Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@Anonymní píše:
Ahoj, my jsme s tím také bojovali. Na logopedii jsme trénovali jenom dech. Aby se s ním naučil pracovat. Vytleskávání ani dupání jsme vůbec nedělali. Dech je prý základ. V tu dobu jsme se neměli ani věnovat zlepšení výslovnosti. Tak jsme měli různé cvičení na dech, foukání a tak. My na to hlavně nesměli vůbec upozorňovat. Ani o tom před ním mluvit. Museli jsme mluvit pomalu, netlačit na něj, nespěchat… vždy chvilku po každé větě počkat. Neskákat mu do řeči.
Dělat vše, aby se mu to zadrhávání nezafixovalo.
A zařídit, aby se mu v okolí nikdo nesmál. Což bylo nejtěžší. Dali jsme ho kvůli tomu do jiné školky. Vozili jsme ho mimo místo bydliště. A ťuk ťuk, ono to časem přešlo. Když se zlepšilo koktání, zaměřili jsme se teprve pak na výslovnost. Ale jeli jsme pomaleji, aby se koktání nevrátilo. Kvůli řeči nám doporučili, aby hrál na flétnu. Tam se trénuje právě také dech. Chodí s dalšími dětmi k paní učitelce, která nejede na výkon, aby uměli profesionálně hrát, ale aby se naučili dýchat. Někdy si i zazpívají. Taková klidná lekce.
Držím palce!Anonym z důvodu popisu zdravotních problémů syna
Ahoj, děkuji za cenné rady, můžeš mi prosím trochu popsat ta dechová cvičení? Můžeš mi kdyžtak i napsat soukr. zprávu. Az doteď jsme to doma ani logopedka moc neresili, ale jak se teď v posledních dnech rapidně zhoršil, tak se bojím, ze u něj to nebude asi ta přechodná záležitost. Můj brácha kokta od dětství bohužel dodnes. Začínám si uvědomovat, ze budu muset zapracovat na situaci v rodine, aby se tu všechno pořádně zklidnilo, poptat se ve školce, jak tam na tom je ( i když učitelky ho chválí, ze je šikovný třeba na kreslení a tak ) a v úterý na logopedii probrat jak dal. Ono je taky těžké, když se všude píše, ze dite neopravovat, ale kvůli učení výslovnosti ho tam jako tak opravuju vlastně pořád. Chodili jste na nějakou speciální logopedii? Jinak je super, ze se vám nad tím podařilo zvitezit. Děkuju moc ještě jednou. ![]()
@Martina84 píše:
Nemá syn třeba problém se školkou? Mě syn zadrhával, když se narodila dcera. Byla to pro něho velká změna. Už je to o dost lepší, ale občas, když chce honem rychle neco říct, pořád opakuje jedno slovo dokola a nejde mu dokončit věta. Zkusila bych najit příčinu kojtání, něco z vnějšku, s čím se neumí popasovat (nebo zkusit dětského psychologa, pokud logopedie nepomáhá)
Tak jako ze by ráno radosti skákal, ze tam jde, to ne, s adaptací trochu problémy byly, to měl i když jsme chodili od dvou a půl let na dětské cvičení a pak do malé školičky jedno dopo v týdnu, jak je větší kolektiv, tak si nebyl nikdy úplně jistý, ale jak jsme v šatně, tak uz tam běží rád a vybiha z ni taky většinou spokojený, dávám ho zatím jen na dopoledne. Promluvim příští týden s těmi ucitelkami. Děkuju moc.
Já bych neopravovala špatnou výslovnost.na to má spoustu času. Zvlášť ted, když se objevil problém s koktáním. Vytleskavani podle mě nemá smysl a je to ještě další zátěž. Nedovedu si ani u sebe představit, že bych takto musela mluvit. ![]()
Můj syn koktal v určité složité době u nás doma.
Když mi něco říkal, tak jsem si dřepla naproti němu, abychom měli oči ve stejné úrovni. Ukázala jsem mu tím, že mu naslouchám. Neskákala jsem mu do řeči a vždy jsem.ho nechala domluvit. Když jsem třeba dělala nějakou práci a nemohla jsem jít na jeho zrakovou úroveň, tak jsem se k němu sehla a požádala ho, aby chvíli počkal. A také jsme si minimálně jednou denně zahráli nějakou hru- pexeso, apod. Abychom byli chvíli jen spolu my dva sami. A to byl v té době jedináček. Postupně to přešlo.
Někdy jsem ho u jeho mluvení držela za ruce..to jo zklidnilo… …nebo jsem ho požádala, aby zpomalil…že jsem tady a poslechnu si to do konce.
O tom dýchání jsem neco někde četla… Nějaký dr. to zkoumal v souvislosti s astmatem nebo něčím…
Náš starší měl koktací období několikrát, skokově, vždy odeznělo. Naši to hned chtěli řešit a neustále upozorňovali, já jsem se naopak snažila ho uklidnit a zbytečně nestresovat. Podle mě to bývá u dětí celkem časté. Raději než vytleskávat bych se snažila podpořit sebedůvěru, zklidnit se, říct to znovu pomalu, společně. ![]()
@Gina píše:
Ahoj, děkuji za cenné rady, můžeš mi prosím trochu popsat ta dechová cvičení? Můžeš mi kdyžtak i napsat soukr. zprávu. Az doteď jsme to doma ani logopedka moc neresili, ale jak se teď v posledních dnech rapidně zhoršil, tak se bojím, ze u něj to nebude asi ta přechodná záležitost. Můj brácha kokta od dětství bohužel dodnes. Začínám si uvědomovat, ze budu muset zapracovat na situaci v rodine, aby se tu všechno pořádně zklidnilo, poptat se ve školce, jak tam na tom je ( i když učitelky ho chválí, ze je šikovný třeba na kreslení a tak ) a v úterý na logopedii probrat jak dal. Ono je taky těžké, když se všude píše, ze dite neopravovat, ale kvůli učení výslovnosti ho tam jako tak opravuju vlastně pořád. Chodili jste na nějakou speciální logopedii? Jinak je super, ze se vám nad tím podařilo zvitezit. Děkuju moc ještě jednou.
Já ti napíši SZ. Nemáš zač. Hlavně kdyby mu to pomohlo
. Hodně jsme ten dech trénovali podle knížky Klárka hezky povídá. Jsou tam na to cvičení a dítě si po nich samo jede prstem. Jak syčí had, jede tam autíčko a vlak. Malé auto jede jinak než velké auto či traktor… to nám ukazovala logopedka. Pak také položit ruce na břicho a dýchat v klidu do něj… výdech delší než nádech. Stoupnout si a dát ramena dolů, to také podporuje hlubší dech do břicha. Když je postoj se zvednutými rameny, podporuje to mělký nádech do hrudníku.