Laktační poradna
MVDr. Anna Musilová
@Takco píše:
Ano, termínem „slabé mléko“ se za minulého rezimu kolikrát ohaneli už pediatři v porodnicích, kteří na maminku koukli id dveří. A mladá prvorodička s tímto přesvědčením odcházela domu. Za čas si to v duchu zopakovala u dalšího dítěte a bylo po kojení. Jaký div, když se maminky dozvěděly, že mléko se tvoří během sání a mohou kojit z obou prsů. Dřív prikazovali vždy jen z jednoho. Takže jedno prso vycucane, druhé nateklé, čekalo se 3 hodiny na termín kojení, dítě vyrvane… Paráda!
Moje sestra lékařka dostudovala pár let nazpátek, ještě i ji učili na fakultě o tříhodinových rozestupech mezi kojením
21. století
![]()
@Svistice píše:
@Ba-stet Jo, jakékoliv brecenui dítěte či jeho nespokojenost se přičítalo hladu a dítěti se proste zacpala pusa jídlem, ideálně sladkým, protože to přeci chutná kazdemu. Myslím, že z toho pochazi i to, proč tolik lidí (včetně mě) stres zajida.
Ježiš, to mi připomíná historku mé matky, jak jsem měla hrozný hlad jako čtyřměsíční, tudíž mi mohla na schválení pediatra dávat i tvaroh. Zeptala jsem se a. jak věděla, že jsem měla hlad (šokovaná odpověď: „to se přece pozná, ne??“) a proč proboha se tedy dítěti nedalo víc mléka (odpověď ve stylu šoku, že by kdy koho napadlo zpochybňovat rady lékaře).
@Ztřeštěnka píše:
Docela by mě zajímalo, jak se na to tehdy dívaly babičky těch „pokrokových“ „socialistických“ dětí. Ty velmi často žily na vesnici, pracovaly v zemědělství a své děti, řekněme že určitě do předválečných let, kojily určitě o dost dele. Jestli si pak klepaly na čelo, co je to za blázinec s tím sunarem vsude a jak to, že má každá najednou slabé mléko. Nebo jestli se taky nechaly přesvědčit, že je to tak lepší?
Každá generace vyrusta do jiného společenského prostředí. Generační neshody jsou často způsobené moderní propagandou. Na příkladu s kojením je vidět, že maminky, které se řídily generacemi ověřeným ptincipem, kojily i v dobe, kdy to nebylo v módě
@kulíšek_s_bambulí píše:
Páni celkem zajímavá diskuze. Víš co, já si myslím, že to bylo prostě tak že dříve měli ženské víc práce. A proto se s tím kojením nemohli tolik crcat jako se s tím crcame my. Já když se malý narodil tak jsem kojila kolikrát po hodině a půl a prakticky jsem jenom seděla na gauči s miminem u kozy. Jenže dřív ženský neměli tolik vymožeností jako máme my - neměli různé kuchyňské roboty a robotický vysavač a myčky a sušičky museli prát pleny látkové a tak prostě bylo jednodušší dítěti dát flašku sunaru protože prostě umělé mléko je sytější než mateřské
aby byl prostě na pár hodin pokoji a oni se mohli věnovat té práci. Alespoň tak to přijde mně.
A co ještě dřív? Před UM.
@kulíšek_s_bambulí píše:
No to je pravdaPodle mého to tenkrát muselo být hrozný pro ty ženský. Kor když jim třeba to kojení fakt nešlo nebo neměli mléko nebo tak něco. Já si myslím že pak už těm dětem opravdu dali cokoliv jakože třeba i naředěné kravské mléko jen aby je prostě nějak nakrmili.
Kozí prý bylo dobré i na vypiplavani nedonosenych, co se ani neuměli přisat.
@mamadvou píše:
Třeba v knize Superjídlo pro super děti píšou, že dlouhé generace se kojilo po dobu 24-28 měsíců, fungovaly kojné, když ženy kojit nemohly. Na začátku 20. století byla vynalezena první kojenec ká láhev a následně v průběhu 20. století první dětské náhražky mléka, které byly často z mouky a cukru/sladidla, některé pak i s mlékem (např. Nestlé). Pak taky byly uvedeny na trh ve 20. století první konzervované příkrmy. Vše doprovázené samozřejmě intenzivní kampaní, která měla za účel vzbudit dojem, že maminky dávají v těchto potravinách svým dětičkám to nejlepší, naopak přirozená strava je nedostačující. Což vedlo právě k odklonu od přirozené stravy a brzkému odstavování (píšu to zjednodušeně, je tam o tom zajímavá kapitola).
@kulíšek_s_bambulí píše:
No to je pravdaPodle mého to tenkrát muselo být hrozný pro ty ženský. Kor když jim třeba to kojení fakt nešlo nebo neměli mléko nebo tak něco. Já si myslím že pak už těm dětem opravdu dali cokoliv jakože třeba i naředěné kravské mléko jen aby je prostě nějak nakrmili.
Myslim,, že kojení je tak přirozená věc, viz jiná mláďata, že dokud na něj není zaměřena taková pozornost, tak funguje i u lidí. A je fakt, že v komunitách můžou maminky kojit i cizí děti.
@mamadvou píše:
To ano. Nicméně si myslím, že kdyby ženy za socialismu kojit chtěly, tak by kojily. Ne že by se to kvůli množství práce nedalo zvládnout. Jenže měly informace, které absolutně kojení nepodporovaly. Dřív asi ženy měly více jiných kojících žen v okolí, nikdo jim nevtloukal do hlavy, že se má kojit jen po 3 hodinách a náhrada mléka je beztak lepší. Tlak potravinářského průmyslu a jeho provázanost se zdravotnictvím způsobily tento odklon od normální stravy, kde cílem je neustále zvyšovat zisky velkých firem. Když korporace cpaly umělé mléko do rozvojových zemí, tak to mělo za následek nemalý počet dětských obětí. Jinými slovy více dětí by přežilo na kojení, byť v nuzných podmínkách. V jednom dokumentu chudá Filipínka popisovala, jak jí v nemocnici převedli miminko na umělé mléko, ona na něj nemá dost peněz, tak dává poloviční dávky. Mno na kojení by tolik peněz navíc nepotřebovala.
Kojení je h, ygienicke, u umělé přípravy hrozi průjmy atd.
@Dobrej_tym píše:
Moje sestra lékařka dostudovala pár let nazpátek, ještě i ji učili na fakultě o tříhodinových rozestupech mezi kojením21. století
![]()
Hele, já jsem loni naivěn přiznala, že kojím na požádání (což bylo asi každé dvě a třičtvrtě hodiny) a myslela jsem, že na mě doktorka a sestra (údajně laktační poradkyně) pošlou ospod. Pak dcera začala blbě přibírat a mohla jsem za to já - kvůli nedostatečnému rozestupu totiž dostávala pouze přední mlíko na žízeň a žádné zadní na hlad. To by se zřejmě vytvořilo za těch 15 minut nebo nevím. Doktorce je kolem 40 a sestra ještě mladší. Jak jsme se hádaly o příkrmech ani nebudu psát
To jsou mýty, které nezmizí.
@stín katedrál píše:
Hlavně se jela propaganda, že sunar je nutričně vyvážený a prokazatelně zdravotně nezávadný, což se u MM dle tehdejších názorů nemohlo zaručit, věřilo se, že do MM přechází kdoví co za škodliviny z těla matky a že kvalita MM pro dítě nebezpečně kolísá na základě její stravy. Proto byly ženy mnohdy až odrazovány od kojení jako něčeho zpátečnického, co nekoresponduje s nejnovějšími poznatky socialistické lékařské vědy.
Jinak ta propagace UM v rozvojových zemích je neuvěřitelné svinstvo, ty rodiny trpí chudobou, mnohdy šílené hygienické podmínky, nejlevnější a nejbezpečnější by pro ty děti bylo MM, ale tam se jede stará písnička, že UM je něco lepšího, že tím udělají pro děti něco víc. Ale pak jim to dítě třeba umře na průjem, protože nemají jak zajistit nezávadnou vodu a na léky už nejsou prachy.
Polychlorovane bifenyly či co se to zmiňovalo, ze to přechází do materskeho mléka. Ale to az po revoluci.
@Venetia píše:
A je na tom neco spatneho?
Ve svěření zodpovědnosti za mimino tříletému dítěti? To se ptáš vážně?
@Lucie_Sx píše:
Je to tak.
Ale jeste ve 30. letech minuleho stoleti byly maminky nabadany, at koji, protoze deti na umele vyzive casto umiraly.
Prumyslova revoluce (tzv. treti) a nadseni ze vseho umeleho=prumyslove dokonaleho prislo az pozdeji.
A s nimi civilizační choroby.
V dobe před první světovou válkou, se ubrecenym dětem na vesnici regulérně vařil odvar z makovic.
Dle pradědečka tyhle děti pak byly v pozdejsim věku regulérně hloupé.
@Takco píše:
A v zimním období, což mohlo být klidně i půl roku, se místo ovoce dávaly ovocné přesnídávky, ktere ho měly nahradit. Když na to přišlo, třeba i s pár kapkami citronové šťávy, protože ovoce bylo na trhu minimálně, vetsinou tuzemská uroda. Což znamená jablka poznamenána časem. Banány, pomeranče, mandarinky v podstatě jen na Vánoce, staly se na ně dlouhe fronty a byl to svátek. Jine exotické plody našinci skoro ani neznali. S výjimkou pár tydnu sklizně chyběla po celý rok na trhu treba i rajčata. Tehulky, které měly chutě a zřejmě i potřebu nějaké konkrétní potraviny v jídelníčku, měly často smůlu. Kromě toho, že byl velmi omezený sortiment, bylo málo obchodu a otvírací doba také omezená. Sunar či Feminar byl jen na lístečky od doktorky, vyzvednout jste si ho. musely v lékárně. A kdyz decko brecelo hlady o víkendu, to byly nervy, ať se to mateřské mléko nepoucenym maminkam spusti. Až po revoluci se to změnilo.
No, zase bych ty zimni rajcata ze spanelskych skleniku neprecenovala, neni to nic zdraveho.
Ovoce v zime byly driv hlavne kompoty - jablka, hrusky, svestky, visne, tresne, rybiz.
Deda byl kojeny do 5 let, pry si nosil stolicku😁Mama kojena nebyla a ja taky ne, duvod znel bolely me prsa a rvalas jak tur, tak jsem ti dala sunar a byl pokoj. Jak se tu pise, bylo treba dite prezrat, aby bylo zticha a stihla se prace, aby v noci spalo narvalo se pro sichr jeste kasi, aby nedej boze nevyzadovalo matku, sobec jeden urvanej nevychovanej😁
@Lucie_Sx píše:
No, zase bych ty zimni rajcata ze spanelskych skleniku neprecenovala, neni to nic zdraveho.
Ovoce v zime byly driv hlavne kompoty - jablka, hrusky, svestky, visne, tresne, rybiz.
No, pokud byly domácí a bez chemie, tak možná dobře. Co cukr? V dnešní době člověk musí koukat na etikety, na složení. Bohužel i výrobky určené přímo pro děti obsahují spoustu zbytečného balastu.