy bych nemela jistotu, ze se kvuli nejake volovine „neurazi“ a neodejde pulhodiny pred mym odchodem do prace a ja bych pak byla bez hlidani s plnou cekarnou pacientu, coz se mi nechce pochopitelne a za b) prave jak pises jeji svetonazor, vychovne postupy si pamatuji jeste prilis dobre na to, abych ji sverila sve dite.....
Takze chodim do prace a vydelavam mene nez dam za hlidani 
Nicmene jsem vlastne celkem spokojena, protoze to beru jako, ze pro me dalsi pracovni vyhlidky, to holt jinak nejde. Manzel se mnou souhlasi, ze to radeji zaplatime, nez abychom vystavovali dite vlivu moji matky a ja abych se kazdy tyden 2× stresovala jestli se mi podari nebo nepodari odejit do prace
Jo jsou to starosti. Jana
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.06 12:59
Ahoj všem, nedá mi to abych se k vám nepřidala. Je mi 32 let, VŠ - chemik, potravinář. S manželem oba dva pracujeme v potravinářské firmě (já jako QM a manžel jako výrobní ředitel) a jsme moc spokojeni. Do práce sice musíme 20 km dojíždět, ale zaměstnavatel nám dal k dispozici auto a hradí nám cesty. Práce mě strašně baví - našla jsem to co jsem opravdu chtěla dělat, myslím že jsem slušně finančně ohodnocená a celkově jsme velice spokojena. V těhotenství jsem se s majitelem dohodla, že se po roce vrátím. Vyšel mi maximálně vstříc - ještě zaměstnal jednu slečnu, která převzala mou každodenní práci a já jsem na telefonu a pc a spíše připravuji věci k auditům apod. Takže jsem se vlastně už od Haniččina půl roku jsem se k práci vrátila - sice jen na dálku, potom na 1 den v týdnu, potom na 1 týden v měsíci a od ledna začínám na poloviční úvazek -14 dní v měsíci (vždy po týdnech na střídačku). Týden bude Hanička v jeslích (abych nepřišla o mateřskou - tu dáváme babičce za hlídání) a na týden přijede moje maminka a bude s ní ona (ta je sice v důchodu, ale pracuje a vždy si ten týden musí nějak zařídit, naštěstí to ale jde!). S babičkou jsme to už vlastně 3 měsíce praktikovali a bylo to super - Hanička ji má moc ráda a moje máma má krásnou trpělivost a pěkně si to „babičkovství“ s Haničkou užívá.
Sice mě dost lidí v okolí asi odsuzuje, ale jak už tady někdo napsal: Myslím si, že je pro Haničku důležitějsí spokojená máma (i když jsme spolu jen 14 dní v měsíci), než otrávená a nešťastná ženská! To jsem sice napsala s nadhledem, ale snad mi rozumíte. A mám ten pocit, že když jsem ten týden s Haničkou, že si to spolu víc užíváme! Manžel je taky celé dny v práci, takže se těšíme na víkendy, které využíváme k cestování, k výletům apod.
Takže držím palce všem maminkám, které se rozhodly nastoupit do zaměstnání v době, kdy spousta jiných maminek je ještě doma na mateřské. Nebojte se, nejste KRKAVČÍ MATKY (i toto pojmenování jsem bohužel už slyšela), určitě jste zvážily všechna pro a proti a jsem si jista, že naše miminka nejsou nijak ošizována a že z nich vyrostou šťastní a spokojení jedinci!
Ahoj
Hanka a Hanička
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.06 16:00
Hanno,
ani nevis, jak ti to zavidim.
Ja hlidaci babicku sice mam, ale stehujeme se od ni 100km do maleho bytu a tchyne zas moc hlidaci neni a navic pracuje. Sla bych do prace hned, ale musim mit nejmene 0.5 nebo lepe 1.0 uvazek a navic jsem se nemam kam vratit do prace a tak takovou, kde by me za takovych podminek vzali, musim nejdriv najit.
Do prace bych sla rada, mam pocit, ze mi v praci ujizdi vlak a ze moje demence se stupnuje a za chvili ma inteligence bude stacit tak maximalne na prebaleni a precteni pohadky, ale na cely uvazek a do sluzeb? to ani nahodou nemuzu.
Na druhou stranu bych chtela rychle za sebou dve deti a zacinat nekde na chvili se mi moc nechce, po otehotneni jsem pro vetsinu pracovist v mem oboru nepouzitelna a zamestnavatele a sefove to moc dobre vedi. Tak mam pocit, ze by bylo lepsi si poridit dve deti(vic jich nechci) a pak jim argumentovat tim, ze uz jim urcite na materskou neodejdu.
No nevim, v tom mi asi nikdo neporadi.
Pro kolegynky MUDr.- napsala jsem nejake referentce na MZ, ktera ma na starosti uznavani specializovane zpusobilosti, tak jsem opravdy zvedava, jestli se mi nekdo uraci odpovedet. Asi nejsem dost inteligentni abych presne pochopila, jak je to v mem pripade podle www.ipvz.cz
Vy to chapete? Ja jsem si udelala nejakou predstavu, ale jsetli je to spravne, to opravdu nevim.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.06 18:49
mroe- bud v klidu- jedine , co jsem na IPVZ pochopila bylo, ze oni to taky nechapou a nastupu do prace se neboj, ja zatim sice nepracuju na plnej uvazek a neslouzim, ale taky jsem se byla i z toho nastupu na ambulanci vynervovana. Ale musim rict, ze jsem se do toho dostala celkem rychle, i kdyz teda neni to jeste jako driv, ale uz nejsem uplne mimo jako jsem mela pocit na zacatku nejvetsi problem mam vzdycky se „prehodit“ z role matky batolete na lekare (nekdy se trochu bojim, aby mne pred pacienty neujelo „jak dela masinka sss sss“ 
Jana
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.06 18:59
Ted me trochu uklidnila moje podruhe tehotna kamaradka, je na tom podstatne hur nez ja a pokud jsem ty podminky pochopila spravne, tak uz ted je jiste, ze nestiha. Ja mam jeste nejakou sanci. Pry jsou tak na tom u nich v nemocnici nejmene dalsi tri holky, ktere zna.
Jak to vidim ja, tak za chvili budou v nemocnicich radi, ze chce nekdo vubec lekare delat a vezmou kohokoliv. Chlapum ta prodlouzena praxe k atestaci ze tri na pet let tj, i pravdepodobne nizsi plat a nekde i bez sluzeb taky nemuze moc vyhovovat.
Mroe
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.1.06 20:56
Ahojte mamči,
já jsem VŠ, 31 let, už mám dvě děti,práci jsem měla a mám skvělou-dobře placenou. Když se narodil první syn 9/03,tak jsem si říkala, že do práce půjdu tak nejdříve v jeho 3 letech. Ale okolnosti tomu chtěly jinak, chyběly penízky na hypotéku a v práci mě nutně potřebovali. Tak jsem musela hledat hlídání pro mého synka. Babičky nemůžou,tak vyhrály jesličky. Nejdříve jsem měla obavy,jak to malý zvládne. Ale dnes jsem ráda ,že tam chodí. Do práce jsem nastoupila,když mu byl 1rok. V práci jsem dlouho nepobyla, jelikož jsem znovu otěhotněla-ale plánovaně,byli na to předem upozorněni. Pracovní úvazek jsem měla na 30hodin týdně, vycházeli mi vstříc,abych stíhala malého vyzvednout z jesliček. Po devíti měsících jsem opět nastoupila na MD a pracuji teď doma,tak 3hodiny denně. Do práce opět plánuji jít v roce mého druhého syna, ten první chodí pořád do jeslí. Do práce se opravdu těším a za jesle jsem velice ráda. Malému to tam prospívá. Já přijdu na jiné myšlenky a odpoledne můžeme celé trávit společně. Možná si myslíte,že jsem macecha, ale prostě okolnosti si to tak někdy žádají. Snad toho nebudu v budoucnu litovat.
Martina+Filip28m+Adam6m
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
