Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Ať žijí pověry
Naše mimi se narodilo v pohodě doma asi 5metrů od kočáru, který stál v předsíni už dobré dva měsíce
Takže tak.
Ale na druhou stranu, psychická pohoda je v těhotenství a při porodu hrozně důležitá, takže pokud má někdo strach kočár doma mít, tak ať ho radši dá jinam, jestli mu to pomůže cítit se líp ![]()
Ahojky.
Taky se přikláním k názoru že by se tyto pověry měli vytratit. Já mám doma kočárek už dva týdny a TP mám 19.12. a vůbec mi to nevadí.Mamky se samozřejmě zmínily o pověře ale já na nic takového nevěřím a hotovo. Tadeášek bude krásné a zdravé miminko a na tom nějaký kočárek nic nezmění
Stejně máme byt plný dalších věcí pro mimi takže to vidím jen jako blbou pověru.Už vidím jak by byl každý nadšený až bych mu do bytu stěhovala skřín s oblečením, kočárek,postýlku(normální i cestovní),autosedačku,kyblík na koupání atd… Já jsem ráda že už to mám doma všechno připravené.
Martina a Tadeášek
Taky jsme koupili kočárek - minulý týden - jsem ve 23 tt - koupili jsme ho s bazaru, protože nevidím důvod kupovat nový, když ty s bazaru jsou jako nové
a bude se používat rok. Raději za ušetřené penízky koupime Nany - hlídač dechu
Ale k té pověře - taky ho mám u ségry doma, nevím proč se tato pověra dodržuje, ale nějak tak si říkám, když je ta možnost…no nevím
asi to je furt jen pověra, ale pro jistotu
, že?? Je pravda, že vše ostatní už doma máme, sedačku, oblečky, postýlku…
Ahojki,
my jsme kocarek taky koupili, nez se mimi narodilo - protoze zrovinka 4 mesice pred porodem vyprodavali lonskou kolekci … a nakonec jsem byla moc rada, kdyz jsem si ho mohla doma v klidu poskladat a naucit se s nim prazdnym zachazet. A tesit se z nej. Bylo moc fajn mit vsechno nachystane. Kdyz jsme s malou prisli domu z porodnice, aspon bylo o starost min a hned jsme druhy den mohli na prochazku
.
Ikdyz mne nekdo obcas touto poverou „postrasil“ - rikala jsem na to, ze jestli se mimi neco stane, urcite to nezapricini porizeni kocaru. Stejne tak, ze kdyz bych se s manzou mela rozvadet, tak to nebude tim, ze mne videl ve svatebnich satech pred obradem - kdyz je se mnou vybiral.
Preji vsem zdrava a spokojena miminka, at uz s nachystanym nebo nenachystanym kocarem
,
Sarach & Eli
Nám to také naše maminy říkaly
Ale jde o to, kde jsem doma já. Jestli tady u přítele, nebo u rodičů kde mám trvalé bydliště
. Ale jinak pověry neřeším. Myslím, že na kočárku už nezáleží. Když se něco má stát tak se to stane, a bude to stejně bolestivé, jako kdyby tu ten kočár nebyl. Vždyť nakupujeme s láskou i ty pidi věcičky, s láskou jsme je vyprali, vyžehlili, uložili a připravili spousty věcí pro našeho človíčka. A kolikrát jsem už do té skříňky koukala a pohladila to mimioblečeníčko
.
Ale snad když je vše v pořádku do teď, tak to už těch cca.7 týdnů a pak po zbytek žití vydží
. Hlavu vzhůru těhulky, a nenechte se takhle strašit.
Andělka
Ahoj,
ja kupovala kocar s manzelem, kdyz jsem byla asi v sestem mesici. Bylo pro me dulezitejsi nevybirat kocar sama(manzel studoval v zahranici), nez nejake povery. Jsem rada, ze u toho byl, kazdy mame na vyber veci pro malou trochu jiny pohled a po domluve jsme vybrali dobre, jsme spokojeni. To je urcite dulezitejsi.
Kocarek jsme az do porodu meli schovany na chalupe u tchanu spolu s dalsimi vecmi, ale to kvuli nedostatku mista(bydlela jsem u mamy v 2+1, do soucasneho podnajmu jsme se prestehovali az dva mesice porodu), vubec me nenapadlo stresovat se nejakymi poverami.
Mroe
Ahojky:O)
My jsme měli kočárek doma asi 2 měsíce před narozením dcery (kupovali jsme na inzerát a zrovna tenhle byl hezký,za hezkou cenu a v záruce) a Sárinka je zdravé a šťastné dítko ![]()
Papa a pověrám 3× zmar!!!
Jaa
Cˇau holky,
tak mě taky příbuzní opřádali pověrami, které mi lezly MAXIMÁLNĚ na nervy (hlavně svou blbostí), např.:
Abych rodiče (a v konečné fázi i sebe) nestresovala, ze začátku jsem se řídila jejich pokyny.Byla jsem pověrami tak vystrašená, že jsem měla akorát vyžehlené oblečky a natruc doma kočárek. Zbytek jsem se porušit bála. A teď můžu napsat, že je to PĚKNÁ BLBOST. Ke konci už mě každá pověra tak vytáčela, že jsem je začala naschvál bojkotovat...............
No, nebudu se rozepisovat do detailů. Prostě když jsem přišla s prvním miminkem domů, kromě toho, že jsem byla patřičně vyplašená (jestli budu správná matka, jestli se miminko cítí dobře atdatd), asi dvě hodiny jsme s manžou chystali byt- povlíkali postýlku, uváděli do provozu monitor dechu, dávali na místo košík v obýváku...........
U druhé dcery jsem si všechno v klidu nachystala a domů přišla v pohodě, jen jsem ji dala do postýlky a s tou starší jsme si ji mohli prohlížet a pak si hrát. Nedá se to srovnávat
).
Samozřejmě to na mě zase s pověrami zkoušeli, ale tentokrát jsem jim celkem zhurta říkala svůj názor. A máme všichni klid.
Holky jsou v pohodě, já taky a nemalý význam pro to měly i naše první společné dny (tentokrát v klidu).