Laktační poradna
MVDr. Anna Musilová
Třeba v knize Superjídlo pro super děti píšou, že dlouhé generace se kojilo po dobu 24-28 měsíců, fungovaly kojné, když ženy kojit nemohly. Na začátku 20. století byla vynalezena první kojenec ká láhev a následně v průběhu 20. století první dětské náhražky mléka, které byly často z mouky a cukru/sladidla, některé pak i s mlékem (např. Nestlé). Pak taky byly uvedeny na trh ve 20. století první konzervované příkrmy. Vše doprovázené samozřejmě intenzivní kampaní, která měla za účel vzbudit dojem, že maminky dávají v těchto potravinách svým dětičkám to nejlepší, naopak přirozená strava je nedostačující. Což vedlo právě k odklonu od přirozené stravy a brzkému odstavování (píšu to zjednodušeně, je tam o tom zajímavá kapitola).
@kulíšek_s_bambulí píše:
Páni celkem zajímavá diskuze. Víš co, já si myslím, že to bylo prostě tak že dříve měli ženské víc práce. A proto se s tím kojením nemohli tolik crcat jako se s tím crcame my. Já když se malý narodil tak jsem kojila kolikrát po hodině a půl a prakticky jsem jenom seděla na gauči s miminem u kozy. Jenže dřív ženský neměli tolik vymožeností jako máme my - neměli různé kuchyňské roboty a robotický vysavač a myčky a sušičky museli prát pleny látkové a tak prostě bylo jednodušší dítěti dát flašku sunaru protože prostě umělé mléko je sytější než mateřské
aby byl prostě na pár hodin pokoji a oni se mohli věnovat té práci. Alespoň tak to přijde mně.
Před vynálezem umělého mléka měly ale ženy také asi hodně práce.
@mamadvou píše:
Před vynálezem umělého mléka měly ale ženy také asi hodně práce.
Zase se žilo víc komunitne. A taky dost děti umíralo.
@mamadvou píše:
Před vynálezem umělého mléka měly ale ženy také asi hodně práce.
No to je pravda
Podle mého to tenkrát muselo být hrozný pro ty ženský. Kor když jim třeba to kojení fakt nešlo nebo neměli mléko nebo tak něco. Já si myslím že pak už těm dětem opravdu dali cokoliv jakože třeba i naředěné kravské mléko jen aby je prostě nějak nakrmili.
@Anonymní píše:
Asi záleželo i na tom, jak to komu šlo. Můj otec se narodil v padesátých letech na vesnici, tam všichni kojili, ale prso odmítal, babička byla zoufalá, tak mu vařili vývar z ovsa míchaný s kravským mlékem. Po pár týdnech kaše, polévka atd. Já s bratrem jsme narození v osmdesátých letech, mamka mě kojila jen dva týdny, nešlo to, pak sunar. Bráchu kojila půl roku a pak taky sunar, protože ji to řekli doktoři. Tetě kojení šlo, každé dítě kojila několik let a chválila si to. Zato ty příkrmy byly fakt zajímavé, od dvou měsíců polévky, strouhané jablko s mrkví, příležitostně šlehačkove zákusky, v půl roce dávala bratranci prejt a jitrnice, guláš, a prý jak mu chutnalo.
jojo gulášek a kyselé okurky asi povinné pro všechny mimina ![]()
@Svistice píše:
Zase se žilo víc komunitne. A taky dost děti umíralo.
To ano. Nicméně si myslím, že kdyby ženy za socialismu kojit chtěly, tak by kojily. Ne že by se to kvůli množství práce nedalo zvládnout. Jenže měly informace, které absolutně kojení nepodporovaly. Dřív asi ženy měly více jiných kojících žen v okolí, nikdo jim nevtloukal do hlavy, že se má kojit jen po 3 hodinách a náhrada mléka je beztak lepší. Tlak potravinářského průmyslu a jeho provázanost se zdravotnictvím způsobily tento odklon od normální stravy, kde cílem je neustále zvyšovat zisky velkých firem. Když korporace cpaly umělé mléko do rozvojových zemí, tak to mělo za následek nemalý počet dětských obětí. Jinými slovy více dětí by přežilo na kojení, byť v nuzných podmínkách. V jednom dokumentu chudá Filipínka popisovala, jak jí v nemocnici převedli miminko na umělé mléko, ona na něj nemá dost peněz, tak dává poloviční dávky. Mno na kojení by tolik peněz navíc nepotřebovala.
Babičce nešlo kojit a dávala mamce kravské mléko (umělé prý nebylo). Máma s kojením měla taky problém, už v porodnici jí „vypomáhala“ paní, co ležela na stejném pokoji (ta měla prý naopak mléka tak moc, že ji z toho bolela prsa, takže byla ráda, že ho nějaké z dětí odsaje). Doma nám dávala Sunar a ihned po šestinedělí Sunarku (kaši).
Moje prababi kojila dlouho - bylo to levnější než jídlo. Babi mi líčila, jak moje máma krásně jedla - do bramboračky jí nalámala chleba, aby se rozmočil, a jak jí chutnalo! To jí muselo být pod půl roku. Moje ségra byla v 90. letech dráždivé dítě - flák ho, sunar, určitě brečí hlady. No a moje dcera loni? Když jsem přiznala, že se ve 4 měsících budí co dvě hodiny - nemůže spát hlady, honem sunar a kaši na noc. A to je naší pediatričce 40 ![]()
@Ba-stet Jo, jakékoliv brecenui dítěte či jeho nespokojenost se přičítalo hladu a dítěti se proste zacpala pusa jídlem, ideálně sladkým, protože to přeci chutná kazdemu. Myslím, že z toho pochazi i to, proč tolik lidí (včetně mě
) stres zajida.
Hlavně se jela propaganda, že sunar je nutričně vyvážený a prokazatelně zdravotně nezávadný, což se u MM dle tehdejších názorů nemohlo zaručit, věřilo se, že do MM přechází kdoví co za škodliviny z těla matky a že kvalita MM pro dítě nebezpečně kolísá na základě její stravy. Proto byly ženy mnohdy až odrazovány od kojení jako něčeho zpátečnického, co nekoresponduje s nejnovějšími poznatky socialistické lékařské vědy.
Jinak ta propagace UM v rozvojových zemích je neuvěřitelné svinstvo, ty rodiny trpí chudobou, mnohdy šílené hygienické podmínky, nejlevnější a nejbezpečnější by pro ty děti bylo MM, ale tam se jede stará písnička, že UM je něco lepšího, že tím udělají pro děti něco víc. Ale pak jim to dítě třeba umře na průjem, protože nemají jak zajistit nezávadnou vodu a na léky už nejsou prachy.
@stín katedrál píše:
Hlavně se jela propaganda, že sunar je nutričně vyvážený a prokazatelně zdravotně nezávadný, což se u MM dle tehdejších názorů nemohlo zaručit, věřilo se, že do MM přechází kdoví co za škodliviny z těla matky a že kvalita MM pro dítě nebezpečně kolísá na základě její stravy. Proto byly ženy mnohdy až odrazovány od kojení jako něčeho zpátečnického, co nekoresponduje s nejnovějšími poznatky socialistické lékařské vědy.
Jinak ta propagace UM v rozvojových zemích je neuvěřitelné svinstvo, ty rodiny trpí chudobou, mnohdy šílené hygienické podmínky, nejlevnější a nejbezpečnější by pro ty děti bylo MM, ale tam se jede stará písnička, že UM je něco lepšího, že tím udělají pro děti něco víc. Ale pak jim to dítě třeba umře na průjem, protože nemají jak zajistit nezávadnou vodu a na léky už nejsou prachy.
Nejen socialistické. I do imperialistických štváček se v 60. letech tlačilo UM ve velkém.
Navíc Sunar byl na předpis případně později na speciální kupony a byl takto laciný. Cena byla dotovana státem.
@mamadvou píše:
Třeba v knize Superjídlo pro super děti píšou, že dlouhé generace se kojilo po dobu 24-28 měsíců, fungovaly kojné, když ženy kojit nemohly. Na začátku 20. století byla vynalezena první kojenec ká láhev a následně v průběhu 20. století první dětské náhražky mléka, které byly často z mouky a cukru/sladidla, některé pak i s mlékem (např. Nestlé). Pak taky byly uvedeny na trh ve 20. století první konzervované příkrmy. Vše doprovázené samozřejmě intenzivní kampaní, která měla za účel vzbudit dojem, že maminky dávají v těchto potravinách svým dětičkám to nejlepší, naopak přirozená strava je nedostačující. Což vedlo právě k odklonu od přirozené stravy a brzkému odstavování (píšu to zjednodušeně, je tam o tom zajímavá kapitola).
Je to tak.
Ale jeste ve 30. letech minuleho stoleti byly maminky nabadany, at koji, protoze deti na umele vyzive casto umiraly.
Prumyslova revoluce (tzv. treti) a nadseni ze vseho umeleho=prumyslove dokonaleho prislo az pozdeji.
Umělá výživa pro kojence se v těch 60. a 70. letech hodně propagovala (novy byznys?), děti byly kojeny minimálně. Maminky také chodily brzy do práce, mateřská byla krátká. Udajne velký propagátor umělé výživy MUDr. Svejcar později své stanovisko přehodnotil a stal se zastáncem kojení. Doslova jeho znovuprůkopníkem a mnoha maminkam a jejich dětem tím skutečně po r. 89. pomohl. Tento významný český pediatr zemřel ve věku 100 let.
@Svistice píše:
Ještě doplním, že za mě se dávaly příkrmy do flašky tak od 3-4 měsíců, děti byli na běžné stravě typu svíčková s knedlíkem, lipánek, termix apod. klidně od půl roku.
Ono taky ta zelenina a ovoce se teda normálně moc sehnat nedala, že. V obchodě tak maximálně mrkev a zelí, banány jen na Vánoce apod.
A v zimním období, což mohlo být klidně i půl roku
, se místo ovoce dávaly ovocné přesnídávky, ktere ho měly nahradit. Když na to přišlo, třeba i s pár kapkami citronové šťávy, protože ovoce bylo na trhu minimálně, vetsinou tuzemská uroda. Což znamená jablka poznamenána časem. Banány, pomeranče, mandarinky v podstatě jen na Vánoce, staly se na ně dlouhe fronty a byl to svátek. Jine exotické plody našinci skoro ani neznali. S výjimkou pár tydnu sklizně chyběla po celý rok na trhu treba i rajčata. Tehulky, které měly chutě a zřejmě i potřebu nějaké konkrétní potraviny v jídelníčku, měly často smůlu. Kromě toho, že byl velmi omezený sortiment, bylo málo obchodu a otvírací doba také omezená. Sunar či Feminar byl jen na lístečky od doktorky, vyzvednout jste si ho. musely v lékárně. A kdyz decko brecelo hlady o víkendu, to byly nervy, ať se to mateřské mléko nepoucenym maminkam spusti. Až po revoluci se to změnilo.