Laktační poradna
MVDr. Anna Musilová
@Santa Juana píše:
Ano, co vím z rodiny, kojilo se tak 4 měsíce. Pak Sunar. Ani máma, ani tety ani babka nekojily 18 měsíců, to až ja. ke kojení se dával cajicek. Že se propagoval Sunar na úkor kojení jsem už slyšela, moje máma se s tím ale nesetkala. Přestala kojit, protože si prý myslela, že má slabé mliko.
Ano, termínem „slabé mléko“ se za minulého rezimu kolikrát ohaneli už pediatři v porodnicích, kteří na maminku koukli id dveří. A mladá prvorodička s tímto přesvědčením odcházela domu. Za čas si to v duchu zopakovala u dalšího dítěte a bylo po kojení. Jaký div, když se maminky dozvěděly, že mléko se tvoří během sání a mohou kojit z obou prsů. Dřív prikazovali vždy jen z jednoho. Takže jedno prso vycucane, druhé nateklé, čekalo se 3 hodiny na termín kojení, dítě vyrvane… Paráda! ![]()
@Svistice píše:
No a co s budeme povídat. Ideální bylo dítě nakrmit, vrznout do postýlky či ohrádky, případně do kočárku a aby dalo na pár hodin pokoj a nic nechtělo. Protože se šla stát fronta na maso, prát a vyvářet plíny, namáčet prádlo, klepat koberce…
I v Praze se v osmdesátkách ještě ve spoustě činžáků normálně topilo uhlím.
Kočárky i s dětmi se nechávaly bez dozoru před obchody, dovnitř ani nesměly a vidět rodiče s miminkem v náručí by bylo něco výjimečného. Kolikrát mimi rvalo a třeba u sousedního kočárku „hlídal“ sourozence triletak. A když dosáhl, strčil do vedlejšího kočárku dudana, pohoupal… ![]()
@Svistice píše:Řídká krupicová kaše do flašky, na tom jsme vyrostli snad všichni z mé doby, je mi přes padesát. Naše mámy kojily málo a krátce. U nás byla „vtipná“ historka jak několikaměsíční brácha prskal kašičky, ale lečo tátovi snědl z talíře všechno.
@stín katedrál Jo, to vzpomínala teta. Ta má Husákovo dítě. Sunar byl na předpis a pokud dítěti nestčila tabulková dávka, tak smolík, matka ho musela nakrmit jinak.
Někdo dával tedy od pár měsíčním třeba řiděné kravské mléko, někdo krupičku do flašky.
Kamarádka mojí tety měla syna, co chtěl jen mlíko a doktor řekl, že na tolik mléka nemá podle svého věku nárok, takže jí odmítal napsat víc sunaru. Ale dítě normální jídlo nechtělo a tak mu prý ta kamarádka ze zoufalství sladila vývarové polévky a ostatní jídlo, jen aby teda jedl. Jinak řval hlady a chtěl mlíko. Jednalo se o asi půlroční dítě.
@Takco píše:
Kočárky i s dětmi se nechávaly bez dozoru před obchody, dovnitř ani nesměly a vidět rodiče s miminkem v náručí by bylo něco výjimečného. Kolikrát mimi rvalo a třeba u sousedního kočárku „hlídal“ sourozence triletak. A když dosáhl, strčil do vedlejšího kočárku dudana, pohoupal…
Kamarádka v pěti letech dostala sourozence mimina - dvojčata - do kočárku se slovy že jí dvě hodiny nechtějí vidět, tedy aby vozila a vrátila se domu až tak za dvě hodiny…dneska naprosto nemyslitelné.
@Takco píše:
Ano, termínem „slabé mléko“ se za minulého rezimu kolikrát ohaneli už pediatři v porodnicích, kteří na maminku koukli id dveří. A mladá prvorodička s tímto přesvědčením odcházela domu. Za čas si to v duchu zopakovala u dalšího dítěte a bylo po kojení. Jaký div, když se maminky dozvěděly, že mléko se tvoří během sání a mohou kojit z obou prsů. Dřív prikazovali vždy jen z jednoho. Takže jedno prso vycucane, druhé nateklé, čekalo se 3 hodiny na termín kojení, dítě vyrvane… Paráda!
To se ovšem traduje dodnes ![]()
Z par vypovedi neudelam statistiku, ale jedna moje babicka nekojila vubec, studeny odchov, od sestinedeli kase na noc (prazena mouka s jogurtem
), cpala to i detem svych dcer, takze ja kojena byla minimalne a bracha asi 3 mesice a pak pry mela mamka slabe mleko, tak mu davala sunar. Druha babicka z vesnice zas vsech 5 deti nosila a kojila. Nevim jestli do batoleciho veku, to uz se ani od ni nedozvim.
@Takco píše:
A v zimním období, což mohlo být klidně i půl roku, se místo ovoce dávaly ovocné přesnídávky, ktere ho měly nahradit. Když na to přišlo, třeba i s pár kapkami citronové šťávy, protože ovoce bylo na trhu minimálně, vetsinou tuzemská uroda. Což znamená jablka poznamenána časem. Banány, pomeranče, mandarinky v podstatě jen na Vánoce, staly se na ně dlouhe fronty a byl to svátek. Jine exotické plody našinci skoro ani neznali. S výjimkou pár tydnu sklizně chyběla po celý rok na trhu treba i rajčata. Tehulky, které měly chutě a zřejmě i potřebu nějaké konkrétní potraviny v jídelníčku, měly často smůlu. Kromě toho, že byl velmi omezený sortiment, bylo málo obchodu a otvírací doba také omezená. Sunar či Feminar byl jen na lístečky od doktorky, vyzvednout jste si ho. musely v lékárně. A kdyz decko brecelo hlady o víkendu, to byly nervy, ať se to mateřské mléko nepoucenym maminkam spusti. Až po revoluci se to změnilo.
Ja mela prvni dite chvili pred revoluci a takova hruza to tedy nebyla
@Takco píše:
Kočárky i s dětmi se nechávaly bez dozoru před obchody, dovnitř ani nesměly a vidět rodiče s miminkem v náručí by bylo něco výjimečného. Kolikrát mimi rvalo a třeba u sousedního kočárku „hlídal“ sourozence triletak. A když dosáhl, strčil do vedlejšího kočárku dudana, pohoupal…
A je na tom neco spatneho?
@Anna766 píše: Řídká krupicová kaše do flašky, na tom jsme vyrostli snad všichni z mé doby, je mi přes padesát. Naše mámy kojily málo a krátce. U nás byla „vtipná“ historka jak několikaměsíční brácha prskal kašičky, ale lečo tátovi snědl z talíře všechno.
Docela by mě zajímalo, jak se na to tehdy dívaly babičky těch „pokrokových“ „socialistických“ dětí. Ty velmi často žily na vesnici, pracovaly v zemědělství a své děti, řekněme že určitě do předválečných let, kojily určitě o dost dele. Jestli si pak klepaly na čelo, co je to za blázinec s tím sunarem vsude a jak to, že má každá najednou slabé mléko. Nebo jestli se taky nechaly přesvědčit, že je to tak lepší?
@Ztřeštěnka píše:
Docela by mě zajímalo, jak se na to tehdy dívaly babičky těch „pokrokových“ „socialistických“ dětí. Ty velmi často žily na vesnici, pracovaly v zemědělství a své děti, řekněme že určitě do předválečných let, kojily určitě o dost dele. Jestli si pak klepaly na čelo, co je to za blázinec s tím sunarem vsude a jak to, že má každá najednou slabé mléko. Nebo jestli se taky nechaly přesvědčit, že je to tak lepší?
Já myslím, že móda ve výchově, výživě, obouvání, nošení, hraní, vyřvávání, učení na nočník… se mění stále. Spoustu věcí dělám jinak, než to máma dělala se mnou. Stačí, když má někdo děti s rozestupem třeba 10 let, taky někdy kouká. Takže jde spíš o to, jaký má babička respekt k matce, aby ji to nechala dělat po svém…
@Fiducia píše:
To se ovšem traduje dodnes
Asi jako zadní a přední mléko a taky je to nesmysl.
@Venetia píše:
A je na tom neco spatneho?
Děti byly bez dozoru, v podstatě odkázané na sourozence nebo samy na sebe. Lékařka tenkrat upozorňovala maminky v poradně, že nemají dávat do kočárku polštářky, protože se tak nejake decko před obchodem udusilo. Jiné zdroje a zprávy nez ústním podáním vetsinou nebyly.
@Anna766 píše:
Asi jako zadní a přední mléko a taky je to nesmysl.
Na tom, myslím, něco je.
@Ba-stet to můžu potvrdit
Vidím to z vlastní zkušenosti, rodila jsem během deseti let
Přístup ke kojení, příkrm, oblékání…
A s tím respektem k dceři/snaše taky souhlas
To je tak asi v každé generaci.
@Ba-stet píše:
Já myslím, že móda ve výchově, výživě, obouvání, nošení, hraní, vyřvávání, učení na nočník… se mění stále. Spoustu věcí dělám jinak, než to máma dělala se mnou. Stačí, když má někdo děti s rozestupem třeba 10 let, taky někdy kouká. Takže jde spíš o to, jaký má babička respekt k matce, aby ji to nechala dělat po svém…
@Nicole 1234 píše:
Ahoj, vždy jsem myslela, že dříve (tak 60. a 70. léta), když nebylo umělé mléko v každém obchodě, tak zkrátka více žen kojilo. Co ale teď zjišťuji třeba z rozhovoru s babičkami, tak dřív se kojilo ještě méně než teď. Prý dávali UM nebo snad dokonce pomalu od narození nějaké kaše a kdoví co.Nebavili jste se taky o tom někdy s rodiči/prarodiči? Berte to jen takovou diskuzi pro zajímavost.
Moje babička rozhodně nekojila. Nějaké pokusy u staršího syna tak dva týdny, dál se jí narodily dvojčata, tak to vzdala předem a byla v šoku, že by vůbec někdo dvojčata kojil
Z toho, co vypráví, znala ženu, která dlouhodobě kojila čtyřleté dítě. Popisovala to jako kuriozitu jakési divné chudiny.