Laktační poradna
MVDr. Anna Musilová
Ahoj všem, před pár dny jsem porodila a o den déle mě nechávají v porodnici, protože mi trvá naučit se správně kojit.
Pak, když mi s tím pomohly sestry, to vypadalo tak jednoduše, ale když jsem to zkusila sama, cítila jsem se strašně nešikovně – pořád špatně držím prso, nejde mi dát ukazovák pod bradu miminka, nemůžu si pohodlně sednout a podobně.
Když se mi konečně povedlo přisátí, byla jsem ráda, jenže to nebyl správný úchop a skončilo to tím, že mám teď popraskané bradavky. Používám Enterosgel a stříbrný klobouček (mají jen jeden, takže ho střídám).
Samozřejmě, když pomůžou sestry, všechno jde krásně, ale sama to zopakovat nedokážu – jako kdybych měla ruce z prd**e. Dnes se mi povedlo správné přisátí, ale upřímně si myslím, že to byla náhoda.
Taky jsem se asi dvacet minut snažila, aby miminko otevřelo pusu dost široce. To, že jsem mu dávala bradavku k puse a hýbala s ní nahoru a dolů, nakonec zabralo, ale trvalo to strašně dlouho. Jinak měl celou dobu pusu zavřenou nebo ji otevíral jen trochu. Hlad určitě měl, protože se probudil po třech hodinách a cucal si prstíky.
Taky vám to takhle trvalo a cítily jste se, jako byste měly ruce z prd**e a pořád byl nějaký problém, nebo se vám to povedlo rychle? Jak dlouho vám trvalo, než se ten proces stal spíš automatický?
Děkuji za zkušenosti.
Já byla tak marná, že jsem snad 2 měsíce dokázala kojit jen mimino ležící na polštáři ve „fotbalové“ poloze.
Neboj, zmákneš to ![]()
Taky jsem s tím chvíli bojovala, kojit v sedě, jak mě učily sestry v porodnici, mi pořádně nešlo, nakonec jsem to vzdala a kojila jen vleže. Bradavky nejdřív taky zmasakrované, na to jsou výborné ty stříbrné kloboučky, používala jsem je určitě první tři měsíce.
Měla jsem to úplně stejně! Opravdu, ten začátek je prostě takový skoro u všech, ale věř, že to půjde. U mě nastal velký zlom po propuštění, doma, v klidu, jsem se plně rozkojila skoro okamžitě.
Vážně, zkus neztrácet hlavu (vím, je to těžké), taky jsem se s porodnici nabulela..
Ale fakt to bude dobrý. Držím palce ![]()
Jo, a představ si, že mám děti po roce, tak jsem si myslela, jak to s druhým bude brnkačka, a houbeles, zase od 0, instruktáže se sestrama, mordování---
Netrap se tím..je potřeba si uvědomit že jednak na cizím se to ukazuje lépe než na svém…to má člověk pocit kolikrát že by potřeboval dvě ruce víc aby si to prso i mimino dobře nainstaloval…a jednak to dělají denně už třeba několik let…ty to děláš poprvé…je vporadku cítit se nejistá, nemotorná…brzy to vychytáte a půjde to ani nebudeš vědět jak…
Je fajn že sestřičky pomáhají a snaží se tě to naucit…mě si ani po jednom porodu při kojení nikdo moc nevšímal, nikdo (krom jedné sestry až poslední večer před propustenim) se mi nesnažil nijak pomoci…hned prostě dali flašku at prý mimino pěkně nabere a můžeme jít domů…
taky se mi poprvé kojit nedařilo..no a podruhé tam to zas asi brali tak že jako druhomatka si poradím…naštěstí syn byl dravec a prsomil…taky jsem asi nebyla tolik v nervech…měla jsem svoje kloboučky, cvoji odsávačku, měla jsem koupené i svoje UM a svoji lahvičku které jsem měla v plánu případně dát…a byla jsem celkově smířená s tím že to beztak zase nepůjde…a oni to šlo…☺️
Kojila jsem dvě děti, obě cca 1,5 roku. Kojila jsem jen v sede, jinak mi to nešlo. Slyšela jsem, že některé ženské umí nakojit dite v autě, když je v autosedačce. Do dnes nechápu jak to prakticky dělají.
Jinak bradavky můžeš mít i bolavé, protože trvá, než si na to kojení zvyknou… U druhého dítěte jsem objevila hydrogelove polštářky. U prvního jsem nedala dopustit na purelan (dm má levnější variantu). To si sedne. První jsme měla v porodnici strach i přebalit.
V sede jsem nenakojila nikdy
podle me toho nejsem fyzicky schopna. Jedine vleze
Hlavně si z hlavy vyžeň myšlenku, že jsi nějaká nešikovná. Kojení je především úkol mimina, to ono si s tím musí poradit…ty mu můžeš maximálně trochu pomoct, když mu to nejde. Teda takhle jsem k tomu přistupovala já
…naštěstí jsem měla děti přísavky, co si hned prso našly. Ale u prvního jsem měla ze začátku taky bradavky bolavé, prostě prso si musí zvyknout. Je taky otázka, jestli se ti už pořádně rozběhla laktace
každopádně supr, že ti sestry (snad empaticky a jemně) pomáhají. Každá prvorodička s tím více či méně bojuje, je to prostě něco úplně nového, co dopředu nenacvičíš. A ten malý človíček má tu nejmenší pusu na světě
Doma zkus i různé polohy, jak píšou ostatní, třeba ti/mimču bude vyhovovat něco jiného než v sedě. A hlavně na to bude klid ![]()
Tak teď si vůbec nevybavuju, že bych s rukou něco dělala. Vsedě nebo vleže, dala jsem prso dítěti do pusy a nic jsem s rukama nedelala
![]()
@Kryptozoo Taky tuhle polohu používám nejčastěji, ale i u ní se s tím pořád peru – buď mi mimčo nějak sjíždí, nebo nemá hlavu úplně na správném místě. Ty polštáře jsou tu měkké, a pokaždé se s nimi deset minut snažím něco vytvarovat, a pak je to úplně k h**nu, protože se stejně hned zmáčknou a ztratí tvar ![]()
@Vladusxx to si nedokážu představit, kdyby mi tady ty sestry tak nepomáhaly, tak bych se absolutně zbláznila. Děkuji za podporu ![]()
@Dahlia0409 řekly mi podpírat prso dole, prý něco váží, a mimčo ho kvůli tomu může vypustit z pusy a přejít na ten nesprávný úchop ![]()