Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@1010 píše: Více
Tak zakl. matka se narodila nejspíš kolem r. 1950, zakl. se jí narodila nejspíš kolem 22-25 let, v té době se tlačilo na brzkou svatbu a děti a vydržet spolu všechno a samozřejmě navždy.
Výchovné metody byly občas pofiderní a vybíjení frustrace ze života na dětech běžné.
V podstatě taková normální rodinka té doby ![]()
@tgg91 píše: Více
Já např. zpětně nechápu, proč nás rodiče tak stresovali se školou.
Dodnes si pamatuju, jak jsem byla vystresovaná před rodičákem.
Třeba jsme se sourozencem byli schovaní pod postelí, když se rodiče měli vrátit ze školy domů. ![]()
A bylo to tak zbytečné, známky jsme měli dobré, nikdo se s námi nikdy neučil, nedělal úkoly.
Asi se táhl vliv předchozích generací, třeba tatínek vyprávěl, že musel chodit do náboženské školy a tam učitel tloukl děti nebo se jim vysmíval.
Jeho taky doma mlátili, když třeba něco rozbil a sám to předával dál.
Jelo to celé generace a řekla bych, že až když moje generace začala mít děti, se to trochu začalo lámat.
Nemlátily se ty děti tolik a nestrašily se vším možným a nemožným, jak to dřív bývalo zvykem.
U nás třeba maminka předstírala, že volá do polepšovny a my se fakt báli, že pro nás někdo přijede ![]()
@AnastazieB píše: Více
Přesně, tohle nejsou žádné tragické prohřešky, kvůli kterým rodič přestane mít rád své dítě.. Ale to tady vyplývá z diskuzí často, pokud dítě není podle představ, tak chudáci rodiče, to mají těžké..
@free333 píše: Více
Jenom emočně vyzrálý člověk dokáže nepřenášet generační trauma. A to boomeři nejsou. Však pro ně je duševní zdraví synonymum pro předstírání lenosti, případně syndrom sněhové vločky.
@PaníBovaryová píše: Více
Zdravím Tě! Ty máš vždy vynikající komentáře. Velmi výstižné, mířící na podstatu věci.
![]()
@tgg91 píše: Více
Naprosto přesné a výstižné. A ano ten co jí nejméně vadil byl ten nejvíc bezúdržbový
@AnastazieB píše: Více
já nechápu, proč tady vždy, když člověk něco negativního napíše, tak ostatní mu napíšou, že on je takový,
nevím, jestli mám takové rysy, ale viděla jsem to v rodině - teta měla bouřlivou pubertu, přestala chodit do školy, dělala, že skočí z okna, vynucovala si drahé věci, na které rodina neměla, byla 2× na potratu a babička její matka jí to také nikdy neodpustila - udělala ostudu dobré rodině, dokonce tehdy řekla, že se teta buď neměla narodit nebo že by bylo lepší, kdyby umřela
@Alušáček píše: Více
no ale já neříkám, že chudáci rodiče, ale že to tak je - dcera zklamala matku a ta jí to nikdy neodpustila, ne že tu matku obhajuji, to jste si to nějak špatně vyhodnotily
Všem děkuji za reakce.
Pomohlo mi to tady. Uvědomila jsem si, že máma mi opravdu nikdy neodpustila tu pubertu a to, že není schopná akceptovat, že nežiju podle jejích představ.
Taky jsem si ale přiznala, že asi tedy opravdu vedu méně standartní život než jsem si do teď myslela
Ani jedno z toho ale podle mě není relevantní důvod pro to, aby se ke mě máma chovala, tak jak se chová. Už jenom proto, že ať jsem jaká jsem jsem schopná se sama postarat o sebe a děti, nedělám žádné maléry, které by rodiče museli řešit, nebo je jakkoliv poškozovaly a nic po nich nechci.
Kontakt kvůli tátovi přerušovat nebudu. Máte tady pravdu, že bych ho neměla „zachraňovat“ na svůj úkor, ale je to opravdu těžké, vím, že by z toho byl hrozně nešťastný a Bůh ví, co všechno by si od ní ještě musel vyslechnout…čemuž teda stejně neujde, protože jsem pevně rozhodnutá to její věčný plivání po mě zarazit - jakmile začne říct jí ať toho nechá, že na to nejsem zvědavá a na její názor na moje oblečení, vaření, výchovu… cokoliv jsem se jí neptala a nebo jí to oplatit stejnou mincí- puberťák ke mě přijde obejme mě a říká mi, že jsem nejlepší mamka, moje máma oči v sloup a komentář „no to by " Katka“/nejstarší dítě/ o Tobě určitě neřekla. Hned jsem jí měla odpovědět ve stylu, "jasně že neřekla, protože když se narodila byla jsem ještě mladá a blbá a přebírala jsem Tvoje výchovné metody. Atd. Atp.
Ono to tím omezením až zrušením kontaktu dost možná asi stejně skončí z její strany, kterýžto proces je už stejně v běhu a tohle ona nerozdýchá…
Holky držte mi palce ![]()
@Marieke píše: Více
tehdy lidé smýšleli jinak a vychovávali děti jinak
@Anonymní píše: Více
Nebude to nikdy lepší, naopak jen horší… Neměla tě nikdy ráda ani nebude.
Jsme dost staré na to se s tím smířit.
Mělas to udělat dávno.
Mně ještě nebylo 18 a utla jsem to. Prostě jsem si to už nenechala libit.
Pár let to bolelo, později už to bereš prostě jako fakt.
Absolutně nechápu, proč se s ní stýkáš.
Tátu bych potkávala jinde, volala mu.
Ji bych ignorovala.
Nic lepšího nevymyslíš, věř mi. Mělas to udělat už dávno.. ten klid za to stojí.
@Lucy75 píše: Více
Máš nejspíš pravdu…jsem tady už nějakou dobu a Tvůj příběh znám
Já rozumově vím, že je to fakt hodně za hranou a hodně špatný a přesto mám stále tendence se přesvědčovat, že to tak hrozné zase není, že mě má ráda jenom to jinak prostě neumí a dost zpět mě drží ten táta no…mimo jiné i proto, že se celkem bojím toho, že když se vzepřu ona ho nakonec dokáže ode mě odříznout. Fakt z něj nechci dělat nesvéprávného joudu, to rozhodně není, ale je to taková čistá duše a ona s ním fakt neskutečně cvičí ![]()
@Anonymní píše: Více
ale proč do toho pořád taháš tátu? tvůj vztah k matce a jeho vztah k ní jsou dvě úplně jiné věci, kdyby s ní nechtěl žít, tak s ní už dávno není
@stinga píše: Více
Myslím, že proto, že když sdílí společnou domácnost, návštěva jednoho je tak nějak i návštěva druhého…