Konec s mámou

Napsat příspěvek
Velikost písma:
10982
19.3.26 20:09

Nemáš to v sobě zpracované a s máti na sebe pořád nějak narážíte a trvá to defakto celý život, je dospěla a měla by se umět ovládat….chápu, že te to tíži…navíc mate obě jakysi věk…
Ale…
proste jste si lidsky nesedly, to se muže stát.
Co tobe přijdou jako drobnosti, tak ona to muže vnímat jinak…
Jako mě tvůj způsob bytí taky nesedí, vse dost bagatelizuješ a zlehčuješ, jako jo, vlastně žádné tragédie, ale nechtěla bych aby mela takovou pubertu ani jedna ma z dcer…
Vlastně jsi nedopadla nijak špatně, nejsi špatná, ale mne nesedíš, jsem více upjatá a konzervativnější, jsme si cizí a o to je to snazší. ….nebylas treba adoptovaná?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
19.3.26 20:12

@BeaL
moc děkuji za velmi přínosný příspěvek :srdce:

  • Citovat
  • Upravit
76725
19.3.26 20:13
@Trojlístek píše: Více

mně připadá též na padesát taková jako moc rozevlátá, matku asi v té pubertě zklamala a nikdy jí to neodpustila

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
19.3.26 20:14

@Trojlístek
Ne adoptovaná určitě nejsem

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
19.3.26 20:18
@stinga píše: Více

tohle všechno je pravda.

  • Citovat
  • Upravit
1146
19.3.26 20:18
@mokkk píše: Více

Krajská veterinární správa :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
10982
19.3.26 20:31
@stinga píše: Více

Jo no, sedí to.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
10165
19.3.26 20:31
@Mosie píše: Více
:lol: :mrgreen:
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1778
19.3.26 20:32

Je hodně těžké srovnat se s tím, že nás ti nejbližší nemají rádi. Že leckdy jsou sami tak poškození, že vlastně ani nemohou. Smířit se s tím, že za to nemůžeme a taky s tím ale bohužel nemůžeme nic udělat. Ať uděláte cokoliv, nejspíš to nic nespraví. Můžete ji jen brát takovou, jaká je a už od ní nic nečekat. Sama bych s ní přerušila kontakt a komunikovala jen se členy rodiny, které mám ráda a oni mají rádi mě. Matka si buď jednou uvědomí, že je chyba v ní a něco s tím udělá, anebo taky ne. Odpustila bych jí to, ale čistě jen proto, abych já měla klid na duši. Přiznám se, že o ni by mi vůbec nešlo… Ona si od začátku vybírala špatně. Vybrala si odepřít vám lásku, vozit se po vás, nebrat na vaše city ohledy. A vy si můžete vybrat postavit se k tomu tak, že nic z toho nebyla vaše vina a nemusíte to ve svém životě tolerovat. Ani byste neměla. Nenesete zodpovědnost za to, že se ona nedokázala vymanit ze svých problémů.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
556
19.3.26 20:33
@Anonymní píše: Více

Bohužel, všechny prvky manipulace, ty sis hranice nenastavila. Nastav si je teď. Jestli si to nedokážeš zpracovat sama, že se na ní vysereš, najdi si terapie. Táta dělá mrtvého brouka a myslí si svoje, protože je to nejjednodušší. Zastane se tě táta někdy?
My měli v naší rodině podobnou babičku, teda slabší odvar než tvoje matka. Ale třískání telefonem, dveřma, urážení se, to, že někdo někomu nebere telefon, to bylo tak normální, jakože ráno vyjde slunce…až postupem let jsem poznala, že to vůbec normální není. Babička měla dvě dcery, mojí mamku a tetu, a teda moje mamka jako starší dcera - hromosvod z toho vyšla dost blbě s celoživotním pocitem méněcennosti, úzkostmi a narušením vztahů. Tam to teda totálně rozesralo i vztah mezi ní a sestrou. Když byla babička v nemocnici po operaci krčku asi ve věku tvojí matky a drezírovala tam celé oddělení a řvala, že zavolá policii za to, že na ní otvírají okno, nebo že na ní skrz žaluzie dopadá paprsek slunce, tak nám sestřičky řekly: Jak jste tohle mohli dopustit? Myslely jako to chování. Načež děda pokrčil rameny, máma taky. Ono s tím člověkem nic moc neuděláš. Má svou pravdu. Když se vymezíš, tak dosáhneš toho, že ten hromosvod bude někdo jiný. Možná…
Moje máma byla zase pasivně agresivní a hrála si na oběť, ale jinak mě milovala možná až moc, takový ten druh závislé lásky. Neponižovala mě, to vůbec. Já se vůči ní vymezila teda v pubertě a bylo pár bolestných let, ale pak už celkem v pohodě. Podle mě teď už s tím málo zmůžeš. Můžeš jí zkusit prostě říct, že tohle si k tobě nemůže dovolit, jinak odcházíš.
Teď je tvůj úkol najít způsob, jak se vídat s otcem, aby ona u toho nebyla. A připrav se na to, že budeš nevděčná a ta nejhorší na světě :kytka: Není to tvoje vina, ty jsi naopak dobrá, jak sis zařídila život i přes ty podmínky, to, co matka říká, to tě nijak nevymezuje, to je její věc. :srdce:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
12927
19.3.26 20:39

Mám pocit, že tvoje matka je docela zapšklá a ne zrovna hodná osoba a nemá tě ráda.
Jinak teda to, co popisuješ jako horší pubertu a jeden velký průšvih mi na tu dobu přijde jako dost síla a dovedu si představit, že by to poškodilo dlouhodobě vztahy v rodině a zhoršilo přístup a vztahmatky k tobě. Beztak nebyl nikdy ideální.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
21360
19.3.26 20:40
@Anonymní píše: Více

Jo, flying monkey, slušně mu řekni, že se s ním o tom nebudeš bavit. A pokud to nebude respektovat, budeš mu muset položit telefon - ne proto, abys ho vytrestala, ale aby ses ochránila.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
528
19.3.26 20:45
@Anonymní píše: Více

Některé ženy to v sobě nemají, být matkami. Nemají mateřský cit, nedokazou si vytvořit pouto. Že si přesto pořídí více dětí, je věc jiná… Mrzí mě to, ale tohle bych matkou nenazývala. :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
15251
19.3.26 20:47
@Anonymní píše: Více

Dávno jsi měla matku poslat do háje.. Měla by tě mít ráda takovou jaká jsi, když to neumí, je zlá, pomlouvačná, tak ať si se sebou žije sama.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5959
19.3.26 20:49
@Anonymní píše: Více

Tvoje máma je psychopat a studený psí čumák. Jinak, co to je KVS?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová