Když dítě nepřichází...depka

Anonymní
27.2.21 15:39

Když dítě nepřichází...depka

Ahoj,

Jak jste řešily, když jste leta nemohly otehotnet? (A žádné dítě neměly ještě)

Jsme spolu s partnerem 13 let, z toho 8 let se snažíme o dítě, 7 let aktivně, první rok jsme neřešili nic, to jsme možná často ani nevychytali plodné dny.

Poslední skoro rok jsme oba rezignovali. Umělý oplodnění už asi nechci. Mám zničeny zdravý a nic z toho, byli jsme 6×.

Dle doktora jsme zdraví, nikdy jsme se s ničím nelecili, ale zkusili snad vše.

Poslední měsíc v našem okolí otěhotněla kamarádka - 3.dítě, ač další nechtěli a bývaly kolega, to samy, prý spis nehoda. Chce se mi brecet, když tohle slyším. A ano, závidím.

Partner je zásadně proti adopci, nechce ani darování sporná/vajíčka. Já nechci jen adopci, ostatní bych kousla.

Poslední 3 měsíce spolu už ani nespime.

Prosli jste si něčím podobným?

Díky moc za jakákoliv slova.

:dance:
  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
246
27.2.21 15:51

Soudě dle toho, co píšeš, je obdivuhodné, že jste s partnerem stále spolu. I když to asi nefunguje tak, jak by mělo a jak by bylo optimální, tak důležité je, že váš vztah to ustál a nerozpadl se.
Moc mě to mrzí, čím si procházíš :hug: Já se teď snažím několik měsíců a stále nic - a za sebe musím říct, že je to velmi obtížné a musím vynakládat hodně úsilí, abych si udržela klid a pohodu (a ne vždy se mi to daří). A dodám - že děti máme, prostě chceme ještě jedno.
Nevím, co poradit. Pokud máte za sebou všechna možná vyšetření a dle nich je to OK, tak v čem může být problém? A dle lékařů by ta darovaná vajíčka mohla zvýšit šanci na úspěch? Pokud ano a finančně to zvládnete, pak bych asi zkusila přemluvit muže a šla do této varianty. Třeba, pokud by to vyšlo, by se to tím „zlomilo“ a zadařilo by se vám následně přirozeně, bez asistence. Těžko radit.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
27.2.21 15:57

@Alča0 lékaři vlastně nevědí. Máme štěstí ze jsem z lékařské rodiny a hodně přátel jsou doktoři, takže jsme se dostali k lidem co se fakt snažili nám pomoci, říkají to narovinu a další peníze z nás netahají. Ale proste nevědí.

Darování by ASI pomohlo. Ale je to jen asi. A já zatím nejsem rozhodnuta, partner je zásadně proti, prý asi radši žádné než takto. S tím nehnu.

Adopci jsme řešili ale skončili u toho, ze nechceme.

Vztah je poznamenaný, asi jsme z toho oba vyhořelý, ale snažíme se.

Je to peklo. Člověk si myslí ze si řekne TEĎ a za rok bude chovat. Nikdy by mě nenapadlo, čím si projdeme, s žádným výsledkem.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
27.2.21 16:03

Vlastně neznám nikoho, kdo by tak dlouho cekal. V okolí mám jen jeden par který cekal 3 roky.

A nejhorší jsou reci našich rodičů. To je někdy fakt na palici. Už jsme se s nimi kolikrát chytli, tak je to teď chvíli tabu.

  • Citovat
  • Nahlásit
246
27.2.21 16:07
@Anonymní píše:
@Alča0 lékaři vlastně nevědí. Máme štěstí ze jsem z lékařské rodiny a hodně přátel jsou doktoři, takže jsme se dostali k lidem co se fakt snažili nám pomoci, říkají to narovinu a další peníze z nás netahají. Ale proste nevědí.

Darování by ASI pomohlo. Ale je to jen asi. A já zatím nejsem rozhodnuta, partner je zásadně proti, prý asi radši žádné než takto. S tím nehnu.

Adopci jsme řešili ale skončili u toho, ze nechceme.

Vztah je poznamenaný, asi jsme z toho oba vyhořelý, ale snažíme se.

Je to peklo. Člověk si myslí ze si řekne TEĎ a za rok bude chovat. Nikdy by mě nenapadlo, čím si projdeme, s žádným výsledkem.

To mě fakt mrzí.
Já tedy úplně rozumím tomu, že se vám nechce do adopce. To je pro mě také nejzazší řešení a je to hodně náročné.
Darované vajíčko - předpokládám, že pokud spermiogram je OK, tak by dítě bylo manžela (jeho spermie). Pokud už máte za sebou vše, co popisuješ, asi bych to zkusila. I když jak říkáš - nikdo vám nezaručí, že to tentokrát vyjde.
Ráda bych řekla, že jednou se to podařit musí… ale po tolika letech snažení, co máte za sebou, vlastně nevím, co říct.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
27.2.21 16:07

My se teď snažíme o další dítě a možná to nepůjde.
Ve svém kolí mám jednu, co se snaží už více než pět let s pomocí center a kdo ví, jak dlouho předtím a podepsalo se to na ní psychicky tak, že z ní není extra příjemný člověk.
Kolik míváte vajíček?

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
27.2.21 16:09

Hele, někdy to tak prostě je. Nezbývá nic jiného než to zkoušet nebo se smířit s tím, že se budete věnovat sobě a nebo to neustojíte a půjdete od sebe.
Bývalý partner měl 10 let vztah, z toho 7 let manželé. Jeho bývalá žena měla několik potratů, byli na plno vyšetření a nikde žádný problém.
Poslední rok se odcizili, ona to špatně nesla a byla k němu odtažitá.
Nakonec si spolu sedli, promluvili, zjistili, že jsou spíš přátelé, co spolu bydlí než partneři a ona chtěla, aby šli od sebe. Zjistili, že si nechybí.

Když spolu už 2 roky nebyli, tak jsme se s partnerem našli a po 2 letech chození jsem já otěhotněla po 2 měsících snažení.
Prostě někdy to tak bývá a nezbývá nic bez se s tím smířit a vyrovnat po svém - ať už rozchod nebo budování vztahu jen ve dvou. A třeba tom pak přijde, když to budete nejméně čekat ;)

  • Citovat
  • Nahlásit
3966
27.2.21 16:09

Zkoušela jsi alternativnejsi věci, jako akupunkturu, odblokování kostrče atd? Předpokládám že po takové době ano, ale přeci jen…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
882
27.2.21 16:24
@Anonymní píše:
Vlastně neznám nikoho, kdo by tak dlouho cekal. V okolí mám jen jeden par který cekal 3 roky.A nejhorší jsou reci našich rodičů. To je někdy fakt na palici. Už jsme se s nimi kolikrát chytli, tak je to teď chvíli tabu.

Já jednu znám. Prošla si tím, co zažíváš ty teď. Byla z toho hodně frustrovaná. První manželství jí kvůli tomu krachlo. V druhém už to bylo lepší. Manžel jí byl oporou. Možná proto, že on už děti měl. Ve 45 letech to vzdala a následně otěhotněla. Má holčičku.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
27.2.21 16:25

Ahoj, pokud jste dle lékařů zdraví, zkusila bych určitě specializovanou fyzioterapii na pánevní dno, pokud jste nic takového neabsolvovala a doporučuju i psychoterapii. Jednak společnou kvůli vztahu a pro Vás ještě samostatně, kde byste mohla řešit svoje pocity ohledně neplodnosti. Dneska už existují terapeutky, které se zabývají přímo neplodností.

Mám kamarádku, co taky nemohla otěhotnět asi 3 roky, zdravotně v pořádku. Pak začala chodit na terapii, kde si časem řekla, že na IVF kašle a otěhotněla pak přirozeně.

Držím palce, vím, že je to těžké, sama jsem čekala skoro 5 let.
Držte se 🌷

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
27.2.21 16:31

Znam, a velmi dobre. Vetsina paru se docka, ale casto se smiri prave a darovanym vajickem nebo spermii. Lekari to dnes umi udelat i elegantne - darci maji shodnou krevni skupinu, oplodnuje se vse (napr Tva i darkyne vajicka manzelovym spermatem anebo naopak Tva vajicka kombinaci spermatu manzela i darce) a nereknou Vam, co se chytlo, clovek si tak zachova nadeji ze to “jeho vlastní”…

My take dlouho cekali, dockali jsme se, ale zas ted resim s ditetem urcite potize a nejeden psycholog mi rekl ze to muze byt i tim stresem a tlakem pred otehotnenim… tak tezko rict, jestli to jeste zkouset anebo se orientovat v zivote jinym smerem.

Hlavne Vam preju aby se to mezi Vami srovnalo a dosahli jste toho, po cem touzite, at by to bylo dite nebo neco jineho :hug:

  • Citovat
  • Nahlásit
27.2.21 16:55

Asi je to trochu drsná rada, ale skutečně je váš vztah tak silný, že chcete být spolu i bez dítěte? Strašně často se stává, že když se partneři rozejdou a najdou si někoho jiného, tak se zadaří. Někdy si páry nesednou nějak imunologicky…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
27.2.21 17:24
@SussieS píše:
Zkoušela jsi alternativnejsi věci, jako akupunkturu, odblokování kostrče atd? Předpokládám že po takové době ano, ale přeci jen…

Ano, vše. Jógu, fyzio, léčitele, lazne, akupunkturu, čaje, léky, vitaminy, nemyslet na to, neřešit, odjet na dovolenou, smířit se ze to nepujde…nic

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
27.2.21 17:28
@Markéta Rudná píše:
Asi je to trochu drsná rada, ale skutečně je váš vztah tak silný, že chcete být spolu i bez dítěte? Strašně často se stává, že když se partneři rozejdou a najdou si někoho jiného, tak se zadaří. Někdy si páry nesednou nějak imunologicky…

To nejsi jediná kdo tohle říká.
U nás doma se o tom nemluví, ale slyšela jsem to já a určitě i on. Upřímně mě to napadlo kolikrát, měla ksem i zlost proč jsem si našla chlapa se kterým nemohu mít děti. Náš vztah je samozřejmě poznamenán a to velmi. Neřekla bych ze je silný. Je to už zvyk, přátelství, asi strach co by bylo dal, možná je to i láska, ale je už jiná. Já mu mám trochu za zly ze si mě nikdy nevzal. Chtěla jsem aspoň psa, on ne. Jsme proste sami a jedine co děláme je ze chodíme na oslavy děti nasich přátel, a tajně oba doufáme ze to jednou vyjde. Ae já uz asi nedoufam, prestavam tomu věřit.

A sex teda taky není co býval :?

Ale neumím si představit ze jdeme od sebe.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
27.2.21 17:33

@Tichávoda břehymele Dekuju. Psychologa mám, teda měla jsem, když to trvalo asi 4 roky. To jsem měla krizi. Teď jsem spis vyhořela, nejde mi už ani brecet, jediny cit co občas mám je proste zavist, ať je to jakkoliv hnusny.

Moje dermatolozka a dobra kamarádka mi řekla, ze dítě je dar a bůh ví proč to nejde. Tehdy jsem na ni měla hrozne zlost. Ale občas nad tím přemýšlím a rikam si, ze ho proste mít nemame. Nevím sice proč, ale asi to tak má byt. Jen nevím jestli ho nemame mít spolu anebo vůbec.

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat