Konec s mámou

Napsat příspěvek
Velikost písma:
1844
21.3.26 13:39
@KKubula píše: Více

Ostuda je skutečně největším strašákem narcistů, nebo přesněji řečeno STRACH, aby se ostatní nedozvěděli, co jsou skutečně zač.

Ale proč ti píšu: Kdybys otcově matce, jeho bratrovi nebo lidem v jeho kroužku řekla, že tě otec mlátí, víš, co by se stalo? Nic.
Především u příbuzných bys velmi tvrdě narazila. Tvého otce by omlouvali, netuším, jak, páč tak neuvažuji, ale omlouvali by ho. A víš proč? Protože monstrum z něho udělala jeho rodina. Jeho bratr by sice mohl být obětí jako ty, to ale neznamená, že by tě psychicky podržel (dokonce ani kdybys s ním byla o samotě). Možná - možná někdo v kroužku by si o tvém otci poopravil mínění, nebo spíš se utvrdil v tom, co jsi o něm myslel. Ten by byl na tvé straně. Ale ty by ses o tom nedozvěděla.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
76725
21.3.26 13:46
@BeaL píše: Více

A ještě pravděpodobněji by jí to ani nikdo nevěřil

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1964
21.3.26 13:47
@BeaL píše: Více
Částečně máš určitě pravdu, ale když jsem o tom konečně před pár lety začala mluvit, tak překvapivě jednak jeho bratr byl ten, kdo mi věřil (což jsem se bála, že nebude) a nijak ho neomlouval (což jsem se bála, že bude), a jednak jsem se zpětně dozvěděla, že jejich máma to věděla a prosila mého otce, ať to nedělá, akorát bohužel neuspěla, přestože obecně byla dost generál a otcův velký vzor. Každopádně kdybych o tom konsistentně mluvila s každým, kdo by se namanul - ostatní příbuzní, učitelé, vedoucí kroužků, pošťačka, doktorka atd., myslím že by to s ním něco udělalo. Takhle to pokračovalo až do mých 14, kdy jsem ho v podstatě záměrně vyprovokovala, aby mě začal mlátit, a pak jsem se začala bránit a porvali jsme se. Už na mě potom nikdy nasáhnul.
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1964
21.3.26 13:50
@stinga píše: Více

Ano. Udělala jsem pokud vím přesně jeden pokus to říct holkám ve škole, ale reakce byla velmi jednoznačná- vždyť přece postavil dva baráky, nechodí do hospody, vede ten a ten kroužek, to přece není možný??? Ten pocit, že mě považovaly v podstatě za lhářku, byl příšerný a už jsem to nikdy nezkusila.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1964
21.3.26 13:54
@Bafonek píše: Více

Já utnula kontakt teprve když jsem volala k našim, že se mi narodilo první dítě, zdravé a krásné, a on nejenže neřek gratuluju, ale prostě beze slova položil telefon. Asi jak jsem byla napumpovaná hormonama a uchvácená dokonalostí toho miminka, Na fleku jsem se rozhodla, že takového kreténa moje dítě ve svém životě nepotřebuje, a dva roky jsme se neviděli. :cert: :cert: :cert:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2181
21.3.26 14:16
@stinga píše: Více

Přesně. Mýho fotra okolí taky znalo jako velice inteligentního člověka takže bych byla co jen za de.bila , kdybych se někomu snažila vysvětlit jak to s ním vlastně je. Inteligentní opravdu byl, ale manipulativní narcis taky. Mě samotný trvalo řadu let než to svoje chování totálně přessral a mě došlo co je zač. Já jsem to tak nějak podvědomě věděla, ale zakazovala jsem sama sobě si tu myšlenku připustit, že to je smeták.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1844
21.3.26 14:19
@KKubula píše: Více

Jeho bratr byl oběť, stejně jako ty.
Zajímavé, cos napsala o jeho matce - která stvořila tvého tyrana. Tedy pokud je to pravda a byla proti tvému mlácení. Tyrani se totiž různým způsobem chovají k vnoučatům: k vnoučatům černé ovce vždy špatně, k vnoučatům zlatého dítěte (nevím, zdali tím byl tvůj otec) dobře, což ale neznamená, že by měli něco proti jejich týrání ze strany svého zlatého dítěte. Proto se trochu divím, pokud ti tedy nelhala.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2181
21.3.26 14:21
@KKubula píše: Více

A v týhle situaci by můj fotr začal roznášet, že jsem úplně nemožná, že mi hormony zatemnily mozek, protože si jinak neumí vysvětlit moje hrozné chování, že se s ním vůbec nebavím. A všichni by mu to věřili a litovali ho jak může mít tak skvělý inteligentní muž tak blbou dceru. :zed:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1964
21.3.26 14:29
@BeaL píše: Více

Babička je dávno mrtvá, řekl mi to brácha. Nemám důvod mu nevěřit.
Jestli byl otec nebo jeho bratr černá ovce/zlaté dítě, nevím. Vím jen že vždycky měli hrozně dobrý vztah a otec měl k bráchovi totálně ochranitelský postoj. Třeba mu daroval půlku baráku v Praze, ale nesmělo se o tom mluvit, aby si někdo nemyslel, že to bylo nespravedlivé. 8)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1964
21.3.26 14:31
@Bafonek píše: Více

Jestli o mně něco roznášel, to nevím, bylo mi to tou dobou už jedno. Spíš si myslím, že ani ne, protože mě vždycky považoval za svou odnož a jakákoliv moje ostuda padala v jeho vesmíru na něj.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1844
21.3.26 14:40
@KKubula píše: Více

To je tedy hooodně zajímavé.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1964
21.3.26 15:35
@BeaL píše: Více

Myslím, že ji možná vyděsilo, když viděla své vlastní metody vynásobené padesáti. Navíc mě měla docela ráda, byly jsme si v ledacem podobné, já jsem taky celkem raznej typ. :D

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
556
21.3.26 16:49
@Bafonek píše: Více

No ale důležité je si uvědomit, že i když budeš padat na hubu a dělat naprosto vše, conje v lidských možnostech, tak se nebudeš cítit o nic míň blbě, než kdybys utla kontakty. Až na to, že po utnutí kontaktů máš slušnou šanci, že postupem času se to bude lepšit.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
24822
22.3.26 11:20
@Bafonek píše: Více
:hug: jojo, oni mají neuvěřitelné přesvědčovací schopnosti a perfektní herecký talent! taky jejich fantazie je bezbřehá… mimo mlácení, kopání, ponižování, hrubé nadávky mi běžně říkala věci jako že jsem se nikdy neměla narodit, že jsem celý fotr, a že babička má zdechnout - že za ní chodím stejně jen kvůli dědictví :zed: (to mi bylo třeba 8-12, nějaké dědictví bylo absolutně pod mé rozlišovací schopnosti a bylo to to poslední, proč jsem u babičky ráda trávila čas, prázdniny a tak) a své výmysly prezentovala pak svému okolí, kolegům a tak, takže její děti= největší vychcaní nevděční parchanti na světě, ona matka Tereza se svatozáří :zed: nikdy neuznala chybu, nikdy ani náznakem, prostě Nikdy, žádnou…
Nejvíc nás pak loni s bráchou pobavilo, když jsem sehnala její básnickou nízkonákladovou sbírku a na první straně jak je věnování byla zdrobněle naše jména a - „těm, kteří na mne zapomněli..“. :zed:
to nepochopíš, to je na přesdržku :mrgreen:
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
12884
27.3.26 12:37
@KKubula píše: Více

Jeee, tuhle hru znám, ta se u nás hrála taky :D

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová