Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@BeaL píše: Více
To je uuuplně přesný jako naše babička. A co ty a tvoje vztahy? U nás to mamka i teta odnesly, každá trochu jiným způsobem, hlavně se nikdy nenaučily normální komunikaci a neměly žádný zdravý vztah. Jak neměly ten vzorec z dětství. Já a sestřenka v třetí generaci už relativně v pohodě, i když ani naše matky nebyly matky roku, tak už se to dalo zmáknout.
@1010 píše: Více
Trošku protimluv, ne? Jakože terapie pomůže jen tomu, kdo si umí pomoct sám? Ale pokud si umí pomoct sám, proč by tam chodil? ![]()
@Sany80s píše: Více
Jsem rada, že to tak nevnímám jen já…
Je to dávno, ale žádné malé věci…
Zakladatelka má ten život tak nějak na salámu, což nemusí být nutně špatně.
Máti je trochu z jiného těsta a je to takové, jaké to je.
Chápu zakladatelko, že ty nevidíš takříkajíc problém, ale u máti to tak nefunguje …
Chápu, že tě to mrzí.
@KKubula píše: Více
Já myslím, že tam je myšlena otázka: „psychoterapie by ti nebodla?“
@Ani123200 píše: Více
Moje matka skrytý narcista, tj. špatně se chová ke svým nejbližším, kde to nikdo nevidí, tedy „doma“. Na veřejnosti se chová normálně, k někteřým lidem (např. s tituly nebo s vysokou funkcí přímo podlízavě), takže je jiná než tvoje matka.
Co to udělalo se mnou, nechci mluvit.
Zakladatelko, ještě mne napadlo: Pokud chceš no contact s matkou, zkus aby šlo o no contact z její strany. Dosáhneš to snadno. Pokud si to situace vyžádá, zareaguj slovy, které jsem si před pár dny zkopírovala z internetu. Věty se neříkají v afektu, ale v klidu, především to kouzelné slůvko.
Věty, co manipulátor nesnáší:
„Nevěřím ti“
„Nevěřím ti ani slovo“
„Tak se to nestalo“
„Jsi manipulativní“
„Ne“ tohle je pro ně kouzelné slůvko
„O tom už nebudu diskutovat“
„Je mi jedno, co si o tom myslíš“
„Za to se neomlouvám“
„To je tvůj problém, ne můj“
„Nebudu se ti zodpovídat“
„Lžeš“
„Nic ti nedlužím“
„Tento rozhovor je u konce“
A potom tě nebude obtěžovat svými „emotivními a inteligentními“ výlevy. Ale je lépe přednést tyhle věty po telefonu ![]()
![]()
@BeaL píše: Více
Babička se uměla taky chovat dobře, byla právnička, hodně dala na oblečení a svůj vzhled. Jenže ona byla 60 let závislá na lécích na spaní a co já pamatuju cca od těch 65 let, tak se už rozhádala s každým.
Maximálně ještě na nějakou novou paní na úklid dělala chvíli zlatíčko, ale když byla třeba pár dnů v té nemocnici, tak už tu tvář neudržela. Byla třeba schopná po cestě na chatu zburcovat celý autobus, aby se pořád zavírala a otevírala okna, podle toho, jak na ni zrovna táhne (ona měla obří strach z nachlazení). A třešnička byla, že to těm lidem musel chodit říkat děda, aby otevřeli/ zavřeli, takže se dřív nebo později ty lidi obořili na něj, děda zuřil a babička byla spokojená
To jsou zážitky, jak na knihu. Já, jak mám odstup té jedné generace, tak mě to tak nevytáčelo, ale mámu s dědou dokázala vytočit doběla a ještě z toho vyšla jako chudinka.
Teta se odstřihla v 18, je teda trochu podobná, taky má chlapa podpantofláka, takže to není zdravý vztah, ale ty manipulační techniky u ní nevidím. Pro mamku byla babička jeden z nejbližších lidí v životě, i když ji nenáviděla…celý tenhle paradox ji dost zničil. Ohrazovala se tím, že je to přece matka, ve skutečnosti v ní byla pořád ta malá holčicka, co chtěla jenom pochválit od mámy (což se nikdy nestalo do smrti). Bylo mi to líto. Ty vypadáš, že máš techniky načtené a pracovala jsi na tom, abys to zpracovala, tak držím palce. ![]()
@BeaL píše: Více
Doplnila bych:
A takhle už to bude napořád. Pokaždé, když uděláš X, já udělám Y. Pokaždé. Ve 100 % případů.
@Anonymní píše: Více
Myslím, že Tě matka nemá ráda.
Na tom to začíná i končí.
Nejspíš patří k ženám, které byly zbouchnuté, ani nevěděly jak, vdaly se, jak v té době bylo obvyklé a v rámci svých schopností se o dítě postaraly.
Chladná výchova, jenom příkazy, žádné pochvaly, jen výčitky, dobře věděly, že kdyby tenkrát byla jiná možnost, žádné děti by neměly.
Naštěstí máš možnost se odstřihnout, opravdu bych kontakt utlumila, bohužel musíš počítat se mstou, pomluvami, asi i vyděděním.
Lepší to s ní nebude, spíš naopak.
@free333 píše: Více
Myslíš, že to má souvislost.
Zbouchnuté a vdát se ani nevědět jak
.
@stinga píše: Více
To je jako kdyby to byla její chyba. Normální rodiče dětem odpustí i těžkou pubertu (nemluvím o případech tvrdé drogy, krádeže u rodičů apod., což ale nebyl tento případ) a nebudou se k nim kvůli tomu chovat hnusně dalších 40 let.
Matka je narcis, který děti nikdy mít neměl.
@stinga píše: Více
Matku v pubertě zklamala? Čím? Že před 40 lety chodila kouřit na balkon, dělala opravky a byla v 16 na potratu? To je na celoživotní zklamání? To je spíš způsobené tím, jak se k ní matka v dětství chovala. Nebudeš ty mít podobné rysy jako matka zakladatelky?
@free333 souhlasím, jsou ženy, které tato role obtěžuje, naopak, o to víc jsou naštvané, že musí ohledně svého dítěte něco NAVÍC řešit (at je to ten potrat, opravky apod..) čím více starostí, tím větší výstup z komfortu, tím větší zášť ohledně dítěte… ono samotné těhotenství a péče o díte je výstup z pohodlí, a když díte potřebuje více péče, než ten základ.. a tato žena děti měla, jenom protože se to od ní žádalo,,
Zakladatelko, psala jsi, že z těch 3 sourozenců, ji nejméně vadilo 1? Nebylo to tak, že s tímto sourozencem bylo nejméně „práce“?
Já bych se od ní ostřihla úplně. Ale chápu, že nechce odstrihnout i otce… je to tezke ![]()
Zakladatelko, já měla normální pubertu, mám normální průměrný život, chovám se zodpovědně a stejně u mámy vidím podobné rysy jako u té tvé. Jsem taková černá ovce rodiny, protože mám jiné názory, jiné hodnoty, dělám věci jinak než by si máma představovala a to se neodpouští.
Moje matka je to same, manipulátor, narcis, obojí? Nedokážu určit. S moji sestrou jsou nejlepší kamarádky, me v den maturity vyhodila, ze “uz na to nema”, protože jsem se rozhodla nastavit hranice. Po 12 letech fakt vyzenovaneho klidu se mi vratila do života, skrz narozeni mých děti. Nikdy se nic nestalo, já odešla sama, lzu, byla milius a já nevdecna, ale bavi se jakoby se nikdy nic nestalo. Já to teda neumím, bavím se s ni v rámci slušnosti, pozdravim, odpovím, ale nedávám ji prostor na opakování toho chování. Musíš si proste rict A DOST! Komunikovat v rámci nutnosti, směrem k tátovi žádné narážky na vas vztah, ono ji to dost možná vytočí tak, ze se na to vykašle, minimálně pochopí, ze ti to jde jedním uchem sem, druhým ven. Tobě se uleví, já jsem od te doby úplně jiný člověk, žádný uzlicek nervu, co se zase stane.